Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nastala realita a selhal.
Pokud je jinak rozumný, tak si promluvte. Když něco člověk potřebuje, tak se sice musí ozvat, ale věčně věkův někoho buzerovat, to není příjemné ani pro jednu stranu.
@Sany80s píše:
Nastala realita a selhal.
Pokud je jinak rozumný, tak si promluvte. Když něco člověk potřebuje, tak se sice musí ozvat, ale věčně věkův někoho buzerovat, to není příjemné ani pro jednu stranu.
Dokázat vyjádřit své potřeby není buzerování. Buzerováná je, když říkám druhému co má dělat, bez ohledu na jeho potřeby.
Vyjadřování potřeb je sdělování toho, co bych potřebovala, bez manipulace k tomu, že to musí zajistit ten druhý. Ideální je v páru vědomě pracovat s tím, že oba mají nějaké potřeby, že ty potřeby se liší, protože to jsou různí lidé a že to tak je v pořádku, jen se musí najít cesta, jak zabezpečit potřeby všech, aby nikdo nezůstával dlouhodobě frustrovaný.
Návod na to jak o tom začít komunikovat nabízí třeba nenásilná komunikace.
Jinak zakladatelčin partner neselhal. Jen prostě její očekávání nejodpovídala tomu, co se skutečně děje. To je naprosto běžné a je potřeba upravovat očekváání a případně řešit věci v realitě.
Ne se frustrovat tím, že holt věci nejsou tak, jak jsem si představovala a být z toho čím dál tím víc nešťastná.
@Ou Když ti někdo bude 30× denně říkat, co máš dělat, tak to prostě buzerování už je, i kdyby tím kdokoli vyjadřoval cokoli. V partnerském vztahu se nedá žít způsobem, který člověk může do určitého věku aplikovat na děti a to opravdu jen do určitého věku.
A když ona upraví svoje očekávání tak, že od něj nebude nic čekat, tak to fakt o kvalitním vztahu nebude.
Tady je to dle popisu jasně o tom, že on byl nadšený a když narazil na realitu a ta je taková, že spousta věcí s dětmi je fakt nehorázně nudná a ubíjející(já taky nejsem na ty malé děti, přesto jsem svůj podíl péče bez problémů plnila, jsem totiž zodpovědná a dospělá a ne dětinská alibistka), tak dělá to, co ho více baví a pokud to takhle půjde dál, tak to může dopadnout tak, že on bude frustrovaný, protože ho to nudí a ona mu stále něco přikazuje(nebo žádá) a ona bude frustrovaná, že si i o to, co by v životě dospělých mělo být samozřejmé, musí říkat a ještě spolu moc pozitivního nezažijí.
@Aduš8 nemyslim si teda ze prehanim
co je přehánění na to když chlap místo toho aby dite vzal tak hraje n mobilu i když mu reknu 100krat ať ho odloží. A u nas to teda tak není když se maly vezme na ruce a pohopsa se s nim tak je v klidu ale on nema ani snahu bo hraje. A samozrejme jak jsem doma tak si to zaridim sama ale tak snad je taky otec tak proč by neměl pomoct?
Pro vsechny co si tady mysli ze jsem nějaká komplexla matka co mu nechce dite ani dat tak prave naopak. Snazim se ale nenutim ho ať spolu tráví cas i klidne sami maleho má rad jde to videt. Ale proste já neumim prekousnout když někdo upřednostňuje nějaké hry nebo tak před svojim dítětem. Ale jinak když je v praci já normálně funguji sama zvladam to ale tam jde o to ze chci ať taky funguje ne doma nic ani cele dny ale ať někdy mi pomuze s malym. Asi delam z komára velblouda ale nechtela bych to kdyby maly nejecel jak o zivot..
@Anonymní píše:
Ahoj.
Chci se zeptat jestli to má některá z vas taky tak nebo to tak měla.. muj partner s kterým mám 6ti. Měsíčního chlapecka se zmenil. Ne ze by se zmenil jako povahově nebo tak. On se vlastně nezměnil jen jsem si představovala asi jinak tohle vse jak se maly narodi. Než se maly narodil básnil o nem a vse. Ale od te doby co se maly narodil tak se o neho nestará. Ne ze by to bylo furt jo když mu reknu tak pohlídá ale proste většinou to bylo s tím ze mu musím říkat vícekrát. Pomáhá oloupení ho vse.. ale někdy nebo vlastně často nastane chvíle ze ze maly rve jako o zivot a teď poslední dobou si našel na mobilu hru a tu proste hraje i když maly rve já mu reknuze jdu udelat mliko ať ho uklidní on ho vezme ale nic proste u toho hraje nic s nim nedela takže maly samozrejme jeci ze.. a není to tak poprve hodnekrat když jsem třeba po nem chtela ať jde za nim ze brečí nebo cokoliv on mi řekne třeba já hraju. Připadám si pak uplne jak idiot když musím v jedne ruce držet maleho a u toho mu delat mleko. Proste mě to štve protože chvili to je uplne fajn maleho vezme prohraje si a vse a pak já něco potrebuju a on nehne ani brvou a místo toho aby se věnoval dítěti nechá ho rvat a hraje. Jsem z toho na prášky už. Omlouvam se za takový sloh. Jen chci vedet jestli nema nějaká z vas podobne zkušenosti s tímhle ze parner jeví někdy zajem a někdy nejeví až takový ze je mi z toho zle. A popřípadě jaky je vas názor a co by jste dělaly. Diky
Tak tohle je jako bych to psala já…totálně jako přes kopírák!!! Hry hry hry mobil mobil mobil!!! Když mám vše udělané a mám klid tak si s ní hraje pochova atd…ve chvili, kdy je nevrla a já potřebuji něco udělat nachystat vaničku s vodou nebo navařit a ji už nebaví hraci deka nic a je prostě protivná a potřebují aby ji utěšil tak to hraje a je zazrany do mobilu! Stokrát mu říkám prosimtě věnuj se jí..protože to vypadá fakt hrozně když se podívám jak malá. lezi vedle přítele vzteká se brečí a on to má někde a hraje hry na mobilu..silim nervama vždycky!! O víkendu jsem potřebovala navařit a malá zrovna byla protivná a brečela.. nejsem ta matka co malá pipne a já letím ji brát na ruce..ale když jsem začla vařit a malá začla řvát a pritel samozřejmě na mobilu hry hry hry tak to vážně v klidu vařit nejde. Nebyl schopnej ji vzít a pochovat! Fakt mi nebylo příjemné když malá rvala a já vařila a nikdo ji neutesil. Musela jsem to udělat já.. naštvala jsem se vypla sporák a oběd byl o hodinu později
![]()