Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
. Celý já! Nedá, je to osobnost! Někdo mluví nahlas celý život, jiný zase moc potichu. Hlavně na něj nedělej pšššt, nebo mu neříkej, ať nemluví nahlas
.
Já se to naučila až na druhém stupni, kde mě několikrát upozornila kamarádka
ale rodiče to do té doby neřešili, kdyby jo, třeba to zvládnu dřív
nevím ![]()
@Bytsamsebou píše: Více
Proč ne? Psssst bych nedělala, ale zašeptat na něj, ať mluví potišeji? ![]()
Mám to tak já a mají to i mé děti. Když jsme z něčeho „vzrušení“, což děti jsou v podstatě pořád, tak jdeme do hlasitosti, která je spoustě lidem nepříjemná. Jako dospělá s tím samozřejmě umím pracovat, ale děti podle mě k tomu musí dozrát. Když mi takhle na veřejnosti začně jedno z dětí hodně nahlas něco líčit, už pomůže například „jsem hned vedle tebe, můžeš potišeji“, ale už jsou oba dost velcí, aby to dokázali regulovat (9 a 12).
@Bytsamsebou občas to děláme. Jsou situace, kdy se nehodí, aby mluvil nahlas. Doma mi to nevadí. Navíc on „mele“ od rána co otevře oči do chvíle než usne
A vzhledem k tomu že skoro nespí, tak mluví opravdu pořád ![]()
@kocourGarfield Bojím se že ne. Má to jedno z dětí a zdědilo to po babičce. Tím padla naděje, že z toho někdy vyroste.
Vtip nakonec: Onu babičku irituje, jak nahlas dítě mluví a že stále mele. ![]()
Dá se naučit, že se trošku tlumí, pracuje s tím hlasem. My máme třeba většina v rodině otce výrazný, hlasitý hlas během běžné mluvy. Člověk se musí hlídat, aby výška tónu nebyla otravná pro jiné. Ale dítě tohle samo ovládat neumí.
Jinak říkám, ať se mírně zeslabí to rádio nebo volume (myšleno pusu). A myslím tím i sebe.
@Annonymní_007 píše: Více
Já víceméně taky tak, až když mě upozornily kamarádky. Ale vlastně úplně to neumím do teď, stejně se mi stane, že mluvím hlasitěji… Takže u tříletého dítěte myslím, že to nepůjde.
Kluka mám stejně starého a volume má vysoko. No má to po mně. Já po otci, z otcové strany se vždy mluvilo hrozně hlasitě… Manžel občas nadává, že ho pak bolí uši, když začneme mluvit já a otec… Dospělec si to ohlídá, ale takto malé dítě těžko…
Neda. Hlasite mluvi obe nase deti a jeste k tomu mluvi nonstop. Shrnuto, ze je to temperamentem. Reknou potichu na upozorneni dve slova a vali dal hlasite. Manzel mluvi taky hlasite, asi genetika. Tise trpim ![]()
Dá se to naučit, ale nekoliduje to se zásadami moderní výchovy a péče.
Děcko se musí upozorňovat a upozorňovat, doma, venku, pořád.
Občas hodně důrazně a vyžadovat mluvu v snesitelné výšce tónu.
Víš Pepíčku, když takhle křičíš já nevím co po mě chceš, nedokážu se soustředit, nerozumím ti, řekni mi to tišeji.
Bratrovi děti byly děsně hlasité, babi je ani nezvala k sobě, že jo z nich bolela hlava
a to je nahluchlá. Švagrová to vyřešila po svém, na hlasitě projevy a požadavky dětí přestala reagovat. Když něco chtěly musely to říct tiše.
„Převýchova“ trvala jen týden. Dnes jsou v pubertě a mluví normálně, psychicky narušení z toho nejsou.
@Rádkyně nejde o moderni vychovu, ale po nekolika letech to vzdas, obzvlast, kdyz hlasite mluvi i otec deti a vsude ti tvrdi, ze je to vrozene. A asi je i rozdil, jak moc hlasite mluvi, oni nervou, nevolaji, mluvi ale hlasite.
Dítě věk 3,5 „mluví“, ale každý jeho projev je hrozně hlasitý. Neumí mluvit potichu. Kam jdeme všichni vědí, že jsme tam. Protože nejen že mele a mele, ale hlavně tedy nemele potichu. Dá se to nějak naučit? Vysvětlujeme, ukazujeme, motivujeme, říkáme ať mluví potichu a nic. Řekne potichu 3 slova a pak jede znova.
Sluch má v pořádku v rámci dg. VD byl vyšetřen na foniatrii.
Dá se naučit mluvit potichu?