Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn 2,5 roku nechce chodit ven. Když jdeme ven nechce se nechat obléct, potom už na chodbě kňourá, že chce domu. venku taky hned, „chci domu!“ musím ho všude vozit v kočáře, nechce chodit. Doma vždycky ožije. Už nevím co s ním, sníh ho nezajímá, pořád by se nosil a knedlil doma ![]()
Tak se mu nechce, no, mne se taky pokazde ven nechce, nenutila bych ![]()
tak to jsi mě potěšila, že to někdo má stejně. Jenže já k tomu mám ještě půlroční mimino, který se v kočáře vozit musí a tudíž slečna musí po svých a je to katastrofa. Každej den si říkám, že tohle nemám zapotřebí, že ty nervy co u toho mám mně musí přivodit infarkt, vždycky s dobrým úmyslem jdu ven, aby se unavila, provětrala, abysme nebyli furt doma, protože doma ji to taky nebaví, ale nějak se to nesetkává s úspěchem. Jo a ještě máme 2 psy, se kterýma taky chci jít občas na procházku, tak to už je pro ni opruz největší. Jednou jedinkrát bych chtěla zažít, že by venku šla PŘEDE MNOU. Vždycky a jedině buď někde za mnou anebo za ruku, což by si někdo mohl pomyslet, že je super, ale stejně musíme jít jejím tempem, jednou ruku vedu jí, druhou kočár a když se chci třeba poškrábat nebo vysmrkat tak je to problém. Nevím no, prý do těch 3 let to samostatný chození stojí za prd, tak ještě půl roku musíme vydržet…
Mám doma to samé… brzo jí budou 3 roky a jsou dny, kdy ji prostě ven nedostanu
zvládla metodu pasivní rezistence natolik dobře, že když nechce, tak ji jeden člověk neobleče
manžel to jednou zkusil, co jí oblékl, to se sebe strhla a kroutila se tak, že to vzdal
na mě si tolik nedovolí, takže já ji obleču, ale občas to dopadne tak, že stojí u domovních dveří a pláče, že chce domů - klidně tam stojí 10 minut, nehne se ani o píď, je jí i jedno, když odejdu pryč (zkoušela jsem se s ní rozloučit, že jdu napřed, ať za mnou přijde - a schovala jsem se za kůlnu a čekala, jestli půjde za mnou)
ale zase třeba dneska jsem nadhodila, že půjdeme ven - a šla sama rovnou do chodby a začala si zouvat bačkory, venku naprosto v pohodě a jediný řev byl, když jsem řekla, že půjdeme domů
![]()
takže abych to uzavřela - má tvrdou palici, někdy ven nechce a nenaláká ji naprosto nic, nenechá se žádným způsobem motivovat, jindy by zase vyrazila ven v bačkorách a punčocháčích, jak se nemůže dočkat
nechávám to být, snažím se ji každý den vytáhnout aspoň na chvíli ven, ale když vyloženě nechce, tak prostě nejdeme, protože za ty nervy mi to nestojí ![]()
On právě nechce chodit vůbec, neudělá ani 2 kroky když vylezeme před barák. V létě byl v pohodě, ale ted by knedlil doma, hraje si, doma ho to baví. Přijde mi, jako kdyby se venku i trochu bál… On má špatnou kondici, je to takové „skleníkové dítě“. Jenže nosit se snim do čtvrtého patra a tahat kočár do MHD je docela už náročné ![]()
@kate02 píše:
Tak se mu nechce, no, mne se taky pokazde ven nechce, nenutila bych
to by jsme byli doma pořád
, mě se taky nechce, ale prostě občas nakoupit musím ![]()
@Terlas můj syn byl to samé, ven nechce, a když už tak seděl jak knedla v kočárku, nožku přes nožku a tvářil se jak majitel města
teď už je to lepší, venku i chodí, ale dostat ho z bytu
mě to tak moc nevadí, procházky mě nebaví ![]()
Koukám nosit do 4 patra, nosím do třetího
v březnu mu budou tři, ale abych ho jen nepomlouvala
za posledních asi 14 jsem nesla jen asi 2×, ze schodů teda nosím on se i bojí ![]()
Příspěvek upraven 10.01.13 v 16:10
@chaarleene píše:
Mám doma to samé… brzo jí budou 3 roky a jsou dny, kdy ji prostě ven nedostanuzvládla metodu pasivní rezistence natolik dobře, že když nechce, tak ji jeden člověk neobleče
manžel to jednou zkusil, co jí oblékl, to se sebe strhla a kroutila se tak, že to vzdal
