Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Opuštěná v těho
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.4.20 12:16
Hlavně že hladil to bříško mluvil na něj a pak zdrhnul 
.Dítko bezpečně v tuto chvíli neplánoval, ani za manželku Tě nehodlal pojmout. Skvělá volba otce dětí. Pokud nemáš kde bydlet, tak klasika - domů, azylák a žebrota o dávky na sociálce. Samozřejmě alimenty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 12:24
Kazdopadne otazka znela, jestli jsme to nekdo zazili. Mame jednu rodinnou znamou, jejiz dcera takto dopadla. Bylo to velmi podobny jako u tebe. Holka sotva 20, mela par let pritele o fous starsiho. Na VS nesla, a tak na co by jeste cekali, ze, tak si udelali dite. Jeste pred porodem si to birec rozmyslel, ze je jeste vladtne mladej a ze to je strasna zodpovednost a kdesi cosi…takze holka zustala sama v pronajmu, nasledne i s ditetem. Borec teda chodil malyho vozit, staral se, financne prispival. Nakonec asi v roce ditete se dali zase dohromady. Ale ten rok byl fakt krusnej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 12:27
@lachtanice86 píše:
Ne fakt nevěřím že byl milující a ted najednou se změnil
zamilovaný nebyl, byl rád, že má matraci a kuchařku. Dítě v této době ještě neplánovali. Ani nepokládal ji pojmout za ženu. Navíc si dotyčná pořídila dítě s neomaleným primitivem, které se neumí ani důstojně rozejít. Stopadesátý příběh stejného střihu se společnými jmenovateli - dítě na cestě, chlap na odchodu, holý zadek, nemám kam jít, azyláky, dávky…nemám na sunar, plíny…Smůla, dámy, k tělu si takové blbce připouštíte jen a jen Vy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.20 12:29
@tajnamama píše:
Ahoj holky,
Chci jen vědět zda je tu některá ve stejné situaci nebo byla a může mi na mou otázku odpovědět ze své vlastní zkušenosti.
Začala jsem už v pubertě chodit se svým momentálně bývalým přítelem. Dítě jsme plánovali ale až po delší době, až budeme mít vlastní bydlení a budeme moc zajistit jak sebe tak i to malé. Po celou dobu vztahu jsme bydleli spolu. Vztah trval necelé 3 roky. Ve všem se nám začalo dařit, měli jsme oba dobrou práci, krásné nabídky na byt a tak jsme se rohodli pro miminko. Přítel mi hladil bříško, mluvil k němu. I když jsem na úplném začátku, i tak mě to dohnalo k slzám. Vše bylo skvělé ale uplynulo 14 dní a přítel ode mě odešel. Napsal mi jen že se o dítě postará ale ke mě se nevrátí. Že se mu konečně začíná dařit a má život podle sebe a víc ho nezajímá. Pak přišlo z jeho strany i téma potrat a že dítě není jeho. No zachoval se jako p..se …
A moje otázky zní takto:
Byla jste některá už od těhotenství na dítě sama?
Zvládla jste porod i bez „psychické podpory přítele“?
Co by jste dělaly na mém místě vy?
Zakladatelko zvládnout se to dá.
Mě opustil manžel kvůli milence po více než 20 ti letech pár dnů po porodu našeho třetího dítěte. Co vyváděl doma v průběhu těhotenství, popisovat nebudu 
v porodnici se neukázal. Děs. Zůstala jsem sama se třemi dětmi, starým domem, zahradou.
Jednu dobu jsem se i léčila s depresemi na psychiatrii. Zvládly jsme to.Dnes už je jedno dítě dospělé a žije už jinde, nejmladší už je školák. S dětmi máme velice silný a krásný vztah všichni jsme zdraví, děti naprosto bezproblémové. Je to smutné, ale troufám si říct, že dvě starší děti jsou mnohem kvalitnějšími lidmi, než by byly, kdyby s námi jejich otec zůstal. Nebylo to a není snadné, ale zvládnout se to dá a jestli na sebe budu do smrti za něco pyšná, tak za to, že jsem nepovolila „tatínkovu“ tlaku a nenechala se s tím třetím dítětem donutit k interupci.
Vím, že lidé jsou různí a tyhle škaredé životní situace mají různé průběhy. Za sebe Ti ale radím následující- otce do RL rozhodně uveď, jinak budeš mít problémy se sociálkou ohledně různých dávek ap.
Do dvou let věku dítěte máš nárok na výživné i na sebe.
Máš nárok na to, aby otec dítěte zaplatil polovinu výbavy na dítě-od všeho si schovávej účtenky.
Nevím jak to máte s bydlením, to si každopádně ošéfuj, tak abys bydlela někde, kde není možnost, že Tě on /nebo kdokoliv/ bude moci kdykoliv vyhodit.
Nepřistupuj na žádné ústní dohody, které nebudeš mít písemně potvrzené se všemi náležitostmi. Ať už jde o jeho styk s dítětem, nebo o cokoliv jiného.
Solidní právník se určitě vyplatí.
Psychická stránka věci-pokud je to jenom trochu možné komunikuj s ním slušně, stručně věcně a bez emocí. Nejlépe písemně ať to máš doložené.
Nedolézej, nedoprošuj se, nepřesvědčuj-to Tě v konečném výsledku srazí na kolena ještě víc. Nenech se za žádnou cenu tlačit do něčeho co nechceš.
Myslím na Tebe a moc Ti držím palce 
Dítě Tě podrží a dá Ti sílu to zvládnout, bude lépe 
Prosím o anonym nebo o smazání..
- Citovat
- Upravit
16.4.20 13:06
@arada píše:
To je sice pravda, ale už to není tak jednoduchý.
Možná pro ženskou už to není tak jednoduchý. Tchyni opustil po 10 letech manžel, dlouhé soudní tahanice, chlap platil alimenty částečně, na mého muže dnes už nemusí, druhé dítě ještě malé, a stejně s tím má problém. A to má určeno blbých 600 
a ve chvíli kdy odešel, byla tchyně s miminem a studentem a na dávky bez nároku, dokud se nerozvedli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 13:17
Holky, mě by zajímalo, a nemyslím to ironicky, to si fakt pořídíte dítě bez jakéhokoli vlastního zázemí - tím myslím, že máte našetřené vlastní peníze, že máte práci, do které se budete moct po rd vrátit, a fakt se spolehnete jen na toho chlapa? Já bych se teda bála, a jsem vážně zvědavá, jak zakladatelka zvládne se především finančně postarat o sebe a dítě. Protože rodičák není kdo ví co. Samozřejmě, že možná je zajištěná, to já nevím, ale dost o tom pochybuju, jestli je jí kolem 20. A přesně kvůli tomuhle si lidi nemaj pořizovat tak brzo děti. Zázemí žádný, kluk si uvědomí, že vlastně patří ještě ke kámošům na disco a vypadne a holka má zkaženej život. A ta panenka (=mimísek) je ve skutečnosti svébytný člověk s vlastním názorem a fakt to celé není jen o tom pohoupat venku kočárek. Což si mladé holky často představují a malují si všechno na růžovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 13:18
@Eiram737
Děkuji moc. Naštěstí mám aspoň mámu která je při mě ale chlapcovi by nejradši dala uzel, protože to co předvedl se opravdu nehodí. Počítám s tím, nebude to snadné. Pořád mám možnost ale přijde mi maximálně neohleduplné vzít život dítěti které si to ani nevybralo jen kvůli debilitě jeho biologického otce. 
takže slovo potrat je pro mě automaticky NE. Radsi se strhám ale v životě bych to neudělala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 13:27
Mám kamarádku, která byla s přítelem možná víc jak 10 let, o miminko se snazili, pak toho nechali a měli nějakou krizi ona otěhotněla ( bylo ji cca 30) na začátku se radoval a pak z ničeho nic utekl. Začal tvrdit, že není ditko jeho a utekl k jiné. Tu oplodnil hned na to, vzal si ji a pravděpodobně o svém prvním dítku se nezmínil. Kamarádka to zvládla statečně, moc jí obdivuji. Má krásného chlapečka, kterému je 2,5 a nového přítele a je šťastná. Původně otce nechtěla uvést do RL a já ji to rozmlouvala. Když byl malému asi rok tak měla soud a testy otcovstí. Ex musel vse doplatit. Pořád jsem ji říkala, ať to nenechá být na peníze má nárok její syn. Nikdy ho neviděl a dělá že neexistuje, alimenty platí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 13:55
@tajnamama píše:
@Premek_Orac přemýšlím jestli ho vůbec zmiňovat jako otce, když nebude nikde zmíněný nemůže se pak dožadovat jakékoliv pravomoci na dítě, ne?
