Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Magical-eyes píše: Více
Jemu věří, ale nevěří těm jeho kamarádům, co se zduněj do němoty, honěj holky a jemu se smějou že je podpantoflák když s nimi nepůjde. Ona moc dobře ví že není jeho matka a nevlastní ho. Ta tvoje poslední věta je vážně úsměvná. On chce prostě zábavu kterou mu oni nabízí? To se ale jaksi neslučuje s rodinou.
@Anonymní píše: Více
Tohle je dost slozity, vztahy z detstvi, ktere pretrvaly, trvaji nejdele a i kdyz se ti lide pomerne dlouho nevidi, tak refresh byva okamzity. Je to pochopitelne, hodne odziteho, hodne klukovin, spousty vzpominek a obcas takovi lide proziji veci, ktere je stmeli na cely zivot. Casto jsou to v dospelosti rozdilni lide, ziji jine zivoty a presto si takovi lide rozumi a kdyz jsou spolu, jakoby se vraci zpet.
Nenabouraval bych to, zapocala bys asi jeho vnitrni boj. Naopak bych mu to v rozumne frekvenci odkyval, ale dost durazne mu vysvetlil, ze jiste radovanky - ty, ktere ti opravdu vadi (jine zeny napr) - se jeho zkratka tykat nebudou.
Zkus to pretavit do neceho kousnutelneho, bojovat explicitne proti by mohlo vyustit v neco nedobreho. Chapu, ted to neni dobre pro tebe, ale davat mu v tomto nejaka ultimata nebo tak neco, by rovnez vyustilo v neco opet nedobreho. Snazil bych se o neco, co bude hratelny pro vsechny - kompromis.
Ve vysledku je prece dulezity, jak se s nimi chova a ne aby tobe voneli. To uz je jeho vec a ja mu popravde rozumim. Stejne jako tobe v ramci tveho pohledu….
Mně se to nelíbí. Jemu bych věřila, ale měla bych strach, že se vlivem alkoholu necha jednou prekecat, aby taky zahnul. Ale mám pocit, že to je chlap, který by to za strizliva neudělal a kdyby to udělal v opilosti, bylo by mu ze sebe tak zle, že už by s nimi nikam nešel. Druhá věc je to, že je mu po akci 3 dny zle. Možná bych ho nechala na nějakou větší akci jít, aby mu bylo zle tak týden a ono by ho to možná taky přešlo nadobro. Pustila bych ho s nimi, ať si pár dní užívá kocovinu a přijde konečně na to, že mu to za to nestojí. Ale o strachu z toho, co kde vyvede nebo tě podvede, bych si s ním v klidu promluvila. Uvidíš, jak zareaguje. Dej na svoji intuici.
Promluv si s ním o svých obavách. To není, že bys mu něco zakazovala (jak jsi psala, pochopila jsem, že to v plánu nemáš), ale že mu sdělila svoje pocity. Neboj se toho, vždyť píšeš, že máte mezi sebou hezký vztah. Pokud nic neřekneš teď, bude si myslet, že ti to nevadí a že je všechno v pohodě a bude se s nimi scházet třeba ještě častěji ve stylu však žena nic neříkala, tak jí to asi nevadí…musíš se vůči tomu, co ti vadí, vymezit. Jsi hodně tolerantní, abys na tu svoji dobrotu nakonec nedojela.
Nutno podotknout, ze typově existuji lide, kterym obcasne upusteni pary formou vydatneho ozrani pomaha. Zda je to jeho pripad, nevim.
A nezměnilo se u vás něco? Určitě bych mu řekla, co to ve mně vyvolává, Ale vnímám to úplně jinak, než ostatní a mám z toho pocit, že mu něco chybí. Dřív o ně neměl zájem a najednou jo? I to, že se s nim vždycky opije je divné. Taky jsem se v mládí se svou opileckou partou něco navyváděla, ale když jsem nechtěla pít, tak jsem prostě nepila.
@Anonymní píše: Více
No, taky to vlastně ve mně vyvolává dojem, že partnerovi něco chybí, že se jenom vymlouvá, že to na něho není…a ve skutečnosti se na to dopředu třese. Ale nechce to přiznat, aby u tebe neklesl nebo za to trochu stydí.
Víceméně ti už tady všichni řekli, co máš dělat.
Ale za mně: ten tvůj přítel je lehce ovlivnitelný kamarády a to je red flag jak kráva. Nesamostatně myslící bytost bez vnitřního morálního kodexu a kompasu atd, je do budoucna zaručený průšvih.
Partner je asi trošku rozpolcený mezi tím, co si myslí, že je správný morální postoj (to není zábava pro mě, jsou to hrozná prasata, vůbec nejsem jako oni) a tím, co chce doopravdy (chlastat, bavit se, být taky trochu to prase). Teď je otázka, co je silnější. Začíná se to překlápět do toho, že jednu věc říká a druhou dělá. A obvykle víc vypovídá to, co člověk dělá. V tomhle případě je to buranská zábava… Takže chápu, čeho se obáváte. Já bych se taky obávala, že v něm zvítězí touha mladíka po zábavě nad povinností dospělého muže a otce. Čím víc času s nimi stráví, tím normálnější mu bude připadat to, co dělají - a to včetně té nevěry. V tu chvíli mu bude připadat, že zas o tolik nejde. Co za hloupost udělal mu dojde až vystřízliví a oni nebudou poblíž… Promluvila bych si s ním úplně upřímně. Žádné výčitky nebo příkazy. Ať se rozhodne svobodně podle toho, jak to cítí. Ale každá volba (i ta svobodná) má nějaké následky. A jedním z nich může být i to, že se mu rozpadne rodina. Rodinný život mu asi teď přijde nudný, svazující a plný povinností. To spoustě mužů, kteří zakusí realitu života s malými dětmi. Tam je třeba učinit volbu s ohledem na to, jaký chci od života dostat výsledek. Smířím se s tím, že některé životní fáze už jsou jednou pro vždy za mnou a přežiju nekomfort zvykání si na jiný typ života - ale budu díky tomu s lidmi, které miluju (i když momentálně se jimi cítím třeba i trochu omezovaný)? Anebo si vyberu okamžitou úlevu a zábavu, odmítnu nechat minulost minulostí, protože v tuhle chvíli se díky tomu cítím dobře a dost možná za to zaplatím tím, že moji milovaní půjdou dál beze mě? Na tohle by si měl odpovědět… Z jeho strany by bylo nejrozumnější kontakty s těmi lidmi přerušit už napořád. Zjevně není schopný s nimi být v kontaktu a nenechat se stáhnout…
@Tlačenka-fuj píše: Více
Twl. nechala a pustila
![]()
Jsi bachař, nadřízená, jeho matka, nebo partnerka? Už ta úvodní věta „mně se to nelíbí“…
to je direktivita sama o sobě.
@arinecka píše: Více
Ale já přece nic takového netvrdím, že se to slučuje s rodinou.
Když se on rozhodne, že v tom chce pokračovat, tak zakladatelka s tím prostě nic neudělá… Nebyl by ani první a ani poslední, kdo by dal přednost pochybným kamarádům před rodinou.