Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Nevím, co dál, jsem na dně. Nechce dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
saracenka
27.4.12 12:06
ahoj pokud bysis miminko chtěla nechat jeho uvedeš jako otce ,on ti bude platit alimenty a přispívat i na tebe,ale zkuste si ještě v klidu promluvit ,přeju hodně štěstí 
- Citovat
- Upravit
27.4.12 12:13
@saracenka píše:
ahoj pokud bysis miminko chtěla nechat jeho uvedeš jako otce ,on ti bude platit alimenty a přispívat i na tebe,ale zkuste si ještě v klidu promluvit ,přeju hodně štěstí
Jjj 
a ještě se zkus zeptat mamky, jestli by ti nepomohla, třeba byste to společně zvládly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.12 12:14
víceméně toho chlapa chápu,má už svoje odžito a odchováno.I když na sex jste byli dva… Ovšem z druhé strany nevím,podle čeho soudíš,že tohle je ten pravý? Nemáte spolu společnou kasu,společné problémy,nic,jen postel a ve chvíli rozhodující se k věci staví tak,jak se staví …No nevim. Podle toho,co píšeš,bych v tvém případě na potrat ŠLA. Alimenty tě nespasí,nemáš nic,zázemí,práci, majetek,nic. Jen problémy.
Být tebou,najdu si mladšího chlapa,nejprve se pokusíkm postavit na vlastní nohy a pak teprv budu uvažovat o rodině. Plodit děti je hrozně lehké,ale postarat se o ně tak,aby člověk neparazitoval na rodičích a okolí…je věc druhá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.12 12:24
Myslím, že ti tu nikdo nemůže říct, co máš dělat. Neoctla jsem se v tak zoufalé situaci, nemůžu ti tu říkat, co máš dělat, jen vím, že já osobně bych udělala absolutní maximum pro svoje dítě. Narozené, nenarozené, je moje, o potratu mám svoje morální přesvědčení, přes které vlak nejede. Jenže je to moje morální přesvědčení a nemůžu ti ho cpát jako jediné správné. Musíš si sama říct, co jsou tvoje priority.
Každopádně vztah s tím báječným chlapíkem by pro mě skončil… On je ten faktor, který tě dělí od tvého dítěte, kdybyste spolu začli bydlet, kdyby se k tomu postavil čelem, tak bys nemusela nic řešit, místo toho tě nutí do potratu, který podle toho, co píšeš, strašně moc nechceš. Jak moc tě asi miluje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.12 12:25
Tak pro mne by uz vztah skocil. Jak muzes zit s clovekem, ktery je nuti k necemu co ty evidentne tak moc nechces.
Ja osobne bych na potrat nesla, pro mne je to nepredstavitelne.
Skolu si dodelavat aspon dalkove nemuzes? Zkousela jsi se ptat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
saracenka
27.4.12 12:26
@Gladys píše:
Myslím, že ti tu nikdo nemůže říct, co máš dělat. Neoctla jsem se v tak zoufalé situaci, nemůžu ti tu říkat, co máš dělat, jen vím, že já osobně bych udělala absolutní maximum pro svoje dítě. Narozené, nenarozené, je moje, o potratu mám svoje morální přesvědčení, přes které vlak nejede. Jenže je to moje morální přesvědčení a nemůžu ti ho cpát jako jediné správné. Musíš si sama říct, co jsou tvoje priority.
Každopádně vztah s tím báječným chlapíkem by pro mě skončil… On je ten faktor, který tě dělí od tvého dítěte, kdybyste spolu začli bydlet, kdyby se k tomu postavil čelem, tak bys nemusela nic řešit, místo toho tě nutí do potratu, který podle toho, co píšeš, strašně moc nechceš. Jak moc tě asi miluje…
souhlasím se vším do posledního písmene ,cítím to stejně ,ale též nemám právo nikomu nic vnucovat 
- Citovat
- Upravit
27.4.12 12:27
Když si to dítě necháš tak je uživíš. Nic jiného ti nezbyde a v ČR se hlady neumírá. Život ti to hodně zkomplikuje, ale jestli se ti honí hlavou co popisuješ tak o potratu ani neuvažuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.12 12:28
..na jednu stranu chápu, že už žádné děti nechce, ale na druhou by se měl asi zachovat trochu zodpovědněji. Když s tebou spal nikdo ho nenutil ne? Takže ted by se měl k tomu postavit čelem a taky brát ohledy na to co si přeješ ty. Byli jste na to dva. Taky by si měl uvědomit, že jít na potrat neni jako jít do krámu si koupit housku. Může se stát, že po téhle srandě už by taky žádné další mimi být nemuselo… to mu nedochází?? Podle mě je to nezodpovědnost. Musel přece vědět, že můžeš otěhotnět… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.12 12:31
Chápu, že dotyčný dítě nechce, ale měli jste o tom mluvit dřív než jsi otěhotněla, když mi bylo 19 měla jsem přítele o 16 let staršího a jasně jsme si vyjasnili co a jak hned na začátku, on věděl, že já děti chci a já věděla, že on už né, takže jsme sice spolu nějakou dobu byli, ale oba věděli, že jednou bude konec.
