Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Píšeš velmi rozumně a racionálně, tvůj partner taky nebude žádný trouba. Jak bych to řešila já? Úplně otevřeně a na férovku. Sedla bych si s ním v klidu a řekla mu, jaké pocity ve mně vyvolávají jeho setkávání s těmi lidmi, jaké mám obavy, když s nimi podnikne takovou zvrhlou akci. Že mu nechci nic zakazovat, ale není mi v tom příjemně a potřebuji, aby on to věděl a zařídil se podle toho. Věřím, že po tvém otevřeném rozhovoru bude víc empatický k tvým pocitům a podívá se na to i z tvého pohledu. Že i kdyby jel, tvé obavy ho snad zastaví před nejhorším činem - nevěrou. Možná bych mu i řekla, i když to zní jako klišé a snad i lehká manipulace, že doufám, že já, naše dítě a náš vztah pro něj znamená víc, než klesnout na stejnou úroveň jako bývalí kamarádi z dětství, o jejichž morálním kreditu se dá s úspěchem pochybovat.
Řekla bych mu zcela otevřeně co si o tom a jeho kamarádech myslím. Takové chování nesnáším.
Já bych se ho hlavně zeptala, proč ta změna. Proč najednou stojí o to, vídat se s nimi víc a jezdit na ty akce, na které se mu dřív (údajně?) tak hrozně nechtělo. Nevěřím, že je za tím jen jedno setkání na fotbale.
Ty mu prostě nevěříš. Je dospělý, nejsi jeho máma, abys mu dovolovala s kým smí kamarádit. Partnery nevlastníme a ani oni nás, tak to prostě je.
Na mě to působí, že jste se dostali do stereotypu, což je běžné, tak to má hromada lidí a on prostě chce zábavu, kterou mu oni nabízí…
Tvůj příspěvek má hlavu a patu. Vypadá to, že si s partnerem hodně rozumíte. Za mě bych to téma v klidu otevřela. Zníš jako rozumná holka, klidně mu o svých obavách řekni.
Promluvila bych si s nim o svych obavach, ale jak receno nejsi jeho mama takze s tim jinak nenadelas nic.
@Anonymní píše: Více
Ano, řekla bych mu to. Tohle není o vzbuzení pocitu, že bys mu něco zakazovala, to je strach že přijdeš o rodinu. A řekla bych že oprávněný.
Tak mu řekni, že pokud s nimi chce jít, ať si klidně jde. Ale že pokud to podvede, je to za tebe konec bez debat. A ani opilost neomlouvá. Tak ať na to myslí.
Jediné, co bych změnila, je nadpis. ![]()
Z partnerovo známí na partnerovi známí. ![]()
Asi mu to buranstvi a prasactvi kamarádů tolik nevadí, jak tvrdí.
@Magical-eyes píše: Více
Ty už nic nekomentuje prosím tě
Ty tvoje rady a odpovědi vždy stojí za to a jsou totálně uhozené na hlavu
…
Řekla bych mu to na férovku… Hlavně bych mu řekla ať počítá s tím že i ty se budeš chodit bavit… Uvidíš jeho reakci…Chodit se bavit může ale ne s takovou spodinou. Vždyť tím dělá ostudu nejen sobě ale i tobě a dítěti ![]()
Nějak nechápu ty vazby na dětství, to je zas nějaká pohádka, aby si to obhájil. A ty se bavit chodíš?
