Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Neskutečné úzkosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.9.23 00:27
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata,
potřebuju se svěřit. Měla jsem docela hektické období. Většinu svého života jsem bojovala s panickými úzkostmi, poté jsem to léčila antidepresivy. Nadřízený mě teď z ničeho nic poslal na služebku do Mnichova na Oktoberfest. Nechápu co ho to napadlo, ale nějak jsem asi do výběru zbyla a nebylo koho poslat. Většina lidí z toho byla neskutečně nadšená, jenže mně to teď rozjelo děsné úzkosti, tohle je daleko za hranicí mé komfortní zóny, a při představě těch neskutečných davů mě polévá studený pot a svírá se mi žaludek. Docela mě to překvapilo. Říkala jsem nadřízenému, že nepojedu, že se mě nikdo neptal, ale prostě musím. A já to chci zvládnout. Jedu s přítelem a kolegyní a jejím přítelem a potřebuji uklidnit, že to prostě dám. Naprosto zbytečně se teď stresuji, nemůžu spát…
Nech si napsat od dr nějakou první pomoc, co zabere hned… taky mě jednu dobu za covidu chytala panika z představy že jedu někam dál, co když vše zas zavřou a nedostanu se domů. Takže to trochu znám, naštěstí jsem ale tehdy nikam cestovat nemusela…to jen že kámoška mi třeba v létě kdy to bylo mírnější navrhla ať přijedu, 4h vlakem apod. štreky, no to vůbec… a to jsem tehdy taky brala AD…par let předtím se v práci uvažovalo o výjezdu na pobočku do USA, chlap na mě, ať se prihlasim - Amerika byla vždycky můj sen, ale ve finále jsem byla ráda, že z toho sešlo a nemusela jsem řešit jestli jo nebo ne - už jen představa, že mi jako 1 kolegyni co tam byla dají auto s automatem a budu muset řídit v tom provozu tam…brr 
tehdy jsme měli starší „šunku“, řídit jsem byla zvyklá, ale i z toho jsem postupně po 2.porodu začala mít blok… malá v autě řvala, to nešlo… já extrémně nevyspalá… už jsem neseděla za volantem 6 let… když chtěl chlap ať to zkusím, rozbolelo me břicho a lítala jsem na WC…ale já mívám nervy i před dovolenou že sem zralá na neurol, z toho stresu z balení a cesty…:zed:
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.23 07:31
Jezisimarija tady se s temi psychiatrickými diagnozami už nějak roztrhl pytel ne? Každý den je tu několik novych témat s různými úzkostmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.23 10:51
Nepsalas tady náhodou, jestli nemáš změnit práci, protože tam jsou služebky jednou za měsíc?
Pokud máš až takové stavy, tak si zajdi a řeš to s odborným lékařem nebo se na tu práci vykašli a najdi si něco jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.9.23 11:35
Nene, v životě jsem na služební cestě nebyla. A myslím že dlouho nebudu 
- Citovat
- Upravit
20.9.23 12:39
@Semtex píše:
Jezisimarija tady se s temi psychiatrickými diagnozami už nějak roztrhl pytel ne? Každý den je tu několik novych témat s různými úzkostmi.
Já už se snad ani nedivím. Vždyť to jsou pořád katastrofické zprávy, co ti už několik let cpou od rána do večera. Nějakou pozitivní zprávu nebo příběh, abys pohledal lupou v pravé poledne. Tak jsou lidi teď čím dál víc v presu, no a kdo k tomu má trochu sklony, tak se veze. 
Někdy tak nostalgicky vzpomínám na časy, kdy hlavní titulky v novinách byly, že pětiletku splníme a havíři překročili plán o 50% a kameloti vyvolávali Vééčerní Praha! Praštila lupiče holí! Vééčerní Praha! Chtěl okrást důchodkyni!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.23 12:54
@Buba mara to je fakt. Navíc psychologů a psychiatrů je ještě min než zubařů, tak je asi ve finále fakt nejjednodušší to dat sem, než cekat několik měsíců, aby to člověk mohl někomu říct taky forma terapie 
a pokud to pomůže… no tak co už.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.9.23 16:40
Hlavně v klidu a rikej si že to zvládneš. Nejedeš sama. Budeš mám mít přítele a kolegyni.. Mě která jsem se rok lecila z úzkosti a agorafobie, jsem v pohodě pár měsíců poslali na pracovní team building 350 km daleko, kde nikoho neznám 
a jsem z toho na prášky taky, ale pořád si tak nějak opakuju že to bude fajn.. Kdyztak si Vem sebou jako první pomoc neurol ale myslím že to zvladnes 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.9.23 20:13
No, dnešek jsem v práci probrečela, špatně jsem spala, ale to napětí šlo alespoň ven, kolegyním to teda bylo trochu divné. S přítelem jsme se bavili že tam třeba nebudeme celý den, když bude nejhůř lupnu prášek, když mě vezme nějaká schýza tak budu na pokoji no, co se dá dělat. Kolegyně měla pochopení.
Psychoterapie by asi byla také třeba ale to není tak jednoduché jak by se dalo předpokládat. Jak psala @Semtex o situaci s nimi.
- Citovat
- Upravit
20.9.23 20:46
No moment.
V jaké práci se jezdí služebně na Oktoberfest a mohou se tam brát ani ne rodinní příslušníci, ale přítelové?
asi chci takovou práci 
co tam budete mít za úkol?
soukromě na dovolenou bys tam jela? neno nejezdíš nikdy nikam?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.9.23 21:48
Přítel je také zaměstnanec. Sejdeme se tam s našimi kolegy z práce z jiných zemí. Jsme ve stanu a máme tam místa. Uprostřed tisíců lidí máme jeden stůl. Jako spousta lidí by mi za to utrhala ruce, neříkám že ne, jen pro mě tohle prostě není no. Tak jezdili jsme na dovču s přítelem po Čechách, nebo lítáme k moři, ale na festivaly a koncerty nechodím. A když už se nějaká větší akce namane, tak mám pořád tendence si hlídat východy, únikové cesty, a mám ráda volný osobní prostor. Soukromě když už by na to přišlo tak s přítelem asi ano, protože mě zná, ví že když mu řeknu že se mi někam nechce tak to má svůj důvod ale třeba jen dopo a šli bychom si po svých no. Kolegyni tohle těžko vysvětlím, svému nadřízenému už třeba vůbec, myslel by si že jsem padlá na hlavu. To si teda občas myslím taky no. Ale ono to asi tak hrozné nebude jak jsem si na první pohled myslela. Nejdeme tam o víkendu ani ve dnech největšího vytížení.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj děvčata,
potřebuju se svěřit. Měla jsem docela hektické období. Většinu svého života jsem bojovala s panickými úzkostmi, poté jsem to léčila antidepresivy. Nadřízený mě teď z ničeho nic poslal na služebku do Mnichova na Oktoberfest. Nechápu co ho to napadlo, ale nějak jsem asi do výběru zbyla a nebylo koho poslat. Většina lidí z toho byla neskutečně nadšená, jenže mně to teď rozjelo děsné úzkosti, tohle je daleko za hranicí mé komfortní zóny, a při představě těch neskutečných davů mě polévá studený pot a svírá se mi žaludek. Docela mě to překvapilo. Říkala jsem nadřízenému, že nepojedu, že se mě nikdo neptal, ale prostě musím. A já to chci zvládnout. Jedu s přítelem a kolegyní a jejím přítelem a potřebuji uklidnit, že to prostě dám. Naprosto zbytečně se teď stresuji, nemůžu spát…