Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pěkný večer, chci se zeptat pokud má někdo zkušenost, dcerka se narodila s 6ti prsty na nožičce, jsou ji 2 roky a v listopadu ji čeká operace v Brně-černopolni.. hodně dumam nad tím, jak to bude probíhat, dcerka jen tak s nikym cizím nepůjde, to mi ji jako z pokoje na ten sal vezmou násilím s pláčem na sal? Jsem z toho celkem v háji:(.. a kdo zažil třeba to samé, co rekonvalescence? Děkuji.
U dvouletého dítěte to je buď anebo, dvouleté dítě na to moc nepřipravíš.
Naše dítě bylo na operaci pred třetím rokem.
My mu pouštěli videa pro děti s touto tématikou, jsou určena pro děti právě proto, aby věděli co je čeká. Už to nenajdu, je to hodně let, ale určitě něco takového na netu ještě koluje.
Bylo to hezky udělané.
Jinak tě můžu uklidnit, personál v nemocnicích umí s dětmi pracovat, většinou jsou sestry fajn. Dítě může dělat scény, ale snaží se tomu předcházet, dají něco na uklidnění.
Dcera byla na zakroku (akutni, ORL) ve 13 mesicich. Byla jsem s ni na pokoji. Pak tam prisla sestricka, dala male vypit nejaky oblbovak, dcera po nem byla jak opila. Porad se smala, motala se, davala mi do pusy svuj dudlik a byla to pro ni hrozna legrace. V tomto stavu ji bylo jednou, ze ji nekdo odnasi na sal.
@Natali1996 píše:
Pěkný večer, chci se zeptat pokud má někdo zkušenost, dcerka se narodila s 6ti prsty na nožičce, jsou ji 2 roky a v listopadu ji čeká operace v Brně-černopolni.. hodně dumam nad tím, jak to bude probíhat, dcerka jen tak s nikym cizím nepůjde, to mi ji jako z pokoje na ten sal vezmou násilím s pláčem na sal? Jsem z toho celkem v háji:(.. a kdo zažil třeba to samé, co rekonvalescence? Děkuji.
Zase to nepřeháněj, nikdo ti ji násilím brát nebude. Dostane oblbovák a k sálu ji doprovodíš. Nikdy se mi tam nestalo že by mi holky násilím odnášeli, vždy jsem šla s nimi až k sálu, tam už pochopitelně nesmíš. Spíš to čekání na zákrok, nesmí jíst, pít to je daleko stresující, když dítě brečí že chce pít, to bylo něco na moje nervy.
Syn je po operaci nadpočetného palce na noze. Operaovali ho ve 13 měsících na Bulovce Necelou hodinu před tím než ho odváželi na sál dostal od sester oblbovák, po kterém byl úplně mimo a odváželi ho ve stavu kdy nevěděl o světě. Odváželi ho v postýlce plné hraček, aby mu nebylo smutno. Po operaci byl na dospání na JIP. Na pokoj za mnou ho dovezli hned po probuzení. Po probuzení byla trochu krize, měl žízeň, ale ještě nemohl pít. Celý den pospával, na sále dostal kaufální blok (anestetikum do páteře) a k tomu dostával léky na bolest podle potřeby. Po oddělení jsem ho vozila v kočárku s nohou nahoru a druhy den jsme byli i venku. Hodně jsme si četli, malovali a když bylo nejhůř tak jsme vytáhli tablet. Už v nemocnici na nožku stoupal, lezl jako drak. Rekonvalescence byla bezproblémová, jednou za 3 dny jsem mu nožku převazovala, snažila jsem se mu ji podkládat když sedel nebo ležel, stehy byly samovstřebávací.