Ahoj všem, vím, že tady člověk nedostane moc racionální pohled ale spíše sodu a čekám komentáře,,už si ho přestala bavit, tak si chce užít" apod., ale i tak se chci zeptat pro nezaujatý názor, nechci to řešit s kamarádkami. Je nám s partnerem 29, máme 2r holčičku. Spolu jsme 7 let. Partner má své skupinky znamych z různých životních obdobích (dětství, střední, vysoká, prace atd.). Se všemi se znám a jsou to, až na výjimku, moc fajn a rozumní kluci. A tou výjimkou je právě partička z dětství. Vim o tom, ze se s nimi doslova prochlastal mladím a že dělali fakt hlouposti, ale v takovem veku je to za mě omluvitelné. Kazdopadne kdyz jsme spolu začínali, tak tohle byla jedina skupina lidi, se kterymi me nechtěl ani seznamovat se slovy, ze je jednoduše nepochopím, ze jsou jednodušší, burani a prasata, ale ma k nim nejakou vazbu skrz to detstvi. Pro me je to asi nepochopitelne, setkávat s lidmi, se kterymi si ted uz nerozumím, protoze jsem toho s nimi zažila hodně v destvi, ale respektuju. Kazdopadne pote jsem je poznala a potvrdilo se mi to. Každá akce skončila tim, ze se tam zlili do němoty, chovali se jako zvířata, seznamovali se tam s ženskýma a uplne vsichni konstantě podvádí své partnerky, ktere na ne doma poslušně čekají s detmi. Nejsem puritánka, ale fakt jsem asi morálně horsi lidi nezažila a klepala si na čelo, jak se s nimi mohl bavit a zda to neco nevypovídá o něm. No každopádně vídal se s nimi fakt poskromnu, takže jsem to přešla. Oni to takto vedou x krát do měsíce, partner s nimi byl letos tuším 2× na akci, jinak se s nimi sem tam vidi spíše v poklidu, jdou si zasportovat atd., ale jejich akcí se nezúčastnil. Kdyz s nimi absolvoval akci, tka to bylo vždy stejné, vrátil se rano a spatne mu bylo jeste další tři dny. Oni se ho snaží nalákat neustále na všechno, co podnikají a nekolikrat jsem jejich telefonát slyšela a pokaždé zmíní něco ve smyslu, ze je podpantoflak, ze bude mit z zivota 💩, at jede, ze si tam najde nekoho a trochu si užije a dalsi oplzlosti. Vlastně cely vztah mi rikal, ze o to uz nestojí, ze si užil tohoto dostatek v dospivani, ze je mu akorát potom špatně, ze se vzdy skonči v barech a klubech, ktere nesnáší a chodil tam jen kdyz se chtel s někým seznámít, festivaly taky nemá rád, protoze neposloucha českou hudbu. Ale v posledních týdnech (prave v návaznosti na to, kdy byl na fotbale s jedním z nich, takze je mi uplne jasné, ze mu do hlavy tloukl, jak nebude mít s takovou z zivota nic) mi dost casto dává najevo, ze by s nimi podnikal neco častěji, prave ze s nimi chce jet na festival, vyrazit do města atd. Nejsem clovek, co by partnerovi chtěl něco zakazovat. Chodi si kam chce a s kamarady obecně tráví dost času, ale kdyz vam nekdo cely náš vztah rika, jak nesnáší bary, kluby, festivaly a chodi tam hlavně proto, at nekoho uloví, jinak z toho nic nemel a ze vsichni z teto party podvádí své holky a cíleně chodi na akce lovit mladé holky a oni ho k tomu ještě burcují, tak mam pocit, ze pokud se k tomu nevyjádřím, tak mu akorát dávám zelenou na to, at me podvede. Ja vim, je dospěly, ma vlastní hlavu, kdyz bude chtit podvede tak či tak. Ja mu věřím, resp. doted jsem nemela nikdy žádné podezření, ale mam pocit, ze s nimi trochu ztrácí hlavu a vlastne tomu timto půjde akorát naproti, kdyz mu jeho „kamarádi“ budou říkat, jak je to ok a dělá se to běžně. A vzhledem k tomu, ze pro me je proste nevěra konec bez debat, tak me od te doby nějak pohltil strach ze ztráty našeho vztahu, přestoze je mozna iracionální. Řekly byste partnerovi, co to ve vas vyvolává nebo byste jen doufaly a věřily, ze vse bude nadále v pořádku. Pere se ve mne to, ze v nem nechci vzbudit pocit, ze mu neco vyčítám nebo zakazuji. Za případné překlepy se omlouvam, píšu v rychlosti. Nechci tady hloupé odpovědi, spíše jaká by byla vaše reakce.