Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje dcerka - necelé 4 roky, se poslední dobou skoro každou noc v noci budí se strašlivým pláčem. Stává se to zhruba půl až 2 hodiny po usnutí, kdy začne strašlivě křičet, jak kdyby se něčeho vyděsila, celá se úplně klepe. Trvá to zhruba minutu až dvě, pak se uklidní a obvykle zase usne. Už se nám to stávalo i dřív, ale ne tak často, poslední dobou se to občas stává i při odpoledním spánku. Nevím co s tím, problém je, že dcerka má těžkou mentální retardaci, nemluví, špatně chápe, tak nevím, co jí to může způsobovat, ale všeobecně je hodně citlivá na změny a na to, když je někdo v rodině v nepohodě. Nemáte někdo nějakou radu, čím to může být a přejde to samo?
Pokud je ockovana, pomuze joalis detoxikace, dodat hořčík a dalsi ziviny. Meli hsme to taky, vim o cem pises.
Měli jsme, začalo přesně kolem čtyř let. Bude mu pět a už se to stane jen tak 1× do týdne.
To vubec nemusi souviset s jejim postizenim. Mne to ted udelala moje mala, tak jsrm si o tom neco precetla a je to ve chvili, kdy prechazi z REM spanku do hlubokeho spanku a nervovy zakonceni v mozku nevstrebaji ten prechod v souvislosti s dennimi zazitky, tak nejak zjednodusene receno. A co s tim, nikdo nepise, co nejmin zazitku pres den a zkusit pres den vic spat…
Moje 2 letá několikrát za noc přibl. ve stejnou dobu, šílené a jak píše @u763, pokud omezím denní zážitky a maximálně se snažím, aby jí nic nerozčílilo přes den, dobře se vyspí v poledne, tak je to noční spaní o hodně lepší.
Sirup Sedalia homeopatikum nám nepomohl ![]()
U malého se nám objevovaly noční děsy, když byl po operaci a byl nějaký čas beze mne. Postupně jsme vypozorovali, kdy se objevují a co ten den dělal. Nesměli jsme např. sledovat v TV seriál sanitka, i když on na to přímo nekoukal, tak se pak v noci bál. Jak jsme začali dávat pozor na TV, nočních děsů hodně ubylo.
Synek je mentálně naprosto v pořádku a noční děsy míval také. Největší grády to mělo od 1,5 roku do 2,5 roku. Menší děsy se vešly do minuty a samy ustaly. Při větších třeba i utíkal z pokoje a byla to akce i na půl hodiny. Osvědčilo se, dokud to šlo, tak nereagovat, jen dohlédnout, aby si neublížil. V tom stavu mne nepoznával a jakmile postřehl mou přítomnost, křičel ještě více. Přicházelo to vždy v návaznosti na nějaké nezpracované informace v jeho hlavičce. Buď příliš mnoho podnětů za den (třeba návštěva poutě, kolotočů…), nebo absence odpoledního spánku (pak opět v noci nestíhal vše zpracovat), nebo větší změny (třeba přestěhování postele, růst zubů, narození sestřičky). Zlepšovalo se to samo tím, jak rostl a lépe rozuměl světu kolem sebe. Obecně to je porucha spánku, která přichází v non rem fázi, tedy v první půlce noci, kdy spí dítě nejhlouběji a jeho mozek zpracovává a zařazuje všechna podněty, zážitky a dojmy. Četla jsem o tom dobrý článek i s grafem. V podstatě jde o to, že lidský spánek není úplně plynulý, stabilní a neměnný. Každý člověk v noci střídá hluboký s méně hlubokým spánkem. Člověk třeba spí hluboce, ale napůl se probudí, přetočí se na druhou stranu, přikryje se a spí dál, aniž by se probudil. Má to historické důvody. pračlověk nemohl spát úplně tvrdě celou noc, musel dávat pozor na hrozící nebezpečí. No a některé malé děti tyhle přechody mezi různými fázemi spánku nezvládnou. Zpravidla z toho časem vyrostou.
U nás je to vždy a pouze z nevyspání/přetažení.. pokud se odpoledne nevyspí alespoň hodinu, tak máme děs. Trvá max. 15 minut. Začalo to asi v 10 měsících, a už ho skoro nemáme protože důsledně dbám na odpolední spánek. Asi jak píše @u763 udělat to tak aby se dcerka nepřetáhla.