Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Nefunguje. Zacpává mi pusu, ať nepočítám. Zkoušela jsem stopky, že si bude zlepšovat čas, ale nemá naprosto žádnou představu o čase. On je v tom trochu pomalejší.
Pokud obléknu, tak se svlékne, protože ON PŘECE POMOC NECHTĚL.@Netopirek já mám taky jedno v pohodě a druhé takové. Na budku je to, že to dítě, co je v pohodě, tak přebírá móresy toho nepozorného, protože když to projde jednomu, tak proč ne oběma, že?
Když jsem jen s tím pozorným, tak fungujeme v pohodě, ale jak je k tomu i nepozorný, můžu se jít klouzat. Na druhou stranu, když spouštím hromy a blesky, tak jde a klidně ho oblékne, aby byl klid. To se naučil ve školce. Tam mu za to učitelka dávala bonbóny. Doma je nedávám, ale umí to stejně.
Toho se obávám, že mladší budou napodobovat starší. Ale jí to neprochází moc částo, tak snad to nebude tak horký. Nejhorší je, že nám příprava do školy zabere prakticky celé odpoledne
Takže ven se dostaneme jen dopoledne. ![]()
@Netopirek jemu to neprochází nikdy. Ale on je celkově náročné dítě. Neustále testuje a porušuje mantinely. Něco mu zakážu a on to udělá znovu, takže ho vezmu, odtáhnu a jak ho pustím, jde do toho znovu. Dělá věci nebezpečné sobě i okolí.
@Anonymní píše:
Nefunguje. Zacpává mi pusu, ať nepočítám. Zkoušela jsem stopky, že si bude zlepšovat čas, ale nemá naprosto žádnou představu o čase. On je v tom trochu pomalejší.
Pokud obléknu, tak se svlékne, protože ON PŘECE POMOC NECHTĚL.@Netopirek já mám taky jedno v pohodě a druhé takové. Na budku je to, že to dítě, co je v pohodě, tak přebírá móresy toho nepozorného, protože když to projde jednomu, tak proč ne oběma, že?
Když jsem jen s tím pozorným, tak fungujeme v pohodě, ale jak je k tomu i nepozorný, můžu se jít klouzat. Na druhou stranu, když spouštím hromy a blesky, tak jde a klidně ho oblékne, aby byl klid. To se naučil ve školce. Tam mu za to učitelka dávala bonbóny. Doma je nedávám, ale umí to stejně.
Moje starší moudrá sestra se mnou naoko soutěžila, kdo se jako oblékne rychlejc a pak to naschvál zdržovala, takže i já, která jsem byla něco podobnýho, jako tvůj syn, jsem měla náskok. Ale ne moc nápadný, abych to neprokoukla. Bylo to vždy o fous. A navíc jsem byla pyšná, že jsem přece jenom v něčem lepší. Změnil se cíl činnosti - místo o nudnou všední činnost, šlo o to vyhrát soutěž, a to bylo mnohem zajímavější, než věci okolo.
@Takyjedna oni od sebe tak daleko nejsou, takže vyhrát chtějí oba. Ale oblékne ho, aby byl klid. Prostě školová výchova. Se mnou nikdo nesoutěží.
@Anonymní píše:
@Takyjedna oni od sebe tak daleko nejsou, takže vyhrát chtějí oba. Ale oblékne ho, aby byl klid. Prostě školová výchova. Se mnou nikdo nesoutěží.
Tak to zkus, když bude mít výhled na nějakou zábavu, tak bych se vsadila, že to bude rovný boj. Budou mít oba stejnou šanci. Hlavní je, aby nedělal nic nudnýho ![]()
@Anonymní píše:
Jak podpořit nesoustředěné a nepozorné dítě? Zatím do školy nechodí. Ovlivňuje to běžné fungování.
- Něco mu řeknu a on se mě třeba 5×, zeptá „co?“. Pomůže ho vzít za ramena, podívat se mu do očí - často ale uhýbá pohledem a mluvit přímo. Normálně to celkem jde, ale když jdeme třeba do školky, tak si povídáme způsobem, že něco řeknu a musím to několikrát zopakovat. Nakonec zastavíme, já mu to řeknu přímo a pokračujeme.
- Čtení - pořád vše komentuje, odbíhá, otáčí listy.
- Převlékání - pošlu ho převléct. Jde do pokoje, cestou potká třeba auto, někam ho převeze. Zopakuju, co má dělat. Dojde do pokoje, začne se houpat na klice. Otvírá a zavírá šuplík s oblečením, začne hledat hračky a uplyne 10 minut a je pořád neoblečený. Pokud chci, aby to šlo rychleji, tak sedím u něj, beru věci z rukou a postupně mu opakuju, co má dělat.
- Od jídla utíká, leze pod stolem, houpe se na židli, točí skleničkou…
- Neustále „těká“. Poposedává, houpe se, popobíhá, skáče, zpívá, volá…
- Chvíli něco děláme a utíká - od kreslení, čtení, hraní her.
všechno tohle muj 6ti letý kluk dela taky…myslela jsem jen že proste zlobí a neposlouchá (?!) ve skolce to nedela takže podle me proste jen doma zlobí nebo se pletu…ve školce když uča řekne oblíct tak se oblíka a snaí se být so nejrychlejsi a od jidla by si tam taky nedovolil odejit
@Takyjedna to už tu bylo. Je mu to naprosto jedno. On se nedá moc dobře motivovat. Netuším, jestli to pořádně chápe. Oba stejnou šanci mít nebudou. Nepozorný je motoricky méně zručný, pomalý a i přes motivaci je schopný se zasnít a nic není. Prostě najednou přepne a začne zkoumat vzorek lina. Nakonec prohraje a jde mě plácnout, protože to je přece moje vina.
@axelina náš to dělá i ve školce. Od jídla tedy neutíká, ale houpe se na židli, hraje si s jídlem, rozesmívá děti u stolečku, dělá blbosti.
Letos se musí oblékat sám, ale loni mu pomáhal brácha. Když to vypadalo, že se bude učitelka už zlobit, tak ho komplet převlékl.
On je v „rizikové skupině“ adeptů na ADHD.
Další problém je třeba usínání, kdy se neumí uklidnit a soustředit na to, že by měl spát.
Nefunguje. Zacpává mi pusu, ať nepočítám. Zkoušela jsem stopky, že si bude zlepšovat čas, ale nemá naprosto žádnou představu o čase. On je v tom trochu pomalejší.
Pokud obléknu, tak se svlékne, protože ON PŘECE POMOC NECHTĚL.
@Netopirek já mám taky jedno v pohodě a druhé takové. Na budku je to, že to dítě, co je v pohodě, tak přebírá móresy toho nepozorného, protože když to projde jednomu, tak proč ne oběma, že?
Když jsem jen s tím pozorným, tak fungujeme v pohodě, ale jak je k tomu i nepozorný, můžu se jít klouzat. Na druhou stranu, když spouštím hromy a blesky, tak jde a klidně ho oblékne, aby byl klid. To se naučil ve školce. Tam mu za to učitelka dávala bonbóny. Doma je nedávám, ale umí to stejně.