Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevážím si manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.8.15 00:59
A mas cas na sebe? Ma nekdy manžel deti sam? Travite spolecne cas jako rodina?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 01:03
ZALEZI NA TOM, JESTLI CHCES, ZACHOVAT VAS VZTAH, JESTLI SE jen NECO POKAZILO PO NAROZENI DETI..ale Z TOHO CO PISES, TO VYPADA NA DRUHOUVARIANTU, ZE UZ HO MAS PLNE ZUBY A CHCES ODEJIT A MAS STRACH, ZE PRIJDES O DETI..A MOZNA SNAD I z dalsich VECI, KTERE JSOU SPOJENE S ZIVOTEM ROZVEDENE MATKY MALYCH DETI.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 01:04
Jak pises na zaver, zkus najit, coTi dodá psychickou pohodu a silu…máš hlídání?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.8.15 01:15
No prave ze na sebe cas moc nemam, manžel je doma nepravidelne a vse se dozvídá dost narychlo.Sam s nimi moc není, trvá mu nez se trochu rozkouka kdyz přijede a jak je moc nevidí, tak si moc netroufa jit s nima treba ven sam.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.8.15 01:24
Jako rodina taky moc cas netravime. Hlavne kdyz jdem někam na navstevu, deti stejne porad chodí za mnou a manžel se baví, takze me to už nebavi.Vzdy cekam az přijede, protože kdyz je pryč, je vždy po SMS milej, a ja vždy doufám, ze kdyz se vrátí, trochu si odpočinu a pak se vždycky tesim az zas odjede a jsem unavena snad jeste vic.Byli jsme i u psycholozky, ale neviděla jsem v tom moc cestu, hlavně bylo dost náročný to zorganizovat-aby mela cas ona, on byl doma, hlídání deti.
Ani se mi po něm nestyska kdyz je pryč, jako po partnerovi, proste asi jak píšeš, ale ne ze bych mela strach, ze mi deti vezme, ale spis ze si je budeme předávat a dohadovat se a tak…
- Citovat
- Upravit
18.8.15 02:29
Je to tezke… I ja jsem se v tom „bimcala“ podobne. V tom smyslu nevazeni si manzela.
Na tvem miste bych pockala na tu svoji zmenu: deti do skolky, ty do prace. Uvidis, jestli je to jen stereotypem nebo opravdu je velka chyba na manzelovo prijimaci.
Do te doby bych se snazila zorganizovat hlidani a vypinat. Klidne to domlouvej jakoze na doktory, urady apod. dulezite veci a sama se zavri doma a vyspi v tichu. Ticho leci. Me strasne regeneruje i pulhodina, kdy nekdo hlida deti (klidne doma) a ja se muzu odpoutat od veskerych pozadavku a dodelat jedinou vec do konce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 07:11
A ono není nic, za co by sis ho měla vážit? Že třeba úspěšně živí celou rodinu?
Dvojčátkům budou dva roky. Začala bych je dávat na soukromé hlídání (zatím pár hodin týdně), ať si také můžeš odfrknout a chvíli dělat něco, co chceš ty. Pochopila jsem, že nemáš žádné jiné hlídání než manžela, který to nedává a rozhodně to, dle mého názoru, není důvod k nevážení. Má na starosti jiné věci, které ty nevidíš. Jo a koukání do mobilu a PC bych při trávení společných chvil zakázala (pokud to přerůstá mez únosnosti). No a to že nejsi dobrá máma - to se musíš razantně ohradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 07:32
Jedna věc když nejsi schopna se atarat at se ukaze on 
. Tady nic jiného není. A jake tahanice? Si mysli, ze bý mu někdo deti dal? Když k nemu nechcou uz ted…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 07:43
Skoda, ze jste to odpiskali s tou psycholozkou. i kdyby to bylo jednou za 2 mesice, tak by vam to mohlo pomoc.
jinak plne chapu, ze byt vecne sama s dvojcaty je na palici. ze chlap moc nepomaha, by se dalo jeste omluvit treba mnozstvim prace, ale jeho urazky uz to neomluvi. nicmene jenom ty muzes vedet, jestli to je uz konecna, nebo jestli je to jen sakra velka krize, kde nejaka (byt treba mala) sance na zachranu je.
ono by to chtelo asi v prvni rade nejak rozbit ten zacarovany kruh a zkusit zacit trochu odznova.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.8.15 08:12
Muj manzel byl taky takovy a snad i horsi. hospody atd. a jak jsem toho mela uz plne nervy tak jsem si zacla chodit ven vecer jak jsem mu uspala malou. a ho si nevsimala.az pak pochopil co ma a ztraci. a zmenil se. nekdy se hadame atd ale je to fakt lepsi.
