Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokud spolu dál pracují a on nemá zájem o tom vůbec mluvit…prostě to zamést pod koberec a ticho…já nic, já muzikant…nevěřím, že by to ukončil…
Možná kontaktovat dotyčnou dámu s tím, že jí manžela necháš, ale budeš požadovat samozřejmě výživné pro sebe a alimenty pro děti…a zeptala bych se jí, jestli má dobrou žehličku? Že máš doma 3 pračky vypraného prádla-všechno manželovi košile, trička a kalhoty do práce, že když už bude ona s ním žít, tak že bys jí to odvezla domů aby to už mohla ONA vyžehlit…když je ONA nyní jeho partnerkou…to by bylo, aby necouvla potvora!!! Ono milenky jsou pro chlapy tak lákavé…voňavé, upravené…nejsou unavené, uštvané…doma mají pořádek…nikdo jim tam nebrečí, žádné mimino nic…mají pořád čas a dobrou náladu…ale když se z milenky stane manželka…hmmm…
Já vím, je to radikální…mnohdy to ale pomohlo…buď couvla milenka…nebo se manžel fakt odstěhoval k milence, ale po čase poznal, že je to vlastně stejný…milenka byla unavená, podrážděná, naštvaná…(prádlo, vaření, úklid…o víkendu cizí děti u ní doma
) tak se manžílek kolikrát rád sám vrátil domů s prosíkem…
![]()
Vím jak ti je. Já to zažila a navíc z nevery vzešlo dítě, a já se to dozvědela 2 týdny před porodem, asi před 4 měsíci, malý se narodil v listopadu, máme ješte staršího syna, manžel mi byl před rokem nevěrný, měli jsme krizy, oznámila mu, že je těhotná, on jí nevěřil, víc jí neviděl až přišel papír ze soudu. Mně se zbořil v tú chvíli celý svět, začalo opravdové peklo…strašné. Už s ním nepočítám, on nás zabezpečí finančně dobře a stále doufá…
a k tobě, to NEEXISTUJE, že budou spolu pracovat, nesmí se s ní nikdy vidět, jen tak to můžeš skusit…ale chlapi jsou svi,,,a zvláť v poporodu toto zažívat, a já taky před porodem, ty záchvaty pláče a beznaděje a dítě v břiše…hnus.to nezapomenu, cecino napiš ja si ustála, třeba i na můj mail, drž se
@Štička partner mi byl taky nevěrný i když virtuálně. Stejně mě to strašně štvalo. Když o tom člověk neví tak je mu to samozřejmě jedno a nemá o čem přemýšlet. Nějak jsem to nemohla překousnout. Byli jsme spolu i u psychologa. Šel dobrovolně a rád. Psycholog říkal že trvá minimálně rok než se jizvy zhojí a že stejně se spousta párů rozpadne. Myslím že jsem to celkem překonala. První tři měsíce byly zoufalý. Občas jsem mu to i připomněla ale ne ve smyslu výčitek ale že se bojím. On to bral tak že věděl že mi ublížil. Hlásí mi kam jde a kdy asi přijde, většinou chodí všude se mnou. Nechce mě zklamat. Pochybnosti budou asi napořád. Nevím jestli se dá říct že jsem mu odpustila ale spíš jsem udělala velký krok ve své hlavě a jsme spolu dál a jsem určitě šťastná.
@cecina píše:
S manzelem mame dve deti, triletou dceru a od prosince mimnko. Manzel nevahal a na vanocnim vecirku si zacal s kolegyni z prace. Prisla jsem na to pred ctrnacti dny, kdy si nechal otevreny e.mail a odesel ven. Slibil, ze to ukonci. Dohodl se tak s dotycnou aby me pry uklidnili a neublizovali jeste vice. Minuly vikend sem na to prisla podruhe. A to uz teda bez zapirani, priznai, ze nevi co ma delat, me ma rad a jí taky. moc mi ublizil, porad je to ve mne a nevim jak dal. Manzel to ukoncil, alespon to tvrdi, jenze co kdyz to za chvili zacne znovu, nechce odejit z prace ani ona ne. Manzel me pozadal, abychom o tom nemluvili, snazim se. ale moc dobre mi to nejde. Cekala sem od manzela, ze se zacne lip chovat, pozorne, bude se snazit i o maly kontakt a zatim nic, nevim jak mu to mam rict, protoze nejak odmita naslouchat a hlavne nevim, zda si mam byt jista tim, ze to opravdu ukoncil…
Ta kolegyně je vdaná?
Rád ji nemá, to si jen namlouvá, teď to jde hlavně přes kalhoty.
Ona musí být pěkná mrcha, když do toho jde přes to, že máte miminko.
Milé holky, dekuji za nazory, je to hrozny, kdyz se neco takoveho stane, muj manzel nechce o zadnem psychologovi ani poradne slyset, dnes se sebral a odesel na pivo do hospody, myslela sem, jak si nebude sypat popel na hlavu a zatim je mu to asi jedno. Pry se semnou nebude hadat. Na roviu sem se zeptala, jestli hodla dotycna odejit z prace a pry ne, manzel taky nechce, muj nazor je takovy, ze se to zopakuje. rekl mi, ze se k sobe chovaji odmerene a nebavi se spolu, ale zda to je pravda, nevim. Napadlo me, ozvat se ji, ale echci se ponizovat, protoze si myslim, ze to manzelovi rekne. Manzel je tvrdohlavy a poradna palice. Uvedomuje si jak mi ublizil. Mam strach, aby s ním nebyla tehotna, ale pouzivali ochranu a dotycna bere antikoncepci, jenze stejne ve mne hloda pochybnost. Kdybych aspon videla od manzela snahu, chova se porad stejne…
Cecino…to víš, ten můj byl na začátku posraný, když vše prasklo, ale to máslo na hlavě neměl dlouho, oni se po čase otrkají, a pak když to vzpomeneš, tak ty budeš ta špatná, že vyvoláváš hádky…a oni se nechtejí o tom bavit.mne je ale z toho zle, mám noční můry. napsal mi celý náš majetek a nebudu se mít zle…ale co z toho, když mi zničil život.
