Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Opravdu si pro každou někdo přijde?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.1.25 22:47
Měla jsem to ve tvém věku úplně stejně! Vůbec na tu dobu nevzpominam ráda. Člověk strašně chce někoho mít, touží, a přitom o něj nikdo ani kolo neopře. Až po letech jsem se zpětně dověděla, kolika klukům jsem se v té době líbila, ale netroufli si, protože se báli (byla jsem spíš ve třídě za ‚tu chytrou‘). Je to na prd životni období, fakt. Vydrž, buď svá, a bude líp! A neber prvního, kdo projeví zájem, kdyby nestál za to! Važ si sama sebe!
Pro povzbuzení: jsem šťastně vdaná se dvěma malými dětmi. Někdo se našel.😀
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.25 23:58
Já byla v dětství týraná a ve škole šikanovaná, takový looser už od pohledu, navíc nejsem moc holčičí, mám netypické zájmy. A vždy o mě stáli moc hezcí a žádání kluci a teď už jsem roky s jedním z nich ve spokojeném manželství 
Takže budeš v pohodě 
Změnila bych ale třídu a šikanu řešila, do maturity daleko a tohle nemáš zapotřebí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.25 00:07
A kde poznáváš nové lidi? Musíš mít někde příležitost na někoho narazit. Zkus třeba nový kroužek, kde jsou namíchaní kluci i holky. Nebo můžeš chodit třeba na boulder, hrát deskovky… Podle toho, co tě baví. Ale přijde mi důležité, že někde mezi „cizími“ můžeš být někdo úplně jiný, než ve třídě.
Měla jsem to podobně - ve třídě mi přišlo, že jsem ze všech téměř na spodku žebříčku popularity a že jsem ošklivá. V 16 jsem začala chodit s jedním klukem, který mi přišel tehdy bezvadný (nebyl), byli jsme spolu mnoho let i proto, že jsem si myslela, že by mě stejně nikdo jiný nechtěl.
Na konci SŠ a pak na VŠ jsem prozřela, že jsem vlastně pěkná, chytrá holka ( 
) a o nápadníky nikdy není nouze. Na VŠ jsem poznala svého manžela a jsem šťastně vdaná se dvěma dětmi 
Proč tě šikanují? Kvuli čemu se ti smějí za zády?
PS: Přidala bych jedno moudro ze života - každý se stará primárně o sebe a ve výsledku mu jsou ostatní celkem jedno. Nejvíc si pamatuješ svoje „trapasy“ a „špatné vyjadřování“ ty sama. Zkus se méně zaměřovat na to, co si pomyslí ostatní a více žít tak, jak se líbí tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.25 00:52
Děkuji všem za odpovědi. Školu měnit pravděpodobně nechci, je to moje vysněná a hodně jsem pro ni dřela. @klkakla já právě nevím jak tím být svá začít. Bojím se, že něco řeknu špatně, já vím že se mám soustředit na sebe, ale nejde mi to, pořád musím myslet na to co se mi dělo před rokem, kdy jsem řekla jednu věc špatně a poté to půl roku opakovali, několikrát už jsem to prostě nevydržela a začala brečet, bylo toho na mě moc, hroutila jsem se. Chtěla bych jít do ZUŠ, tam bych mohla někoho potkat, ale chodím i na jiné kroužky a tam jsou spíš jenom holky. Jinak skoro nikam nechodím, nikdo mě nikam nezve. Všimla jsem si ve třídě jak na mě pořád kouká jeden kluk, ale skoro vždycky ho přistihnu jak na mě kouká. Buď se mu líbím 
nebo na mě jen civi co jsem to za exota 
- Citovat
- Upravit
25.1.25 01:29
Noo, když pominu to, že tvoje otázka je spíš tak trochu položena ve smyslu, jestli tě někdo vyzve k tanci..?
Tak věř tomu, že určitě ano. 
A jinak, máš teda úplnou pravdu. Protože, mladá ještě opravdu jsi, takže všechno to krásný tě teprve čeká a není vůbec kam spěchat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.25 08:05
To je roztomilý, zakladatelko! Ani neuvěříš, jak ti (doufám ) rozumím. Mě sice nikdo nikdy nešikanoval, no, zdá se, že tebe vysloveně snad také ne, krom toho, že se ti občas posmívají, ale každopádně chci říct, sice jsem asi nikdy nebyl extrovert, ale myslím, že introverta ze mě udělali u nás v rodině… výchova no, a rozdílnost názorů a zájmů mezi mnou a kdo mě vychovával. A následek? Bát se vůbec něco říct kdekoli a kdykoli, neustálá pochybnost, jestli to nebude hloupost atd… strašný, no! Tady je důležité naučit se znát svou hodnotu a stát si za svým názorem a být tedy rezistentní vůči tomu, když se to někomu nelíbí anebo se vysmívá. Víš co? Posmívají se dost nevyzrálí jedinci a ty působíš jako celkem rozumná moudrá slečna a do toho kolektivu bohužel nezapadáš… snad je to o dobře, nenech se stáhnout na jejich úroveň 
. Mně se tyto problémy podařilo začít řešit vlastně až poté, co jsem nastoupil do pracovního kolektivu a uvědomil si, že spousta věcí a lidí funguje úplně jinak, než jsem si myslel! 
A začalo se to zlepšovat
K té tvé otázce, jestli si pro tebe někdo přijde. Nooo… tak velmi pravděpodobně to nebude tak, jak vídáváš v pohádkách, určitě by ses k tomu také měla stavět aktivně, ale bude to těžké, když se bojíš cokoliv říct. Nicméně jsem si jist, že se někdo určitě objeví! Kdy? Jo, to bych sám rád věděl pro sebe! Setkání s tím pravým jsou opravdu o náhodě. Jde o to tomu vyjít vstříc a prostě mít trpělivost!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.25 12:58
No, přijdou a pak zas odejdou. Někdy přijde někdo na trvalo, někdy ne. To je různé a nezáleží to na nich, ale hlavně na nás samotných. Já bych teď na tvém místě kluky neřešila. Řešila bych to, že tě šikanují. To je totiž reálný problém. Nemít v 16 kluka není problém, to je normální
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, je mi 16, ve třídě mě nikdo nemá rád. Všude vidím ty páry, jak chodí po parcích a na bruslení a tak. Já nikdy ještě kluka neměla, ale už nechci být sama, chci si někoho najít. Já vím že mi řeknete že jsem ještě moc mladá a tak, ale chtěla bych někoho poznat, sblížit se, nemyslím to tak že chci techtle mechtle hned teď to ne. Já se fakt snažím, snažím se vypadat hezky a tak, ale stejně mě ubíjí moje třída, co mě šikanuje a já jsem sice bývala extrovert, ale kolektiv ze mě udělal desneho introverta, bojím se promluvit, něco udělat aby se mi někdo za zády nesmál. Takže jsem se chtěla zeptat na otázku která je v názvu tématu. Opravdu si pro mě někdo někdy přijde?
Kdy? Bude to někdy? Někdy si už myslím že mě nikdo nebude mít rád a že zůstanu jako opuštěná a nevrla stará babka.