Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zažila.
A tenhle radar mi funguje i když ho vidím, jak řídí. S kým se v autě nebojím, s tím bych klidně byla.
Ano, to ted mam. Ale dlouho me nenapadlo ze to potrebuju. Takze to nevyslo napoprve
Samozřejmě, jak psala beruska, to je na tom to nejlepší a za mě i jedno z nejdůležitějších.
Ať si feministky nebo celá gendervyrovnaná společnost říká co chce, chlap má ženskou chránit. Za všech okolností ![]()
A je fakt, že ve dvaceti sem to buď nehledala, nebo si to neuvědomovala nebo nevím, ale u chlapa, se kterým teď sem, tam to bylo na první dobrou, i vzhledem k jeho konstituci
když mě obejme, mám pocit, že už nepotřebuju vůbec vůbec nic
![]()
Pocit bezpečí je základ. Vztah, ve kterém si nebudete připadat, že jste v něm v bezpečí (tj. že jste s dotyčným mužem v bezpečí), nebude nikdy doopravdy dobře fungovat. Neuvolníte se, nebudete tam jako doma, budete příliš přemýšlet, budete sama sebe brzdit např. v tom, co říkat a co ne, podvědomě budete mít v hlavě zadní vrátka… Pocit bezpečí je velmi dobrý indikátor toho, že by to mohlo být ono ![]()
Nezažila. Necítím se v ohrožení, takže pocit bezpečí jsem od chlapa nikdy nepotřebovala. ![]()
@Tamtama píše:
Nezažila. Necítím se v ohrožení, takže pocit bezpečí jsem od chlapa nikdy nepotřebovala.
Ani treba pocit spolu to zvladneme. Nebo takove to kdyz toho mas plne kecky a chces jen nekam zalezt a nabrat sily, tak jeho naruc ti prijde jako to spravne misto (a ne zalezt nekam bez lidi a dejte mi vsichni pokoj
).
Mne treba nejdriv tohle vubec nenapadlo. Ze to potrebuji, ze je to fajn mit a tak. Starala jsem se sama o sebe, i v manzelstvi. Mela jsem svuj byt, dokazu si udelat i vetsinu technickych veci. Penez jsem mela pro sebe dost ani ted nemam problem uzivit sebe a deti sama.
Ale ten pocit, ze mam nekoho, kdo me podrzi kdyby cokoliv (=bezpeci) tak ze ten je fakt prijemne mit a ze je pak dost veci snadnejsich, ten jsem nasla az napodruhe. ![]()
Pocit bezpečí je pro mě obrovsky důležitá věc a nejspíš i takový indikátor vztahu… Miluju chlapský objetí a potřebuju ho. Může mi být jakkoli úzko a když mě partner obejme, najednou je hned líp, je pryč i takovej ten hnusnej pocit po těle, kterej mám když jsou fakt velký nervy. Strašně těžko se to popisuje, ale u mě to funguje až zázračně. Se současným partnerem mě zalije prostě obrovský pocit bezpečí, který se nedá popsat slovy.
Já si i vybírám partnery, co jsou proti mně velcí, no kus chlapa, to si myslím, že ten pocit bezpečí umocňuje.
@Ornwen píše:
Ani treba pocit spolu to zvladneme. Nebo takove to kdyz toho mas plne kecky a chces jen nekam zalezt a nabrat sily, tak jeho naruc ti prijde jako to spravne misto (a ne zalezt nekam bez lidi a dejte mi vsichni pokoj).
Mne treba nejdriv tohle vubec nenapadlo. Ze to potrebuji, ze je to fajn mit a tak. Starala jsem se sama o sebe, i v manzelstvi. Mela jsem svuj byt, dokazu si udelat i vetsinu technickych veci. Penez jsem mela pro sebe dost ani ted nemam problem uzivit sebe a deti sama.
Ale ten pocit, ze mam nekoho, kdo me podrzi kdyby cokoliv (=bezpeci) tak ze ten je fakt prijemne mit a ze je pak dost veci snadnejsich, ten jsem nasla az napodruhe.
Když toho mám plné kecky, tak chci právě zalezt a být sama ![]()
@Mar__tanka1983 píše:
Samozřejmě, jak psala beruska, to je na tom to nejlepší a za mě i jedno z nejdůležitějších.
Ať si feministky nebo celá gendervyrovnaná společnost říká co chce, chlap má ženskou chránit. Za všech okolností
A je fakt, že ve dvaceti sem to buď nehledala, nebo si to neuvědomovala nebo nevím, ale u chlapa, se kterým teď sem, tam to bylo na první dobrou, i vzhledem k jeho konstitucikdyž mě obejme, mám pocit, že už nepotřebuju vůbec vůbec nic
![]()
feministky ale netvrděj nic v rozporu, takže můžeš zklidnit hormon
A jinak jo, pocit bezpečí je nejvíc ![]()
@FlorenceF Jenkins Já jsem naprosto klidná.
Ale je považováno za sexistické, pokud má muž být silnější, schopnější živitel a ochránce, zatímco žena ochraňovaná, pečující.
Viz. např. zde:
Sexistické myšlení se dále projevuje všude tam, kde jsou pohlaví společenským tlakem svého okolí směrována do tradičních rolí. Muž je nucen hrát roli silnějšího, výbojného, schopnějšího jedince, živitele a ochránce. Žena pak má být ochraňovaná, neriskující, obětavá, pečující. Podle mnohých studií se takto zaměřená výchova a společenské tlaky negativně promítají do soužití partnerských dvojic, ohrožují rodinu a schopnost jedince najít své místo ve společnosti. A to z toho důvodu, že toto tradiční rozložení rolí už není funkční. Fyzická síla muže už není zapotřebí k přežití a k ochraně ženy a rodiny. Žena je schopna nést existenční riziko a zodpovědnost, stejně tak muž je ekvivalentní co se týče péče o rodinu. V současné době se uplatňují vlastnosti, které nejsou determinovány jinak nepopiratelnými rozdílnostmi pohlaví.
V západních zemích s rozvinutým feminismem tyto tlaky prakticky vymizely a obě pohlaví tak mají otevřené daleko širší pole působnosti.
Ahoj, chci se zeptat. Zazily jste někdo v novem vztahu takovy velky pocit bezpeci u chlapa. Myslim tím, jestli jste touzily po tom pocitu bezpečí..naruci..od chlapa…Nebo jen kdyz ho mate po boku…?