Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj vsem, predem se omlouvam za anonym.
Chtela bych vedet Vas nazor na, pro me docela neprijemnou, situaci. Je mi 26, partnerovi tak stejne. Jsme spolu porad docela cerstve- necely rok. Nicmene za tu dobu jsme spolu prozili pomerne dost intenzivnich veci a zvladli dost problemu, kterymi jsme si na zacatku vztahu prosli. Nyni spolu bydlime.
Pritel je hodny- v tezkych chvilich opravdu podrzi, je na nej 100 % spoleh, ve spouste veci je to sice typicky chlap ( naposledy mi misto ryze prinesl lasagne- pry se nejak zamyslel a spletl si to
), ale kdyz ho poprosim pomuze i s uklidem, v podstate se vsim co si reknu. Ve spolecnosti se ke mne taky chova hezky a vsima si me. Jediny problem se kterym tak nejak bojuji od zacatku je projevovani emoci. Ze startu s tim byl velky problem, ted uz je to mnohonasobne lepsi a pritel me rad obejme, nebo mi rekne jak me ma rad a zalezi mu na me. Teda, ze by to ale bylo nejak extra casto, to se taky rict neda ![]()
No, ale at se dostanu k jadru veci- je to par dnu zpet kdy jsem omylem ( ano, opravdu omylem, neni to muj styl ) narazila v pocitaci na to, ze si detailne prohlizi fotografie jedne slecny a hned pak kouka na porno
Nejak bych to asi hloubeji neresila, kdybych si nevsimala, ze na tu dostycnou kouka vcelku pravidelne a dvakrat se stalo, ze mi v noci ze spanku rekl jejim jmenem ![]()
Jsem typ, ktery se snazi resit veci primo, takze jsem se ho zkratka bez okolku zeptala. No a do ted se za to biju do hlavy. Tak nejak z nej vypadlo, ze pro nej ta osoba byla nesmirne dulezita, byl do ni zamilovany 4 roky ( nikdy spolu nechodili, sex zadny), behem kterych se tak nejak vidali, v jednu chvili do nej byla zamilovana ona a on nemel zajem a ve chvili kdy se to otocil, mu slecna rekla, ze je na ni takovy nejaky moc nudny a ze by nejake rozvijeni vztahu asi nemelo smysl. No a jak mi rekl, dle jeho slov na ni vlaste od te doby pravidelne myslel, predstavoval si kdo vi co, kdyz mela byt nejaka akce, tak hned aktivne kontroloval jestli tam dotycna bude. No a pry ted na ni teda, tak nejak POMALU zapomina. Zkratka je platonicky zamilovany do nejake iluze.
Co me mrzi tak nejak nejvic, je to, ze me nikdy nerekl, ze me miluje ( to, ze jednou v lehci opilosti zminil, ze me teda ASI docela miluje neberu ) a ze zminovane slecny je s prominutim uplne pos*any
on sice obhajuje to, ze nerika „miluji te“ tim, ze jsou dulezitejsi ciny a ze navic moc nevi jaky je rozdil mezi miluji a mam te rad.
No abych to zkratila, zajimalo by me, jak byste v takove situaci reagovaly vy? V prvni rade mi to snizuje sebevedomi a citim se jako nejaka nahradnice a za druhe bych se bala, ze az ji potka a ona by mu nejak projevila zajem, tak ze by hned bezel za ni. Je mi z toho tak nejak smutno
.
Na druhou stranu bych se rada chovala jako racionalni a zdrave premyslejici clovek a ne nejaka patnactka, ktera resi blbosti, kdyz jinak ve vztahu vse klape.
Dekuji za vsechny reakce
Jste mladí, měli byste zažívat spalující lásku a né vztah, kde mě ten druhý sice má rád, ale jen asi miluje. Pak to bude mít trvání pouze do doby, než se doopravdy bezhlavě zamiluje. Promluvila bych si sním a dle toho se rozhodla dál. S mužem, který mě bere jen tak napůl, bych nebyla. Já vždy potřebovala cítit, že ze mě doslova ztratil hlavu. Samozřejmě, že to není trvalý stav a časem se to posune do jiné roviny, ale ty krásné začátky jste vy vůbec nejspíš neměli. Nedivím se, že ti to chybí.
Platonická láska je „svinstvo“ to mu může vydržet klidně i 20let.
