Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Odchod pejska
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.8.20 17:48
@Navzdy_smutna nový psík není ani náhrada ani nezapomeneš…to se ani nedá…ale překleneš snáze tu bolest, protože se budeš soustředit i na něco jiného než jen na vzpomínky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.20 19:00
Já vím. Teď se musím snažit být dobrá partacka ty druhy, ale nejde to, je to hrozně těžký. Každou chvíli brecim, nemůžu jist, spát, pracovat, ztratila jsem chuť tu dal být. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.20 19:04
@Navzdy_smutna chápu tě, měla jsem to stejně 
ale ta druhá se taky bude trápit, bude jí chybět, možná budeš muset pořídit štěně kvůli ní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.20 22:55
Zažila, před skoro 7mi lety. Má milovaná zemřela den po narození naší dcery. Neměla jsem šanci se s ní rozloučit ani ji pochovat…čas rány hojí PS: příští týden si jedeme pro psí miminko, které se narodilo ve stejný den jako moje milovaná, jen s rozdílem 21 let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 07:36
Dneska jsem se aspoň trochu vyspala. Ale ráno, když jsem si uvědomila že už tu není, tak to začalo zase znova. Venku mi ji taky všechno připomíná, za těch 16 let jsme toho prošly tolik. Pořád tomu nedokážu věřit, že už tu nebude, nikdy ji nepohladim, nikdy si ji nepochovam, nikdy za mnou nepřijde se pomazlit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 08:06
Ahoj, zažívám to teď. Sice ne s pejskem, ale kocourkem. Před třemi měsíci mi v jeho 7 letech najednou přestal baštit, původně ho léčili na zácpu a po týdnu a dalších testech mi najednou řekli, že má FelV (kočičí leukémii) a před sebou tak max týden života. Umřel mi v náručí. Do teď se z toho nedokážu vzpamatovat, neskutečně mi chybí, brečím kdykoli si na něj vzpomenu. Byl to úžasný parťák, kocour se zlatou povahou co mě miloval a já jeho. Nového si pořídit nedokážu, stejně jako ty nového pejska. Nemám radu, jak to zvládnout. Já se snažila a snažím trávit co nejvíc času mimo domov, v práci, s přáteli. Ale to je tak všechno. Jen abys věděla, že v tý bolesti nejsi sama Už jim je dobře…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 08:11
Vim cim prochazis a je mi to moc lito. Ty konce byvaji smutne. Me kdysi do diskuze, kde jsem psala v podstate to stejne co ty nekdo napsal: ze tam v dalce za duhovym mostem existuje nebe pro pejsky kde se honi spolu po trave, nic je tam neboli a jsou stastni. Ceka tam na tebe az se jednou zase setkate. Ta predstava mi pomahala preckat tu nejhorsi bolest. Porad jsem si poustela pisnicku Over the rainbow od Kamakawiwo'ole. Dodneska kdyz ji slysim tak si na sveho davneho kamarada vzpomenu i kdyz uz to je skoro 10 let co tu neni. Ta bolest casem otupi a zustanou hezke vzpominky. Ted je to cerstve..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 08:13
@Merykara Máš pravdu, o tom duhovém mostě jsem četla taky právě, když mi Samík odešel. Není to jen pro pejsky, ale pro všechna zvířátka. Je tam krásně, hrajou si tam spolu a čekají, až se zase uvidíme. Taky je to myšlenka, která mě od té doby drží nad vodou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 08:27
@Navzdy_smutna
