Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nezvladatelný puberťák
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.11.13 18:52
Asi moc neporadím, ale mamky kamarádka měla podobný problém se synem a zavezla ho do diagnostického ústavu. Po dvou měsících si ho vzala zpět a už 3 měsíce seká latinu. Nevím toho moc, ale kouřil trávu a lstí ho vzala na testy a potom zařídila ten diagnosňák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.11.13 18:57
Nevím jak v šestnácti, ale synovec byl ještě školou povinný, vyváděl, chodil za školu, hledali ho asi 2× policajti, takže jeho maminka zašla na sociálku a tam dostal chlapec dohled a jelikož se cukal a zase kašlal na školu, odvezli ho do diagnosťáku, kde byl rok! 
Teď je mu sedmnáct a šlape jak hodinky, protože tam to fakt nebyla sranda 
- Citovat
- Upravit
Neprihlasena jupiiiiiik
11.11.13 18:58
Moc neporadím… Budu uvadet priklad sveho adoptovaneho bratra. Od 12 let strasne problematicky… Kradeze, lzi, podvody… Dnes je mu 21 a vesele pokracuje dal. Obdivuji nase, ze to vydrzeli. Ja bych o nej nebo nad nim davno zlomila hul. Zkouseli psychology, terapie… Nepomohlo nic. Psychologove nakonec rekli, ze je to geneticky podminene a patologicke. Bud z toho vyroste nebo skonci ve vezeni.
Ano, mel velice tezky start do zivota, spatne geny, ale kleptoman neni, moc dobře vi, co dela a ze ublizuje. Ma melke citove vazby, tak je mu to asi jedno…
Je mi to lito, ale poradit nedovedu. Reknu stejnou vec, bud z toho vyroste (pod prisnym vedenim) nebo si proslapnete cestu do Pankracke veznice.
Anonym z jasnych duvodu… 
- Citovat
- Upravit
Neprihlasena jupiiiiiik
11.11.13 19:01
Jeste k diagnostaku… Nasim bylo receno, ze tato varianta radeji ne. Co teď jeste neumi, by se tam rychle naucil. Prispevek prede mnou trvdi opak, já bych na to nevsadila.
- Citovat
- Upravit
Neprihlasena jupiiiiiik
11.11.13 19:04
A jeste neco… On je tezky dosgrafik, diskalkulik a dislektik, rodice stalo velké usili, aby se alespon vyucil. Vyucak ma, ale byly to pot, slzy a krev. Nenechte ho odejít ze skoly, pokud je jen mala sance situaci zachranit. Jinak to bude ještě horsi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.11.13 19:10
No nechci strašit. Znám případ, kdy u mladého kluka užívání měkkých drog vedlo ke skoku z okna a těžké psychóze (nebo to byla schizofrenie?). Rodiče se sice snažili, ale ne dost tvrdě. Kluka odevšud vyhodili, oni ho vzali zpět domů. Mámu kvůli prachům bil. Skončilo to špatně, nebudu uvádět detaily, ale už nežije a nebylo mu ani 30. V dětství hodný kluk, jen rodiče také měli problémy, tak je možné, že klíčový okamžik prošvihli a myslím, že teď si to kladou za vinu. Těžko říct, co budu dělat jako máma, jestli se mi to stane. Teď to ale vidím jasně. Co nejtvrdší přístup co nejdřív. Ono nelze moc pomáhat tomu, kdo o to nestojí, že. Tak hledat cestu, aby to pochopil. PSycholog tu podle mého moc nezmůže, spíš možná poradí, jak na něj. Ten diagnosťák možná nezní špatně. Přeji hodně štěstí.
- Citovat
- Upravit
11.11.13 19:17
@neprihlasena jupiiiiiik píše:Řekla bych, že důležité bude, jestli je to „grázl“ od povahy, nebo jestli se to jen zvrtlo kvůli rodinnému prostředí. Grázlovi bych asi diagnosťák nedoporučila. Normální kluk by se mohl leknout a mohlo by to zafungovat jako „tam už fakt nechci“ nebo „nechci být jako oni“. S tou školou souhlas, je třeba mít smysl života, nějaké aktivity, kterým se bude věnovat. CO nějaký koníček, má?
A jeste neco… On je tezky dosgrafik, diskalkulik a dislektik, rodice stalo velké usili, aby se alespon vyucil. Vyucak ma, ale byly to pot, slzy a krev. Nenechte ho odejít ze skoly, pokud je jen mala sance situaci zachranit. Jinak to bude ještě horsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 05:47
Vzala bych ho tam kde kvuli tomu lidi skoncili napr do vezeni nebo do lecebny kde jsou fetaci aby videl jaky z nich jsou trosky. treba mu to otevre oci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.11.13 12:22
Díky všem za rady… S mamkou to proberu, ten diagnostický ústav asi zvážíme… Jinak grázl od povahy to asi taky bude, ale věřím, že je to hodně výchovou a tím, v jakém rodinném prostředí žil. Ale bojim se, že pokud se s tím nebude nic dělat, bude to všechno ještě mnohem horší. Mimochodem dříve kradl jen pár stovek, nedávno ukradl deset tisíc z máminých našetřených peněz. (taky jsem jí vynadala, že to měla mít dávno na účtě) Takže si musí zamykat pokoj, aby jí tam nelezl… to je mazec! 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.11.13 16:44
@Káka74 Právě že koníčky nemá! Nezajímá ho vůbec nic. Byl problém i najít školu, kam by šel. A šel na stojárnu jenom proto, že tam byl nějakej jeho kámoš (kterej mimochodem opakoval ročník, protože měl čtyři pětky…) A taky nechápu, že ho tam vzali bez přijímaček - a to měl na vysvědčení čtyřky… na takovouhle školu. Samozřejmě si toho neváží a prostě vyletěl, na všechno kašlal zvysoka, nesnažil se ani trošku. No máma je z toho slušně na prášky 
- Citovat
- Upravit
12.11.13 18:04
Tak to je přesně situace, kterou bych řešit nechtěla. Nic nechce, nic nemusí, tak co jiného než drogy a póza mu zbývají? Za kamarády má asi podobné, jako je on. Máte to fakt těžký, teď už se ty roky, kdy se s tím dalo něco dělat těžko doženou. Zkus sama jít někam do poradny se poradit, co se s takovým puberťákem dá dělat. Obávám se, že moc toho asi neporadí. Vím, že to bude znít jednoduše a přitom to je asi těžké, ale zkusit pro něj najít něco, co ho bude bavit a kde jsou lidé, kteří jsou motivovaní něco se svým životem dělat. Komunita mladých u nějaké církve, vodácký nebo turistický oddíl, tady jsem u jedné školy taky viděla něco jako klub pro děti… - já vím, že to zní pitomě, nic lepšího mě nenapadá, ale třeba na něco přijdete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Zdravím všechny. Asi nebudu příliš stručná, protože k pochopení problému je třeba uvést veškeré souvislosti. Mojí mamince bylo 22, když jsem se jí narodila, ale můj povedený „tatík“ jí hned opustil a nezajímal se dále. Mamka bydlela s rodiči, takže jí se vším pomohli. Pak si našla dalšího partnera, se kterým byla 17 let a mají spolu syna, tedy mého bratra. Bydleli jsme dvě generace dohromady…tedy mamka, otčím, já a bratr a naše babi. Otčím bohužel taky nebyl zrovna ideálním prototypem bezva chlapa, takže byly na denním pořádku hádky a občas i facky. Do toho bratr pomalu rostl a dospíval. Je divočejší, hyperaktivní. Nevydržel u ničeho posedět, ve škole měl problém se soustředit, dokončit nějakou věc. Naše babi byla bohužel taková, že do nás uměla značně rejpat a i když to třeba nemyslela zle, nebylo to příjemné. Pak se „naši“ rozvedli (konečně!). Mamka se snažila bratra vést přísnou rukou, „tatínek“ mu ale vše dovolil, do toho naše nerudná babi, se kterou se neustále hádali… Dnes bydlí jen mamka s bratrem a je to tak, že mladýmu bude 16, teď ho vyhodí ze střední školy, na kterou v září nastoupil, krade doma mamce peníze, je vzteklý, háže s věcma, pěstuje trávu, chodí za školu a hlavně nás má všechny u zadku, je nejchytřejší, superking. Klasický puberťák. Ráda bych mámě pomohla, ale nevím jak. Poradili byste mi, kam se obrátit na nějakou odbornou pomoc, co se v těchto případech dá dělat? Bojím se, aby jednou nepřišel a kvůli stovce v pěněžence jí nevzal lopatou.. Nějakého psychologa? Díky všem.