Nový život - nový chlap

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Mauri08
Kecalka 122 příspěvků 09.06.19 16:22
Nový život - nový chlap

Ahoj všichni… původně jsem chtěla psát anonymně, ale přijde mi to nevhodné - problémy = život… někdo můj příběh zná / někdo ne, tak to nápisu v kostce… od 18 jsem měla chlapa a byli spolu 15 let ( jedno dítě) docela normální vztah - nic nám nechybělo pro ostatní nesmrtelný par jenže… před rokem v květnu se ke mě začal chovat divné až to přešlo pomalu v psychické týrání ( nespal semnou, byl furt pryč) strašný nikomu to nepreju zažít - no zkratka vlastní tchyně mi řekla ať jdu s kamarádem ( který na mě opravdu čekal dlouho) na kafe ze její syn je zmetek jako jeho otec no a já šla a zjistila jsem ze je mi sním dobre ze nevidím problémy doma- opravdu zlatý člověk na rukou ne nosil a nosí stále - teď můj problém nebo strach ze kterého potřebuji trochu vytáhnout… rozvádím se a s dcerou jsem se přestěhovala k tátovi můj kamarád ( teď už přítel) se ke mě v pátek přistěhoval po 3 a půl měsících s dcerou se zná ( dceři je 11 a ma ho moc rada) přítel mi říkal ze udělá cokoliv abych já s dcerou byli šťastné ze nám finančně pomůže když to bude mozne a když budeme chtít ze se za námi odstehuje klidně na konec světa a dodržel to / teď můj problém po 15 letech bydlím s někým jiným s někým kdo mi pomůže, pohladi, přituli se a dokonce i uklidi pro mě ideál, ale premahaji mě nějaké pocity strachu - co když nám to nevyjde? Co když nebudeme šťastní? Vnitřně ho srovnáván s někým s kým jsem žila strašně dlouho a ke konci se choval jako dobytek ( začal si s mou kamarádkou tak už vím i proč) proč to dělám? To je nějaká krize z moji strany? Už tak brzy? Nebo je to normální a přejde to? Včera jel na fotbal a mě už po hodině bylo po něm smutno - v duchu si říkám co bych chtěla mám chlapa který by za mě dejchal i za dceru tak proč ten pocit? Prosím pomozte mi…

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Khalesi
Zasloužilá kecalka 938 příspěvků 09.06.19 16:26

Muj pripad je totalne stejne jak tvuj. I na ty mesice noveho pristehovani. A pocity. Ale preslo to-zacala jsem zase nekomu duverovat. Neboj. Je to cerstve, moc brzo a v tvoji hlave je zmatek, zklamani, zodpovednost. To zvladnes. V pravou chvili se vse usadi na sve misto, ted jen neboj. :hug:

Jinak ja s novym chlapem zacala krasne novy zivot i dalsimu tvoreckovi, a vim ze porad delam vse spravne ;)

Verun83
Extra třída :D 10141 příspěvků 09.06.19 16:26

Rekla bych, ze je normalni se obavat. Kor kdyz jsi po 15 letech ukoncila vztah. Zkus to zahnat. Nikdo nevime, co bude zitra. Uzivej si to hezke, co ted mate.

smutny klaun2
Zasloužilá kecalka 718 příspěvků 09.06.19 16:31

@Mauri08 Prožíváš tolik štěstí, že Tvé vnitřní já pochybuje, jestli to není sen a jestli si to opravdu zasloužíš. Užívej si to, potkat někoho, kdo Tě má opravdu rád a je oporou v každé situaci, je ten nejkrásnější dar. Až přijde domů, obejmi ho, jen tak, beze slov. A vzpomeň si na má slova. Uvidíš, jak to z Tebe spadne. :kytka:

Mauri08
Kecalka 122 příspěvků 09.06.19 16:45

Moc moc vám děkuji… teď vylézl z wc a já ho objala a řekl mi ze mě miluje ze lepší holku si najít nemohl… jen ať ty pocity odejdou

BlaZenkaB
Ukecaná baba ;) 2098 příspěvků 09.06.19 16:49

Taky jsem po vztahu s tyranem a manipulátorem měla pocit, že si nezasloužím štěstí, že to celé je jen bouda, kterou na mě někdo ušil a že to dřív nebo později musí skončit.
No - skončilo :mrgreen:
Ani u tebe nikdo neví, jestli tenhle vztah vydrží nebo ne. Ale když ne, bude jiný. Určitě na štěstí nárok máš jako každý jiný.

smutny klaun2
Zasloužilá kecalka 718 příspěvků 09.06.19 16:53
@Mauri08 píše:
Moc moc vám děkuji… teď vylézl z wc a já ho objala a řekl mi ze mě miluje ze lepší holku si najít nemohl… jen ať ty pocity odejdou

Určitě odejdou, vytěsní je nové zážitky. Neboj, vše bude OK.

