Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nudící se děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.23 23:22
Vypnout televizi v zásuvce. Bez dovolení si sám televizi pouštět nebude a ani si dupat nebude. Pár dní se bude vztekat, že jsi přísná. Ale vydrž.
Prostě musíš vymýšlet i aktivity. Máš pro ně Albi tužky a knížky? To je výborná věc.
Jaký je důvod, že chlap nepomáhá? Když není v práci, tak mu tam ty tygry nechej a jdi se třeba projít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 23:23
@Anonymní píše:.
Ahoj, nezlobte se za anonym, ale stydim se. Mám dvě děti, 4 toky a 2 roky. Starší má dysfázii a doted nemluví. Menší je dost uřvaný dítě a i ted ve skoro dvou letech pořád kňourá nebo ječí. Ale to je jedno. Už jsem si na to tak nějak zvykla. Sice mám pořád občas nutkání se sebrat a někam zdrhnout a sice se někdy vytočím tak, že je mi doslova zle, ale zatím to dávám. Abych se dostala k jádru pudla. Co dělaji vaše deti celý dny, když jste doma, například když maji chřipku? Já už jsem z nich taková unavená a otupělá a občas i demotivovaná. Neustále se perou, starší napadá mladšího, pořád hlídám, aby si neubližovali, snažím se je zapojit do domácích prací, ale to vždycky skončí nějakou katastrofou a mě to vždycky přidělá tolik práce, že už ani nemam chut je do něčeho zapojovat. Samozřejmě že si s nima i hraju, ale poslední dobou starší ani nechce a pořád by se jen díval na televizi. Ráno vstane, vezme ovladač a zapne jí. Když schováme ovladač, zapne si TV ručně na TV. Přes den tv vypínám, ale po dvou hodinách vypnutí je starší už absolutně neukočírovatelný. Nemluví, a já vím že tv není dobrej nápad, ale já mám pocit, že se někdy prostě zbláznim tak jsem za tu tv ráda. Úkoly od logpedky ted pořád bojkotuje a ani sladkosti ho nepřimějou se mnou cvičit. MLadšího TV nezajímá, ten je pořád u mně, i na wc se mnou vždycky musí jít. Jak to děláte vy? Jsem už totál vyhořelá. Chlap nepomáhá. A ani na to nemá nervy, vydrží je pohídat deset minut a už tu šílí jaký jsou děti bordeláři a že na ně nemá nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 23:24
Jakmile nemaji teploty, tak bezte ven, kdyz kaslou tak ne mezi lidi, ale do prirody. V televizi mejte rezim, kdy se pravidelne zapina(rano/vecer) a jindy ne. Neexistuje, ze si ji dite zapne samo mimo stanovene casy. Co nejvice casu byt venku a nejlepe za kazdeho pocasi. Vzdy jedno dite nejlepe, at dela vse s vami(vareni, uklid), co to jde zapojit. Starsi uz toho zvladne dost-parovat ponosky, skladat teplaky, dat pradlo do susicky, vyskladat pribory z mycky, odnest pradlo do skrine. Pak je fajn naucit deti vytvarnicit/kreslit, tim se da zabavit na dlouho+modelina/kineticky pisek. Pak delani bunkru je dobra zabava na doma. Deky, zidle a hned je bunkr. Do krabice vyriznout okna, dvere a udelat jim domecek, deti ho mohou pomalovat. Hra na schovku a pocitat pomalu a mezitim neco delat 
. U nas hodne jedou dlouhodobe ruzne stavebnice a staveni/bourani domina. Nejvic duplo a ve zminovanem veku frcely kolej. Hodne si kluci vyhrali s odrazecimi auticky na doma s uloznym prostorem pod sedadlem. Taky na tom odvazi pradlo ze susicky na skladani. Chlapa zaprahnout a nejlepe i dalsi lidi, pokud je treba nektery prarodic ochotny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.23 23:40
Jak pise @Oriseka, v TV rezim, presne dane casy. S malymi detmi jsme meli dvakrat denne cca 15-30 minut (kazdy jednu pohadku ala vecernicek - tak podle toho, co to bylo, tak to vyslo do cca te pulhodiny). Kdyz teda byli marodi vsichni (potazmo i ja), tak jsem hresila vic. Ale vedeli, ze je to vyjimecny stav. Dost jsem je nechavala cokoliv patlat (mouka s vodou, strouhanka, barvicky do vody…). I v nemoci aspon 20 minut psychologicky na vzduch, treba v kocare (krom spaly, tam se to moc nevyplacelo). Masakrovali se hodne a byli na zabiti, okolo 4r a 2r to bylo nejhorsi, lila jsem do nich EYEQ po litrech a doufala v zazrak, nicmene pres to vsechno jsem tou dobou dobrovolne otehotnela potreti 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 00:02
Udělej režim na tu televizi, jinak když holka byla nemocná, tak první dny šly, protože spala a chtěla se válet. Další dny už mi div neskakala po hlavě, takže jsem zkoušela různý hraní si, zapojit ji do domácích prací nebo jsme si něco vyráběly.
Dceři jsou 2 roky a třeba taková výroba zvířátek z rulicek toaletního papíru byla docela sranda a do teď si s nima hraje. Zapoj děti třeba do společného malování rukama na velký papír nebo něco podobného, co můžou dělat spolu. A u toho zapoj i chlapa když to půjde.
A proč chlap nepomáhá? Já občas vyuziji chlapa že je doma jen na to aby si s dcerou hrál nebo s ní sel ven a já si v klidu uvařila - i to mi dá energii na víc.
Příspěvek upraven 20.02.23 v 00:06
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 00:04
Pri nemoci bych si absolutne nevycitala cas u obrazovky, vsak se to da snadno odnaucit - dulezite je to v klidu preckat. Mam doma podobnou sestavu a kdyz jde do tuheho a ztracim nervy, poustim hudbu a tancujeme, doporucuju karaoke mikrofon.
Z hracek je nejpopularnejsi drez s tekouci vodou - cirkuluje tam par litru, da se hrat na umyvani nadobi, auticek, cehokoli, kombinovat s duplem na stavbu akvaparku, prihodit kostky ledu - treba dobarvene potravinarskou barvou. Nase deti celkove rady patlaji, takze oceni recepty na domaci sliz ci plastelinu. Hraji si s tim trochu jinak nez s kupovanou.
Vyse zminena kartonova krabice - cim vetsi, tim lepsi - a pomalovat, rozstrihat. Nebo potahnu podlahu papirem a maluji mapy, silnice, cokoli. Nebo dostanou arsiky samolepek, barevne lepici pasky a lepi cesty, silnice, parkoviste. Nebo klubicka provazku, omotame byt a jezdi po nem lanovky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 00:07
Zkus nastavit pravidla. Jsi máma a čím dřív nastavíš pravidla, tím lépe. Pokud děcka nemají program a režim dne, tak je to v pytly. A hlavně se nerozčil, když to nepochopí hned napoprvé. Ony prostě musí vědět, že TŘEBA: snídaně bez tv, po snídani hodina tv povolená, potom hodina hry s modelínou, potom oběd bez TV, a pokud chtějí TV v podvečer, tak musí jít předtím na dlouhou procházku. Něco za něco…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 05:58
TV se da ukocirovat. Taky jsem uz odpojila z TV vsechny kabely a jednou stala tv v loznici odpojena (normalne je v obyvaku) 14 dni. Dcera byla schopna jednu dobu otravovat nonstop, ze dostala odvykacku, ono to pomaha. Ale kabely jsem vytahovala casteji, oni si pak zacnou i vic hrat. Ale budes jim muset asistovat v tomto velu a kdyz starsi nemluvi (ma jen dysfazii?)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 06:01
Já mám úplně stejně staré kluky. Když jsou nemocní, není mi dobře tak tu televize taky jede pořád. Ale neexistuje, že by si ji starší pustil sám. To teď dost zkouší a prostě ne. Občas řev vysvětlíme si to a v pohodě. To společné hraní se podle mého musí i učit. Dvouleté dítě není schopné samo od sebe kolektivní hry. Já je to začala učit od úplného začátku. Tak jsem prostě u nich hodně seděla a oboum ukazovala co mohou a co ne. Teď když se pohádají u nějaké hračky tak se snažím být v klidu ( občas musím zařvat, aby si vůbec všimli, že tam jsem) a snažím se je učit tu situaci vyřešit tak, aby oni věděli jak ji příště vyřešit beze mě. Třeba jezdí s auty a jeden nechce uhnout. Tak jim prostě vysvětlím, že ten druhý ho musí objet a bude klid. Ono to docela funguje, pač kolikrát fakt ten starší je schopný se s mladším domluvit. Někdy až koukám. Ale samozřejmě, že klid doma není. U vás je naprd, že nepomáhá manžel. To pak náročné. Já jsem na kluky dost sama, ale bez manžela by mě hráblo. Stačí, že si je vezme na chvíli.
Jinak ono právě to zlobení dělá ta televize. Jakmile se u ní sedí dlouho tak děti zlobí. Dobré je fakt být co nejvíce venku. Doma vymýšlet aktivity. Naše kluky teď dost baví vyndavat pračku do sušičky. To už dělají pomalu sami. Myčku taky zvládají. Samozřejmě to není v klidu. Hračky jsou samozřejmě fajn stavebnice. U nás asi nejvíce dřevěné koleje a magnetická stavebnice. A pak auta a auta.
A co dát děti od září do školky? Staršímu by to jistě pomohlo na řeč. Můj starší taky skoro nemluvil a od 3,5 chodí do školky a moc mu to pomohlo. Mají i dost rozsáhlou logopedickou prevenci. Mladší jestli ho vezmou, tak by možná už v září nastoupil také. Ale tam si nejsem jistá. Přijde mi to brzdy 
každopádně ta školka je náročná v některých směrech, ale zase staršímu se tam moc líbí. Hlavně dělají zase jiné činnosti na, které třeba já doma nemám doma čas a nebo mě i nebaví.
