Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak pořídila jsi si s ním dítě a to je mnohem větší závazek než svatba ![]()
Teď už to nemá smysl řešit a přemýšlet co by kdyby.
A nechápu proč by jste jednou děcku museli vyprávět, že táta byl hulič a ohnul každou co kolem něj prošla
to snad není nutný.
Příspěvek upraven 07.01.25 v 21:34
Takhle to dopadá, když ze sebe lidi tyhle informace na začátku vztahu páčí.
Nevědět to o něm, ta jste jinak šťastný?
Já jsem taky hulila a vyzkoušela kde co a potomkům to netroubím. Už máte dítě, proč to řešíš teď?
Tak pokud to bylo v mládí, tak bych to pustila z hlavy. Lidi za sebou mají i horší věci a dokážou žít spořádaný život. Samozřejmě jsou takoví, kteří se nezmeni, ale to ty o něm nepises, takže bych to brala jen jako fázi. Je fajn, že se vybouril a něco si užil. Třeba bude teď klidnější. Dítěti to vyprávět nemusíš vůbec, proč taky? Asi to řešíš kvůli nervozitě ze svatby, připadá ti to jako ohromný krok, ale ten největší společný závazek už máte dávno na světe. Tak se hod do klidu a přestaň myslet na kraviny. ![]()
Takže ty jsi to o něm věděla vždycky, nechtěla jsi někoho s takovou minulostí, ale z velké lásky ses překonala? To se pak asi běžně stává, že si člověk řekne, možná to byla chyba…
. Tady je důležité, jak se chová teď. Je to velké gesto, že zahodil celou svou minulost kvůli tobě a pokud v jeho chování nejsou žádné náznaky, že mu to chybí, pokud už nemá kamarády s podobnou minulostí, pak by mohlo být vše v pořádku. Jen jak to v sobě uzavřít, asi jen důvěrou a přesvědčením, že opravdu uznal, že takový život byla chyba a už se k tomu nehodlá vracet. Nehrabej se v minulosti a soustřeď se na budoucnost.
Byla to jeho svobodná volba, že s tím přestane. Holt partnera musíš přijmout se všemi jeho chybami a minulostí. Je pravda, že když teď už máte dítě, tak stejně není cesty zpět… Ale pokud cítíš, že svatba není dobrý nápad, tak se teď neberte. Až si budeš opravdu jistá! ![]()
Pokud nechal svůj původní život za sebou a seká teď latinu, řešíš to zbytečně. Dá se to brát i tak, že se vybouřil, „užil si“ a nebude tak mít potřebu něco dohánět
Já se dřív taky různě bavila, znova bych do toho nešla, ani by mě to už nebavilo, ale aspoň bude na smrtelné posteli nač vzpomínat ![]()
Proč zlá královna? Bylo to JEHO rozhodnutí se změnit. Kdyby se změnit nechtěl, tak to neudělá. Jste teď v pohodě? Ano? Nevrtej se v tom. Ne? Řeš to. Ale dítě asi těžko utopíš a svatba je proti dítěti titěrný závazek, nemyslíš?
@Anonymní píše: Více
Pro tebe by byl lepsi nepopsany list papiru. By me zajimalo, jestli byste meli stale pred svatbou, kdyby vedel, jak o nem smyslis.
A přijde ti, že bu mu ta divočina chyběla? Třeba v tobě konečně našel tu partnerku, pro kterou je ochotný se usadit a žít spořádaný život a naplňuje ho to. Ta divočina je většinou o tom, že člověku něco chybí. Pokud to našel s tebou, tak ji nepotřebuje.
Spíš se mi nelíbí ta myšlenka, že bys chtěla svým dětem lhát o minulosti svého manžela jen kvůli tomu, že se ti to nelíbí. Podle mě by ses za to neměla stydět a děti by neměly mít falešný obraz o svém rodiči. Pokud na to přijde řeč, měli byste být upřímní. Ideálně, pokud by to komentoval spíš on než ty.
@Anonymní píše: Více
Ahoj,
asi je normální takhle před důležitým životním krokem přemýšlet. A asi není lepší rady, než si o otm promluvit s ním. Opravdu to chceš? Jsi spokojený? Nechybí ti minulý život? Nerada bych, abys to dělal kvůli mě, chci ať je to tvá vůle.
@Anonymní píše: Více
Proč bys to musela jednou dítěti vyprávět? Věděla jsi jaký byl, i tak s ním máš dítě a chcete se vzít, a teď nevíš jak z toho ven? To je tak, když musí jeden na druhého všechno vědět. Tak byl na holky no bože, děláš jako by to byl masovej vrah.
Ahoj, budu se vdávat a poslední dobou mám strašný myšlenky.
Snoubenec v minulosti nebyl žádné kvítko..co se týká chování i žen.
Nikdy jsem to vyloženě “nepřijmula” jelikož nezastávám takový životní styl který kdysi vedl.
Ale milovala jsem ho natolik ze jsem byla ochotna ho přijmout.
Momentálně máme dítě a před svatbou a poslední dobou me to začalo sžírat.
To ze jednou budu muset svému dítěti lhát o tom jaký táta byl protoze nechci aby věděl ze si žil svůj zivot ve stylu “Las Vegas “. Říkám si jestli do toho vlastně jít.
Nechápejte mě špatně..mam ho moc rada a jsem vděčná kam až jsme to spolu dotáhly.
Vím ze to pro něj musela být velká změna..dospět a byt najednou partner a táta..jen mam poslední dobou strach ze jsem se rozhodla špatně.
Kouřil trávu, věcně lítal někde s klukama a i ty holky bral spíš jako..,,Každá co má kozy a zadek dobra “ v našem vztahu bylo několik chvil kdy mi z toho bylo smutno..jednak proto ze jsem vždy vedla spořádaný život a chtěla jsem aby to jednou můj muž mel také a za druhé jsem občas mela pocit ze jsem mu vlastně sebrala jeho osobnost. Vzdal se kvůli me všem těm věcem a ja si pak připadala ze jsem zlá královna která mu ustřihla křídla a zavřela do věže.
Nevim si rady co s tím. Jak se vypořádat s těmi myšlenkami ze proste takový byl a ja s tím nic neudělám …ze možna jednou nastane chvíle kdy mu to bude doopravdy chybět.