na mě si tolik nedovolí, takže já ji obleču, ale občas to dopadne tak, že stojí u domovních dveří a pláče, že chce domů - klidně tam stojí 10 minut, nehne se ani o píď, je jí i jedno, když odejdu pryč (zkoušela jsem se s ní rozloučit, že jdu napřed, ať za mnou přijde - a schovala jsem se za kůlnu a čekala, jestli půjde za mnou)
ale zase třeba dneska jsem nadhodila, že půjdeme ven - a šla sama rovnou do chodby a začala si zouvat bačkory, venku naprosto v pohodě a jediný řev byl, když jsem řekla, že půjdeme domů
takže abych to uzavřela - má tvrdou palici, někdy ven nechce a nenaláká ji naprosto nic, nenechá se žádným způsobem motivovat, jindy by zase vyrazila ven v bačkorách a punčocháčích, jak se nemůže dočkat![]()
nechávám to být, snažím se ji každý den vytáhnout aspoň na chvíli ven, ale když vyloženě nechce, tak prostě nejdeme, protože za ty nervy mi to nestojí
jj to znám, jen u nás chybí ty dny, kdy by chtěl ven, on opravdu nechce už několik měsíců, vlastně od té doby co je hnusně, nesvítí sluníčko, ho ven dostávám strašně špatně… Kamarádka ho hlídala a prý „nemá radost z pohybu“ ![]()
Ahoj, můj 2.5 roční chlapeček taky furt říká chcu byt doma, ale většinou ho nalákám, že se stavíme podívat za zvířátkama, tady mají kousek kozy, nebo že se podíváme jak jezdí vláčci, nebo autobusy, nebo že zajdeme koupit kokinko a tak, nebo že musíme dát vyvenčit jeho pejska co má na porvázku hračku atak vymýšlím různě lákadla ale co je sníh tak se těší na sánky. ale taky to znám, přemlouvání…
@K.Black píše:
@Terlas můj syn byl to samé, ven nechce, a když už tak seděl jak knedla v kočárku, nožku přes nožku a tvářil se jak majitel městateď už je to lepší, venku i chodí, ale dostat ho z bytu
mě to tak moc nevadí, procházky mě nebaví
to jsem ráda, že nejsem jediná
mě to taky nebaví, hlavně, když je zamračeno, ale je fakt, že líp spí v noci, když se vyvětrá…
PODÍVEjte se na to z prckovského pohledu - je zima, musí si obléct nepohodlné oblečení, vlastně si nemůže pořádně hrát
moc nevím, proč by seš měl těšit ven
v létě je to určitě jiné
@Sajinkax píše:
Ahoj, můj 2.5 roční chlapeček taky furt říká chcu byt doma, ale většinou ho nalákám, že se stavíme podívat za zvířátkama, tady mají kousek kozy, nebo že se podíváme jak jezdí vláčci, nebo autobusy, nebo že zajdeme koupit kokinko a tak, nebo že musíme dát vyvenčit jeho pejska co má na porvázku hračku atak vymýšlím různě lákadla ale co je sníh tak se těší na sánky. ale taky to znám, přemlouvání…
to už jsem taky zkoušela, slibuju mu hory doly a nic. Dřív na to slyšel, koupíme lízátko, hračku atd. Hodně se to zhoršilo po vánocích. Byli jsme celá rodina nemocný a nechodili ven, on si na to evidentně zvyknul potvůrka…
Když mi se pak hádáme doma, přijde muž z práce a zjistí, že jsme zase nebyli venku a je problém ![]()
@Bábrdl píše:
PODÍVEjte se na to z prckovského pohledu - je zima, musí si obléct nepohodlné oblečení, vlastně si nemůže pořádně hrátmoc nevím, proč by seš měl těšit venv létě je to určitě jiné
na tom něco bude, v létě byl v pohodě… Zase si říkám, že on je chcípáček, má od malinka nějaké zdrav. potíže a je hrozně malý a hubený, tak si říkám, jestli to taky není tím…
@Terlas píše:
jj to znám, jen u nás chybí ty dny, kdy by chtěl ven, on opravdu nechce už několik měsíců, vlastně od té doby co je hnusně, nesvítí sluníčko, ho ven dostávám strašně špatně… Kamarádka ho hlídala a prý „nemá radost z pohybu“
hm, tak naše malá na pohyb venku moc není celkově, nikdy ji to moc nebralo, ani v létě
takže kolikrát jsem si ji prostě hodila na záda a odnesla ji kus od domu, aby aspoň musela dojít zpátky
a jindy šlape a je naprosto v pohodě ![]()