Partner mě několikrát napadnul

Anonymní
14.5.22 18:42

Partner mě několikrát napadnul

S partnerem spolu budeme v prosinci dva roky, máme spolu 4 měsíčního syna… poslední dobou náš vztah prochází krizí, hodně se hádáme, hádky jsou poslední dobou hodně extrémní, přítel mě již několikrát zbil. Bydlíme v novém domě a když se hádáme tak bouchnu dveřmi, on na mě vyletí, že mu rozbíjím jeho dům. Před měsícem mi několikrát při hádce dal facku, z toho jsem měla modřinu na čele a rukou… :,( k další hádce došlo dnes, zase zbytečná hádka, dnes mám modřinu na čele, nose a rukou, když mi zase dal facku tak mi roztrhl ret… už jsem z toho zoufalá, několikrát jsem mu řekla ze když mě znovu zbije nahlásím ho na policii, ale neudělala jsem to :( kdyby jsme spolu neměli syna dávno bych už odešla…teď nevím co mám dělat

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3792
14.5.22 18:43

Zavolat tu policii. Teď hned.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2585
14.5.22 18:45

Sbalit miminko a jestli máš kam jít, nečekej a jdi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4164
14.5.22 18:47
@Anonymní píše:
S partnerem spolu budeme v prosinci dva roky, máme spolu 4 měsíčního syna… poslední dobou náš vztah prochází krizí, hodně se hádáme, hádky jsou poslední dobou hodně extrémní, přítel mě již několikrát zbil. Bydlíme v novém domě a když se hádáme tak bouchnu dveřmi, on na mě vyletí, že mu rozbíjím jeho dům. Před měsícem mi několikrát při hádce dal facku, z toho jsem měla modřinu na čele a rukou… :,( k další hádce došlo dnes, zase zbytečná hádka, dnes mám modřinu na čele, nose a rukou, když mi zase dal facku tak mi roztrhl ret… už jsem z toho zoufalá, několikrát jsem mu řekla ze když mě znovu zbije nahlásím ho na policii, ale neudělala jsem to :( kdyby jsme spolu neměli syna dávno bych už odešla…teď nevím co mám dělat

Odejít můžeš (v tomto případě bych řekla, že dokonce musíš), i když máte syna, přece si tohle nenecháš líbit a nechceš, aby dítě v tom vyrůstalo.
Při napadení volat obratem policii, můžou ho vykázat na 10 dní z bytu, a já bych zrovna na policii řešila i ta předchozí napadení.
Co vás vedlo k tomu mít dítě tak brzo?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2727
14.5.22 18:48

Co máš dělat? Okamžitě ho nahlásit a hlavně se sebrat a odejít. Na co vlastně čekáš??? Kdo se postará o tvoje miminko, když tě zabije???

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.5.22 18:51

@Karamba2020
Vysadila jsem antikoncepci (brala jsem ji dlouho a začala mi dělat problémy)..

  • Citovat
  • Upravit
3912
14.5.22 18:51
@Anonymní píše:
S partnerem spolu budeme v prosinci dva roky, máme spolu 4 měsíčního syna… poslední dobou náš vztah prochází krizí, hodně se hádáme, hádky jsou poslední dobou hodně extrémní, přítel mě již několikrát zbil. Bydlíme v novém domě a když se hádáme tak bouchnu dveřmi, on na mě vyletí, že mu rozbíjím jeho dům. Před měsícem mi několikrát při hádce dal facku, z toho jsem měla modřinu na čele a rukou… :,( k další hádce došlo dnes, zase zbytečná hádka, dnes mám modřinu na čele, nose a rukou, když mi zase dal facku tak mi roztrhl ret… už jsem z toho zoufalá, několikrát jsem mu řekla ze když mě znovu zbije nahlásím ho na policii, ale neudělala jsem to :( kdyby jsme spolu neměli syna dávno bych už odešla…teď nevím co mám dělat

Budeš čekat, až Ti přerazí sanici?
K doktorovi si dojeď hned a nic neodkládej. Nebo chceš s tím ovádem riskovat, že Tě jednou přizabije?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sahrazad1
14.5.22 18:51

Doplním, ze sbírat důkazy, tzn chodit k lékaři - ať rány ošetří a je o nich záznam. Dále dle rad výše.

