Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nezvladatelné batole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.6.25 13:06
Uc ho bezpecne se pohybovat, slezat z gauce, vylezat, obcas trochu i natlouct si, chodte hodne ven, do hernicek, telocvicen, kde muze zkoumat co zvladne bezpecne. Vyradi se a treba bude doma vic v klidu. Domacnost si zabezpecte tak, aby tam bylo misto, kde nic nemuze provest, resp jen to, co je bezpecne. My tak mame kuchyn - je od obyvaku oddelena ohradkou ( ano, obcas s ni drace lomcuje, prezijeme), v dostupne vysce jsou jen veci, ktere muze vytahat a nevadi to. Dobre je jeste nevysvetlovat, stejne to nepobere, ale v nezadouci cinnosti zamezit ( odnest z dosahu psa, zavrit psa do bezpeci, sundat z gauce a zamezit k nemu pristup, kdyz ho nemuzes hlidat,…atd.) Jsi dospela a tomu cirkusu velis, tak si prece s rocnim ditetem bez zkusenosi poradis
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 13:10
Chce to hlavně trpělivost i když je to těžký, hodně zabezpečit byt a klidně mu nabídnout věci na „ničení“, které ničiť může… krabice, staré hrnce, atd. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 13:13
@starfish_at_night
Slézat z gauče umí, to bylo první, co jsme ho naučili, když na něj začal vylézat. Kuchyň máme také oddělenou zábranou, kterou se mu podařilo už dvakrát vylomcovat. Hernicky ani tělocvičny bohužel v okolí nemáme, to tu prostě chybí, nejbližší přibližně 60km daleko a hřiště ve městě taky nic moc, buď zničené nebo nic pro tak male dítě..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.6.25 13:15
Spíš si říkám, jestli je to v takové míře ještě “normální” 
Vim, ze kolem toho 1,5 roku jsou děti živé a zkoumají možnosti, ale opravdu mi to doma prijde jako extrém 
- Citovat
- Upravit
16.6.25 13:19
Chodte hodne ven, do parku, do lesa, at se vylita a zkouma okoli, hriste ve vysledku neni tolik potreba. Ja mam taky 1.5 rocni holcicku a doma s ni to je ocistec, ne v takove mire jako u vas, ale doma se proste nudi a pak rve a dela blbosti, takze chodime hodne na prochazky plus mame moznost, tak chodime i na cviceni a plavani, kde se mala taky trochu vyradi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 13:23
U nas to bylo totéž. Pomohlo jedine proste nebýt doma. Ráno hygiena, nasnidat a vykopnout to ven, vrátit se na oběd, spat, po probuzení to zas vyhodit ven a až do koupání. Uvařit si vecer když spí nebo odpoledne na další den. Bude se to zlepšovat jak bude dostávat rozum. Ale jako ještě ted v necelých trech jsem s ním nerada doma, je to o nervy, neustále neco ničí, a fakt ne to co mu dám, hrozí ze se zabije, konci to vzájemným revem. Jsme radši venku i v mrazu, děsím se nemoci, to je absolutní ocistec.
- Citovat
- Upravit
16.6.25 13:29
Náš starší jako batole doma také všechno vytahoval, po všem lezl. Když jsme ho vzali ven, tak se strašně rád vozil v kočárku a vyběhat se nechtěl 
. Po návratu domů zase šílel . Radu nemám, jen posílám hodně sil. Určitě se to časem zlepší.
