Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobré ráno přeji
Nevím zda to jsem patří ale chtěl bych dá vás na něco zeptat nemám s tím moc zkušeností tak doufám že mi tady někdo poradí, Je to pro mě moc osobní ale prostě potřebuju radu, Asi před 4 roky jsem zjistil že jedna holčina by semnou chtěla navázat vstah a jezdívala semnou autobusem do školy teď je mi 24. Byla to taková partička furt si něco šuškali za mými zády, jednoho dne jsem přijel že školy domů a bratr mi to oznámil že po mě jede nějaká holčina. V tu chvíli jsem se strašně lekl, a zároveň jsem byl naštvaný tak nějak jsem se uklidnil. Ráno když jsem vstával na autobus tak jsem ji zahlédl a strašně se mi rozbušilo srdce, nevěděl jsem co se děje stál jsem před autobusem a jak mile jsem nastoupil tak to všechno přešlo takhle to trvalo asi 14 dní. Potom přes týden mamka dostala první epileptický záchvat a odvezli ji do nemocnice ale tak nějak jsem byl v klidu tušil jsem že to nebude nic vážného, asi za 3 dny mamku pustily domů, když nastal výkend byl jsem doma dostal, první panický záchvat.. Asi všichni budete znát ty příznaky, tak jsem volal rychlou, a pak to šlo všechno z kopce. Nepamatuju si už ani den kdy mě bylo dobře. Ale teď nedávno jsem na to kapnul, nikdy jsem z žádnou holkou nic neměl prostě jsem se jim vyhýbal a pokaždé jsem řekl že ne, a ten důvod asi je kvůly tomu že bych chtěl vstah ale příště nemůžu protože tam dole to nemám v pořádku a musel bych jít k doktorovi ale jsem strašně stydlivý. Tak si myslím že to je ten problém proč mám tyhle stavy. Chtěl bych znát váš názor popřípadě kdyby jste mi někdo poradil co mám dělat 😅. Předem děkuji za odpovědi a přeji hezký zbytek dne
@Rostislav 14 píše:
Dobré ráno přeji Nevím zda to jsem patří ale chtěl bych dá vás na něco zeptat nemám s tím moc zkušeností tak doufám že mi tady někdo poradí, Je to pro mě moc osobní ale prostě potřebuju radu, Asi před 4 roky jsem zjistil že jedna holčina by semnou chtěla navázat vstah a jezdívala semnou autobusem do školy teď je mi 24. Byla to taková partička furt si něco šuškali za mými zády, jednoho dne jsem přijel že školy domů a bratr mi to oznámil že po mě jede nějaká holčina. V tu chvíli jsem se strašně lekl, a zároveň jsem byl naštvaný tak nějak jsem se uklidnil. Ráno když jsem vstával na autobus tak jsem ji zahlédl a strašně se mi rozbušilo srdce, nevěděl jsem co se děje stál jsem před autobusem a jak mile jsem nastoupil tak to všechno přešlo takhle to trvalo asi 14 dní. Potom přes týden mamka dostala první epileptický záchvat a odvezli ji do nemocnice ale tak nějak jsem byl v klidu tušil jsem že to nebude nic vážného, asi za 3 dny mamku pustily domů, když nastal výkend byl jsem doma dostal, první panický záchvat.. Asi všichni budete znát ty příznaky, tak jsem volal rychlou, a pak to šlo všechno z kopce. Nepamatuju si už ani den kdy mě bylo dobře. Ale teď nedávno jsem na to kapnul, nikdy jsem z žádnou holkou nic neměl prostě jsem se jim vyhýbal a pokaždé jsem řekl že ne, a ten důvod asi je kvůly tomu že bych chtěl vstah ale příště nemůžu protože tam dole to nemám v pořádku a musel bych jít k doktorovi ale jsem strašně stydlivý. Tak si myslím že to je ten problém proč mám tyhle stavy. Chtěl bych znát váš názor popřípadě kdyby jste mi někdo poradil co mám dělat 😅. Předem děkuji za odpovědi a přeji hezký zbytek dne
Já to budu jen citovat.. protože tohle už není možný snad ![]()
@EvieK Proč by to nemohlo být možný ![]()
Chci se vyléčit ale myslím si že jsem na to kapnul proč mi není dobře jen nevím jak mám začít
No tak když se nebudeš o sebe starat, nepřekonáš stud a nepůjdeš k lékaři (včetně psychiatra) tak ti bude hůř a hůř.
