Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevyznám se v příbuzné
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.6.25 12:21
Vydrzet? A proc?
Nech je, at jsou urazeni. K cemu je potrebujes? Deti si najdou jine kamarady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 12:33
@Anonymní píše: Více
A vážně mas pocit, ze je problem jen na straně švagrové 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 12:49
Jako opravdu se potřebuješ bavit se závistivým člověkem? Tvoje dcera si s ní stejně nechce hrát, tak co? Normálně ignor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 13:18
Přestaň se trápit chováním někoho dalšího. To je první věc. Prostě bych se s nimi přestala stýkat, neřešila jestli popřáli, nepopřáli, to je přece úplně nepodstatné.
Čím míň energie jí budeš věnovat, tím líp. Na rodinných setkáních se s ní přeci vůbec nemusíš bavit, ani jí poslouchat, reagovat na ní, natož se obhajovat (pokud to děláš).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 13:18
Vůbec bych se v tom nenípala a prostě maximálně omezila kontakty. Vždyť o ně nestojíš ty, manžel ani dcera, tak proč se snažit? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 13:22
@AnastazieB píše: Více
to je pořád dokola, sto a jedna diskuse o hrozné švagrové v různých odstínech šedi,
za mě to píše pořád jedna a ta samá osoba
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 13:43
Mě pomáhá strategie litovat takového člověka. Jak se jí asi žije s takovou povahou?
Když ji budeš litovat, budeš se k ní chovat líp (jako včetně těch nonverbálních poselství) a ona to pozná a bude se možná taky chovat líp. a když ne, tak je to chudák magor, ne? Ty nejsi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 14:48
@Anonymní píše: Více
Ono je to trochu obecnější a ne ve všem související, ale tady si neodpustím jednu reakci.
Popravdě řečeno označení jako „toxický člověk“ či „energetický upír“ jsou dnes strašně otravná, extrémně nadužívaná a široce pojímaná. Stejně jako v jiných případech označování každého domnělého či skutečného blbce, se který má či měla pisatelka (či ta, které někdo radí) vztah, za „narcistu“ či „psychopata“, označování takřka všeho za gaslighting, popř. stereotypně se opakující rady k rozbití rodiny kvůli malichernostem od zapšklých žen, které mají samy neuspořádaný vlastní život, závidí jiným a přejí jim, aby se také měli mizerně. To už je na úrovni feministek s jejich neustále zmiňovaným patriarchátem jako příčinou všech problémů či jehovistů kdysi chodících po bytech.
Místo toxických lidí a energetických upírů vypadá věcný popis situace lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 15:18
@Anonymní píše: Více
K nim se nechodí, ona může to a tamto, nepopřeje tvojí dceři, kvartýrujou se k vám na barák, chová se hrozně, a ty chceš vydržet? Proč? Setkání které je povinné? Proč jako? Ona je milovaná dcera rodičů, fajn, to je v pořádku, ale nevidím důvod proč ty bys měla trpět její vrtochy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 15:28
@Jakub84 píše: Více
Jo, tak s tímhle musím souhlasit, a i jsem tu v nějaké diskuzi psala, že začínám být lehce alergická na výrazy toxický a narcistický, protože se hrozně nadužívají…
K zakladatelce - taky bych to nijak neřešila. Nikdo z vás o ně nestojí, tak proč to nějak lámat přes koleno. Pokud se náhodně někde setkáte, třeba u babičky na nějaké oslavě a pod., chovala bych se normálně společensky. A pokud jde o nějaké řeči o tom, že musíte držet při sobě, asi bych to nebrala nijak vážně, někteří lidi namluví spoustu vzletných frází, ale zdaleka se podle nich nechovají, člověk se pak naučí je brát s rezervou.
Přijde mi ale, že i ty se v tom zbytečně hnípeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.6.25 15:48
@Jakub84 Jsem si říkala, jestli to použít, protože je to přesně, jak říkáš. Ale ona ta charakteristika tak sedí, že prilehavejsi označení jsem nenašla.