Před pár lety jsem si prošla tím samým. Rodina se na mně nemohla dívat, tak mě po třech dnech vzali na výlet do Příbrami. Vždycky jsem chtěla vidět tamní klášter, většinou se člověku na takových místech uleví, tak jsem se nechala ukecat, a jeli jsme. Cestou jsme zajeli do jakési osady, všichni vystoupili, že se prý protáhnem. Jo, houby! Narafičili to na mně, a na krásném travnatém dvorku na mně čekalo štěňdo! Bylo to to nejlepší, co pro mne mohli udělat. Fakt si začni vybírat příštího pejska, vím, že teď ti to zní divně, ale tady platí heslo: Král je mrtev, ať žije král!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 08:29
Ano já vím, že spinká za duhovym mostem, určitě se tam má krásné, ale mě se po ní stýská hrozně. Byla nejhodnější, moje druhý já. Vždycky tu byla když mi bylo hrozně, pomáhala mi. O kočičky jsem taky přišla, o největšího kočičího mazlíčka v září, o kocicku v květnu. Ale u mojí psi holčičky jsem musela o jejím osudu rozhodnout sama, i když už se trápila, neviděla a neslyšela, nemohla chodit, byla vždycky ráda když jsem byla u ní a pak v tom nejhorším jsem ji nechala samotnou, na místě ktery neměla ráda a s cizím lidma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 08:38
Hele, znám a mně fakt NIC jiného nepomohlo, než nový pejsek (úplně jiný) 
u Tebe je situace trochu jiná - máš ještě jednoho, toho nemáš tolik ráda? nemůžeš se mu trochu víc věnovat, mít ho víc jako náplast?
chápu, že každý je jiný, ale je rozdíl, když ti umře pes a máš najednou „prázdný byt“ a pelíšek - nebo když v tom pelíšku ještě jedna dušička je..
Jinak mne to samozřejmě mrzí, ani to nemůžu celé číst.. 
ber to tak, že už je jí lííp, 16let je fakt dost.. a Nevyčítej si, že jsi s ní fyzicky nebyla v té chvíli, to už nezměníš a zbytečně se tím trápíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 10:11
@Navzdy_smutna Chápu, že je těžké to rozhodnutí udělat. Já to nedokázala. A teď si to hrozně vyčítám, protože mi kocourek ty poslední chvíle umíral v bolestech. Kvůli mě. A nikdy si to neodpustím. Pro svého pejska si udělala to nejlepší, co jsi mohla, buď na sebe pyšná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 11:14
Strašně moc mi tu chybí. Nezvládám to, snad mi doktor něco napíše. Ona ti najednou není. Nikdo z rodiny mě nechápe. A já se tu trápím a vyčítám si. Plno věcí bych udělala jinak, líp. Poslední týdny s ní byly náročný. Ale bolesti neměla. Měla ještě chuť žít, jen nožičky ji moc neslouzily. Já vůbec nevím co bez ní budu dělat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 11:24
@Navzdy_smutna Já přesně vím, co cítíte Naprosto přesně. Pro mě je utrpení každý návrat domů, kdy mi za dveřma nic nemňouká, nikdo nespí vedle mě na polštáři, nikdo se nemazlí. Proklínám život, že mi ho vzal takhle brzo a nespravedlivě. Není rada, jak tu bolest zmírnit… Nějaké léky asi nejsou špatný, já byla první dny na Neurolu. Málokdo to chápe, většina lidí řekne, že to bylo jen zvíře. Ale není to tak. Je to člen rodiny…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.20 11:54
Ja se teď taky nerada vracím domu, když vím že na mě nečeká, že její pelíšek je prázdnej. Nemám vůbec radost ze života, ani jist nechci. Stále ji v noci slyším, jak vstává z pelíšku a chci ji jít pomoct. Často zapomínám že tu není a tak se při návratu domů bojím, jestli zase chudinka nebude ležet mimo pelíšek. Chodila se projit a klouzalo ji to, občas už se nezvedla. Měla jsem ji pořídit koberec, bylo by ji na něm líp. Koupila jsem aspoň několik malinkých, k pelíšku a tak. Teď tu na nich sedím a brecim. Jsem na dně. Ani nemůžu se podívat na místo, kam sem ji poslední dobu chodila venčit. Moc mi chybí. Taky to byl Samik, Saminka..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
