Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A ty si se v lásce nikdy nezklamala? To prostě k tomu patří. Nech ji žít svůj život. Je mlada, to zažije ještě několikrát.
Chtěla alfu, má alfu, zklame se, třeba zjistí, že ji tyhle typy chlapů nevyhovují a půjde do jiných. Lepší to zjistit v sedmnácti, než ve třiceti se dvěma detma. Však se neberou a nejspíš to není vztah na celý život. Jak má poznat toho pravého, když nebude mít srovnání.
Muzes ji nabidnout, jestli chce ohledne vztahu nejakou radu, ze ti to pripomina neco, co uz jsi zazila.
A pokud ano, chce, tak ji to muzes povypravet jako nejakou historku ze zivota - jak to probihalo, co jsi u toho citila, na co jsi prisla a tak.
(Urcite nerad formou „delej to tak a tak, toto delas blbe“.)
Vůbec bych se jí do toho nepletla. Ono v tomhle věku se holly většinou zaměří na tu lásku a ti kluci mají prostě raději své koníčky. To neznamená, že ji nemá rád. A jestli ji zklame? Pravděpodobně jednou ano, ale to k tomu přece patří. První láska vydrží na věky jen vyjímkám. Pak jsi na řadě ty, abys ji nabídla objetí a rameno k vyplakání
@Anonymní píše:
Maminky měly jste někdy uplně špatný pocit z kluka od své dcery? a jak pomoc od zklamání. Dcera 17 kluk 19.
Chodí spolu chvíli ale mám pocit, že dcera je ta co čeká, iniciuje setkání atd. a chlapec je dosti atraktivní a ví o tom. Štve mě když vidím jak čeká a neví zda příjde nebo mu do toho něco vešlo. Je velmi zaneprázdněný školou, sportem to ano..ale prostě mám divný pocit a bojím se že ji zklame. Asi nechat být já vím..ale nedokážu se zbavit hloupých otázek typu. příjde dneska, psal ti atd. atd…prosím kopněte mě do hlavy a vzpamatujte mě, vím, že je to špatně a nemám se ptát a nechat být…jen obavy ze zklamání mě k tomu nutí.
Dcera je také hezká holka moc ale není typ" tak bude jiný"
tak v 17 to málokdy bývá na celý život, a pravděpodobnost, že se rozejdou je velká, i kdyby kluk byl vrchol všech cností a líbil se ti, takto to nebude mrzet aspoň tebe
Můj ex byl b*b. Viděli to všichni, jen já ne a mohli mi to říkat, jak chtěli. ![]()
Přijde na to dřív nebo později sama. Buď jí oporou a nesnaž se jí do vztahu mluvit. Mohlo by se ti to vymstít.
Já ti rozumím, vždycky když jsem viděla, že ten vztah jde do kopru mi bylo úzko a bolelo mně, že moje zlatíčko bude nešťastné. Naštěstí se zatím rozcházela vždycky ona, tak to možná tolik nebolelo. Co můžeš dělat? Být tady pro ni, když si bude chtít povídat, tak si s ní sednout a poslouchat, když bude brečet, může u tebe na rameni a když bude chtít být sama, přinesla jsem aspoň čaj, co má ráda, pohladila ji a odešla. Čas to spraví a sama pak uznala, že všecko zlé je pro něco dobré a příště si dá na určité signály pozor. Hodně se radí neříkat, co vám na příteli vadí, že to stejně nepomůže, no já jsem opatrně řekla třeba, podivej tohle se mi ale nelíbí, samozřejmě ho dcera bránila, držela jsem se už zpátky a nijak to už nekomentovala, ale dcera už o tom prostě přemýšlela. Nevím jesti je to dobře, píšu z vlastní zkušenosti, jak to funguje u nás. Jo a momentálně má přítele a je šťastná.
Neuděláš nic. Nemluv do toho. Jen bys o ni přišla. O její důvěru. Až tě bude potřebovat, ona si přijde.
@inkakřivák píše:
Neuděláš nic. Nemluv do toho. Jen bys o ni přišla. O její důvěru. Až tě bude potřebovat, ona si přijde.