@Pudloslava Kámen úrazu. Právě ji mám tendenci litovat, a to sice kratkodobe pomůže k lepšímu pocitu, ale hned vzápětí se pristihnu, že jsem děsná naivka a na všechno skočím. Třeba minulý týden psala, že potřebuje něco vyzvednout na poště a přidala 
a ja jsem hned měkká a letim, mám tendenci vidět lidi lepší. Přitom si pokaždé říkám, že po tom všem by byl nejlepší celkovy ignor, víc asertivity. 
Prostě to se mnou umí. Cukr a bič.
- Citovat
- Upravit
3.6.25 16:07
@Anonymní píše: Více
Přesně jak píšeš, ona to s tebou umí. Tak zkus komunikovat jako ona, až ti napíše, že by něco potřebovala a přidá tak jí odepiš že bohužel nemáš čas a taky přidej
A víc to neřeš. Pěkně tě využívá když se jí to hodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 17:38
@Anonymní píše: Více
to nemyslim. litovat jo, ale odstrihnout se. Litovat ji, ze je chudak mrcha a vsichni ji nesnasi, ne, ze je chudinka. Nedelat ji hadr na holi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Strašně moc let (s manželem jsme skoro 20 roků spolu) jsem se v přítomnosti jeho sestry trápila tím, že jsem se v ní absolutně nedokázala vyznat, po každém setkání jsem byla úplně vycucaná, zmatená, jako by mi někdo sebral energii, ale hlavně se ve mně motaly strašně protichůdné pocity. Ona byla vlastně jediným zdrojem našich nedorozumění s manželem, protože jsem spoustu věcí nedokázala pochopit, jen jsem vnitřně cítila, že mi jsou proti srsti, ale manžel pro to měl nějaké ospravedlnění. Už jsem taky několikrát byla přesvědčená, že se s takovým energetickým upírem úplně přestanu stýkat, ale znáte to - rodinné vazby jsou složitější (děti si rozumí se sestřenicemi, babička by to těžce nesla atd., atd.). Jenže za poslední dva roky milá švagrová poměrně dost přitvrzuje. Začala jsem se o toto více zajímat a na 90% na ni sedí definice toxického člověka. A asi na tom něco bude, protože ona takto nevychází s více lidmi ve svém nejbližším okolí (tchyní, babičkou manžela, druhou švagrovou). Jenže jsou to tak dva roky, kdy se její chování začalo stupňovat - vyloženě lže, vymýšlí si různé nepravděpodobné historky, chová se k nám povýšeně a arogantně. Dokonce i manžel, který sestru vždy obhajoval, prohlásil, že takového člověka v životě nepotřebujeme. Souhlasím. Jenže ona je právě strašně matoucí - dokáže nás na společné akci úplně přehlížet, ale vzápětí o pár dní později ze sebe dělá starostlivou kámošku a říká, jak jí záleží na rodině, že nás má ráda, že při sobě musíme držet atd. A já se přiznám, že je to pro mě strašně těžké, protože jsem dost naivní a vždycky, když má lepší dny, se nechám obměkčit a celé to jede nanovo. Hodně jede přes děti - její dcery k nám postupně přestaly chodit, protože to prý mají zakázané a proto, že se starší (9 let) urazila, že si s ní moje dcera (10 let) asi před rokem odmítla hrát atd. Za děti mě to mrzí, žádné jiné děti v tomto věku v rodině nemáme. Mám pocit, že to, jak se chová, vychází z nespokojenosti - manžel je pracant, vlastníma rukama postavil náš dům, stará se, oba dva dost pracujeme a nemáme se špatně, sestra ho za úspěch nemůže snést, závidí. Takže i setkání u nás (protože k nim se nechodí) se nesou v duchu kritiky toho či onoho u nás…
A co já s tím? Blíží se léto. Předpokládám, že to bude jako každý rok - děti k nám, pokud bude nálada, na bazén ano, pokud bude zase někdo z nich uražený, budou vše ignorovat. Např. už ani nepopřáli mé dceři k narozeninám (měla před měsícem) atd. Jak se obrnit? Jak se chovat? Jak to celé vydržet? Společní rodiče (manželovi) by to samozřejmě nepochopili. Ona je jejich milovaná dcera, takže nějaká povinná rodinná setkání budou. A já už z toho mám pomalu žaludeční vředy. Jak se slušně vymezit a nebýt pořád ta v jejích očích slabší?