  • Citovat
  • Upravit
10073
14.5.22 18:54
@Anonymní píše:
S partnerem spolu budeme v prosinci dva roky, máme spolu 4 měsíčního syna… poslední dobou náš vztah prochází krizí, hodně se hádáme, hádky jsou poslední dobou hodně extrémní, přítel mě již několikrát zbil. Bydlíme v novém domě a když se hádáme tak bouchnu dveřmi, on na mě vyletí, že mu rozbíjím jeho dům. Před měsícem mi několikrát při hádce dal facku, z toho jsem měla modřinu na čele a rukou… :,( k další hádce došlo dnes, zase zbytečná hádka, dnes mám modřinu na čele, nose a rukou, když mi zase dal facku tak mi roztrhl ret… už jsem z toho zoufalá, několikrát jsem mu řekla ze když mě znovu zbije nahlásím ho na policii, ale neudělala jsem to :( kdyby jsme spolu neměli syna dávno bych už odešla…teď nevím co mám dělat

Ty se skutečně ptáš co máš dělat? 8o seber dítě, pár švestek a zavolej Bílý kruh bezpečí.. vztáhnout na mě ruku tak to je poslední moment kdy by viděl dítě a mě..plus.. nahlas ho policii za napadení.. bych se s ním nemazala..on tě mlátit může a ty přemýšlíš co dělat..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1239
14.5.22 18:58

Taky bych zdůraznila sbírat důkazy, pokud nezvládneš urychleně odejít. Důkazy se budou velmi hodit. Třeba si stáhni alespoň audiozáznamník na mobil. Jsou šikovné aplikace, kdy v případě tušení „průšvihu“ dvakrát klikneš na displej a nahráváš, ikdyz máš pak displej vypnutý. Držím pěsti, ať vše zvládneš!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
mackA159
14.5.22 19:00

Jestli máš modřiny, zavolej tu policii teď.

  • Citovat
  • Upravit
Stará známá
14.5.22 19:00

,,kdyby jsme spolu neměli syna dávno bych už odešla…teď nevím co mám dělat,,

Odejit se synem.
Sverit se nekomu blizkemu, kdo je ochoten vas pripadne ubytovat na prechodnou dobu. Predtim se vsak na to pripravit - kontaktovat co nejdrive pro rady a podporu telefonicky / osobne nekterou z organizaci, např. https://www.bkb.cz/pomoc-obetem/

  • Citovat
  • Upravit
7674
14.5.22 19:09

Co tví rodiče??Nemůžeš jít k nim? Sbal se a běž pryč. Nemůže ti ubližovat. Co jak se ti stane něco vážněho? Praští tě hodně… a co pak tvůj syn. Seber se a uteč.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1417
14.5.22 19:59

Až jednou konečně tu policii zavoláš, tak to neuváděj jako ublížení na zdraví, ale jako týrání (více epizod). Prošla si tím sousedka, bohužel byla „blbá“, že když si uvědomovala vážnost situace, zavolala policii, ublížení na zdraví, jenže jak se z toho vzpamatovala, tak nedala souhlas s trestním stíháním manžela a skončilo to. To u týrání osoby ve společné domácnosti nejde. A proč tu to píšu? Protože až ti dojde, že takhle NE a budeš chtít odejít se synem a tvůj partner tě začne ještě vydírat s tím, že ti sebere dítě, tak pro soud, až se budete soudit o svěření do péče, bude rozsudek (ačkoliv třeba dostane jen podmínku) dost zásadní. A jestli máš pocit, že to tatínkovi svého syna nemůžeš udělat, že by si šel teoreticky sednout (nevím, jestli nebyl už v minulosti trestaný), tak se zeptej sama sebe, zda on má pocit, že nemůže mlátit maminku svého dítěte. Protože jestli nechce být odsouzen, tak by tě asi neměl mlátit. Pokud nechci být potrestána, tak nepáchám trestné činy. Jeho volba. Jediný, kdo si v této situaci vybrat nemůže, je váš syn. Dovedeš si představit tříletého caparta, jaké to pro něj bude trauma, až někdy uvidí, že tě jeho táta mlátí? Umíš si představit ten neskutečný strach malého dítěte, pro které je maminka celý svět?

A víš vůbec, že děti tyranského otce, především kluci, se potom k vlastní mámě chovají stejně a pak i k vlastním partnerkám? Přečti si knihu podle skutečnosti, Za zavřenými dveřmi/19 let marnosti. Není to bestseller, ale je to výpověď jedné české ženy, které se to dělo a semlelo ji to, dobře je tam vidět, jak dopadly ty děti.

