Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já se jí až tak úplně nedivím. Má děti, společný majetek..Navíc ne každá si věří, že to sama s dětmi zvládne. A vyhlídky několik let samoty. není moc z čeho vybírat, dnešní chlapi postrádají zodpovědnost a morálku. Někdo prostě rezignuje a nedá si druhou šanci, protože v ní nevěří. Chápu a kamarádce rozumím.
A proč myslíš, že si šlape po štěstí. Není důležitý tvůj pohled, ale její. Pokud jí manžel stojí zato, aby to s ním ještě zkusila, tak proč ne? Bourat vztahy umí každý, ale nějak se zapomíná na to, že by se mělo nejdřív udělat všechno proto, aby se vztah zachoval. Pokud je tam oboustranná ochota na vztahu pracovat, tak jim drž palce a nezvracej tady. A když to nedopadne a oni se rozejdou, bude to aspoň s čistým svědomím, že udělali všech, co šlo. Já se vrátila k partnerovi po čtyřech letech, spousta lidí nad tím kroutila hlavou, ale my jsme si dali na vztahu práci a dneska jsme šťastní. Svoje chyby jsme už udělali a víme na čem nám záleží.
My s manželem taky měli krizi a mnozí mi radili, abych se rozvedla. Můj chlap je takový typický macho, pro ránu nejde daleko, docela přisprostlý a více pije. A víte co? Stejně ho miluji, protože jsme si tehdy slibovali: „v dobrém i VE ZLÉM“! Nakonec se nám ještě narodil syn a manžel je úplně jako vyměněný. Vyměkl
Tak laskavě nešijte do ostatních a pokud vám kamarádka tolik vadí, nebavte se s ní na tohle téma.
Hele, souhlasim s tim, ze bourat vztahy umi kazdy.
Na druhou stranu - proc dnesni chlapi postradaji zodpovednost? Protoze si muzou delat co chtej. Zahejba, plati milence dovoleny, manzelka mu na to prijde, padne mu kolem krku a vse je odpusteno… O situaci, kdy je srac schopnej mlatit zenskou snad ani nebudeme mluvit - ten se ma za katrem ucit zakladum slusnyho chovani.
Ale je fakt, ze za svuj zivot je zodpovednej kazdej sam - a evoluce potrebuje i lidi, co se proste rozhodujou spatne, jinak by se neoddelilo zrno od plev.
Takze at kamaradka zije treba s orangutanem - jen je asi treba ji jasne rict, ze pokud se neridi tvyma radama, tak at te ani neotravuje svyma problemama. Miluju lidi, co se neridi radama druhyho a pak se prijdou vybrecet, je ten druhej mel pravdu a jak oni ted nezmerne trpi…
Odejít umí každy, zkusit to už je těžší… Treba si on bude dávat větší pozor, aby na to příště nepřišla nebo se fakt změní. Jestli ti to vadí, tak se s kamarádkou nebav, ale máš manžela a děti? On už pak člověk uvažuje trochu jinak a každý má tu hranici někde jinde.
@Anonymní píše:
Já se jí až tak úplně nedivím. Má děti, společný majetek..Navíc ne každá si věří, že to sama s dětmi zvládne. A vyhlídky několik let samoty. není moc z čeho vybírat, dnešní chlapi postrádají zodpovědnost a morálku. Někdo prostě rezignuje a nedá si druhou šanci, protože v ní nevěří. Chápu a kamarádce rozumím.
Jak chlapi postrádají morálku??! Chlapi se nechovají jinak než dřív, jen ženský se dost změnily a mají více „pravomoci“. Dřív když ženská neposlouchala, tak se s ní chlap neprdel. Nebo si opravdu myslíš, že dřív byli chlapi prijemni, galantni a věrní a později se změnili v blbce? Nebudeme přeci naivní…
@me57h píše:
My s manželem taky měli krizi a mnozí mi radili, abych se rozvedla. Můj chlap je takový typický macho, pro ránu nejde daleko, docela přisprostlý a více pije. A víte co? Stejně ho miluji, protože jsme si tehdy slibovali: „v dobrém i VE ZLÉM“! Nakonec se nám ještě narodil syn a manžel je úplně jako vyměněný. VyměklTak laskavě nešijte do ostatních a pokud vám kamarádka tolik vadí, nebavte se s ní na tohle téma.
kdo by toto doma nechtěl, to fakt netuším ![]()
Mě to přijde, jakoby ti vadilo, že ji to nezkrachovalo. Že tě neposlechla a nejednala podle tebe.
