Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Porovnávání vnoučat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
andrasteia
23.11.25 20:38
Udelejste si z toho s detmi neco jako chlastaci hru. Proste dorpedu cekejte, kdy babi zmini to vnouce a pak udelejte nehaky svuj ritual. Udel z toho proste hru aby to vzali jako fakt a nevztahovali ai to na sebe, ze jsou pro babi neco min.
Ona si i babicka takhle uvědomí, že to přehání.
- Citovat
- Upravit
23.11.25 20:42
Tak babička a děda žili tři roky poblíž jediného vnoučete, znají ho, zřejmě se často stýkali - asi je jim po něm i smutno, ty ostatní vnoučata vidí občas, jsou to pro ně tak trochu neznámé děti - proto si vždy vzpomenou na prvního, když byl v tom věku, když slyší zážitky dalších pro ně méně známých vnoučat,
tipuju, že druhé dítě od sestry je také až tak nebere
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.25 20:51
Mám to samé s tchánovci. Moje děti už k nim ani nechtějí jezdit. A to jsme k nim fakt poctivě jezdili často.
Navíc švagrová bydlí ve stejném městě jako my, takže u nás výmluva na vzdalenost neprojde.
@stinga Jenže to vypadá, že dítěti je to už nepříjemné.
Mé dceři bylo kolem pěti šesti, když se mě ptala, proč babička mluví pořád jen o (třeba) Verunce a Martince.
Líbí se mi nápad andrastei. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.25 21:02
Babi s dědou těžko změníte. Bez toho, abyste je kritikou smrtelně urazili. Napadá mě - jediné, co můžete změnit, je jak to budou tvé děti chápat a přijímat. Tedy jim to na úrovni jejich chápání vysvětlovat, že je babi s dědou mají moc rádi, ale Vašík je nejstarší, tak si holt vždycky vybaví situace, které Vašík jako malý dělal.. bla bla, prostě aby děti pochopily, že tyhle řeči nejsou o nich nebo aby je ranily a ponížily, ale že babi a děda už to jinak prostě neumí a i tak je mají moc rádi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.11.25 21:07
@andrasteia píše: Více
Jo, to už skoro máme s mužem (deti jsou na to jeste male)…ale měli bychom to ještě vytunit 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.11.25 21:09
@stinga píše: Více
Já viiim, chápu to, ale stejně mě to hrozně štve a mrzí. A jo, mladší dítě od sestry zminí tak 1×. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.11.25 21:14
@Flyingfrog píše: Více
No toho se právě bojím, že se jim jednak znechuti bratranek a taky babi s dědou. A my teda bydlíme v jiných městech, sestra o něco dál, ale není to drasticky rozdíl, a my taky jezdíme za našima mnohem častěji a poctivě. A i když jsou děti ještě malé, tak fakt to i pro ně musí být nepříjemné, když na všechno hned slyší něco o bratranci…vždyť je to úplně divné, nesouvisející, on tam není.
- Citovat
- Upravit
23.11.25 22:00
Tak zkusit stejný metr na prarodiče. Prostě něco jako jo, babička od Honzíka pro něj chodí 2× týdně do školky, děda s ním chodí často na nádraží, výborně vaří, jezdí s dětmi do aquaparku, spoří… nevím, prostě stejný metr jen v tom dospělým podání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.25 22:23
A o čem má babi s dědou mluvit? Podle mě to přeháníš a žárlíš úplně zbytečně. Řekla bych, že úplně stejně to probíhá na druhé straně, když sestra zmíní svoje děti, mluví babi s dědou o tvých. 
Měli jsme tuhle žárlivost v rodině taky. Bratránek mi po letech přiznal, jak babička furt mluví o mně a o bráchovi a on se cítil jako něco míň. Tak jsem ho vyvedla z omylu, že nám zas babička vypráví o něm, jak je šikovný a co jí uvařil a co kde pro ni udělal. Prostě babička měla houby co vyprávět, když byla v důchodu, takže na jedné straně vyprávěla to, co slyšela od druhé strany a naopak. Ale holt někdo se hrozně moc prožívá a vidí trávu růst 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.25 00:44
U obou našich prarodičů vidím, že jim je nejbližší první vnouče. Je to tak trochu logické, ale také mě to někdy štve. V obou případech to tedy nejsou naše děti. Mladší vnoučata mi přijdou tak trochu upozaděná a je mi jich líto. Snažím se to neřešit, protože i tak mají všichni prarodiče naše děti moc rádi. Jenom prostě ta svoje první vnoučata mají o něco radši…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.11.25 06:26
@Lil Kitkatt píše: Více
To není žárlivost, já mám synovce ráda a mé děti taky…ale je otravné o něm pořád, pořád, pořád slyšet…naprosto nelogicky. Tak snad když ti něco vypráví malé dítě, tak s ním ten příběh budeš dal rozvíjet, ptát se na podrobnosti a pod a ne že hned kontrujes příběhem o vnukovi. A naopak se to neděje, když jsem se o tom s našima bavila, tak přiznali, že naopak to nedělají a o mých dětech takhle nemluví. Navíc se to projevuje i v rodinném chatu. Pošlu fotku z výletu, jak syn vylezl na nějakou skalku. A můj otec pod to napíše, to xy by tam taky určitě hned vylezl.
