Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Emimin7 @Pudloslava Holky díky, pohledám u nás v okolí. Jen je hrozně bez nálady, nic ho nebaví a nezajímá… :-/
@Salorka píše:
@Emimin7 @Pudloslava Holky díky, pohledám u nás v okolí. Jen je hrozně bez nálady, nic ho nebaví a nezajímá… :-/
Z vlastni zkusenosti s podobnymi stavy doporucuji nijak nerozveselovat a podobne. Jen naslouchat a mit pochopeni.
@Emimin7 Díky, nechce o tom mluvit, tak o tom nevíme. Bavíme se normálně o všem jako předtím
No to mě nestrašte, to mívám taky, to už je panická ataka?
Já si vždycky říkám nádech, výdech, podle toho chvíli dýchám, pak si uvědomím, že dýchám i bez toho. (nelapám po dechu, nebo tak, jen se vždycky strašně spotím a vyletí mi tep)
Anonym, protože to nikdo neví, a teď si nejsem jistá, jestli to nějak odborně neřešit?
@Anonymní píše:
No to mě nestrašte, to mívám taky, to už je panická ataka?
Já si vždycky říkám nádech, výdech, podle toho chvíli dýchám, pak si uvědomím, že dýchám i bez toho. (nelapám po dechu, nebo tak, jen se vždycky strašně spotím a vyletí mi tep)
Anonym, protože to nikdo neví, a teď si nejsem jistá, jestli to nějak odborně neřešit?
Tak to řekni obvodní a uvidíš.
@Anonymní píše:
No to mě nestrašte, to mívám taky, to už je panická ataka?
Já si vždycky říkám nádech, výdech, podle toho chvíli dýchám, pak si uvědomím, že dýchám i bez toho. (nelapám po dechu, nebo tak, jen se vždycky strašně spotím a vyletí mi tep)
Anonym, protože to nikdo neví, a teď si nejsem jistá, jestli to nějak odborně neřešit?
Kdyz to umis takhle pekne zvladat, v beznem zivote te to nijak neomezuje, tak bych to neresila. MAximalne psychoterapii a jeste se ujitit, ze ti to dela urcite jen ta psychika…
@Linve
Děkuju, za uklidnění. Jsem z toho docela vyjukaná.
Nikdy mě nenapadlo, že by to mohlo „něco“ být.
Tak já se taky podělím o svůj příběh s kamarádkou atakou… Omlouvám se, ale bude to delší počtení, abyste pochopili stavy a jak jsem se z toho SKORO dostala ![]()
Možná za to mohl nahromaděný stres, možná si všechno moc beru… Možná je to všechno dohromady. Každopádně několik let jsem trpěla - jezdila jsem na opakující se rehabilitace, protože jsem myslela, že mám skřípnutý sval - nemohla jsem se nadechnout, neuvěřitelně mě pálil sval na zádech, nedalo se to snést; studený pot, pocit na omdlení, zamotání hlavy, mravenčení po celém těle - hlavně na obličeji a v levé ruce, později v levé noze. Myslela jsem, že mám infarkt. Nakonec jsem skončila u obvoďáka, ten mi natočil EKG, samozřejmě úplně v pořádku. Předepsal mi opět výše zmíněné rehabilitace.
Všechny příznaky přicházely nepravidelně. Ale přece jen jsem vypozorovala, že se mi při různých činnostech opakují - řízení na dálnici, ve frontě v obchodě, v práci…
Po x letech opakujících se rehabilitacích jsem se dohrabala až k panu magistru Pišvejcovi ordinujícího ve Štětí. Ten jako první mě přiměl zamyslet se nad tím, že trpím ataky a od toho si stahuji „stresové“ svaly na zádech, které pak následně takto bolí. Doporučil mi navštívit psychiatra.
Psychiatr si mě vyslechl - ptala jsem se také, zda si jde ataky vsugerovat - nelze. Předepsal slabé prášky a světe div se, najednou jsem zase mohla fungovat. Trvalo, než léky zabraly, ale milá zakladatelko, za ten klid to opravdu stojí! Nejsou to žádné driáky, nevytvoří se ti na nich závislost. Po roce jsem se dohodla, že léky přestanu brát a 3 měsíce na to jsem otěhotněla hned na první pokus (to jen kdyby ses bála, že to tělo nějak ovlivňuje).
Nyní se mi ataky občas vrátí, ALE v daleko měnším měřítku. Poznám, kdy to na mě jde. Mozek už ví, že to není tak horké, že dýchat můžu ![]()
Všem tady přeju co nejmenší výskyt ataků
![]()
Krásny den přeji. Bohužel taky trpím PA. Prvně se to stalo v autě při jízdě k dr. 9.11.17. Už pár dnů se mi točila hlava a třes rukou, tak jsem chtěla zjistit o co jde..
Na silnici „bum“ třes.. rozmazáno.. konec.. musela pro mě sousedka.. Přes noc v nemocnici na kapačkách a domu vyfasované AD a Xanax. Za 2 týdny znova psychiatr mi napsal nove AD předešlé spíše stav hodně zhoršili. Ted beru Asentru a na noc Rivotril který mám odbourávat(jednu noc jsem si ho nedala a druhy den v 6 večer další záchvat. Mám 3 malé děti a chodím do práce. Vím, že mi to hodně zhoršuje, když moc nenaspím ale děti..
Jde mi o to, že potřebuji jezdit autem. Vím, že dlouho fit nebudu ale je tady někdo, kdo pak řídil a za jak dlouho? Jedná se o krátké trasy, žádná dálnice..
Moc vám děkuji za pomoc, už jsem bezradná..
@samara17 Taky trpím PA, nejezdím vůbec, furt to ve mě hlodá a mám srach.. Třeba s malou dcerou bych si netroufla už vůbec.. Jsem z toho zoufalá a nešťastná
![]()
@Ketris píše:
@samara17 Taky trpím PA, nejezdím vůbec, furt to ve mě hlodá a mám srach.. Třeba s malou dcerou bych si netroufla už vůbec.. Jsem z toho zoufalá a nešťastná![]()
Taky mám obavu, že to jen tak neskončí.. a bez Rivotrilu taky nevím jak fungovat.
Okolí to moc nechápe, teda spíš nikdo. Znám lidi co mají deprese a berou AD ale ne to co mám já. Jsem pořád unavená, což s dětma je prostě musím fungovat. Jak dlouho to máš?
Já znám ironicky přímo psycholožku, která má sama panickou hrůzu se zacouváváním při parkování. Léčí se jednoduše tak, že od jisté doby jedině couvá a je to prý už téměř v pořádku. Takhle to s panikou funguje u všeho. Pokud se strachu vystavíte, bude to časem pomalu lepší.
@Emimin7 Je vidět, že PA vůbec nemáš, takže absolutně nevíš jak se člověk cítí. Je rozdíl mít panickou ATAKU a pouze paniku ![]()
@Emimin7 píše:
Já znám ironicky přímo psycholožku, která má sama panickou hrůzu se zacouváváním při parkování. Léčí se jednoduše tak, že od jisté doby jedině couvá a je to prý už téměř v pořádku. Takhle to s panikou funguje u všeho. Pokud se strachu vystavíte, bude to časem pomalu lepší.
Ano chápu a samozřejmě jsem po prvním ataku jezdila-musela ale do dálky nešlo zaostřit..a jen se to zhoršovalo. Pak jsem měla na rehabko takže na dálnici a konec.. vezla mě zase sanitka. Až teď si nedávám půlko rivotrilu jako spolujezdec ale je to jen na 10-15min. v autě..