- Citovat
- Upravit
18.8.15 09:08
@JayLee píše:
pro me by uz prestal existovat davno s tim jak se k tobe chova a uz bychom vedle sebe jen zili kvůli detem ale kzdej by mel svůj jiny život nebo bych odesla od nej uplne však mas rodice pribuzny babicky atd a nejak by se to zvadnout dlo ale tohe budoucnost nemá uz bylo něco spatne při porodu a pak dal se to je nabalovalo - s timhle clovekem bych nedokazala ani spat v jedne posteli
Asi tak. Opět mě zaráží ta míra tolerance vůči de*ilovi a snaha podsouvat zakl. ať vidí ️i pozitiva-ze je živí atd. To co předvedl u porodu a v šestinedělí mluví za vše. Chápu, že s dvojčaty je to mazec, ale pokud můžeš odejdi. K čemu ti toto je? Chlap nepomůže, nechybí ti, děti k němu netíhnou a ještě tě ponižuje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 10:31
@saadet píše:
Asi tak. Opět mě zaráží ta míra tolerance vůči de*ilovi a snaha podsouvat zakl. ať vidí ️i pozitiva-ze je živí atd. To co předvedl u porodu a v šestinedělí mluví za vše. Chápu, že s dvojčaty je to mazec, ale pokud můžeš odejdi. K čemu ti toto je? Chlap nepomůže, nechybí ti, děti k němu netíhnou a ještě tě ponižuje…
Když myslíš, že jim bude lépe bez tatínka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 11:12
@LadyLada píše:
Když myslíš, že jim bude lépe bez tatínka…
A oni teď nějakého mají?? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.15 11:21
@saadet píše:
A oni teď nějakého mají??
Otec přináší zdroje, matka se stará, tisiciletý model, jsi lesba, že tě to udivuje?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
asi se spis potřebuju vypsat, protože vím, ze se nic tak snadno nevyřeší. Můj problém je, ze si nevazim manžela, protože uz od porodu v něm necítím žádnou podporu.Mela jsem celkem tezky porod císařem, velkou ztrátu krve. Narodila se nam krásná dvojcatka. Jenze manžel uz v porodnici jen koukal do mobilu a se mnou moc nekomunikoval.Diky praci pak skoro nebyl doma a když byl, tak opět notebook,mobil.Byla jsem hodne unavena a místo pomoci a podpory jsme se jen hádali. On mi říkal veci, ze jsem strašná matka, kdyz se nechci starat o děti 24 hodin denně, ze jsem nikdy zadny deti mit nemela. Tohle mi říkal v sestinedeli. Hadal se se mnou, kdyz jsem kojila, kdyz jsem zoufalá odešla do jiného pokoje, sel za mnou a pokračoval. Kdybych mela jedno dítě, odešla jsem, ale se dvěma jsem nejak nevěděla jak.No detem budou 2 roky, ale v podstate se nic moc nezměnilo. Stokrat jsem chtěla odejít, ale nějak si neumím představit, jak se budeme tahat o deti. Vzhledem k tomu, ze je porad hodne pryč, říkám si, ze to zatím holt nejak vydržím. Deti k němu extra nechtějí, kdyz ho málo vidí, navic on radši kouka do mobilu, nez by se jim věnoval. Me pravidelně psychicky depta a vyhrožuje psychologem a sebranim deti. Pritom mi kazdy rika, jak jsou deti hodne a spokojeně. Nebojim si jeho vyhruzek, ale nici me ta zloba a to, ze nemam kde nacerpat psychickou pohodu a silu.Jak to mam prezit? Jak si z něj nic nedělat a všechno ustat? Jsem unavena a smutná z vyhlidek na dalsi dny, týdny, měsíce,…