Když jsou nemocní tak je to opruz vždy. To prostě nemají náladu a je to o nervy. Jak jim bude líp jděte ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 06:43
Ve 2 a 4 se sice už trochu zabavily sami, ale za cenu bince, který pak uklízís. Nám se osvědčily doma odrazedla, jezdily v kuchyni kolem stolu, plastelína a písek, pak dělání domečku (bunkru) a chození všech plyšáky na návštěvu, vaření kafíčko pro ně apod., hra na schovku, někdy hry typu v jedné místnosti jsem rozházela část pexeso, v jiné místnosti taky a chodily a hledaly dvojice, vaření z prirodniny (kaštany, větve…).
Při nemoci bych střídala tv, knížky, audio pohádky a říkanky, řízené hraní (třeba hádanky, zavázat oči a podle hmatu zkoušet, podle chuti…), vykládání o mém dětství s nějaké příhody, prohlížení jejich fotek a videí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.23 07:00
Jestli zlobí, tak už by ma krátkou procházku snad mohli, i když jsou nemocní.
Jinak u nás : číst, albi tuzka, foukací, fixy, zazehlovaci koralky, deskovky (ponozkozrouti, diamantovy les, prší, člověče), dětské casopisy, malování, vodovky, lego, koleje, kulickodraha, samolepkove knihy. Ale když nemůžeme pár dní ven, taky už nemůžu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
20.2.23 07:21
No chápu, že to musí být náročný, ale přeci nejsou non stop nemocní? Navíc, pokud se na to cítí, tak s nimi normálně bež ven. Ten vzduch jim pomůže.
Já myslim, že tohle je přesně hezký příklad toho, že si spoustu žen, který chtějí mít děti blízko sebe “aby byly parťáci 
” neuvědomují, jak náročný to je.
- Citovat
- Upravit
20.2.23 07:21
Tak on ten problem s TV asi nevznikl v dobe nemoci. Pokud by se jednalo jen o nemoc, tak at se dite kouka, ale mimo ne, max. v jasne určený čas, žadné zabíjení nudy u TV. Co s detmi delam? Chodim ven, i kdyz přes zimu omezene. Porad neco cteme, stavime puzzle, kreslime (dvouletak na kline, kreslim ja, on „vybarvuje“) a pak si take deti hraji hodne spolu samy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.2.23 07:50
Máme podobný věkový rozdíl a tento věk byl hodně náročný. Celkově to bylo náročné do doby než šel mladší do školy. Teď je náročná už jen ta škola a učení . Kluci spolu vychází lépe a lépe. Ale nehrají si spolu a nehráli si nikdy. Starší je mentálně tak 3-4 roky dopředu a mladší tak 2-3 pozadu. Posuzují podle toho, s jak starými dětmi si rozumí.
Taky máme dysfatika a u něj to je prostě jiné. Rychle si vybuduje závislost. Potřebuje pořád stejný rytmus dne. Jak jednou něco udělám a projde to, nemůžeme se toho klidně půl roku zbavit. Neumí se zabavit sám dodnes. Často jeci a vzteká se…
Neumí si hrát. Nechce tvořit… Nejradši někde běhá a leze.
Za sebe můžu říct, že bude lépe, až ty budeš v práci a odpočineš si od nich. A holt zapoj chlapa. Třeba i na procházku na 30 minut. Nebo si je rozdělte. To je taky fajn.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj, nezlobte se za anonym, ale stydim se. Mám dvě děti, 4 toky a 2 roky. Starší má dysfázii a doted nemluví. Menší je dost uřvaný dítě a i ted ve skoro dvou letech pořád kňourá nebo ječí. Ale to je jedno. Už jsem si na to tak nějak zvykla. Sice mám pořád občas nutkání se sebrat a někam zdrhnout a sice se někdy vytočím tak, že je mi doslova zle, ale zatím to dávám. Abych se dostala k jádru pudla. Co dělaji vaše deti celý dny, když jste doma, například když maji chřipku? Já už jsem z nich taková unavená a otupělá a občas i demotivovaná. Neustále se perou, starší napadá mladšího, pořád hlídám, aby si neubližovali, snažím se je zapojit do domácích prací, ale to vždycky skončí nějakou katastrofou a mě to vždycky přidělá tolik práce, že už ani nemam chut je do něčeho zapojovat. Samozřejmě že si s nima i hraju, ale poslední dobou starší ani nechce a pořád by se jen díval na televizi. Ráno vstane, vezme ovladač a zapne jí. Když schováme ovladač, zapne si TV ručně na TV. Přes den tv vypínám, ale po dvou hodinách vypnutí je starší už absolutně neukočírovatelný. Nemluví, a já vím že tv není dobrej nápad, ale já mám pocit, že se někdy prostě zbláznim tak jsem za tu tv ráda. Úkoly od logpedky ted pořád bojkotuje a ani sladkosti ho nepřimějou se mnou cvičit. MLadšího TV nezajímá, ten je pořád u mně, i na wc se mnou vždycky musí jít. Jak to děláte vy? Jsem už totál vyhořelá. Chlap nepomáhá. A ani na to nemá nervy, vydrží je pohídat deset minut a už tu šílí jaký jsou děti bordeláři a že na ně nemá nervy.