Mě jsou příčiny jasné: byli s ním, kdy vyrůstal jako mimino, s ostatními vnoucaty ne…je nejstarší, znají ho nejdele, mají nejvíc zážitků, je už rozumný a dá se s ním o všem možném mluvit a vše možné s ním podnikat, ostatní jsou malí. Me děti navíc nejsou typy, že by si je mohli pochovat, starší nesnášel „cizi“ lidi a mladší je torpédo co nevydrží sedět někomu na klíně. A vidím na rodičích, že to je mrzí, nejstarší vnuk je opak, toho měli na klíně furt. Ale kurňa mohli by s tím přestat, fakt se bojím, aby to mezi deckama nepochroumalo vztahy a taky vztahy s babi a dědou. Jako ja jsem dospělá a přijde mi to hrozně otravné.
- Citovat
- Upravit
24.11.25 07:08
Je to žárlivost.
Chovají se naprosto přirozeně, znají ho, bydlel s nimi nejdelší dobu nejblíž.
Právě proto je nesmysl, že lze mít stejně kvalitní vztahy s někým, s kým se nevídám dostatečně často. Nelze, kvalita stráveného času je důležitá, ale četnost taky. Minimálně nějakou dobu byl prostě jedinný a navíc blízko. Proto k němu mají nejbližší vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.25 07:09
No a co si prostě s babi a dědou sednout a říct jim: "Babi, dědo, všimli jste si, že kdykoli mluvíme o našich dětech, nebo Vám naše děti něco vypráví, tak mluvíte o Adamovi? " (tak jsem si pokřtila nejstarší vnouče 
)
Úplně stačí tahle věta. Oni si tohle nejspíš neuvědomují. Pokud to budou dělat i nadále, tak bych sáhla k trochu ráznějším řešením. Ale na první dobrou to je IMHO nejlepší řešení, aby se prarodiče nenaštvali, případně nepřišli o Vaše vnoučata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.25 08:09
Nedávno jsem to stejně řešila s kamarádkou. Její muž má staršího bratra, který má víc děti a jsou už skoro dospělé. Jsou to první vnoučata a prarodiče byli ještě mladí a více akční, zdravi jim sloužilo. Tak s dětmi toho zažili vic, než s vnoučaty od druhého syna, kdy už nemají tolik zdraví a energie děti vyzvedávat, vodit na kroužky, vozit na sportovní turnaje, na prázdniny na chatu. Už si netroufnou na malé děti a navíc paměť funguje tak, že co bylo před patnácti lety si vybaví lépe, než co bylo před týdnem.
Oni to nedělají schválně, není to žárlivost či upřednostňováni, mají rádi i mladší vnoučata, ale ve vzpomínkách se vrací do časů, kdy jim ještě bylo dobře a své prarodičovstvi prožívali intenzivněji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dneska jsem už fakt vypěnila. Nejdu si asi ani pro radu, jen upustit páru a vypovídat se. Moji rodiče mají 4 vnoučata, dvě ode mě, dvě od sestry. Sestra jim dala první vnouče a synovec byl skoro do 3 let vnouče jediné. Pak docela v rychlém sledu přibyly ty ostatní děti. Sestra navíc bydlela ve stejném městě jako rodiče, já 100 km jinde. Až když se jim narodilo druhé, tak se kvůli práci švagra stěhovali taky přes 100km pryč. To jen tak pro kontext. A teď k tomu, co mě štve. Ať řeknu cokoliv o našich dětech, pošlu fotky, řeknu třeba o nějakém výletě, kde jsme byli atd. rodiče hned v reakci zmíní nejstaršího vnuka, co ten dělal, co už umí, kde byl, co se mu líbí, kde s ním byli…uaaaaaa mě to tak s. e.r. e!
jako synovce mám moc ráda a mé děti ho milujou, ale bojím se, aby ho za chvilku nezačaly nesnaset, když u babi s dědou furt jen slyší o něm a někdy to vypadá, jako by se nezajímali o nikoho jineho. Muj syn jim treba vypravi, že jsme jeli dvoupatrovým vlakem a oni hned, jó to xy chodil vzdycky na nadrazi sledovat vlaky a vydrzel tam hodinu. A syn stojí, kouká a neví…jsem jediná, kdo by čekal spíš nějaký zájem, třeba otázku jaké to v tom dvoupatrovem vlaku bylo? Jestli jsme byli nahoře? 
Já už je na to několikrát upozorňovala, že se děcka za chvíli dostanou do věku, kdy si toho začnou jó všímat (teď jsou batole a školka, synovec už chodí do skoly)…mamka se trochu víc začala hlídat, ale taky ji to kolikrát ujede a já jen koulím očima…taťka ten se nehlida vůbec. 
já už fakt nevím. Prosím anonym, aby mě nepoznala sestra, ji do toho nechci zatahovat.