Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám odejít od partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.9.12 22:01
Poraďte, mám odejít od partnera?
Přeji hezký večer, už mě od přemýšlení bolí hlava, tak jsem se rozhodla, že se zeptám na názor cizích lidí. Žiju s partnerem 4 roky a máme 15 měsíců starou holčičku. Začalo to už v době, když jsem byla těhotná, urážky, nadávky, v podstatě si žije po svém, kamarádi atd. a já byla těhotná doma, pak s mimčem. On je cholerik, hrubián, prostě vztekloun. Důležité je dodat, že jeho otec matku fyzicky a psychicky týral dokud neodešla, tak jsou to i geny asi. Hledá co jsem udělala špatně, když není po jeho, vzteká se, nadávky jsem slyšela stokrát snad všechny co existujou. Párkrát něco doma rozbil, řval, mlátil do nábytku… Není to ovšem pořád, jsou i pěkné chvíle, ale to období, kdy je klid netrvá ani týdny, spíš jen dny. Já jsem dospěla do takového stádia, kdy k němu cítím spíše odpor, po tom všem co jsem s ním zažila, na něj nemohu být milá, třeba mu odseknu nebo si rejpnu a tím i vyprovokuju další výbuch jeho povahy. Malou má rad, ale nijak zvlášť se jí nevěnuje, hlídá tak 1 x za 14 dní, když nemůže jeho mamka a doma si s ní moc nehraje, jen když má náladu. Ven s ní nechodí ani společně nejdeme, nechce, nebaví ho to, za tu dobu jsme byli jen 3×. Jsem rozhodnutá s ním do budoucna nebýt, ale pořád jsem si řikala, že počkám, až půjdu zpět do práce, až budu na tom finančně líp, ale teď se mi naskytla příležitost na krásný byt, za rozumnou cenu a co jsem si zjišťovala, tak by mi i sociálka přispěla, tak bych na tom nebyla o moc hůř než teď s partnerem, který mi dává jen na nájem a já z mateřské platím vše pro malou, naše telefony a internet a ještě jídlo pro celou rodinu. Proč to tedy píšu, když je to v podstatě jasné, co mám udělat? Zjistila jsem, že i přes to všechno je to pro mě těžké rozhodnutí, takový krok, asi jsem zbabělec trochu, trochu ho mám ještě ráda, nevím, hrozně se tím trápím. 
Nechci udělat ukvapené rozhodnutí, ale bojím se, že budu litovat, když neodejdu. On snad jako by to vycítil a chová se normálně, ach jo, ale zase jak dlouho mu to vydrží? 
Děkuji za všechny příspěvky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.9.12 22:07
Radím, odejdi. Je to samozdřejmně jednoduší radit holce bez dítěte, ale tohle není život, a nebude ani pro tvé dítě 
Štěstí tě potká 
Ale už jinde, bohužel…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:08
Sama jsi si odpovedela, uz ted vis, ze jeho „hezke“ chovani je docasne. Odejdi od nej, bude vam lip a normalnich chlapu co vi jak se chovat k zene je urcite dost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:09
Ahoj tak podle tvého příspěvku hodnotím, udělej tlustou čáru za tímhle chlapem. Chlap to zřejmě není ale chudák určitě, nenech se urážet a uteč co nejdříve. Neměj strach o peníze každá máma se dokáže postarat a ty to určitě zvládneš. Držím palečky. PS- OD PŘÍTELE JSEM UTEKLA KDYŽ BYL V PRÁCI A TO BYLO MALÉMU DVA A DALŠÍ BYLO NA CESTĚ A DNES MÁM SKVĚLÉHO PARTNERA. A původní tatínek se nezajímá nestará a dlůží 90tisíc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.9.12 22:09
Jako bych to psala já… Přečti si prosím téma - Můj život. Můžeme si podat ruce
- Citovat
- Upravit
1.9.12 22:13
Rozhodnutí je na tobě, asi to už i máš dost zvážené. Já osobně bych takto žít nechtěla a pokud bych věděla, že samostatný život finančně zvládnu, odešla bych (popravdě, já bych se asi snažila odejít, i kdybych na to neměla). Dcerku může vídat dál podle určených pravidel a asi to pro ní bude lepší, než aby časem viděla (až to bude víc chápat), jak její tatínek řve na maminku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:17
Odejít je sakra těžký… Vím, o čem mluvím. Ale teď se mám o 110% líp, takže jestli jsi rozhodnutá, tak neváhej!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:20
