@prejeta_zaba Na PROČ odpovídá tak, že
a) ji něco bolí (hlava, nohy, břicho)
b) je unavená
c) ji to venku nebaví - pak následuje otázka, co by ji tedy bavilo - a její odpověď: nic / spát
Rozhledny a podobné výlety jsme už dááávno pustili. Bavím se o tom vzít křídy a kolo a jet na nejbližší hřiště, tzn. méně než 500 m. Nebo jen za barák na prolézačky. Nikdo po ní nechce žádné sportovní výkony, jen být venku aspoň půl hodinku denně.
To o tloušťce jí rád říká manžel, ale mně se to zas moc nelíbí, nerada bych u ní vybudovala PPP. Navíc už teď skoro nejí a jednou už měla hlášku, že nebude jíst myslím brambory, protože z nich nechce být tlustá. A tohle já nechci. Sladkosti skoro nejí, kupodivu jí moc nejedou až na pár výjimek, které dostává za odměnu.
Na ostatní věci, které jí říkám já (že nebude mít kondičku, že ve škole - kam se těší - budou děti podnikat různé výlety a kondička se bude hodit…nebo jí ukazuju videa tanečnic, zpěvaček, které sportují..) - na vše řekne, že je jí to fuk, že jí to nezajímá a ven nepůjde.
Většinu dnů ji ven vytáhnu po větším nebo menším křiku, ale je to opravdu náročné pro všechny zůčastněné.
Mám pocit, že to souvisí i s tím, že nemáme kamarády. Na hřištích jsou bandy dětí, které si hrají spolu a dcera se mezi ně ani nesnaží dostat, i když jí pomáhám. Ale opravdu nevím. Jednu dobu jsme chodili ven se skupinkou dětí ze školky, ale stejně si s nimi nehrála. Hrála si sama a po chvilce chtěla domů. Jen zmínka o tom, že máme někam jít, u ní kolikrát vyvolá hysterický záchvat.
@prejeta_zaba Na PROČ odpovídá tak, že
a) ji něco bolí (hlava, nohy, břicho)
b) je unavená
c) ji to venku nebaví - pak následuje otázka, co by ji tedy bavilo - a její odpověď: nic / spát
Rozhledny a podobné výlety jsme už dááávno pustili. Bavím se o tom vzít křídy a kolo a jet na nejbližší hřiště, tzn. méně než 500 m. Nebo jen za barák na prolézačky. Nikdo po ní nechce žádné sportovní výkony, jen být venku aspoň půl hodinku denně.
To o tloušťce jí rád říká manžel, ale mně se to zas moc nelíbí, nerada bych u ní vybudovala PPP. Navíc už teď skoro nejí a jednou už měla hlášku, že nebude jíst myslím brambory, protože z nich nechce být tlustá. A tohle já nechci. Sladkosti skoro nejí, kupodivu jí moc nejedou až na pár výjimek, které dostává za odměnu.
Na ostatní věci, které jí říkám já (že nebude mít kondičku, že ve škole - kam se těší - budou děti podnikat různé výlety a kondička se bude hodit…nebo jí ukazuju videa tanečnic, zpěvaček, které sportují..) - na vše řekne, že je jí to fuk, že jí to nezajímá a ven nepůjde.
Většinu dnů ji ven vytáhnu po větším nebo menším křiku, ale je to opravdu náročné pro všechny zůčastněné.
Mám pocit, že to souvisí i s tím, že nemáme kamarády. Na hřištích jsou bandy dětí, které si hrají spolu a dcera se mezi ně ani nesnaží dostat, i když jí pomáhám. Ale opravdu nevím. Jednu dobu jsme chodili ven se skupinkou dětí ze školky, ale stejně si s nimi nehrála. Hrála si sama a po chvilce chtěla domů. Jen zmínka o tom, že máme někam jít, u ní kolikrát vyvolá hysterický záchvat.