Je to její život a dělá to, co si myslí, že je nejlepší pro ni a děti a vůbec. A jestli ji to opravdu nevydrží, tak ani potom bys neměla soudit.
Já teda po čase odešla, ale dloooouhou dobu jsem odpouštěla. Ale víš co? I když jsem ztratila moře času, nelituju. Všechno bylo správně načasovaný tak, abych se hodně poučila a došla ke svýmu štěstí. Roky do mě lidi šili abych odešla, že jsem hloupá, ale k tomu poznání jsem musela dojít sama. Tam teda bylo víc věcí než jen nevěra, ale i tak. Vyškolilo mě to, naučila jsem se vážit si mála a hlavně dobrých lidí. Třeba se jim povede obnovit manželství, třeba ne, ale i tak jí to hodně obohatí. Buď kamarádka dál, nenahlížej na ní jako na hloupou a nechej jí ať si sama rozhodne o životě bez tvých předsudků. O tom kamarádství je, nahoře i dole ať si o tom myslíš cokoliv.
@me57h píše:
My s manželem taky měli krizi a mnozí mi radili, abych se rozvedla. Můj chlap je takový typický macho, pro ránu nejde daleko, docela přisprostlý a více pije. A víte co? Stejně ho miluji, protože jsme si tehdy slibovali: „v dobrém i VE ZLÉM“! Nakonec se nám ještě narodil syn a manžel je úplně jako vyměněný. VyměklTak laskavě nešijte do ostatních a pokud vám kamarádka tolik vadí, nebavte se s ní na tohle téma.
No v dobrém i zlém je sice ikrásné, ale chlap, který nejde daleko pro ránu a dost pije je fakt kauf..lidé se v zásadním nemění, jasně pijan si může uvědomit problém a může ho řešit..ale toto je spíše o to, že když bude krize tak se záhy vrátí k dřívějším vzorcům chování..ale samozřejmě Ti to nepřeji,
Když mě štve, že o něm vím i věci, které se mi totálně příčí (a ani jí to nemůžu říct, abych ji neranila), ale v jednom kuse poslouchám, jak Petřík (mluví o něm zásadně zdrobněle) to a tamto, jako by to byl otec roku, přitom opak je pravdou.
@Janli Hele, tak to jako sorry, ale zrovna ty se tady tím návratem dost oháníš (na to konto jsem projela pár diskuzí na epipi) a nevím, jaký byl u vás důvod rozchodu, ale pokud 0 zájem o děti, tahání milenky na wellness v manželčině šestinedělí atd., pak chápu, ale jinak je to trochu jiný případ a trochu to na mě působí jako tvoje věčná obhajoba. A ano, šlape si po štěstí. Chlap, kterej dá radši 15 táců za dovolenou s milenkou u moře než na hokejové vybavení syna, je s. ráč.
Nezlob se na ni. Šance se určitě má dávat, ale ne do nekonečna. Někdy to může vyjít. Rozvodem či rozchodem všechno to špatné začíná, jen málokdy končí.
@Uslava Se nezlobím. Ale vím od ní (a nejen ni bohuzel) vsechno to špatne a teď obrat. Nepříjemný je mi to.
Ahoj všem. Tak moje kámoška nakonec zůstává s manželem, co ji několik let vodil za nos, platil milence dovolené, o rodinu se nestaral.
Prý už to teď bude jiný, změnil se, seká latinu.
Ne, že bych jí nepřála štěstí, právě naopak. Ale začínám si myslet, že my ženské jsme hrozné slepice. Na jednu stranu chápu - jsou v tom děti, nějaký společný majetek, ale takhle sebou nechat orat! Je tu někdo, kdo se rozhodl neodpouštět? Nebo jste ho opustily po delší době? Proč nakonec jo? Už mě nebaví být vrba a na kámošku se trochu zlobím, jak si šlape po štěstí. A říkám si, že všechny ty probulené večery, kdy jsem ji utěšovala, byly k ničemu. Stejně mu slepě uvěřila a jede se dál. 