Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokud nechceš rozbíjet vztah, budeš se tím muset smířit.
Já bych vztah rozbila, pro mě je představa pouze jednoho dítěte nepřijatelná a to opravdu nemám ráda období, kdy jsem na rodičovské.
@Tecumseh no kdyz zakladatelka pise ze by ji poslal na potrat to by urcite neudelala jinak zustane sama i s detma. Manzel tak druhe dite moc nechce ale zatim to nechavam v klidu sice je mi uz 31 v breznu konci materska tak normalne jdu do prace, prasky neberu manzel to vi tak treba to prijde samo
Ale ja aspon vim ze kdyby otehotnela tak na potrat by me neposilal. Drzim palce aby jste se dohodli treba si to jeste rozmysli ![]()
@Veveruska87 píše: .Přesně jak kdyby jsi mluvila o mě a mém okolí.Taky od segry slyším jak je jedno dítě o strach. A přesně i ty finance tam hrajou velkou roli sice nežijeme od výplaty k výplatě ale s druhým by to tak bylo
No asi jako u nas
kazdy na to ma svuj nazor kolik mit dite a kdyz nekomu ke stesti staci jedno, tak proste staci jedno…nikdy bych do ditete nikoho nenutila, neni to vec, co se da po case kdyz mne nevyhovuje nekam schovat nebo vratit ![]()
@Sany80s píše:
Pokud nechceš rozbíjet vztah, budeš se tím muset smířit.
Já bych vztah rozbila, pro mě je představa pouze jednoho dítěte nepřijatelná a to opravdu nemám ráda období, kdy jsem na rodičovské.
To bys vazne ukoncila jinak fungujici vztah a pripravila dite o otce, abys mu mohla „doprat“ sourozence, o ktereho mozna ani nestoji?
@magistra K Já to taky nachápu. Jedna věc je vlastní potřeby, a druhá věc je lidi okolo. Ale tak tady to je celkem častý, že to lidi mají „bude po mém, nebo konec“.
Myslela bych si, že to chce čas - sama tazatelka píše, že kamarádi okolo budou mít další, tak to třeba muže taky nahlodá… A pokud by byl muž svolný s vysazením antikoncepce (kterou ona nechce brát tak jak tak), tak pak je samozřejmě větší prostor, aby se dítě stalo (byť nemyslím, že by to měla dělat schválně - ale prostě si ho muž pohlídá nebo si dá gumu; a když ne, tak jeho problém). Ale kdyby už bylo, tak bych teda byla ve věci potratu nekompromisní - nešla bych. Měl si dát bacha.
Presne tak. Ja napriklad nemam doporucene brat antiko, takze riesime ine sposoby. Tvoj manzel ale predsa disponuje vedomostami o tom, ako vznika dieta, takze nemoze sa tvarit, ze jeho sa ochrana netyka a potom, pokial otehotnies, Ta posielat na potrat (co neznamena, ze tam musis ist).
Zakladatelko obnovené diskuze, jsem na tom dost podobně. Někdy mě přepadne strašná panika, že už druhé dítě nestihnu, a vztek na mého partnera, který „mi ho odepírá“.
Z vlastní zkušenosti ale vím, že čím víc do chlapa žena hučí a do něčeho ho tlačí, tím větší negaci to u něj vzbuzuje. Aspoň teda můj partner s oblibou dělá opak toho, co bych po něm chtěla já:-) Zkusila jsem dva měsíce téma druhé dítě úplně vypustit a spíš využít situací, kdy na to přišla řeč, tak jakoby nenápadně naznačit, jaké výhody má mít dvě děti. Taky je dobré, když partner vidí, jak je dcera nadšená ze společnosti jiných dětí, jak si s nimi hraje. Já mám navíc ještě trumf v rukávu v podobě zatím nenaplněné touhy partnera po synovi. Tvrdí, že mu dcerka stačí, ale vidím, jak nadšeně vybírá synovci dárkem autíčka. Takže jsem to teda přestala řešit s tím, že to téma kdyžtak za rok za dva zkusím nadhodit a uvidím. A třetí měsíc po této pauze se mě partner sám zeptal, jestli si má dávat pozor:-) Samozřejmě jsem této jeho slabé chvilky využila.
Sice se nezadařilo, ale aspoň jsem se uklidnila, že to s tím jeho pevným stanoviskem zas tak horké nebude. Ještě teda zmíním, že mi je 30 let, takže nějaký čas ještě mám. No a teď už to prostě nechám osudu a budu si užívat malé. Mít jedno dítě má taky své výhody
. Žádné sourozenecké hádky, menší finanční náročnost a méně práce v domácnosti:-) Jinak bych ještě poradila říct partnerovi, že vysazuješ antikoncepci, ať si to hlídá on:-) Ale to jen v případě, že víš, že není úplně striktně proti druhému dítěti, že se spíš jen nemůže rozhoupat. Hlavně na něho nedělat nějaký podraz.
@magistra K Ano, pokud by ten partner neměl akceptovatelný důvod.
Ale o otce bych tě nepřipravila. Děti z rozvedených rodin nemají druhého rodiče? Za současného stavu věcí by v případě rozchodu moje děti žily s otcem, má na ně více času. Znamená to, že by přišly o matku?
Pokud bych ale akceptovala to, že další dítě nebude, přišly by o možnost realizovat sourozenecký vztah. Hypoteticky(protože více než jedno dítě mám) nejsem ochotna je o tuto možnost připravit. Podle mě je důležitější mít tuto možnost, než oba rodiče v jedné domácnosti. Jak to dítě tuto možnost uchopí, to je zčásti i na něm.