Díky holky, máte pravdu, když ten první krok je tak těžký a taky se bojím, jak bude reagovat až mu to oznámím. Nechci odcházet když nebude doma. Nikdy jsem si nemyslela, že budu muset tohle řešit, ale s ním je pořád něco. V nedávné době mi naboural auto, ani se neomluvil a pak 2 měsíce na to přišel o řidičák, když jel opilej. Chlap pro život je to za trest, člověk neví co od něj čekat a kdy, jak malej kluk. Někdy super, jako dřív, jindy peklo…a asi čekat třeba ještě rok a spořit si z toho mála něco, to nemá asi cenu. Bůh ví, co bych za tu dobu ještě zažila, nevěřím, že by se mohl změnit v hodného. Nejhorší je, že on si to neuvědomuje a když se ho ptám, proč je na mě tak zlej, tak si za to můžu sama, protože jsem něco řekla nebo udělala nebo neudělala, prostě on nic, je svatej. V pondělí se půjdu zeptat na sociálku co by mi dali…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:22
V podvědomí jsi vlastně rozhodnutá, potřebuješ jen podpořit a udělat ten první krok.Jdi do toho! Pokud máš tu možnost tak to udělej hned. Určitě je to správné rozhodnutí. Budu ti držet pěsti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:24
Jsem rozhodnutá, ale mamka mi pořád říká, ať to ještě vydržím, než půjdu do práce, že na mateřské a sociálních dávkách je to špatný rozhodnutí odcházet. Ale já se někdy neumím představit, že s ním budu ještě rok a půl… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:30
Úplně tě chápu. Ono je to těžké, když si člověk pak vzpomene na ty hezké chvíle, pak nastane zase zlom a on je hnusný. to si řekneš a dost a odcházím, jsi o tom pevně přesvědčená, jenže on se v době, kdy už hledáš nové bydlení, přepočítáváš finance, jestli bys to utáhla, začne chovat zase tak mile, jako na začátku, kdy jste se poznali. V tu chvíli si zase říkáš, jestli to s ním ještě nezkusíš a neustále omlouváš jeho chování tím, že to bylo výjmečně, nebo že mu to ujelo. Ale když se nad tím pak zamyslíš, dojde ti, že je to vlastně pořád stejný, pořád se to opakuje a zlepšení žádné.
Já takhle přemýšlela dva roky a pak se konečně rozhoupala a odešla. Jenže my neměli dítě, v tom to bylo snažší. Potřebuješ být o odchodu 100% převědčená, jinak asi neodejdeš.
Popravdě, když jsem odešla, byla jsem najednou tak šťastná, mohla jsem být sama sebou, nikdo mě nepeskoval za to, že jsou k večeři palačinky a jiný hovadiny. Ale taky občas přemýšlím, jestli by mi nakonec nebylo líp, kdyby jsem zůstala a postavila se mu. Myslím si, že jsme spolu neuměli rozumě komunikovat. Nakonec vím, že chyba byla na obou stranách. On se choval jak debil, ale já byla moc psychicky slabá, abych to s ním řešila a radši utekla.
Jenom dodám, byli jsme spolu sedm let, dva roky jsme od sebe a stejně si na něj skoro denně vzpomenu a přemýtám, jestli jsme to třeba nemohli vyřešit jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.9.12 22:30
Ahoj, mám tady podobnou situaci, ale v něčem se podstatně liší. Můj muž je naprosto rodinný typ, syna strašně miluje, byl by s ním nejraději každou chviličku. Hrajou si, chodí spolu na hřiště atak.. Jenomže na druhou stranu mě každá den šikanuje podezíráním a urážením- ne, že by mi nadával, ale mluví o mě jako o couře (akorád bez sprostých slov). Já kdybych odešla, tak bych musela k mamce a myslím, že by byl i velký problém v tom kdo by si syna nechal. Určitě by ho chtěl pro sebe. Ale zase pro rodinu dělá doma všechno. Uklízí, nosí peníze z práce- celý by se pro nás rozdal.. Co potom já?
- Citovat
- Upravit
1.9.12 22:33
@tynka11 A pak ti bude říkat, abys neodcházela, že si máš ještě našetřit… Přitom ti drahá polovička každý lichý měsíc na tuty provede něco, co bude potřeba zatáhnout (jak jinak než z tvých peněz) nebo rovnou peníze někde roztočí. Pokud máš pokryté výdaje a v zásadě kam jít, prostě bych zabalila a byla fuč. Takhle jenom aspiruješ na jednu z těch vyhořelých holek, co sem celkem často píšou, jak si nabraly hafo půjček, na každý noze mimino a večer jako bonus nakládačku, ale nemaj kam jít, protože azyláky neberou. Za rok a půl prostě nemusíš už být v kondici k odchodu, ani nebudeš mít tak dobré podmínky to udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.12 22:37
Snažila jsem se mu kolikrát postavit. Je pravda, že kolikrát bečím, jsem zoufalá, ale v poslední době jsem se mu snažila postavit, ale u něj to asi opravdu nejde, on je hloupej člověk, kterej si o sobě hodně myslí a to je vražedná kombinace. Jistě jsou na obou stranách chyby, ale u nás to je spíš na jeho. A hlavně ty nadávky, to si ani neumíte představit, co já už slyšela. On to řekne, nic to pro něj neznamená, ani si pak nepamatuje, že mi to řekl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