Máš pravdu, jen prostě vím jak to bylo kdysi..domluvili jsme se na určitý den, chtěli se vidět často atd, a ted mi to připadá že jen čeká až on bude moct a mít čas, ani neví den, hodinu, těsně předem zavolá že příjde že to stihl atd. a já vidím jak čeká a vše se přizpůsobuje tomu kdyby náhodou „stihl“ A já mám pořád chut říct, to budeš pořád čekat až on bude chtít nebo co..atd. atd. držím se ale dá to práce. No musím to nechat na ní.. a hlavně se neptat.Jde to velmi těžko ![]()
@Anonymní píše:
Máš pravdu, jen prostě vím jak to bylo kdysi..domluvili jsme se na určitý den, chtěli se vidět často atd, a ted mi to připadá že jen čeká až on bude moct a mít čas, ani neví den, hodinu, těsně předem zavolá že příjde že to stihl atd. a já vidím jak čeká a vše se přizpůsobuje tomu kdyby náhodou „stihl“ A já mám pořád chut říct, to budeš pořád čekat až on bude chtít nebo co..atd. atd. držím se ale dá to práce. No musím to nechat na ní.. a hlavně se neptat.Jde to velmi těžko
Tohle „drzet se bokem“ mi teda prijde uplne mimo. Treba by ji tvoje rada (rada, nikoliv jedovata poznamka) pomohla a ocenila ji.
Zasadni je poradit/okomentovat tu jednu vec JEDNOU, ne to do ni valit. A pak nerikat „ja to rikala“.
@Lucie_Sx píše:
Tohle „drzet se bokem“ mi teda prijde uplne mimo. Treba by ji tvoje rada (rada, nikoliv jedovata poznamka) pomohla a ocenila ji.
Zasadni je poradit/okomentovat tu jednu vec JEDNOU, ne to do ni valit. A pak nerikat „ja to rikala“.
Já tě chápu, mám dcery ve stejném věku a děsím se toho, kdyby si vybrali někoho, kdo je bude trápit.
Já si vybrala v 18 taky takového alfa typa, byla bych bývala ráda, kdyby mi máma poradila, čeho si mám všímat a co je pro vztah důležité - bohužel moje hlavní kritérium (krom toho, že se mi musel líbit a mít stejný humor) bylo, aby nebyl jako táta (=vztekloun). Jenže v zamilovanosti se i on choval prostě kultivovaně a když se objevila nějaká chybka, tak jsem to ráda omluvila nějakým super důvodem (neměl v rodině vzory, cítil se uražen atd…). Takže na druhou stranu nevím, jestli by mi nějaká rada pomohla. Máma mi teda žádnou nedala, její názor je, že bych si stejně dělala, co bych chtěla a navíc jí se můj ex líbil…
Ve vašem případě, bych se dceři snažila hlavně říct, že v lásce se nesmí trápit, že jí má být s ním dobře. Že on jí má podporovat v jejích snech a cílech a ona jeho, že si má všímat, jak se chová mezi kamarády a ke svým rodičům…
Ale vím, že je to těžký, moje holky mě berou jenom když mají na to náladu ![]()
Ja bych mela nejvetsi strach, ze s nim otehotni. To by bylo daleko horsi nez zlomene srdce. Tak snad jste ji pomohla s Antikoncepci, treba jen „v pripade ze… a ne ze by k tomu melo dojit… ale pro jistotu“
@magan píše:
Ja bych mela nejvetsi strach, ze s nim otehotni. To by bylo daleko horsi nez zlomene srdce. Tak snad jste ji pomohla s Antikoncepci, treba jen „v pripade ze… a ne ze by k tomu melo dojit… ale pro jistotu“
Má
Maminky měly jste někdy uplně špatný pocit z kluka od své dcery? a jak pomoc od zklamání. Dcera 17 kluk 19.
Chodí spolu chvíli ale mám pocit, že dcera je ta co čeká, iniciuje setkání atd. a chlapec je dosti atraktivní a ví o tom. Štve mě když vidím jak čeká a neví zda příjde nebo mu do toho něco vešlo. Je velmi zaneprázdněný školou, sportem to ano..ale prostě mám divný pocit a bojím se že ji zklame. Asi nechat být já vím..ale nedokážu se zbavit hloupých otázek typu. příjde dneska, psal ti atd. atd…prosím kopněte mě do hlavy a vzpamatujte mě, vím, že je to špatně a nemám se ptát a nechat být…jen obavy ze zklamání mě k tomu nutí.
Dcera je také hezká holka moc ale není typ" tak bude jiný"