Je to hrozny, muj manzel je otrkany az kam. Chtela sem aby minuly tyden odesel, a pak se do toho vlozil tchan a ted ho omlouvaji, ze chodi do hospody, potrebuje se s tim vyrovnat. keci, keci. Pekne me to stve. Rekl mi, ze kdyz mu budu pujcovat deti kdykoliv bude chtit, nebude po mne chtit zadne penize…
Ach jo, nakonec to stejně bude tvoje chyba, protože mu určitě něco v manželství chybělo, třeba si se furt hádala…už mi to také řekl. oni chtějí i rodinu, ale dělat si vedle toho co chtějí, jako kluci. já budu stavět, on zůstane v byte. a platit mi bude. u nás je to zložitejší, je tam dítě…
@cecina píše:
Je to hrozny, muj manzel je otrkany az kam. Chtela sem aby minuly tyden odesel, a pak se do toho vlozil tchan a ted ho omlouvaji, ze chodi do hospody, potrebuje se s tim vyrovnat. keci, keci. Pekne me to stve. Rekl mi, ze kdyz mu budu pujcovat deti kdykoliv bude chtit, nebude po mne chtit zadne penize…
Cha cha, tak on nebude chtít žádné peníze?
A jako za co by je chtěl? To on bude platit jako mourovatý!
Cecina určitě myslela peníze z bytu ve kterém zůstane, ne alimenty.Mne manžel napsal i byt i auto a ještě bude platit, i to je málo, za to co proved.
Cecina:
Mam pocit, ze si te nevazi. S tchanem bych to vubec neresila, neni to jeho vec.
On ani nema zajem aby jsi mu odpoustela, pripada mi jakoby jsi mu nestala za nic:(
Ja bych ho na tvem miste zbalila a pokud ho teda chces zpatky, tak mu snad potom budes chybet a vrati se.
I ten email…jakoby i chtel aby jsi na to prisla. Nikdo neni tak hloupy.
Cecina: Holka, tak to pro tebe musí být fakt hrozný, kdyby to aspoň chtěl řešit, uvědomil si, co udělal, ale podle jeho chování to takhle vůbec nevypadá. No uvidíš, jak se to bude dál vyvíjet. Držím pěstičky.
Vcera sem chtela, aby manžel odesel, ale nechce jít. V patek totiz telefonoval vecer pred hospodou a samozrejme si hovor smazal, pry proto, abych to neresila a telefonoval se sefem
haha…Rekla sem mu, ze nejsem hloupa a dle nej at si verim cemu chci. A proste mi rekl, ze zadnou zmenu ve vztahu nechce, podejt by chtel, navarim, uklidim, staram se o deti…Mam vsemu nechat cas…jenze to nejde. Navrhovala sem navstevu psychologa, nikam nepujde, ale pujdu tam já, nejak mi to vsechno prerusta pres hlavu.
@cecina píše:
Vcera sem chtela,
by manžel odesel, ale nechce jít. V patek totiz telefonoval vecer pred hospodou a samozrejme si hovor smazal, pry proto, abych to neresila a telefonoval se sefemhaha…Rekla sem mu, ze nejsem hloupa a dle nej at si verim cemu chci. A proste mi rekl, ze zadnou zmenu ve vztahu nechce, podejt by chtel, navarim, uklidim, staram se o deti…Mam vsemu nechat cas…jenze to nejde. Navrhovala sem navstevu psychologa, nikam nepujde, ale pujdu tam já, nejak mi to vsechno prerusta pres hlavu.
Asi bych mu prestala delat okamzite domaci servis. Nebarila bych mu neprala nezehlila a byt tebou tak bych si zacala zit svuj zivot. K psychologovi si zajdi. Na nej chvili prd. Jeho chovani je tedy neomaleny.
S manzelem mame dve deti, triletou dceru a od prosince mimnko. Manzel nevahal a na vanocnim vecirku si zacal s kolegyni z prace. Prisla jsem na to pred ctrnacti dny, kdy si nechal otevreny e.mail a odesel ven. Slibil, ze to ukonci. Dohodl se tak s dotycnou aby me pry uklidnili a neublizovali jeste vice. Minuly vikend sem na to prisla podruhe. A to uz teda bez zapirani, priznai, ze nevi co ma delat, me ma rad a jí taky. moc mi ublizil, porad je to ve mne a nevim jak dal. Manzel to ukoncil, alespon to tvrdi, jenze co kdyz to za chvili zacne znovu, nechce odejit z prace ani ona ne. Manzel me pozadal, abychom o tom nemluvili, snazim se. ale moc dobre mi to nejde. Cekala sem od manzela, ze se zacne lip chovat, pozorne, bude se snazit i o maly kontakt a zatim nic, nevim jak mu to mam rict, protoze nejak odmita naslouchat a hlavne nevim, zda si mam byt jista tim, ze to opravdu ukoncil…