Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli kouří normální cigára, tak co ho nechat být? Prostě chce kouřit a jestli mu to zakazuješ, tak kouří na tajňačku
Taky bych to tak dělala
A hlavně bych byla naštvaná, kdybych měla partnera, který by mě takto omezoval. Kdyby drogy, ale cigarety si myslím může rozhodnout dospělý člověk sám ![]()
@Anonymní píše:
Nějaké doutníky či co, na tom ani tak nezáleží.
Zakl.
no tak to by pro mě bylo zásadní, ale… Pokud sis ho našla kouřícího, proč mu netoleruješ, že se nechce změnit?! No ale zase Tě chápu s tou důvěrou, cigaretama to začne, nevěrou to skončí, třeba… Pokud nechceš vědět, nepátrej ani po cigárech, každýho věc
Kdyby ti přiznal že kouří, byla by si naštvaná? Možná proto ta milosrdná lež..
Předpokládám, že není malé dítě, abys ho „konfrontovala“. Je dospělý a jestli bude kouřit je jen jeho volba. Pokud ty s tím nesouhlasíš, musíš mu to říct a jasně mu vysvětlit svůj postoj.
Nejsi jeho máma, abys mu kontrolovala tašku a pak ho stavěla do latě.
A pokud píšeš o důvěře…
kontrola tašky moc o vzájemném respektu nevypovídá ![]()
Příspěvek upraven 15.04.14 v 07:55
Bych mu rekla, ze jestli chce kourit, at ti to rekne a nedela z tebe kravu. Na druhou stranu bych mu toto fakt nezakazovala. Vidis, ze clovek, ktery kourit chce, tak proste bude. Fakt nejsi jeho matka a on neni maly kluk.
Mě teda nepřijde jasny, proč by si nemohl zapálit přes den v práci, když to z něj do odpoledne asi vysmrádne. Jinak bys to poznala, že kouří, protože by smrděl kouřem. Nedivím se mu, že je naštvanej ![]()
@Anonymní píše:
Nějaké doutníky či co, na tom ani tak nezáleží.
Zakl.
já bych řekla, že to je celkem zásadní info - cigára a doutníky bych vůbec neřešila, trávu tedy rozhodně.
Já mu kouření nezakazuju, štve mě, že mi v tom lže. Tvrdí pořád dokola, že nekouří. Proto ho chci konfrontovat - ne kvůli kouření, ale kvůli lhaní.
Zakl.
Zakazovat mu to prece nemuzes…A proc ti o tom lze? Nechce se s tebou hadat..Takhle ma klid..Rekni mu, ze si s tim relativne v pohode a pokud nahodou kouri dal, ze ti pripadne nemusi lhat..Pokud rikas, ze ti vadi lhani a ne koureni, nemel by to byt problem si s nim v klidu promluvit…
Příspěvek upraven 15.04.14 v 08:05
Ježiš ještě, že můj přítel nevyšiluje když mu šáhnu do tašky nebo do kapes. Jste rodina, proč tak vyšiluje? Já příteli lezu do tašky pořád, protože mu tam uklízím a často tam hledám příbory co mi krade. I dokumenty mu uklízím, protože by pak nic nenašel. Nějak toto nechápu, proč bych se měla bát se někam kouknout, jen do mobilu mu nelezu. Pokud tak vyšiluje, tak bych řekla, že má co před tebou tajit.
Chápu, narovinu bych si sním promluvila..řekla že pět si našla cigára, že je ti jedno jestli kouří, ale že ti dost vadí to lhaní..
@Anonymní píše:
Já mu kouření nezakazuju, štve mě, že mi v tom lže. Tvrdí pořád dokola, že nekouří. Proto ho chci konfrontovat - ne kvůli kouření, ale kvůli lhaní.
Zakl.
Podle mě z Tebe číší naštvanost už jen z komentářů a to se nedívím, že ti kecá
Raději chce mít klid, než dusno doma. Sice řikáš že se jako matka nechováš nebo nechceš nebo to tak vyznělo, ale mě to teda tak přijde
Ahoj, před několika měsíci jsem chlapovi našla v tašce cigára, podotýkám že to byla opravdu náhoda. Neměla jsem důvod něco hledat, tvrdil, že nekouří už dlouho. Tehdy to vysvětlil tak, že je našel někde vzadu v šuplíku a bylo mu líto je vyhodit, tak je s kámošem vykouřili. Od té doby prý nic, nekouří ani nic nekupuje.
Asi před 14 dny jsem se ho zeptala po nějakém srazu s tím samým kámošem, jestli kouřil. Řekl, že kámoš hulení měl, tak si jednou potáhl, ale stejně mu to nechutnalo a tím to zhaslo. Opět jsem uvěřila.
No a co mě před pár dny nenapadlo - podívat se do té samé tašky, ve které jsem před časem hulení našla… Je tam!!! Krabička téměř prázdná, osm z deseti cigár vyhulených. Tomu teda říkám „jednou jsem si potáhl a stejně mi to nechutnalo…“
A CO TEĎ??? Dělá ze mě blbce, ačkoliv jsem mu tisíkrát říkala, že důvěra je pro mě ve vztahu to nejdůležitější a lhaní nenávidím. Vyčítá mi, že ho hlídám a chovám se jak jeho matka, sám se ale chová jak malý kluk…
Když jsem hulení našla poprvé, byl rozčarovaný z toho, že mu lezu do věcí (to ale tehdy opravdu nebyl úmysl, což mi ale nevěřil). Tentokrát jsem mu vlezla do tašky záměrně, abych si ověřila, jestli kecá. Fakt jsem nevěřila, že něco najdu, tolik se dušuje, jak mi říká ve všem pravdu…
dík
Nevím co dělat. Chci ho konfrontovat s jeho lží, na druhou stranu nevím, jak obhájit, že jsem mu vlezla do tašky…
Dá se tohle řešit nějak kulantně???