Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Posmívání se do obličeje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.1.12 22:58
Sepishka píše:Lizbeth píše:Moje mala tuhle odsekavala, tak jsem si taky rikala, ze ji nastavim zrcadlo a zacala sem se s ni bavit stejne ustepacne a ona se zarazila a povida: Mami, prestan delat blbiny a zacni se konecne chovat jako skutecna mama!…No priznam se, ze mi vzala vitr z plachet ta moje triletacka
Já když dítě dělá něco co nechci, ale nejde to nějak konkrétně postihnout, tak dělám to samé já jemu..
Takže kdybychom měli nějakou debatu a ono se mi smálo do ksichtu, přešla bych to..
Pak by dítě přišlo s tím, že chce napít, udělat jídlo, hrát si, pustit pohádku..prost cokoli..A co já? já bych se mu škodolibě vysmála do ksichtu..
Tohle u nás funguje vždycky..Uvědomí si snáz - neděj to, co nechceš aby ti ostatní dělali..Já prostě oplácím stejnou mincí..Zakazování je akorát nakrkne a ještě víc zatrvrdí..ale tohle je prostě nastavené zrcadlo.
Tak to chápu, že Tě odbouralo. Je to holt chytrá holka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 09:23
Obnovuji téma, prosím o radu - dcera (3 roky a 2 měsíce) při nesouhlasů prská nebo se různě (dost škaredě) šklebí. Chápu, že tak projevuje nesouhlas, ulevuje svým emocím, nicméně když jsem u ní a ona na mě prskne z 10 cm, tak mám chuť ji dát facku. Zatím nedávám (nikdy jsem ještě nedala), ale vždy ji odvedu jinam - za dveře nebo do pokoje, řeknu ji, že se mi to nelíbí (to slyšela už stokrát), že takhle se k sobě nechováme, že já ji to taky nedělám, i když se zlobím a ať přijde, až bude vědět, jak se k sobě chováme.
Tak a teď - dělám to dobře? Efekt to zatím moc nemá… Napadá vás jiná cesta? Včera mi na to moje máma řekla, že to přeháním a nemám si ji všímat (přitom doma by mi za to facku dala určitě, byly jsme biti dost, žádné vysvětlování), ségra (bezdětná) mi pro změnu řekla, že separací ji vybuduji trauma. Tak jako já nevím, snažím se vychovávat domluvou, načetla jsem hromadu knih, na zadek dostává málo (plácnutí, když dělá naschvály). Dceři říkám, ať si klidně dupne nohou, ale tohle že dělat nebude. Prostě ve třech letech mi děcko nebude prskat do obličeje. Jen nevím, jak ji to „vysvětlit“. Donesla si to ze školky asi (možná ne, možná by to dělala i bez školky, nevím). Co mi poradíte? Co byste dělali?
Jo a ještě, pokud to udělá, já ji odvedu, začnu vysvětlovat a ona na mě přitom znovu prskne, tak ji otáčím a dávám na zadek (plácnutí - jedno, dvě). Pak ji říkám, že už se opravdu zlobím a opět vysvětluji - viz výš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 09:40
@řeřicha dupani ti nevadi a prskani ano? Je to jen jiny projev toho sameho…dcera taky mela toto obdobi, ale odkoukala to holky ve skolce a ta zase od mimca doma. Taky jsem ji napominala, vysvetlovala, odvadela pryc, bez efetku, pak jsem si toho prestala vsimat-vsak u ni nemusis stat na 10cm , prestala to delat, asi ji to prestalo bavit. Me teda vadi I to dupani 
. Vzdycky vecer si pak v posteli rekneme, jak byl den, co se delo, co se nam libilo, nelibilo a proc, vysvetlime si navzajem v klidu kdo a proc to udelal, odpustime si, pomazlime. Ale v momente vzteku s malou neudelam nic. Nekdy to chytnu vcas a ona si staci uvedomit, ze se chysta udelat neco skaredeho, ale je uz starsi. Ve trech to nedokazala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.18 09:40
@řeřicha píše:
Obnovuji téma, prosím o radu - dcera (3 roky a 2 měsíce) při nesouhlasů prská nebo se různě (dost škaredě) šklebí. Chápu, že tak projevuje nesouhlas, ulevuje svým emocím, nicméně když jsem u ní a ona na mě prskne z 10 cm, tak mám chuť ji dát facku. Zatím nedávám (nikdy jsem ještě nedala), ale vždy ji odvedu jinam - za dveře nebo do pokoje, řeknu ji, že se mi to nelíbí (to slyšela už stokrát), že takhle se k sobě nechováme, že já ji to taky nedělám, i když se zlobím a ať přijde, až bude vědět, jak se k sobě chováme.Tak a teď - dělám to dobře? Efekt to zatím moc nemá… Napadá vás jiná cesta? Včera mi na to moje máma řekla, že to přeháním a nemám si ji všímat (přitom doma by mi za to facku dala určitě, byly jsme biti dost, žádné vysvětlování), ségra (bezdětná) mi pro změnu řekla, že separací ji vybuduji trauma. Tak jako já nevím, snažím se vychovávat domluvou, načetla jsem hromadu knih, na zadek dostává málo (plácnutí, když dělá naschvály). Dceři říkám, ať si klidně dupne nohou, ale tohle že dělat nebude. Prostě ve třech letech mi děcko nebude prskat do obličeje. Jen nevím, jak ji to „vysvětlit“. Donesla si to ze školky asi (možná ne, možná by to dělala i bez školky, nevím). Co mi poradíte? Co byste dělali?
