Nezapadla jsem v práci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ahoj,
na tohle je potřeba delší doba, než jeden měsíc. Vem si, že oni taky neví, jestli tam po zkušebce budeš chtít zůstat. Buď ráda, že jsou ochotní ti pomáhat, to je fajn, a to ostatní bude taky, akorát to bude trvat ještě pár měsíců…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vydrž, holt potřebujou delší čas. Vyhazovat tě nikdo nebude, pokud svou práci děláš tak jak máš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Souhlas se všemi. Raději moc nevykládej, atˇ si nemyslí, že tam chceš jenom klábosit. Hlavně se hodnotí výkon, takže bych makala a počkala si, až se s tebou začnou bavit oni.
- Citovat
- Upravit
Nedávno jsem se bavila s jednou personalistiku, která mi říkala, že podle jakéhosi výzkumu se nový zaměstnanec cítí “přijat” mezi ostatními až za dva roky 
Já to mohu potvrdit, sama jsem měla pocit, že mě ostatní kolegyně začaly brát až zhruba po těch dvou letech. Rozuměj, bavily jsme se normálně, byly ke mně slušný a já k nim, ale na takový to tlachání a srandičky přišlo až vážně po těch dvou letech, kdy jsem se začala cítit dobře, uvolněně a cítila od ostatních přátelskost a ne jen zdvořilost.
Samozřejmě je to hodně individuální, věřím, že když je někdo společenský, tak to jde rychleji. Ale já si třeba taky držím delší čas odstup, než někoho pořádně poznám.
Myslím, že měsíc je OK a chování je přiměřený. Jsou k tobě slušný, poradí, pomůžou. Mohli by i taky házet klacky pod nohy, pak by to byl problém. 
A myslím, že bude lepší, když i ty se budeš držet trochu zpět, zajímat se hlavně o práci než o nějaký klábosení a drbání. Na to je času dost 
Příspěvek upraven 16.10.19 v 18:43
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Psala jsem podobny prispevek pred chvili.ja jsem v praci zatim tri dny ale take to na mne doleha, prijdu si tam uplne sama. Vim ze nemame zadne spolecne zazitky ze se neni o cem moc bavit, ale ta depka na mne taky pada. Takze ti rozumim. Ale nemyslim si ze by te kvuli tomu vyhodili. Ja se spis bojim abych zapadla mezi ne, aby me prijali.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Ahoj holky
Dnes je to přesně měsíc, co jsem nastoupila do nového zaměstnání. Jedná se o kolektiv asi 10 žen + 2 chlapů, kteří se všichni znají už něco kolem 6 let. Odcházím domů čím dál častěji se špatným pocitem, protože co se týče práce -tak mi všichni vše rádi vysvětlí, pomůžou, nicméně jakmile dojde k vedlejšímu „tlachání“, tak jakoby se se mnou nikdo nechtěl bavit - odpovídají když už, tak stroze, krátce, aby rozhovor nemusel pokračovat a celkově, když je v místnosti více lidí, tak se tam cítím nechtěná. Práce mě jinak baví, ale mám pocit, že díky téhle situaci bych mohla být třeba i vyhozena ve zkušební době. Chtěla jsem se zeptat, zda má někdo podobnou zkušenost a jak to dopadlo - mám trochu strach, že to bude takové už vždycky, ale na druhou stranu si říkám, že měsíc není dlouhá doba.
P. S: Moje místo jsem nikomu nevzala
Kdyby tě tam nechtěli, tak ti vše rádi nevysvětlí a nepomohou. Prostě vydrž a neřeš to. Co ty víš kolik lidí tam bylo před tebou a odešlo. Tak se jim nechce do nového vztahu třeba investovat energie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@PepiKo píše:
Nedávno jsem se bavila s jednou personalistiku, která mi říkala, že podle jakéhosi výzkumu se nový zaměstnanec cítí “přijat” mezi ostatními až za dva roky
Samozřejmě je to hodně individuální, věřím, že když je někdo společenský, tak to jde rychleji. Ale já si třeba taky držím delší čas odstup, než někoho pořádně poznám.
Myslím, že měsíc je OK a chování je přiměřený. Jsou k tobě slušný, poradí, pomůžou. Mohli by i taky házet klacky pod nohy, pak by to byl problém.
A myslím, že bude lepší, když i ty se budeš držet trochu zpět, zajímat se hlavně o práci než o nějaký klábosení a drbání. Na to je času dost
To nevím, jestli ten výzkum byl směřován na nějaké velké kolektivy v ekonomickém zaměření, jestli na managery s nosama nahoru nebo napříč spektrem. Já dělám v sociální oblasti, máme skvělý kolektiv a každý nový tam zapadne do týdne. Občas si chodíme i po práci sednout, nedokážu si představit chodit někde měsíce a necítit se tam dobře.
- Citovat
- Upravit
Nic si z toho nedělej. Ale je to fakt krátká doba. Pracuju dost dlouho na jednom místě a noví lidé zapadnou až tak po roce. Nevíme totiž jestli zůstanou a dost se to střídá. Takže člověka, který se zdrží pár měsíců už si nepouštím k tělu. To by mi musel jo padnout do oka. Není to nic proti tobě. Když vydržíš a zůstaneš, určitě se staneš součástí týmu jako ostatní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vydrž. Měsíc je krátká doba. Hleď si své práce, snaž se, buď aktivní, pozitivní a ten zbytek přijde časem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vydrž tulipánku, když ti práci mile vysvětlují, tak tě mezi sebe přijali, jinak by tě v tom nechali plavat až k utopení
akorát oni také neví, co od tebe čekat, taková jakási vzájemná opatrnost až ostražitost je normální, bude to dobré
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky doporučuji vydržet. Jak jsem nastoupila do nové práce, tak taky mě kolegové moc nebrali a to jsem byla známá od vedoucí, která mě tam dohodila a ji moc nemuseli 
. Trvalo to sice cca rok, ale jak zjistlili, že práci odvádím jak mám, nikde nedonáším, tak mě vzali mezi sebe a dokonce i na pivo 
. Teď když k nám nastoupila nová kolegyně, tak to taky chce čas. Sice už jsem doma, v prosinci očekáváme prcka, ale holky mi říkaly, že je to stále o oťukávání, ale prý si to časem sedne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vydrz, to nejde tak rychle. Ja byla taky „ta nova“ a urcite by to vydrželo dyl nez pres zkusebku, kdyby nenastoupila jedna priserna osoba se kterou jsem musela byt v kanclu. Diky ni jsem mnohem rychleji zapadla, protoze me litovali 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj holky
Dnes je to přesně měsíc, co jsem nastoupila do nového zaměstnání. Jedná se o kolektiv asi 10 žen + 2 chlapů, kteří se všichni znají už něco kolem 6 let. Odcházím domů čím dál častěji se špatným pocitem, protože co se týče práce - tak mi všichni vše rádi vysvětlí, pomůžou, nicméně jakmile dojde k vedlejšímu „tlachání“, tak jakoby se se mnou nikdo nechtěl bavit - odpovídají když už, tak stroze, krátce, aby rozhovor nemusel pokračovat a celkově, když je v místnosti více lidí, tak se tam cítím nechtěná. Práce mě jinak baví, ale mám pocit, že díky téhle situaci bych mohla být třeba i vyhozena ve zkušební době. Chtěla jsem se zeptat, zda má někdo podobnou zkušenost a jak to dopadlo - mám trochu strach, že to bude takové už vždycky, ale na druhou stranu si říkám, že měsíc není dlouhá doba.
P. S: Moje místo jsem nikomu nevzala