Nejprve zajdi za svým pratkickým lékařekm/kou a posléze tedy začni hledat někoh okdo ti pomůže s úzkostmi - optimální kombinace je psychiatr/a a dlouhodobá psychoterapie.
Nic lepšího nenajdeš, jen prostě musíš překonat obavy a stud. Samo se to nezlepší.
@Rostislav 14 Ahoj,
je moc hezké, že se někomu líbíš a má tě někdo rád. Zároveň mě mrzí, že má mamka potíže, které ti jistě dělají starosti a sám máš obtíže také.
Pro sebe i pro jiné, co tě mají rádi, by bylo dobré, kdybys dokázal stud překonat a začal je postupně řešit. Jak ti zde správně radí - dojít si k tvému obvodnímu lékaři, kde jsi registrovaný, a nechat si poradit.
Co se týká úzkostí, duševních poruch, hledání psychické opory, v průměru využije těchto služeb ročně 800 tis. Čechů, tedy více než každý desátý dospělý, není třeba z toho mít jakýkoliv strach. Je to věc, která ti může velmi zásadně zlepšit život.
Co se týká jiných problémů, rozumím, sám také nemám rád, když na mě byť jen šáhne lékař, ale pro ně je to opravdu něco zcela normálního, běžného, je to jen náš pocit, naše bariéra a zpravidla jsou veškerá vyšetření, zákroky mnohem lépe snesitelná, než si v tom strachu myslíme. Zkus udělat ty první kroky a uvidíš, že se pro tebe život stane mnohem radostnější. Zvládneš to!
Ahoj,
s panickymi atakami a uzkostmi mam cerstve zkusenost.
Zacaly se u me rozvijet od ledna, lekare jsem vyhledala v cervnu.
Nejdriv jsem volala na psychiatrii, tam me objednali ted v srpnu s tim, ze mam kontaktovat sveho praktickeho lekare a ten mi da leky do zacatku.
Praktik mi dal Asentru a Trittico (to kvuli tomu, ze jsem strasne spatne spala, budila se kazdou hodinu a byla pak pres den vycerpana) a pro prvni pomoc Frontin (neco jako Neurol), ale ten se bere jen pri te akutni atace jednou narazove.
Leky nabihaly asi 14 dni, prvnich 8 dni bylo celkem peklicko, priznaky se zhorsily, ale to je normalni. Naopak to signalizuje, ze to funguje a v mozku se meni hladiny tech latek, ktere ovlivnuji psychiku.
Ted uz ok, jen mi v pondeli psychiatr zmenil Asentru na jiny lek, protoze jsem pri Asentre nemohla dosahnout orgasmu a celkove sexualni apetit byl roven nule. Pry se to u techto typu leku stava, napsal mi jeden, ktery je docela novy a tyto vedlejsi ucinky nema.
Zaroven mi dal doporuceni na psychoterapii, kde jsem taky v to pondeli byla a budeme s psycholozkou pracovat na tom, abych ty sve stavy zvladala a zapracovala na sobe, na jejich spoustecich…
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat budu v 6tt těhotenství beru antidepresiva asentra 1 ráno. Trpěla jsem na panické ataky, úzkosti a deprese už se s tím léčím cca 2 roky. V poslední době už skoro stavy vymizeli nemám už je tak často.
Ale zrovna dnes ráno jsem ten stav měla a docela silnej, tak jsem se chtěla zeptat jestli to muže byt těma hormonama a ze se tělo mění. Docela mě to vyděsilo protože to bylo jako na začátku než jsem zjistila co se mi vůbec děje.
Tak jestli s tím má někdo zkušenost.
Děkuji za odpovědi
Samozřejmě, že ano. Být Tebou, konzultuju svého psychiatra nebo kdo ti to píše. Beze srandy