Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neustálé stížnosti od matky na celý svět
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.6.25 14:18
@Anonymní píše: Více
ale to je tady stokrát dokola, diskuse o matce narcisovi, utni s ní kontakt - jsi dospělá doufám?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.25 14:26
Pro zachování vlastního duševního zdraví máš dvě možnosti.
Buď pojedeš jením uchem tam, druhým ven, necháš ji mlít, telefon někam položíš, budeš si dělat svoje a sem tam zamumláš hm, jo, ano…
Nebo se proti tomu jasně vymezíš - hele mami, mě už ty tvé neustálé stížnosti vyčerpávají. Tobě se v životě dějí jenom samé strašné věci, všichni ti hrozně škodí, jestli ona nebude chyba někde v tvém vnímání světa. Takže buď přijdeš s nějakým konstruktivním řešením, jak ti můžu pomoct, nebo si, prosím, najdi jinou vrbu, mě už to unavuje. Měj se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.25 14:31
Měla jsem takovou kolegyni v práci. Nepomáhalo přesvědčit o tom, co je fajn, rady slyšet nechtěla, tak jsem si postupem času začala udržovat odstup pomocí humoru - každou její negativní poznámku (pokud fakt nebyla vážná ve stylu „dcera si zlomila nohu“) jsem otáčela do humoru. To fungovalo celkem fajn. Mámu na telefonu bych spíš utnula a přesměrovala na téma, které s ní chci v tu chvíli řešit. Pokud žádné takové není, nemusíš jí volat a telefony zvedat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.25 15:11
Podle mě jsou dva typy lidí, dobíječi energie a vysávači a tvoje máma je regulérní vysavač. Bohužel radu nemám, tohle je typ člověka, který nechce slyšet rady, je to člověk, který si prostě rád stěžuje a je jedno na co, vlastně je ani nezajímá řešení situace oni nic řešit nechtějí, chtějí si stěžovat. Buď omezit hovory, nebo jedním uchem sem druhým ven, možná i stočit okamžitě hovor na cokoliv jiného a nedat příležitost. Takových lidí je bohužel kupa 
, jednu takovou máme v práci, no to je děs, nedokáže mluvit o ničem, nedokáže se přidat k hovoru, který se vede, jen čeká na mezeru v hovoru, aby řekla opět něco o sobě. Totálně negativní člověk, kterého už nikdo neposlouchá, pokusy o radu totálně ignoruje, ona nám prostě jen potřebuje říct jak je všechno zle, doktoři, učitelé, jídlo, chlap, všechny ostatní děti, které by šmahem ruky vychovala, ale u svých to nezvládá 
Ignorace je způsob, jak se totálně nezbláznit. Bohužel si myslím, že tímhle se tito lidé připravují o pomoc druhých a i pochopení, takže v případě, kdy budou potřebovat pomoc se může dost dobře stát, že už to s nikým ani nehne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.25 15:16
@ugluk píše: Více
Nebo politovat, odkyvat jake to ma těžké, pustit druhym uchem ven a pak se vymluvit na práci, rozloucit se a polozit telefon.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.25 17:20
@j.a.n.i1 někdy jsem už hovor zahajovala slovy - ahoj, jestli mi chceš zase sdělit, co šíleného ti vyvedla sousedka, tak si to můžeš ušetřit, já s tím stejně nic nenadělám a nijak mě to netrápí, chceš se bavit ještě o něčem jiném?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
raději prosím anonym nebo smazat. Jak odpovídat/neodpovidat/reagovat nebo nereagovat na neustálé stížnosti matky ve stylu, jak je svět nespravedlivý…ono stačí i po telefonu, že si pořád stěžuje a mě to už ubíjí, je jako jak se říká takový ten energetický upír! Stěžuje si pořád na práci (“za pásem”), jednou, že je ji málo a že určitě budou vyhazovat, nyní, že je ji hodně a nesmí si vzít ani dovolenou a nutí je do přesčasů. Chápu, že má pár let do důchodu, dělá ranní, ale do prcic, já taky pracuju, taky míváme přesčasy a to docela často a nečekaně i během noci se tam dělá a ne, že si na noční můžu zdřímnout, to fakt ne.
Pořád si jen stěžuje, když jsem se ji snažila kdysi dávno litovat nebo poradit, bylo to k ničemu, už jsem ji říkala, ať změní obor, ať jde jinam a tolik nedře za tím pásem, zbytečně, jako hrách na stěnu házet. Nutno podotknout, že už ji nyní nelituji (ale ubijí mě ty její řeči), ona nás taky nikdy nelitovala jako děti, když dovolila věci, které u nás probíhaly (domácí násilí) a bylo jí to jedno.