S tou sousedkou to dopadlo dobře, paní na kriminálce jí to při další epizodě řekla, řekla jí vy jste teď zmlácená, zase, minule jste to odvolala, my jsme se vám tady snažili pomoct a pak jste odvolala souhlas s trestním stíháním a my nemohli nic. Nebudu vás tady nutit, ale vezměte rozum do hrsti, dovolte mi to sepsat jako týrání a popíšeme tam všechny věci, které se staly v minulosti. A ona si dala říct, v tu chvíli byla fakt v pr… A sama mi říkala, že dobře udělala, že za týden by zase vyměkla a myslela si, že doma něco změní, že příště už vše to nestane, že změní svůj přístup a on už ji mlátit nebude a že by to opět odvolala. Nakonec ten její manžel byl stíhaný, v té době z něj byl beránek, takže jí sliboval hory doly podělaný až za ušima, to byla sousedka psychicky na tom asi nejhůř, protože najednou hrozná láska, ale ona už to odvolat nemohla, slíbila mu, že kdyby ho odsoudili, tak na něj bude čekat, že začnou znovu, v té době se se mnou ani nebavila, žila v iluzích a nechtěla to se mnou řešit, asi věděla, co jí řeknu. No takže manžel dostal podmínku 3 roky, jen co vylezl od soudu, tak se ožral a začal na ni řvát ty za. raná p. čo, kvůli tobě jsem dostal podmínku, teď budeš mít vojnu, hubu ti nerozbiju, ale počkej, až mi ta podmínka skončí, do tý doby seš hadr na podlahu a to pro ni byl brutální seskok z obláčku. Já jsem to slyšela, že tam na ni řve, děti byly u babičky, protože nevěděla, jak soud dopadne a chtěla s ním mít hezký večer a nejlépe to oslavit, že už je po všem, takže jsem pak už vylezla, že na ni zazvoním, ať jde ke mně (byla jsem svobodná a nezadaná) a potkaly jsme se na chodbě, napadlo ji to samé. Vytratila se ke mně, on ji ani nehledal a ztřískaly jsme se obě dvě. Moc si z toho pak nepamatuju, po flašce vína jsem šla ještě na benzínu pro další, ale pamatuju si, jak se pak začala smát, protože se jí strašně ulevilo. Že i když to do té doby bylo „úžasný“, tak ona stejně žila v tom strachu „co když někdy zase vybouchne a zmlátí mě“, že se podvědomě bála mu třeba něco říct, svůj názor nebo nějakou výčitku. A smála se, protože jí došlo, že žádnou střídavku po odsouzení tohoto typu nedostane (on pak už ani nevyhrozoval, že jí sebere děti, to věděl, že nemá smysl), ona cca za týden byla pryč, nejprve u rodičů, pak jí rodiče pomohli sehnat podnájem, takže se odstěhovala a zhruba rok jsme si ještě sem tam psaly, teď už o ní nevím. K němu se nevrátila, on tam žil jako prase, často jsem ho potkávala na chodbě ozraleho, bála jsem se, aby nestartoval i po mně, ale nejspíš ani nevěděl, že jsem s ní „kamarádila“ (my kamarádky nebyly, jen prostě sousedky) a pak jsem se odstěhovala, takže nevím, co s nimi je. Potkala jsem ji asi po 8 letech a byla v pohodě, žila svůj život, on o děti ani nejevil zájem.

No nic. Jen takový příběh ze života. Čtyřměsíční dítě, uf. Já byla v té době pod vlivem hormonů, také jsem neuměla uvažovat příliš racionálně, k tomu bezbranné dítě a ten obrovský ochranitelský pud, ale ten můj, přestože byl a je kolikrát hovado, na mě nikdy ruku nevztáhl, kolikrát jsme se hádali jako psi a normálně bychom se porvali jako děcka na hřišti, ale jemu to strach nedovolil na mě sáhnout. Dělej jak myslíš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6904
14.5.22 20:05

Proč to nenahlásíš? Myslíš, že pro syna bude lepší život v tomto? Než život s rodiči od sebe? Budeš tahle žít než bude dítě dospělé? Budeš čekat až tě jednou omylem zabije? Nebyla bys první ani poslední bohužel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová