Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Naprosto chápu že dětské potřeby a pohnutky jsou nejrůznější a do hlavy nikomu nevidíme.
Ale momenty, kdy dítě řve i přes to, že tu věc, kvůli níž řve, má před sebou, se na žebříčku rodičovského pocitu beznadějé umisťuje na předních místech žebříčku.
Vykopávám -
Kydla si hromadu kečupu na hranolky a dostala hysterický záchvat, že si tam nemůže vyklopit celou pikslu. A ty hranolky jíst nechce, protože tam má moc kečupu.
(Příčinu jsme nezjistili. už nejspíš neměla hlad a nudila se)
Úplně takovéhle nesmyslné hysterie jsem s detma nezažila, myslím ze to dělají když jsou unavené, přetažene, hladove. Mladší dcera se mezi 2-3 rokem uměla pěkně vzteknout, jen protože třeba něco nebylo tak rychle jak si představovala. Patří to k věku, nemůžou za to, neumí pracovat s enocí, vsechno projeví naplno.
Já chci jogurt. Ale já nechci jogurt. Kde je můj jogurt? Nechci ho. Proč ho dáváš do lednice? Já ho chciiiii!… x minutová scénka, jogurt stokrát putoval mezi stolem a lednicí, dítě evidentně netusilo, co vlastně chce, a celé to završil hysterickym řevem, že „máma mi nechce dát najist“. ![]()
@Midaku píše: Více
Tak tohle moje dcera provozuje už rok a se vším.
Ona to chce - podávám - Nechce - vracím a začíná kolotoč hysterie na půl hodiny ![]()
@Niemeyer píše: Více
Zrovna včera byl takový maličký hysterak. Rvala, že chce mlíko a přitom ho měla v ruce. Odmítala si dát láhev do pusy.
Chce nasadit brýle(sluneční) pak ječí, že je má na očích.
Souhlasím s tím, že to dělají nejspíš když jsou unavené, přetažené, rozespalé… Prostě když se něco jakože přeruší. Čert ví co v každém to jednotlivém záchvatu zrovna je.
Myslím, že to nejsou nesmyslné hysteráky, jen rodič ten jejich smysl nevidí nebo nechápe. A často je to únavou nebo hladem, to se potom riziko vztekání zvyšuje. „Nesmyslný“ hysterák dokáže mít i můj třináctiletý syn, když není v dobrém rozpoložení nebo by potřeboval svačinu. Z jeho pohledu určitě nesmyslný není.
Hysterak včera kvůli banánu. Nechtěl připravený banan, chtěl ten druhý z kuchyně
věc zásadní důležitosti
@Markéta188 píše: Více
Nelze jogurt položit na dostupné místo a nechat, ať si dělá co chce?
@Annonymní_007 píše: Více
Nelze. Hodí s ním o zem.
Teď ve 2,5letech je to už hoooodně lepší, ale dělala mi to hodně kolem 1,5roku a to byl mazec. Nešlo vysvětlovat a trestat jsem taky nechtěla.
Teď když to udělá, tak je podle mě sama nešťastná, že k tomu vůbec došlo. Už mluví, takže je na ni vidět, že ji to mrzí, dokonce se mi omluví, ale v tu chvíli - jakoby se neuměla ovládnout.
Dnes ráno si vymyslela účes, že si vzala pramen vlasů a dolů nacvakla sponku… uplná blbost… ale kdybych jí řekla at si to sundá tak bude mít dramátko… nebo ani ne drama ale bude brečet nebo bude naprdnutá tak jsem jí řekla, že až si je ztratí tak ať za mnou neleze pro nové.
Pokud je to kravina nechám to na ní ať si pak ale nese následky svých rozhodnutí. Tím jsem celkem odbourala poměrně dost nesmyslných debat hádek kříku atd.
A na druhou stranu když řeknu NE řeknu ho kategoricky a jasně a nejede přes to vlak.
Takové to že blbě rozříznete jablko moc neznám protože od velmi ranné doby si toto obstarávala sama nebo jsme to udělaly společně. A když něco nezvládla tak přišla za mnou a byla vděčná že to já nějak udělám já.
Teď jsme ve fázi že opravdu cokoliv zvládne sama dělá sama (krom čistění zubů) a pokud jí to nejde tak přijde a uděláme to psolečně ukážu jí jak na to nebo pokud je potřeba vysloveně fyzická síla udělám to já.
U nás byly dramata - přebalování plíny - řev (dělám to já), čistění zubů do určité doby řev děsnej (dělám to já) sprchování (dělám to já) mytí hlavy (dokud jsem to dělala já) aplikovat nějaký lék bylo totální až nasilí kdy jeden držel druhej aplikoval ( teď si stříkne do krku sama s pomocí a cajk)
@Markéta188 píše: Více
V takové chvíli mi přijde lepší dát do mističky doslova pár lžiček, ať si patlá jak chce
teď jsem měla pocit, že jsem do „odlehčené“ diskuze psala trošku agresivně, tak jsem to tak (zcela výjimečné
) fakt nemyslela ![]()
@Midaku tak z tohohle pro změnu chytám hysterák já. Vracím zpět do lednice/na místo a smůla
@KaZeAd no já jsem si to taky neuzivala… ale jednak to bylo v době, kdy syn nic nerozuměl (má VD, porozumění vázne i teď ve skoro 8 letech), do toho období vzdoru a ve výsledku bylo úplně jedno, jestli jogurt byl v lednici, na stole, v jeho ruce, v mojí ruce… řev byl vždy. Jediný, co pomáhalo, bylo nechat ho řvát. Jakože ne vyřvat, ale prostě být s ním a počkat, až to přejde. S jídlem má problém doteď, nějak nezvládá slovně dát najevo, že má hlad, neumí říct, co by si dal, co mu nechutná… nevím, proč zrovna v této oblasti má problém, jinak už mluví vetsinou funkčně, asi je to moc abstraktní, těžko říct. Každopádně v těch 2 letech to bylo naprosto neresitelny. A jo, chytala jsem z toho hysteraky taky, doteď si to živě vybavuju ![]()
U nás byly scény skrz oblekani ven.
To trvalo někdy i hodiny, protože co se složitě obléklo, se se řevem servalo. Nejlepší bylo léto, to byl klid.
To nám dělaly obě holky.
Strasi dcera měla záchvat, dlouho jsem nevěděla proč, při otevírani jogurtu, až později jsem přišla na to, že si ho chce otevřít sama, ale nakonec vlastně já.
Pak pořád chtěla trhat listy z knih.
Mladší je zase pořád chtěla vybarvovat.
Jinak byl u nás celkem klid.
S odstupem času, kdy je starší v pubertě se směje tomu, co dělala a co se nám povedlo natočit.
Mladší se sice taky směje, ale více jí to vadí a uráží se.