Ou
Echt Kelišová 8150 příspěvků 09.06.19 16:53

Ty obavy jsou přirozené a logické, ale je potřeba je ignorovat. Brát jako horečku při chřipce, nebo tak něco - je to reakce na velkou emoční zátěž a zranění z předchozího vztahu, bylo by naopak divné, kdyby nepřišly.

To ale neznamená že mají pravdu.

Nemáš jistotu happy endu. A teda štěstí není něco, co přijde samo, nebo na co máš nárok. Nebo dokonce něco, co je setrvalý stav. Štěstí jsou spíš okamžiky. To co hledáš je spokojenost. A ta fakt nepřijde sama, ale je důsledek dlouhdoobé práce - zejména s vlasntími očekvánámí a potřebami.

Jinak zmatek v hlavě je dobré přepisovat rukou do deníku, dává to často lepší perspektivu a snazší kontrolu nad tím, co jen v hlavě vypadá jako katastrofa.

Zároveň je dobré se zpětně - po týdnu, po měsíci a po roce vrátit k již napsanému a podivit se, jak se vlastně člověk už změnil.

Stevia
Závislačka 3748 příspěvků 09.06.19 17:40

@Mauri08 byla jsem na tom stejně… nevěděla jsem…
V podstatě jsem chtěla jistotu, že to vyjde, že mě bude milovat navždy a pořád bude svítit slunce :oops:
Ale to samo nezaručí vůbec nikdo…
No a pak mi známá řekla: hele, kdyby to trvalo rok, tak to bude krásný rok, jdu do toho!
A já šla ;)
Jsme spolu skoro 20 let :srdce:

Cizinka 999
Kecalka 456 příspěvků 09.06.19 18:20
@Mauri08 píše:
Ahoj všichni… původně jsem chtěla psát anonymně, ale přijde mi to nevhodné - problémy = život… někdo můj příběh zná / někdo ne, tak to nápisu v kostce… od 18 jsem měla chlapa a byli spolu 15 let ( jedno dítě) docela normální vztah - nic nám nechybělo pro ostatní nesmrtelný par jenže… před rokem v květnu se ke mě začal chovat divné až to přešlo pomalu v psychické týrání ( nespal semnou, byl furt pryč) strašný nikomu to nepreju zažít - no zkratka vlastní tchyně mi řekla ať jdu s kamarádem ( který na mě opravdu čekal dlouho) na kafe ze její syn je zmetek jako jeho otec no a já šla a zjistila jsem ze je mi sním dobre ze nevidím problémy doma- opravdu zlatý člověk na rukou ne nosil a nosí stále - teď můj problém nebo strach ze kterého potřebuji trochu vytáhnout… rozvádím se a s dcerou jsem se přestěhovala k tátovi můj kamarád ( teď už přítel) se ke mě v pátek přistěhoval po 3 a půl měsících s dcerou se zná ( dceři je 11 a ma ho moc rada) přítel mi říkal ze udělá cokoliv abych já s dcerou byli šťastné ze nám finančně pomůže když to bude mozne a když budeme chtít ze se za námi odstehuje klidně na konec světa a dodržel to / teď můj problém po 15 letech bydlím s někým jiným s někým kdo mi pomůže, pohladi, přituli se a dokonce i uklidi pro mě ideál, ale premahaji mě nějaké pocity strachu - co když nám to nevyjde? Co když nebudeme šťastní? Vnitřně ho srovnáván s někým s kým jsem žila strašně dlouho a ke konci se choval jako dobytek ( začal si s mou kamarádkou tak už vím i proč) proč to dělám? To je nějaká krize z moji strany? Už tak brzy? Nebo je to normální a přejde to? Včera jel na fotbal a mě už po hodině bylo po něm smutno - v duchu si říkám co bych chtěla mám chlapa který by za mě dejchal i za dceru tak proč ten pocit? Prosím pomozte mi…

Strasne brzy jsi s nim zacala zit. Proc?

Uživatel je onlinemrav
Vesmírná mluvilka 30079 příspěvků 09.06.19 18:29
@Cizinka 999 píše:
Strasne brzy jsi s nim zacala zit. Proc?

