Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
L
mrzi me ze ti to takhle dopadlo ale urcite se budes mit lepe bez nej nez s nim.
Doufam a pevne verim ze to sama zvladnes!!!!!!!!!!
Včera se mi zhroutil svět. Jsme s přítelem už pár let, všechno bylo vždycky fajn, ve všem jsme si rozumněli včetně sexu a včera mi zavolala jeho sekretářka, že spolu mají 7 let poměr. Já to brala jako vtip, i když blbej nebo jako provokaci. Je to trochu hysterka, přítel s ní má tu a tam problémy a řešili jsme, jak to má zvládnout … prostě teď mi to příjde jako špatnej vtip, ale já mu říkala, jak na ní a jak jí má chválit a dávat pozitivní zpětnou vazbu za všechno … No a když jsem zavolala příteli, tak řekl, že je to celý pravda a že ho to mrzí a všechny tyhle kecy. Řešili jsme to včera, přes den, večer, skoro celou noc a já jsem z toho fakt dost mimo a brečím a brečím …
Takže jeho verze je, že na konci nefungující vztahu s předešlou přítelkyní se dal do kupy se sekretářkou, cca 1 měsíčně spolu spali a nic jinýho v tom nikdy nebylo. Ona je vdaná, od manžela odejít nehodlá, on jí nic nesliboval. A pak potkal mě, od tý doby spolu prý asi půl roku nespali a pak zas začli. Ona o mě věděla poslední rok a dělala scény, jakej je a z toho důvodu a z toho, že to praskne, on radši pokračoval v občasným sexu a doufal, že to nějak skončí samo. A skončilo to teda až tím jejím telefonátem.
Já nevím, jak najít sílu mu znovu uvěřit. Moc ho miluju, nikdy mi v ničem nelhal, jsme pro sebe nejlepšíma kamarádama i vším jiným, ale tohle nezvládám rozumově ani srdcem. Ještě včera ráno bych každýmu v týhle situaci řekla, sbal mu kufry a ať vypadne, ale teď sama váhám a nevím. Odpřísáhnul mi, že to skončilo a že nikdy víc. Přistoupí na jakýkoli moje podmínky, ale je ve mě velká rána a nevím, jestli radši radikální řez hned nebo dát mu šanci a doufat, že to překonáme…
Budu moc vděčná za jakýkoli názor nebo zkušenost.
Pokud je pravda to, co ti řekl, tak mám pocit, že se ulevilo hlavně jemu, že už ti nemusí lhát a může to teď s tou „inteligentní“ paní skončit (bože co je to za husu, když nechce opustit svého manžela, volat přítelkyni milence a oznamovat dlouholetý sexuální vztah!). Z tvého psaní je vidět, že pro radikální řez rozhodně nejsi, takže to chvíli nech tak, však ono se ukáže, jestli to dokážeš kousnout nebo ne…
Věřím ti, že ti musí být hrozně a je blbé, že v tomhle ti nikdo neporadí a neuleví, že tím musíš projít sama.
Ať se rozhodneš jakkoliv, nikdo tě nemůže soudit a nikdo by neměl radit udělej to tak a tak, protože tak je to společensky přijatelné.
Já bych ho na tvém místě hned neopouštěla, třeba vás to posílí a z téhle příhody zbyde jen ošklivá vzpomínka někde na dně duše ![]()
Drž se. Pavla
Ahoj,
myslim, ze na radikalni rezy je vzdycky casu dost. Ale podle me kamaradky, ktere se stalo neco podobneho, tak jedine co vim je, ze pokud se rozhodnete zustat spolu, tak za touhle situaci musite udelat velkou caru, jit dal a uz se k tomu nevracet. Proste mu odpustit i kdyz te opravdu velmi chapu, ze to vubec neni jednoduche. Ale ona to neudelala a pri kazde prilezitosti mu to vpalila a on ji po case opustil, protoze uz nemel energii se stale snazit ji zbytecne dokazovat, ze ji ma opravdu rad.
pa Bara
Tak mám za sebou další telefonát, je tu malá změna - prý chtěli miminko a když by se zadařilo, tak by ona odešla od manžela a byla s tím mým. Přítel tvrdí, že to není pravda, že mu tvrdila, že bere antiko … Jo a ona neví, co do budoucna chce a musí se rozmyslet a ještě vyhrožuje, že je možná těhu …
Díky moc za ohlasy, na ten řez se teď necítím, ale zle je mi jak nikdy..
Přijde mi, že vás chce rozeštvat. A je klidně možný, že si něco přibarvuje a zveličuje. Pokud bys chtěla ve vztahu zůstat, myslím, že by bylo lepší ukončit rozhovory s onou paní. (Ať si to vyřeší mezi sebou) Čím míň podrobností budeš vědět tím míň bude bolesti a špatných vzpomínek. A líp se s tím srovnáš. V knížce o nevěře od Šmolky jsem četla tuto odpověď na doznání k nevěře: Je mi to moc líto, mrzí mě to, budeš-li chtít odejít bránit Ti nemohu.Přesto bych byla mnohem raději, pokud by k tomu dojít nemuselo. Jenom Tě prosím, já opravdu nechci znát žádné podrobnosti. Až budeš vědět, co ty skutečně chceš, tak mi to řekni. Do té doby o tom, prosím, nemluv.
Z toho co píšeš se už asi rozhodl, tak ho nech ať to dá SÁM do pořádku.
Chápu jak se cítíš. Znám to.
Našla jsem na netu desatero pro první pomoc při odhalení nevěry (taky od Šmolky) Snad to pomůže.
1. Především je třeba zvládnout sám sebe - nepovolit uzdu zklamaných citů (nevyčítat, nevyhrožovat, neslídit, nevyšetřovat - to partnera odpouzuje a - ponižuje - a Vás taky).
2. Svým postojem vůči nevěrnému partnerovi bychom měli sdělovat: „Mám tě rád, chci s tebou dál žít. Věřím, že co nejrychleji mimomanželských vztah ukončíš. Vím, že to může nějakou dobu trvat, obojí ale trvale nejde. Rozhodni se.“
3. O dohalené nevěře NEDEBATOVAT. Dokonce odmítněte, pokud by partner sám o nevěře začal mluvit! Nevymáhejte podrobnosti v mylném přesvědčení, se se Vám uleví. Opak bývá pravdou. (Známe-li konkréta a podrobnosti o nevěře, jsme ve chvílích, kdy jsme sami, velmi náchylní nechat běžet sebezničující fantasii o vztahu nevěrného partnera. Ve chvílích, kdy jsme s partnerem, máme sklon se o jeho mimomanželském vztahu bavit, což je slepá ulička vedoucí nejčastěji k hádkám, jejich stupňování, nebo k hořce prolévaným slzám a nikoli opradově míněným slibům, nýbrž k „výkřikům“, které působí nevěrohodně).
4. Po partnerovi nežádáme, aby se kál nebo omlouval. Co se stalo už nelze vzít zpět. Nutili bychom ho k pocitům trapnosti, a proto i k neupřímnosti. A ten, kdo se v naší přítomnosti cítí trapně, má chuť odejít. Neponižujte sebe, ani jeho.
5. Do situace rozhodně nevztahujeme děti. Je to problém vztahu dospělých. Vtažením dětí si nepomůžeme - naopak jim i sobě ublížíme. Vůči dětem by to bylo velice nefér. V zájmu dětí bychom měli leccos vydržet, ovládnout se, leccos přejít, i když to může být velice těžké.
6. Čím méně lidí o problému ví, tím lépe! Nečekejme podstatnou pomoc od rodičů „nevěrníka“. V první fázi mu sice domlouvají, ale praxe ukazuje, že se dříve či později přikloní na jeho stranu.
