Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Je to pozvání, ne výzva k nástupu trestu. Samozřejmě, že můžete odmítnout přijít. Pokud poděkujete a řeknete, že se nezúčastníte, tak na tom nic neslušného není. Neslušné by bylo se k tomu nijak nevyjádřit, nebo slíbit účast a pak bez vysvětlení nedorazit… Nikdo nemusí chodit na oslavy, na které jít nechce.
Nejsem sociální typ, tak jsou moje zkušenosti se zvaním dost omezené, ale já bych třeba ani nechtěla, aby přišli lidé, kteří přijít z jakéhokoliv důvodu nechtěli, a omluva bez vysvětlování by mi stačila. Člověk by měl chtít pozváním potěšit, ne způsobit stres.
@Anonymní píše: Více
Lajnovani casu druhym? Jako ze si nekdo dovoli mit narozeniny v den, kdy se to tobe nehodi?? Tak tam nechod, jiste se to bez tebe obejde.
@arinecka píše: Více
Tak neni nezbytně nutné ty narozeniny slavit presne na den, pokud na oslavě konkrétní lidi chci, tak predem domluvim, kdy by se to hodilo. ![]()
@j.a.n.i1 píše: Více
Tak jasne, to se prece normalne dela. U nas je bezne, ze se slavi o vikendu, kdyz nikdo nemusi druhy den vstavat. U zakladatelky to na me pusobi, ze ji to obtezuje, a je jedno kdy to je.
@arinecka píše: Více
Tak u nás je to težké se sejít. Každý jiné směny a i kamarádky mají noční, víkendy. Já mám zrovna volný víkend poprvé za dva měsíce. Jako vyšla mi třeba sobota nebo neděle, ale ne celý. A ještě se to všem mění. Kamarádka dělá v nemocnici a přijde mi, že je tam furt.
My byli včera u našich na „Vánoce“.
@nikitice píše: Více
No právě, každý to má jinak, je to vše o domluvě. A když se má sejít víc lidí, tak se to holt musí nějak zkloubit.
@Afrikana píše: Více
Třeba v dubnu bude mít táta osmdesátiny, tak na to si třeba vezmu den, dva dovolené. Synovi bude 20. Na své narozky si vezmu také dovču, bude mi 50. Na a pak jsem pozvaná na dvoje padesátiny kamarádek a neteře, praneteře.. Nejde chodit všude. Ani na Vánoce to nevyšlo vidět všechny o svátcích. Natož přijmout každé pozvání někam. To bych asi nesměla chodit do práce.
@arinecka píše: Více
Když to jsou třeba kulatiny v rodině, tak ano, ale jinak nejde vše stíhat. Mám takovou skupinu kamarádek, setkáváme se 1× za rok a vždy někdo nepřijde. Já teda už pár let nechyběla, ale dříve ano. Vždy mi to vyšlo na pracovní víkend a třeba po dovolené, kdy jsem to přehodit nemohla.
@nikitice píše: Více
Stane se, takový je život. Ale když někdo z vás nejde, tak nemůže a nevnímá to jako zakladatelka, že mu někdo lajnuje jeho volný čas ![]()
@nikitice píše: Více
Tak my uz tahle setkani planujeme cca 3/4 roku dopredu, jinak neni šance se sejit a i tak to nevyjde vsem.
@arinecka píše: Více
No, pokud nekdo bude ocekavat, ze vzdy a na vsechno prijdu, tak to budu taky vnimat jako lajnovani volneho času.
Zakladatelka: „Čím jsem starší, tím více mi tohle lajnovaní času druhými vadí.“ Takže až tě všichni přestanou zvát, budeš spokojená?
@j.a.n.i1 píše: Více
A co s tím? Já když někoho zvu na setkání, tak je to upřímné, tedy očekávám, že přijde. Jak se pozná, že bude mé pozvání vadit? Nechci dělat něco, co druhým vadí.
@arinecka píše: Více
Já to pochopila jako s nadsázkou. Mám ráda všechny přátelé i rodinu, ale když se toho sejde víc, tak je to pro mě lajnování času. Nemyslím, že by to myslela špatně, jen je to pak vysilující víc, než příjemné. Dříve jsem si myslela, že musím být všude, nikoho neurazit a není to tak. Když mi vyjde jeden víkend v měsíci užiju si ho ráda se svojí rodinou nebo pojedeme k našim, ke tchýni, než na oslavu někoho vzdálenějšího. Byly opravdu časy, kdy se mi sešly 4 pozvánky za měsíc.