Myslím si, že s tvým přítelem je konec, nevidím to jinak a moc nevěřím, že změní svůj postoj, ale moc bych ti to přála. A jestli jít nebo nejít na potrat, tak na to si musíš odpovědět sama, jestli to zvládneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.12 12:32
Holky,kolikrát mne napadá- která z vás,co píšete nech si ,uživíš,utáhneš, nějak to dáš…jste byla v pozici zakladatelky? Nebo jiné maminky,která je na tom podobně? Dokážete si vůbec jen vzdáleně představit tu situaci? A třeba se dvěma dětmi sama studovat školu?
Nebo je povinnost rodičů se starat i o děti dětí až do konce života?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
saracenka
27.4.12 12:33
@berry4 píše:
Holky,kolikrát mne napadá- která z vás,co píšete nech si ,uživíš,utáhneš, nějak to dáš…jste byla v pozici zakladatelky? Nebo jiné maminky,která je na tom podobně? Dokážete si vůbec jen vzdáleně představit tu situaci? A třeba se dvěma dětmi sama studovat školu?
Nebo je povinnost rodičů se starat i o děti dětí až do konce života?
já si to dokážu představit třeba z pozice ,že to dítě nikdy nebude .. a to je taky průser
- Citovat
- Upravit
Táta Pavel
27.4.12 12:33
Jsem v opačné situaci. Mám dvě malé úžasné holčičky, sluníčka nejmilejší, ale jejich matka se mě od nich snaží odříznout s pomocí vydírání, trestních oznámení, pomluv v práci, udání všude možně a já jen odrážím její útoky a doma brečím jak malej. Takže bych s Tebou okamžitě měnil. I s tou chudobou. Není nic horšího, než když se Tě někdo snaží připravit o dítě. A tvůj „přítel“ se Tě o dítě připravit snaží. Dokonce definitivně. Jsi máma, dítě už teď evidentně miluješ, podle mě není co řešit. A v ČR nikdo hlady neumře, ani máma samoživotelka se dvěma dětma. Bude to řehole, ale zvládneš to. Stojí to za to. Pokud bys to chtěla probrat více, klidně mi napiš SZ. Držím Ti všechny palce, ať to zvládneš co nejlépe.
- Citovat
- Upravit
27.4.12 12:34
Tak pokud se pán chtěl už jenom bavit a užívat si, tak si neměl začínat s mladou holkou. Taková s ním bez dětí nebude. Už tu bylo několik podobných diskuzí a já píšu jedno a to samé. Záleží, jestli na potrat dokážeš jít nebo ne. Pokud se Ti to vnitřně příčí, tak nemá cenu, aby ses nechala zlomit, udělala to a dalších pár let strávila na antidepresivech. I když na to půjdeš, tak váš vztah stejně skončil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.4.12 12:38
@berry4
Souhlasím s tvým názorem. Rozhodně tím ale zakladatelku na potrat neposílám, jak se rozhodne, záleží jen na ní. Jen si myslím, že třeba názor mé babičky : Pánbůh dal, pánbůh se postará 
je nesmysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahoj,
ráda bych se s Vámi podělila o můj problém.
Vim, že si za něj mohu sama, že jsem nezodpovědná, ale nechci aby mě tady někdo soudil, chci poradit, nevim co dělat a jak dál…
Do této situace jsem se samozřejmě dostala sama.
Tak abyc to mělo hlavu i patu.
Mám skoro čtyřletého chlapečka, mě je 24.let. S jeho otcem jsem žila 6.let, ale už rok spolu nejsme. Bydlím u mamči i s malým, bohužel školu jsem nedostudovala, protože jsem šla ve třetím ročníku rodit a už se nevrátila. Ted mám půl roční známost, kde on je starší o 18.let, má dvě děti. Jedno už je z domu a druhému je 9.let. Nežijeme spolu, ale jezdíme tam s mým malým neustále, spíme tam, já hrozně zamilovaná a konečně bych snad i řekla, že jsem potkala osudovou lásku, udělala bych pro něj úplně všechno, zažívám s nim co nikdy s nikým jiným. Ale bohužel tohle všechno bylo do chvíle než jsem zjistla, že jsem těhotná. On dítě nechce, za žádnou cenu o něm nechce ani slyšet, ani vůbec diskutovat. Že si už své děti vypiplal a ted se těšil, že budeme společně cestovat a poznávat a bavit se a že prostě neexistuje. Že půjdu na potrat, atd…
Jenže já bych si to dítě chtěla hrozně moc nechat, jediný na co dokážu myslet je jak by to asi vypadalo, jestli by to byla holčička, nebo chlapeček, blondák, nebo tmavovlasé.. Jak mi roste bříško, jak se to narodí…
Jenže bydlim u mamči, práci nemám a s jedním dítětem mám problém ji sehnat, protože všude jsou na směny a moje mamča také pracuje a kam s malým, do toho nejsem vyučená, takže na mě vážně nikde nečekají. Finančně jsem na tom víc než špatně, možná až katastrofálně, nemohu jít s kamarádkama na kafé a nebo jet s malým na výlet. Nemám vlastní bydlení. A zůstat s dvěma dětma sama.. Co když je neuživim? Neutáhnu to? Když ani ted s jedním jsem se nedokázala od rozchodu s jeho otcem pořádně postavit na vlastní nohy?
Zažil jste někdy někdo takovouhle situaci? Co mám dělat? Poradte mi prosím…