A ještě jeden dovětek, v případ, že by můj partner nesouhlasil s druhým dítětem, nejednalo by se u nás o funkční vztah. My o sobě hodně víme a víme, které věci jsou pro nás důležité. Tyto věci jsme se zavázali akceptovat. Jestliže neexistuje opravdu vážný důvod, proč toto změnit, pak mám partnera, který mě podvedl. Vlastní pohodlnost nepovažuji za vážný důvod.
Na druhou stranu, v životě bych si nepořídila dítě tak, že bych uvedla partnera pod nátlak. Tudíž bych neměla jinou možnost, než vztah ukončit.
Já bych tedy na vašem místě antikoncepci opravdu s vědomím partnera vysadila. Navíc když vám dělá zdravotní paseku. Ať používá kondomy, když se chce chránit. A pokud by mě v případě nehody nutil jít na potrat, tak bych s takovým člověkem být nemohla. To je neskutečný, že nějací chlapi nutí podstoupit svou partnerku něco tak fyzicky a psychicky bolestivého jako je interupce
Když se navíc na té nehodě sami podíleli. Já ale zase vím, že to by po mně partner nikdy nechtěl, takže u mě je situace trochu jiná.
@Sany80s Promin, ale tohle vsechno mi zni jako racionalizace tveho vlastiho emocionalniho rozhodnuti. Myslis, ze (ciste hypoteticky, protoze chapu, ze jsi realne v jine situaci), kdyby ses zeptala sveho nejstarsiho ditete, zda by chtelo, aby od vas tatinek odesel a ty sis mohla najit jineho pana, abys mu poridila sourozence, ze by zajasalo? O takovou situaci zadne dite nestoji (mam samozrejme na mysli dite, jez ma normalniho otce, ktery ho miluje a stara se o ne materialne i citove).
Jsem asi ze stare skoly, ale pro me idealni nuklearni rodinu tvori dva rodice, kteri se maji radi + jejich deti. Ne vzdy to tak ovsem vyjde a nekdy muze byt rozvod tim nejlepsim resenim, ale melo by se k nemu pristupovat jen z velmi zavaznych duvodu. Takove ty moderni „patchwork families“ jsou jen vice ci mene chabe nahrazky. Nerikam, ze to nemuze dobre fungovat, ale ideal to neni.
Dost dobre si neumim predstavit, ze bych rozbila funkcni rodinu kvuli neshodam o poctu deti.Za zasadni povazuji pohled na to, jestli deti ano nebo ne, ale chapu, ze to kolik jich bude se muze u obou partneru menit, at uz vlivem ekonomicke situace nebo treba i obycejne unavy atd.
@Chocoloco píše:
Dost dobre si neumim predstavit, ze bych rozbila funkcni rodinu kvuli neshodam o poctu deti.Za zasadni povazuji pohled na to, jestli deti ano nebo ne, ale chapu, ze to kolik jich bude se muze u obou partneru menit, at uz vlivem ekonomicke situace nebo treba i obycejne unavy atd.
Jo, tak to beru, ze otazka jestli deti ano nebo ne je deal breaker, byl to ostatne jeden z duvodu, proc skoncilo moje prvni manzelstvi.
@magistra K píše:
Jo, tak to beru, ze otazka jestli deti ano nebo ne je deal breaker, byl to ostatne jeden z duvodu, proc skoncilo moje prvni manzelstvi.
Presne tak, to beru jako zasadni otazku, podle ktere bych resila, jestli do manzelstvi vstoupim, popr. budu ve vaznem vztahu.Na druhou stranu ale myslim, ze predchozi domluva o poctu deti, aniz by meli oba s rodicovstvim zkusenost, je treba brat tak trochu s rezervou.
@Darebačka vidíš, tak to bych řekla, že u vás nějaká šance ještě je, když se takhle zeptal
.
Já rozhodně nechci jiného muže. Chci dítě s ním. Jeho miluji a už s ním mám jedno úžasné dítko, tak proč měnit partnera. Bylo by to skutečně „jen“ kvůli té touze po druhém. Jenže kdo by mi zaručil, že bych takového partnera našla a který by navíc měl rád synka?
Jednou asi před rokem, možná chtěl ode mě mít pokoj, řekl že „možná za pár let“. Ale bůh ví proč to vlastně řekl. Teď vždy odpoví, že zkrátka nechce a tečka.
A antikoncepci asi vysadím, on sám mi to pořád říká, že mám různé problémy-ještě se mi dělají cysty totiž a to je další věc, kvůli které si říkám, aby to vůbec za pár let „šlo“. Kdyby se „to“ skutečně stalo, tak bych byla nesmírně šťastná, ale bála bych se co on na to. Pokud by mě poslal na potrat, tak by asi u mě skončil. Neumím si představit být s člověkem-manželem! co mě pošle na potrat! Přitom to byl vždycky on sám ten, kdo brojil proti potratům a říkal, že je to hrozné. A teď by to sám udělal? No třeba to tak nemyslel, kdo ví. Já vím, že bych si potrat zdravého dětátka vyčítala celý život
. I když si říkám, že by se s tím srovnal. On syn také nebyl plánovaný, naopak byl dost nečekaný. A ze začátku se manžel taky tvářil všelijak. V té době tedy ještě manžel nebyl. Ale po prvním ultrazvuku uplně roztál a na miminko se moc těšil. Kéž by to tak bylo ještě jedenkrát. Ke štěstí by mi ty dvě děti uplně stačily ![]()
No vidis, tak vysad antiko a snad sa podari. A manzel mozno nakoniec bude rad. Drzim palce ![]()