Samozřejmě je Tvá otázka, zda je to v takové míře v pořádku, na místě. Ale v 18 měsících je ještě velmi brzy na nějaké diagnózy. Co na něj říká pediatr? Možná máš jen živější dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 13:34
Asi bych ho brala často nějak na hřiště nebo do heren. Když má tak velkou potřebu pohybu, tak ať se teda realizuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 13:35
@Anonymní píše: Více
Opravdu máte tělocvičnu tak daleko? U nás je sokol na každé vesnici a městě, to samé herničky…chodili jsme na plavání a mateřských center, na návštěvy, na různá hřiště, starší dcera byla velmi živá, ale venku byla pohodovehsi, tak jsme furt někde jezdili a brzy uměla i na odrážedlo a kole…mladší dcera je pohodářka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 14:00
Evidentně citlivý přístup a vysvětlování nefunguje 
Co takhle zkusit staré, dobré plácnutí přes zadek nebo ruku, když zas něco provede.?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 14:08
Jít ven a být venku celý den. Určitě nemáte nejbližší sokol 60 km, pokud nebydlite na samotě uprostřed lesa… být doma je to nejhorší, co lze s živým dítětem dělat. No a doma samozřejmě nenechat dělat věci, které nechceš, aby dělal. Je mu rok, velis ty, ne on. Nam i hodně pomohlo vybudovat „domácí tělocvičnu“. Máme gymnastický míč, bosu, švihadlo, činky, masážní podložku, houpací prkno, balanční bludiště, balanční kameny…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 14:23
Jojo, máme to doma podobne, takže každý den odpoledne jsme venku nebo aspoň pryč. Syn naštěstí chápe slovo „hapáš“, z gauče jsem ho spadnout nechala, vždycky předtím říkala, že hapá a naštěstí si to spojil. Všude možně taky leze, řeknu že hapá a nechám ho být. On se totiž tak učí opatrnosti. Dává si už pozor, když mu řeknu že spadne.
Jestli máte doma trošku prostor, tak nám docela pomohla houpačka/klouzačka doma (je to oboustranné, takže mu to můžu měnit). Čas od času mu přestěhuju pokojíček, takže to ho taky pak všechno zase baví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 14:29
@Veverka X
Pediatr zatím nic, na 18 měsíční prohlídku jdeme za 14 dni, tak jsme taky zvědaví..
@Pitřice
I to jsme zkusili, ale bez výsledku. Spis jsem to pak brala hůř ja než dítě🙄
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj,
To, ze je živější s tim jsem se uz smířila, ale on je nebezpečný sám sobě, jenom běhá a skáče po gauči, leze na opěrky, které jsou sice u zdi ale on si vyleze na ne a běhá i po nich nahoře, z boků gauče je prostor a tam leze na kraji. Vubec nic nezabírá, neustále sundávání a vysvětlování, citlivý přístup proste nic, vydrzi to i skoro hodinu v kuse, nic jiného ho v tu chvíli nezajima, je jako v tranzu, několikrát uz spadnul, ani to ho neodradilo. Kdyz zrovna neběhá po gauči, zjistil ze dokáže pohnout jídelním stolem, kterej se mu uz skoro povedlo k převrátit. Taky dokázal vyškubnout lištu a vytahovat kabely. V kuchyni tříska suplikama a dvirkama. Kdyz mu dam nádobí aby si s tim teda hrál, nezajima ho to. Jsem zoufalá, je nemožný s nim varit, uklízet, dělat cokoliv. Společný hraní ho bavi tak 5 minut, pak se vše opakuje. U jídla vydrží sedět jen u snídaně jinak ani náhodou. Kdyby mohl, vylezl by i na lustr. Jakmile mu řeknu ne, nebo že nesmí dostane záchvat vzteku. Posledni týden začal mlátit i do psa.
Neukazuje na věci co chce, jen rve a hučí, ale ukazuje na zvířata v knížce. A třeba nočník není kamarád vůbec, na ten si sedl snad jen jednou jinak s nim jen hází.
asi si budete myslet, ze jsem uplne mimo, ale uz nevim jak dal..
Memu dítěti bude 18 měsíců, a zhruba tak 3 měsíce je to vcelku nezvladatelný. Ve 14 měsících začal chodit a když už si začal být v chůzi jistý, začalo se z něj stávat takove male “monstrum”
Začínám se obávat, jestli bude vše “normální”, ale na jmeno docela reaguje, umí paci paci, kdyz se mu neco povede tak si zatleská, posle pusu, dela papa. Ze slov umí mama, ale myslim si, ze nevi co to znamená, tata neříká vubec, kdyz mu řekneme kde je mama nebo kde je tata, tak se nepodívá, dal rika baba, mňam, haf, mňau a něco co se podobá slovu ježiši
Tak nevim, jestli jen plaším, nemam “srovnání” s jinými stejně starými dětmi. Ale jsem z toho už zoufalá a vyčerpaná, naše domácnost vypadá jak po výbuchu