Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Byt je nájemní od města. Pořídili jsme ho ještě jak jsme svoji nebyli a trvale bydliště tu mám jen ja a dcera.
ANONYMNI- kartarku jsem zkosela:) a nepotrebuji resit proc jsem si s nim poridila nebo neporidila dite. Za dceru jsem moc stastna.
@xxxkattyxxx píše:
Mam strach jake to bude at to vsechno zvladnuzaoven vim, ze dal to takle nechci, kolikrat jsem ho prosila at se zemni, nechtel a prave naopak jsem pro nej byla pi. a, ku.va… nechci aby mala v tomto vyrustala…ale bojim se, proto jsemprvni chtela nekoho najit. Ted jak kdyby to tusil se i hezky dokaze chovat…
![]()
Dokázala bys takového člověka ještě obejmout? Takového, který Tě nazve tím, co píšeš? Kde je hrdost? Vyrostl jsem v takové rodině, kde otec sice matku nemlátil, ale byl k ní hrubý a hnusný. Můžu Ti říci, že jsme 3 sourozenci a všichni psychicky postižení, dnes už hodně dospělí lidé. Právě a především kvůli dětem je potřeba takovou situaci řešit a i za cenu osobního uskromnění od hulváta a gaunera odejít. Věř mi. Dětské uši nejsou imunní a byť i jen zvýšený hlas velice citlivě vnímají a bohužel i ukládají do svého podvědomí. Na hajzla, který si své komplexy vybíjí násilím na ženě, platí jedno jediné. Aby se mu jednoho dne postavil do cesty muž. Opravdový chlap. Kamarád, soused, přítel. A najednou je z agresora pytel zbabělosti a zklidní se jak beránek. Každý takový netvor je totiž především obrovský zbabělec, nic víc.
Jestli tam máš trvalý pobyt jen Ty a dcera, můžeš je v klidu „vyhodit“.. navíc, Ty jako matka z bytu odcházet nemusíš. On jakožto Tvůj manžel by Ti měl i po rozvodu nabídnout takové bydlení, jaké ste měli za dob trvání manželství… U doktora si byla? Že Tě bije? Máš od toho potvrzení od lékaře, byť jen malou modřinu?
To jestli máš či nemáš chlapa, je momentálně asi věc vedlejší, i když bych spíše řešila svoji životní situaci s manželem, než se choulila k náruči jiného.. a už kvůli dceři bych v takovém vztahu rozhodně nezůstávala…
U doktora jsem nebyla- vzdy jsem si rekla, ze mu to nemuzu udelat, ze to tak treba nemysle- ano ted vim, ze je to blbost!!! Asi ho mam porad v koutku duse rada… Kdyz mu reknu t jde- rekne mi, ze ne.
S tim, ze nekoho mam- neni to vztah, videli jsme se zatim dvakrat- coz je nic:) ale bylo mi fajn…
To je opravdu pěkná blbost… to je základ, když už mě někdo uhodí, jdu to řešit s doktorem.. nechce odejít? můžeš říci na polici, že Tě bije, když budeš mít důkaz od doktora, dají mu zákaz styku apod.. prostě, aby se k Vám nepřiblížil…
Známost, hm, to je dost málo dvakrát se vidět, když říkáš, že někoho máš… no asi bych to moc neřešila v tuhle chvíli a hlavně vyřešila agresivního manžela..
@xxxkattyxxx odejdi…jesttli nechces mit zkaženej život a bud rada ze jsi nekoho potkala
No jasně, že odejdi. Jsi šikovná, že máš náhradu, nic si nevyčítej.
Sbal mu věci a vyměň zámek. Když bude agresivní, tak volej policii, ať vidí, že to myslíš vážně. Ale hlavně nesmíš ustoupit, to by bylo pak ještě horší.
V takovém vztahu trpíš ty i Tvoje dítě, to jí přece nesmíš udělat!!! ![]()
@Leni78 píše:
No jasně, že odejdi. Jsi šikovná, že máš náhradu, nic si nevyčítej.
Co je na tom šikovného? Ta náhrada taky může být to samé v bleděmodrém.
Ahoj. Napíšu Ti ve zkratce můj příběh. Proto jsem i anonymně. Bydleli jsme s přítelem, čekali jsme miminko, hrozně jsme se těšili. Těšení přešlo v to, že když už jsme měli miminko doma a já byla ještě v šestinedělí, tak mezi námi došlo k šílené bitce, kdy jsem z toho „vyvázla“ s podlitinou přes půlku obličeje. Prosila jsem ho, ať od nás odejde, že takhle to přece nemůže být. On brečel, sliboval, kytičku přinesl, snažil se… Já povolila… Za týden se to ale opakovalo, s tím, že mi chtěl odvézt 5ti týdenní miminko pryč, že mu najde jinou maminku. Používal ho i jako štít. Bránila jsem ho vlastním tělem a tentokrát jsem skončila s otřesem mozku, podlitinami po celém těle a málem bez miminka, protože když jsem po ráně do hlavy padala do mdlob, málem jsem spadla na něj. Příští dny od něj probíhalo šílené psychické vydírání. Svěřila jsem se o tom mámě a dopadlo to vše tak, že pro mě a miminko přijeli moji rodiče, sociálka a policie. Dnes jsem šťastná, že s ním nejsme. On mi dlouhou dobu nadával a psychicky mě týral, že jsem zničila rodinu, já jsem z toho byla na dně. V současnosti tomu budou tři měsíce co jsme od něj. On je na mě hodný, protože zjistil, že mu nezbylo vůbec nic. Pořád ještě doufá, ale má smůlu. Mám šťastné miminko, které se na mě od probuzení směje a já vím, že kdyby jsem s ním zůstala, tak to tak nebude. Oni ty prckové hodně vycítí atmosféru. Proto Ti radím, odejdi už kvůli té malé. Uvidíš jak budete za nějakou dobu šťastné… a nebude to ani moc dlouho trvat ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj. Napíšu Ti ve zkratce můj příběh. Proto jsem i anonymně. Bydleli jsme s přítelem, čekali jsme miminko, hrozně jsme se těšili. Těšení přešlo v to, že když už jsme měli miminko doma a já byla ještě v šestinedělí, tak mezi námi došlo k šílené bitce, kdy jsem z toho „vyvázla“ s podlitinou přes půlku obličeje. Prosila jsem ho, ať od nás odejde, že takhle to přece nemůže být. On brečel, sliboval, kytičku přinesl, snažil se… Já povolila… Za týden se to ale opakovalo, s tím, že mi chtěl odvézt 5ti týdenní miminko pryč, že mu najde jinou maminku. Používal ho i jako štít. Bránila jsem ho vlastním tělem a tentokrát jsem skončila s otřesem mozku, podlitinami po celém těle a málem bez miminka, protože když jsem po ráně do hlavy padala do mdlob, málem jsem spadla na něj. Příští dny od něj probíhalo šílené psychické vydírání. Svěřila jsem se o tom mámě a dopadlo to vše tak, že pro mě a miminko přijeli moji rodiče, sociálka a policie. Dnes jsem šťastná, že s ním nejsme. On mi dlouhou dobu nadával a psychicky mě týral, že jsem zničila rodinu, já jsem z toho byla na dně. V současnosti tomu budou tři měsíce co jsme od něj. On je na mě hodný, protože zjistil, že mu nezbylo vůbec nic. Pořád ještě doufá, ale má smůlu. Mám šťastné miminko, které se na mě od probuzení směje a já vím, že kdyby jsem s ním zůstala, tak to tak nebude. Oni ty prckové hodně vycítí atmosféru. Proto Ti radím, odejdi už kvůli té malé. Uvidíš jak budete za nějakou dobu šťastné… a nebude to ani moc dlouho trvat
to je šílené…a to nebyl nijak potrestán?
Pokud on k tomu bytu nemá žádná práva, tak mu můžeš zabalit věci, postavit je přede dveře, když uslyšíš, že jde, a zevnitř dveří strčit klíč. Jako znak slušnosti bych mu tam strčila peníze na týden na ubytovnu a tím by to haslo.
K té náhradě, je to tvoje věc, ale jestli budeš myslet tímto způsobem, je dost velká možnost, že si vždy najdeš stejného magora. Moc nechápu, proč tak nutně potřebuješ náhradu, když je byt na tebe a tudíž tu náhradu nepotřebuješ finančně(ano, i finanční využívání není košer, ale vzhledem k praktické stránce by se to dalo pochopit).
Proč potřebuješ mít jiného chlapa, abys odešla od jednoho, to jsi takvý slaboch? Pokud ano, pravděpodobnost toho, že se k tobě ten další nebude chovat nejlépe, je dost velká.
Takže současného klidně vyhoď, když chceš, ale zapracuj na sobě.