Nemá cenu se ptát proč. Láska bývá někdy slepá. Nezbývá, než popřát, aby jí s novým chlapem bylo lépe, než s její ex. 8)

baimoli
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 09.06.19 18:37

Je to velká změna a hnusným způsobem tě podrazil manžel, s kterým jsi byla 15 let. Řekla bych, že na tvých pocitech není nic divného. Asi to budeš ještě nějakou dobu zpracovávat. Jen si dej pozor, ať to neubližuje tvému novému vztahu. Z toho se těš, všichni chlapi nejsou stejný. Hodně lásky do nového začátku! :kytka:

Marrixie
Stálice 57 příspěvků 09.06.19 18:40
@Mauri08 píše:
Ahoj všichni… původně jsem chtěla psát anonymně, ale přijde mi to nevhodné - problémy = život… někdo můj příběh zná / někdo ne, tak to nápisu v kostce… od 18 jsem měla chlapa a byli spolu 15 let ( jedno dítě) docela normální vztah - nic nám nechybělo pro ostatní nesmrtelný par jenže… před rokem v květnu se ke mě začal chovat divné až to přešlo pomalu v psychické týrání ( nespal semnou, byl furt pryč) strašný nikomu to nepreju zažít - no zkratka vlastní tchyně mi řekla ať jdu s kamarádem ( který na mě opravdu čekal dlouho) na kafe ze její syn je zmetek jako jeho otec no a já šla a zjistila jsem ze je mi sním dobre ze nevidím problémy doma- opravdu zlatý člověk na rukou ne nosil a nosí stále - teď můj problém nebo strach ze kterého potřebuji trochu vytáhnout… rozvádím se a s dcerou jsem se přestěhovala k tátovi můj kamarád ( teď už přítel) se ke mě v pátek přistěhoval po 3 a půl měsících s dcerou se zná ( dceři je 11 a ma ho moc rada) přítel mi říkal ze udělá cokoliv abych já s dcerou byli šťastné ze nám finančně pomůže když to bude mozne a když budeme chtít ze se za námi odstehuje klidně na konec světa a dodržel to / teď můj problém po 15 letech bydlím s někým jiným s někým kdo mi pomůže, pohladi, přituli se a dokonce i uklidi pro mě ideál, ale premahaji mě nějaké pocity strachu - co když nám to nevyjde? Co když nebudeme šťastní? Vnitřně ho srovnáván s někým s kým jsem žila strašně dlouho a ke konci se choval jako dobytek ( začal si s mou kamarádkou tak už vím i proč) proč to dělám? To je nějaká krize z moji strany? Už tak brzy? Nebo je to normální a přejde to? Včera jel na fotbal a mě už po hodině bylo po něm smutno - v duchu si říkám co bych chtěla mám chlapa který by za mě dejchal i za dceru tak proč ten pocit? Prosím pomozte mi…

A přesně proto nemám ráda rčení, že co tě nezabije, to tě posílí. Protože skutečnost je taková, že co tě nezabije, tě v první řadě dost oslabí… Ahooj @Mauri08, to je prostě strach na základě zkušenosti. Úplně normální věc. Máš za sebou velký trauma, hlava tě chce další takové zkušenosti vyvarovat a proto zvedá pomyslný ukazováček, když se tvůj život dostává do podmínek, během kterých k traumatu došlo (vztah). Pokud by tahle reakce nebyla, asi bys nebyla psychicky v pořádku, je to evolučně vyvynutá biochemická reakce resp řetězec reakcí. Přejde to částečně, pokud ty tomu strachu nepodlehneš a nebudeš ty myšlenky živit. Občas se to stejně asi ozývat bude. Musíš si to hodně rozebírat a vnímat to hlavou. Nový nemá se starým nic společného. Zároveň přijmout fakt, že jisté nebude v životě nikdy nic. Klidně případně napiš do zpráv kdybys chtěla popovídat víc. :kytka:

BloomingGorgeous
Závislačka 2900 příspěvků 09.06.19 18:59

Taky si myslim, ze obavy jsou prirozene. Vyjit nemusi zadny vztah, vzdy je to loterie. Ale pokud vse vypada dobre, tak bych investovala energii do vztahu a radovalq se s z nej kazdy den, tim spis zvysis pravdepodobnost, ze vam spolu bude dobre.

Mauri08
Kecalka 122 příspěvků 09.06.19 19:11

Sám mi teď chlap dokázal ze je to frajer… prave mi ex přivezl dceru po prvním víkendu co byla u nej… přijela ubrecena ze se ji bude po tatínkovi styskat ( to mě bolelo) vždycky jiné o naslibuje a pak ji vezme ke kamarádovi na čaj no holka pak brečí ze ji bude smutno- do toho já a moje myšlenky, takže slzy tekly proudem… přítel přišel objal mě a ujistil mě ze jednou to dceři dojde a ze je normální ze brečí ze se to v ni taky všechno hromadí… jsem vděčná ze ho mám a vám všem za názory a návody i životní zkušenosti… moc jste mi otevřeli oči… děkuji vsem

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama