Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nezvladatelné batole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
16.6.25 14:37
- Citovat
- Upravit
16.6.25 15:47
@Anonymní píše: Více
Nejblizsi hernicka 60 km? To nekde v okoli nemate materske/rodinne centrum? Ty jsou vetsinou v kazde vetsi vesnici, aspon tady na Morave. Tak potom aspon ven na louku, do lesa, do poli, urcite tam natrefite na neco, kde se da prolezat, prochazet, zkoumat, treba aspon turisticke odpocivadlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 16:02
@starfish_at_night
Ano, herničky nejbližší Karlovy Vary nebo Plzeň, obojí přes 60km, bohužel v okolo nic není, ani známí o ničem nevědí.. Nejake hřiště asi budou, ale porad to je dojezd cc 30km tam i zpět..
- Citovat
- Upravit
16.6.25 16:08
@Anonymní píše: Více
https://koutky.cz/
Mrknete tady, treba najdete neco bliz.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 16:30
@Anonymní píše: Více
Mně zas připadá tohle jako normálka. Nenormální je za mě batole, které půlden sedí a kouká. Všechny děti moje i z mého okolí byly tyhle pohromy. Chce to dobře obléct, vzít svačinu a vyfičet ven. Vůbec k tomu nepotřebuješ herničky, kor v létě, bohatě stačí kamínky, klacky, kaluže, stromy a ať si dělá co chce. 🤷♀️ Btw. v jaké oblasti žijete, že tam 60 km okolo nic není, ani hřiště? Tam bych asi příštích 10 let s dítětem teda nechtěla být, páč bude hůř. 
V tom období 9 měsíců-2 roky u nás obvykle ležely židle na chodbě, abych co 10 vteřin nesundávala batole tančící na stole, vařila jsem v noci, kočárek leda s dvojím poutáním na nezbytně nutnou dobu a člověk se nesměl ani otočit, aby se něco nedělo, no. Nezbývá než přežít… Zas tyhle děti prostě bývají šikovné, člověk se tím musí utěšovat, že není motoricky pozadu. 🤭
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 17:19
Šuplíky bych opatrila dětskýma pojistkama, ať se tam nedostane, gauč bych oblozila dekama a polštářema, ať si leze.
Zavírala bych dveře do místností, kde jsou věci, které nejde zabezpečit, třeba kabely.
Nedělala bych si moc iluze, že to půjde vychovat, to se bude muset jenom přežít. Za rok to bude lepší.
Akorát toho psa nepůjde asi ani zabezpečit, ani schovat / zavřít, tam bych to řešila tak, že kdyby ho praštil, skočila bych po něm (po dítěti) s tak děsivým zářváním, že by se z toho po.. (praštit ho nutně ani nemusíš, ale pokusila bych se ho fakt vyděsit a rozbrečet). Ale to jenom kvůli tomu psovi, zbytek schovat a zabezpečit.
Jo, a samozřejmě, být doma co nejmíň, vyběhat venku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 17:35
Mlátit psa bych tedy nenechala. To bych okamžitě zasáhla s jasným ne, hranice přes kterou se nejde. A psovi udělala bezpečný prostor na odpočinek - třeba zabranou, ohrádkou. Ale psa mlátit ne.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.6.25 17:38
No, na pojistky bacha, mam spoustu nábytku zničeného- odervana dýha nebo odlomeny kus u vrtanych. Odkládat polstarema taky nedoporucuju, dítě pak má pocit ze je to bezpečný a kdy na polštáři přistane hlavou a on odjede, neni to nic moc. Herny ani hřiště nejsou potřeba, nám stačí úplně louky, les. Vlastně jsou lepší, na hřištích je potreba hlídat zas interakce s dalšími, ale my jsme ve městě, tak zas nemame moc tu přírodu. Vzala bych míč, bublifuk, balónky, bagrik, nakladacek, kyblik na sborani cehokoliv a vyrazela kamkoliv do kousků přírody.
- Citovat
- Upravit
Ounou
16.6.25 20:11
Jak už zaznělo xkrát-běžte na celé dny ven. Domů na oběd a odpočinek. Potřebuje se hýbat a zkoušet, tak tu potřebu naplň. V tomto věku podle mě herničky ani nic podobného nepotřebuje.
Pokud jste někde, kde nejsou hřiště, je tam „aspoň“ kus přírody? Za mě ideální. Synovi jsme brala plastový vozíček, který si vozil, do něj si sbíral poklady. Popř. odrážedlo a valil.
- Citovat
- Upravit
16.6.25 20:19
@Anonymní píše: Více
přesně, popisuješ moje zkušenosti, dítě pochopilo princip zarážky na nábytku dříve než babička 
a už to mám na lince navždy, oddělat to nejde, protože by jel i ten lak na skříňkách nebo co to je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 20:20
@Ounou píše: Více
přesně - ven, ven, ven, když 60 km není civilizace, tak tam bude hafo přírody kolem, kde takové dítko může řádit jak je libo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 20:59
@stinga
Nerikam, te tady neni civilizace, proste jenom nejsou ani v okolí žádné dětské herny a tělocvičny.
- Citovat
- Upravit
16.6.25 22:01
@Anonymní píše: Více
v herničkách by beztak zlobil, tam je řízená činnost a to děti tohohle typu v tomhle věku nedávají - vlastní zkušenost, choďte do přírody
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ounou
17.6.25 09:04
@Anonymní píše: Více
Ty v létě nepotřebuješ. Teď jsou ideální podmínky na to jít „jen tak“ ven. A až se oteplil, tak někam za koupáním-to sxna spolehlivě unaví doposud.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.6.25 09:39
Pole, louky, polní cesty, malá říčka, ideální prostředí… Nikomu nemůže ublížit a při troše snahy nemusí ublížit ani sobě. 
Při tom tam může dostat volnost.
Na herničky bych se v 18 měsících vykašlala, není potřeba a na hřiště zajela občas.
Z herničky budeš akorát vyřízená, akční dítě tam bude akorát řádit, budeš hlídat s očima i na zadku, řešit ostatní děti, atd…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Měla jsem extrémně živé dítě bez pudu sebezáchovy, jen chodit začal (vlastně běhat) v necelých 10 měsících. Udělala jsem domácnost tak, aby si co nejvíc nemohl ublížit. A zbytek jsem musela ohlídat. Byl to boj, on fakt měla vysoký práh bolesti a žádný pud sebezáchovy, byl schopný se vrhat, padat, skákat, lozit.
Jo být venku bylo super. Jen tedy to samozřejmě bylo náročné, protože ty kaskadérské pokusy dělal i venku. Jako skočit ze skluzavky, hodit šipku z rozjetého kolotoče, na kole to napařit do plotu, atd… nebyl problém. Nepoučil se ani když si zlomil ruku, protože skočil ve 2 letech šipku ze školu. Ani když mu šili hlavu, protože to najel do zídky. Ani když si totálně sedřel holeně, protože chtěl jet po hlavě dolů po ostrůvku. Nepoučitelný dítě ještě v 5 letech. Zlom nastal okolo 6 roku, někdy před nástupem do školy, kdy se snažil už aspoň nezabít. Ještě tedy na prvním stupni bylo jasné, že je tam taky, když se dělo něco nebezpečného, on byl ten vůdce v nejhorších sjezdech na bobech, on byl ten kdo šel vyzkoušet novou disciplínu na kolech a pak se hledal v křoví a tak…
No k tomu měl ADHD a smíšenou VD s velmi vysokou inteligencí, takže takové akční dítě bez pudu a porozumění.
Nejvtipnější bylo, když jsem v jeho 18 měsících porodila mu sourozence se stejnou diagnózou, jen neměl (H) jen ADD. To pak u nás doma to vypadalo taky někdy zajímavě, byli schopný odloupat lišty od podlah, oloupat i to co nešlo.
Pud sebezáchovy si musel získat (což bylo tak cca v 6 letech), i tak to bylo dobrodružko ale naučil se, věkem. Ale takový buldozer, který co chce toho dosáhne a umí najít ten tah na branku je i v dospělosti. Ví co chce a umí si za tím jít.