7. Sexuální život nepřerušujeme, ani nevymáháme! Striktním odmítnutím vháníme partnera do cizí náruče. Sexu neužíváme jako prostředku k nátlaku. Nejlépe je jemně naznačit zájem o sex a vyčkat, zda ho partner přijme. Naprosto nevhodné, až zničující je uprostřed intimních chvil „obrátit list“ a začít mluvit o nevěře!
8. Kdo chce manželství udržet, nemá „pálit mosty“. To znamená nerušit nic z toho, v čem manželství dosud funguje, nedělat „odvetná opatření“ (nevhodné je přestat vařit, obstarávat jako dřív provoz domácnosti a péči o děti, odmítnout partnerovi společnou návštěvu kulturního podniku, pustit ho s dětmi na výlet nebo k babičce apod.)
9. Odhalení nevěry často značne rozkolísá duševní stabilitu. Proto je někdy vhodné vyhledat lékaře s prosbou o prostředky na uklidnění. Ty sice nevyřeší základní problém, ale často velmi )činně pomohou zabránit jeho vyhrocení.
10. Podvedený partner se má chovat nezávisle - na jako „starý kabát odložený na věšáku, čkající, až po něm majitel sáhne“. Uzavírat soužití po odhalené nevěře - pod heslem „odteď budeme pořád spolu“ (= budu tě mít neustále pod kontrolou) - vede k zesílení přesně opačného přání - unikat, unikat. Partner by měl z našeho jednání jednoznačne poznat postoj: „Chci s tebou žít, ale dokážu žít i bez tebe“. (Je rozumné (a byť se to zpočátku naprosto nezdá) i ulevující naplňovat si volný čas alespoň občas bez partnera - třeba s dětmi, se známými nebo i sám … Jen nebýt stále doma a sledovat partnera nešťastným a vyčítavým zrakem.)
Jezisi marija, holka utec od nej! Bud rada, ze nemate deti.. Kopni ho do zadku at si jde za sekretarkou! Uvidis, ze cas vsechno zahoji, urcite na tebe ceka nekdo stokrat lepsi!!
PRYC OD NEJ!
Jana.
anonymni píše:
Jezisi marija, holka utec od nej! Bud rada, ze nemate deti.. Kopni ho do zadku at si jde za sekretarkou! Uvidis, ze cas vsechno zahoji, urcite na tebe ceka nekdo stokrat lepsi!!
PRYC OD NEJ!
Jana.
S tím absolutně nesouhlasím - praxe ukázala, že i na pohled beznadějné vztahy se můžou ustálit na normálu! ![]()
Pavla
Díky holky za názory, teď je to ve stádiu bolesti a slz, ale primární pro mě je, že pořád opakuje, jak ho to mrzí, jak nechápe proč to dělal a jak je mu z něho zle. Chce být se mnou, s ní ne a prosí za odpuštění. Asi popírám sama sebe, ale chci to nějak zkusit zvládnout a překonat. Samozřejmě, pokud by byla recidiva, končí, to jsem mu řekla a tohle už nezměním. Ale prostě to nechápu … se mnou byl a snad i teď je šťastný a přesto riskoval všechno tohle kvůli ní…
Jano rozumím a díky, sama bych radila komukoli jinýmu to samý. A přesto když jsem v tom já, je to najednou jinak.
Myslím, že máte docela velkou šanci to spolu překonat. Přeju ti, ať se tahle událost zasune někam hooodně hluboko do vzpomínek a ať už není třeba něco podobného někdy řešit.
Jsi rozumná holka.
Pavla
No ja zas nesouhlasim s tebou. Sama jsem si neverou prosla, takze mluvim z vlastni zkusenosti. Byl to tenkrat totalni sok, absolutne jsem to necekala, blesk z cistyho nebe… Parnera jsem tenkrat opustila a nechtela ho uz nikdy videt. Taky brecel, narikal,ze ja jsem ta jedina, ze uz NIKDY se to nestane, prosil, posilal kytky.. kazdy den, nekolik tydnu… to oni umeji.. Ja blba mu po par tydnech uverila, odpustila a vratila se k nemu. Pak jsem odjela jen na par mesicu pracovat do ciziny… Stale psal, volal,… pak to ustalo a ja vedela, ze ma zase jinou… Tim to skoncilo a my prestali byt uplne v kontaktu.
Po case jsem si i ja nekoho nasla, znovu se zamilovala, vdala se, porodila dcerku… Dnes jsem STASTNA, ze to tenkrat dopadlo jak to dopadlo. Dekuju Bohu, ze jsem si HO tenkrat nevzala, ze jsme se k sobe nevratili… Dnes uz vim, ze chlapi jako on se proste nikdy nezmeni.. Budou mit vzdycky potrebu chodit i za jinyma.. Pokud byl schopen udelat to jednou, udela to znovu… Mozna ten tvuj je jiny, mozna neni, nevim.
Vim, ze spousta z vas se mnou mozna nebude souhlasit, ale pisu jen muj nazor.
Nevim, kolik je ti roku, ale znovu pisu, pokud jsi mlada, nejste manzele a hlavne NEMATE DETI, urcite bych od nej odesla! Nezaslouzi si te!
Mozna pokud by se jednalo o „jednorazovou neveru“ (nekde se opije a buch…) ale takhle, ze ti tak dlouho zahyba s jinou za tvyma zady… FUJ, to je proste nechutny. Je to proste HAJZL HAJZL HAJZL!
Preju hodne stesti a drzim palce at to dopadne jak nejlip muze!
Jana.
Ach jo a já zas souhlasím s váma oběma.
Bylo by mi možná skutečně líp, poslat ho do kytek a hledat si někoho jinýho. Jenže já ho miluju, je úplně jinej než všichni ostatní, není mi 20 a vždycky jsme si ve všem tak skvěle rozumněli …
Takže samozřejmě vnímám jako podraz a hrůzu a šílenství to, že mě tvrdil, že jsem první skvělá ženská, na kterou kde narazil a přitom „pích*l“ jinou a i když tvrdí, že to tak je, je mi z toho na blití a přitom vím, že mě miluje a záleží mu na mě a vidět ho takhle hotovýho mě fakt drásá, prostě se držíme za ruce a bulíme a trápíme se a já doufám, že ho to poučí a jestli tohle překonáme, že už žádná jiná nebude a že budeme spolu a bude to pro něj dost zá:,–(ní zkušenost.
Anonymní Jano, já nevím jestli jsem mladá, je mi 32 a jednorázový to nebylo a hajzl to asi je, taky to říká, ale já ho jako hajzla nevnímám. Je to pro mě pořád ten nejlepší chlap na světě a já ho miluju a přitom vím, že mi ublížil a ubližoval a to, že uznává svou chybu a omlouvá se a reflexuje to, co udělal mě nějak utvrzuje v tom, dát mu šanci. Jednou a nic víc, to je jasný, ale zkusit to chci. Asi ti teď působím jako cvok, já bych se tak taky vnímala, dřív, když to ještě nebyl můj problém, ale teď jsem já ta, která to tak vnímá a řeší a chci to řešit takhle…
Fakt díky, že máte sílu to se mnou řešit a neposlat mě rovnou kamkoliv, moc mi pomáhá číst další názory a nebrat to tak černobíle nebo naopak úplně přes růžový brýle …
Myslím,že je dobré, že je mu to tak líto. Že si uvědomuje, že to byla chyba. A proto si myslím, že máte šanci.
Dík Hvězdčko, já si taky myslím, že máme šanci. Jen poznat, kdy ještě můžu tlačit a demonstrovat svoji bolest a kdy ho to už posune k tomu, aby se na mě vykašlal … Ale to se asi nedá takhle dopředu říct. Ježíšimarjá, já chci být s ním a ukázat mu, že mi za to stojí, z druhý strany mít pocit, že jsem mu ukázala, že si to nenechám líbit a nesmí to zopakovat, ale kde najít tu hranici, kam ještě ano a od kdy už je to problém a špatně a tak.