Dříve či později na tom vztah zhavaruje. Většinou…
Nemyslím si, že je nezbytná planoucí, žhnoucí vášeň, stačí, když to má chlap v hlavě srovnané a ví co chce. Což rozhodně není případ tvého přítele. Platonická láska je dle mého názoru přípustná pro osamělého jedince. Takže pro mě výše popsaná mentální nevěra není o nic míň příjemná než fyzická. Pokud nemáte děti a žádné jiné závazky, šla bych o dům dál.
No, to není příjemné zjištění. Třeba by vám pomohlo dát si pauzu? Možná by nakonec zjistil, že k tobě cítí daleko víc, než si myslí. Akorát to nemůže poznat, když má v hlavě nějakou dokonalou představu… Já bych to neházela do žita, myslím, že to může dopadnout ještě dobře. Ale musí se začít snažit on a hlavně musí chtít. A možná právě proto pomůže, když si uvědomí, že tě může ztratit…
Pro mě by takové zjištění, že můj partner miluje někoho jiného, bylo horší, než když by někde měl nějakou jednorázovou bokovku. Takhle by mi to přišlo, že mě podvádí pořád. Šla bych od něho pryč.
Zamilovanost nepovažuji za lásku a nemyslím si, že je podmínkou dobrého vztahu (osobně mám spíš opačnou zkušenost, kdy jsem byla natolik zaslepená, že jsem zcela ignorovala vážné charakterové vady protějšku a problémy ve vztahu). Bohužel, k tomuto zjištění jsem si došla až časem po letech a několika vztahových karambolech a vím, že spousta lidí má pocit, že pokud se jim z protějšku nepodlamují kolena, není to ono. Za sebe můžu říct, že do svého manžela jsem nebyla bezhlavě zamilovaná, ale zároveň jsem nikdy žádného chlapa nemilovala tolik, co jeho.
Souhlasím s @LadyLada.
To je tak když se ženská ptá, a není připravena na možnou odpověď.. Kdyby si zakladatelka v pc nevšimla, tak je nejspíš všechno v pohodě… ![]()
@Honza 12 píše:
To je tak když se ženská ptá, a není připravena na možnou odpověď.. Kdyby si zakladatelka v pc nevšimla, tak je nejspíš všechno v pohodě…
Vzhledem k tomu, že ze spaní vykřikuje jiné ženské jméno, tak s tou pohodou bych to viděla jen dočasně
@Honza 12 píše:
To je tak když se ženská ptá, a není připravena na možnou odpověď.. Kdyby si zakladatelka v pc nevšimla, tak je nejspíš všechno v pohodě…
no, jak zmiňuje Kfětoslava. Ono brouka v hlavě jsem měla od té doby, kdy mě v polospánku oslovil jiným jménem. Když jsme měli jít na nějakou akci, tak intenzivně zjišťoval, jestli tam slečna bude a ze začátku vztahu o ní sáhodlouze mluvil, její fotky si prohlíží pravidelně, což mi sám řekl.
Ale můžu ti dát za pravdu, že na odpověď, že na ni pomalu zapomíná, atp. jsem orpavdu připravená nebyla.
@Lithia27 píše:
no, jak zmiňuje Kfětoslava. Ono brouka v hlavě jsem měla od té doby, kdy mě v polospánku oslovil jiným jménem. Když jsme měli jít na nějakou akci, tak intenzivně zjišťoval, jestli tam slečna bude a ze začátku vztahu o ní sáhodlouze mluvil, její fotky si prohlíží pravidelně, což mi sám řekl.
Ale můžu ti dát za pravdu, že na odpověď, že na ni pomalu zapomíná, atp. jsem orpavdu připravená nebyla.
Tak to jsi měla docela jasný indicie..
Jste spolu necelý rok…
Tak to bych nedala, vadilo by mi to asi dooost hodně
To jsou ty začátky, kdy je právě hezká ta zamilovanost
![]()
@Lithia27 píše:
Ahoj vsem, predem se omlouvam za anonym.Chtela bych vedet Vas nazor na, pro me docela neprijemnou, situaci. Je mi 26, partnerovi tak stejne. Jsme spolu porad docela cerstve- necely rok. Nicmene za tu dobu jsme spolu prozili pomerne dost intenzivnich veci a zvladli dost problemu, kterymi jsme si na zacatku vztahu prosli. Nyni spolu bydlime.
Pritel je hodny- v tezkych chvilich opravdu podrzi, je na nej 100 % spoleh, ve spouste veci je to sice typicky chlap ( naposledy mi misto ryze prinesl lasagne- pry se nejak zamyslel a spletl si to
), ale kdyz ho poprosim pomuze i s uklidem, v podstate se vsim co si reknu. Ve spolecnosti se ke mne taky chova hezky a vsima si me. Jediny problem se kterym tak nejak bojuji od zacatku je projevovani emoci. Ze startu s tim byl velky problem, ted uz je to mnohonasobne lepsi a pritel me rad obejme, nebo mi rekne jak me ma rad a zalezi mu na me. Teda, ze by to ale bylo nejak extra casto, to se taky rict neda
No, ale at se dostanu k jadru veci- je to par dnu zpet kdy jsem omylem ( ano, opravdu omylem, neni to muj styl ) narazila v pocitaci na to, ze si detailne prohlizi fotografie jedne slecny a hned pak kouka na porno
Nejak bych to asi hloubeji neresila, kdybych si nevsimala, ze na tu dostycnou kouka vcelku pravidelne a dvakrat se stalo, ze mi v noci ze spanku rekl jejim jmenem
Jsem typ, ktery se snazi resit veci primo, takze jsem se ho zkratka bez okolku zeptala. No a do ted se za to biju do hlavy. Tak nejak z nej vypadlo, ze pro nej ta osoba byla nesmirne dulezita, byl do ni zamilovany 4 roky ( nikdy spolu nechodili, sex zadny), behem kterych se tak nejak vidali, v jednu chvili do nej byla zamilovana ona a on nemel zajem a ve chvili kdy se to otocil, mu slecna rekla, ze je na ni takovy nejaky moc nudny a ze by nejake rozvijeni vztahu asi nemelo smysl. No a jak mi rekl, dle jeho slov na ni vlaste od te doby pravidelne myslel, predstavoval si kdo vi co, kdyz mela byt nejaka akce, tak hned aktivne kontroloval jestli tam dotycna bude. No a pry ted na ni teda, tak nejak POMALU zapomina. Zkratka je platonicky zamilovany do nejake iluze.
Co me mrzi tak nejak nejvic, je to, ze me nikdy nerekl, ze me miluje ( to, ze jednou v lehci opilosti zminil, ze me teda ASI docela miluje neberu ) a ze zminovane slecny je s prominutim uplne pos*any
on sice obhajuje to, ze nerika „miluji te“ tim, ze jsou dulezitejsi ciny a ze navic moc nevi jaky je rozdil mezi miluji a mam te rad.
No abych to zkratila, zajimalo by me, jak byste v takove situaci reagovaly vy? V prvni rade mi to snizuje sebevedomi a citim se jako nejaka nahradnice a za druhe bych se bala, ze az ji potka a ona by mu nejak projevila zajem, tak ze by hned bezel za ni. Je mi z toho tak nejak smutno
.
Na druhou stranu bych se rada chovala jako racionalni a zdrave premyslejici clovek a ne nejaka patnactka, ktera resi blbosti, kdyz jinak ve vztahu vse klape.
Dekuji za vsechny reakce
Můj muž, než jsme se potkali, byl velmi zamilovaný do jedné dívky. Nikdy spolu nespali, jen se párkrát v opilosti líbali. Ale vím, že do ní byl zamilovaný hodně, hlavně jsem to poznala z reakcí jeho přátel. Ta jeho kamarádka byla totiž jeho vážně blízká kamarádka, jezdili spolu všude jako pár v partě (jen bez toho sexu?). Strašně jsem na ni žárlila. Strašně. Dělala jsem mu kvůli ní scény. Stačilo, aby byl na akci, kde byla ona a byl oheň na střeše. Dokonce i když jsme se vzali a měli dítě a ona se vdala a měla dítě, tak jsem na ni žárlila, úplně jsem ji nesnášela ![]()
Teď jsme už mnoho let odstěhovaní hodně daleko a nemají šanci se potkat, pokud by se nedomluvili, ale vím jistě, že i teď, po dvaceti letech, kdyby se potkali, že bych mu udělala zas scénu
takže tě naprosto chápu!
Ale i tak to může mít happyend - ten váš. ![]()
Mám na chlup stejnou zkušenost teď už s bývalým partnerem. A závěr? Už sem na to neměla nervy a rozešla sem se s ním, on okamžitě šel do vztahu s onou osobou a do dvou měsíců bylo po velké lásce a chtěl zpátky…prostě tady ty platonický lásky jsou pro celý okolí s očividným výsledkem, jen někteří trpitelé si to nenechají vymluvit.