Nejsem na to odborník, ale logika věci mi říká že domáhat se může testu otcovství a následně i otcovských práv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.20 16:51
Mě přítel taky opustil v těhotenství a opravdu si nemyslím, že jsem hloupá nebo nezodpovědná, tím s kým jsem si dítě pořídila (já 23, přítel 24). Mě docela překvapuje kolik žen tady si myslí, že jsme nezodpovědné s výběrem partnera, když nás opustil. Opustit může i vás po 10 letech manželství a taky nebudu tvrdit jak jste byly hloupé, že jste si někoho takového vzaly.
U nás to bylo tak. Byli jsme spolu 3 roky. Oba jsme chodili do práce a bydleli spolu v městském bytě na dobu neurčitou. Nechybělo nám tedy už nic k tomu, rozhodnout se pro dítě. Zadařilo se cca po 9 měsících (cca 4 roky spolu). Do té doby přítel netrpělivě mluvil furt o tom jak se těší až to konečně vyjde a vše bylo v pořádku. Opravdu jsem neměla důvod myslet si, že jsem si vybrala špatného partnera. Asi po 2 měsících těhotenství mi oznámil, že netušil jaký šok to pro nej bude až otěhotním a že to asi nezvládne a chce se odstěhovat. Do té doby tvrdil, že by mě těhotnou určitě nikdy neopustil a hlavně proč by to dělal. Navalilo se na nej moc myšlenek najednou a on to psychicky nezvládl a utekl. Zbavil se tak každodenní péče o dítě a mě bude prostě jen posílat alimenty a vídat se s dítětem, když bude mít čas.
Momentálně bydlím u rodičů, protože v tom bytě jsem to psychicky nezvládala. Bylo tam na mě moc vzpomínek a samota tam mi nedělala dobře. Takže tam momentálně bydlí expřítel s tím, že se odstěhuje až po porodu a já se vrátím zpět. Nikdy mu to nezapomenu, ale prostě se to v životě stává. Jen doufám, že příchod dítěte s ním něco udělá, uzná že udělal chybu a vrátí se k nám.
Tobě držím palce ať ti to všechno dobře dopadne a být tebou tak nad tím každý den moc nepřemýšlím, budeš se akorát tak trápit a vlastně toho asi ani moc nevymyslíš. Taky jsem každý den brečela, že to sama nezvládnu, že nezvládnu z rodičáku sama uživit dítě, ale čím víc se to blíží, tím víc jsem šťastná a těším se na to malinké co mi zahojí všechny rány na duši. Kdybych to sama nezvládala, mám alespoň jak moje tak přítelovy rodiče, kteří se vším pomůžou když bude potřeba. Teď se tím nechci trápit. Nějak bylo a nějak bude.
Prosím ponechat v anonymitě, zatím je to pro mě stále moc citlivé téma.
- Citovat
- Upravit
16.4.20 17:03
@tajnamama píše:
@arada nic ve zlém ale v dnešní době ani svatba nic neutvrdí navždy. Pokud člověk chce, prostě odejde
Já jsem v tomhle taky pro pořadí svatba-dítě. Ono totiž už jen to plánování svatby vztah opravdu prověří a někam posune. Zjistí se, jak se na sebe navzájem můžete spolehnout, jak jste empatičtí vůči požadavkům druhého, jak moc si stojíte za názorem vás dvou oproti např. názoru rodiny (např. jestli ten chlap kývne svojí mamince na všechno, co ona chce na svatbě zařídit, aniž by se o tom poradil se svou nastávající). Navíc se většinou vyřeší majetkové vztahy a finanční záležitosti.
Takže já beru svatbu jako příležitost si vyzkoušet, jestli je ten pár na tak velký závazek, jako je dítě, dostatečně zralý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 17:19
Svatba neni zadna záruka, ze by se neodstehoval. Vztahy ukoncuji muzi i zeny, bez ohledu na to, jestli jsou sezdani nebo ne. Zalezi na konkretnich lidech a situacich, neda se to generalizovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 17:25
@K. Rocánková no to máš sice pravdu, ale taky je svatba závazek…a když se chlapec nechce vázat svatbou s tebou, tak už tě to varuje…teda aspoň mě by to varovalo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.20 17:36
@K. Rocánková píše:
Svatba neni zadna záruka, ze by se neodstehoval. Vztahy ukoncuji muzi i zeny, bez ohledu na to, jestli jsou sezdani nebo ne. Zalezi na konkretnich lidech a situacich, neda se to generalizovat.
To máš pravdu, ale je to takové potvrzení, že to s tím druhým myslíš opravdu vážně. A z manželství se také hůře odchází.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