Jo a ještě, pokud to udělá, já ji odvedu, začnu vysvětlovat a ona na mě přitom znovu prskne, tak ji otáčím a dávám na zadek (plácnutí - jedno, dvě). Pak ji říkám, že už se opravdu zlobím a opět vysvětluji - viz výš.
Take se snazim hodne vysvetlovat, ale jsou veci, na ktere mi zabral az fyzicky trest. Kdyz me syn stipal, stipla jsem ho (dost) zpatky. Kdyz do me kousal, dala jsem mu rucicku do pusy, at se kousne sam. Toto jedine zabralo a rychle, cokoliv jineho se mijelo ucinkem…
Facku jsem mu nikdy nedala. Nestacilo by to placnuti pres zadek za to? Nebo na no take prsknout. Pak, kdyz me syn stipnul, stacilo rict, jestli se mu libi, kdyz ho nekdo stipa, ze to dela mne, jestli by take chtel, abych ho stipala. Rekl, ze ne a po nejake dobe to prestal delat.
Příspěvek upraven 16.02.18 v 09:44
- Citovat
- Upravit
16.2.18 09:42
Neporadím, jen napíšu, jak to dělám já. Syn mi taky hodně vzdoruje a je to s ním nekdy dost náročné. Nicméně už poznám, “kdy to na něho jde” a snažím se tomu předchazet. Když už tahle situace nastane, řeknu jednou jasně a srozumitelně, pokud neposlechne odvedu ho do pokoje. Nějaké vysvětlování po 151 opravdu nemá smysl. Oni to vědí moc dobře, co se nam nelíbí, jen se neumí poprat s emocema. Na zadek taky občas dam a syn ví proč a za co to bylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 09:44
Mne to delaly obe dcery presne kolem 3roku, prskani, sklebeni, vyplaznuti jazyka, vrceni, dupani nohou a „ja chciiii“,k tomuto veku to patri a je treba dat najevo, ze se to nedela. Vetsinou jsem jen vysvetlovala, rekla ze prskani je fuj, ze budeme nemocni apod.Ja teda placam opravdu jen kdyz jde o neco vazneho.Asi bych ani nezavirala. Proste se vuci tobe vymezuje, ma obdobi vzdoru, jinym zpusobem to neumi. V puberte uz bude argumentovat.Zase lepsi nez mit hodnouckou holcicku co jen posloucha a vyroste z ni trdlin bez vlastniho nazoru, co jen ceka v koute.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 09:45
Ja asi dostanu couda, ale za takove opetovne chovani, kdy domluva zjevne nepomaha, bych ji ukazala, co dela. klidne bych ji strika do obliceje vodu z rozprasovace (samozrejme s mirou).Ja osobne taky jdu cestou domluvy, ale kdyz tato nezabere potreti, jednam jinak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 09:53
Od 3 zacina obdobi vzdoru. Diteti se vyvinula fantazie a plne jsi uvedomuje svou vuli. Nektere deti jsou hodne a jine ne. Ty jsi matka. Moje bude mit 2 ale je moc divoka a dela naschvaly( kdyz reknu at neco nedela udela to a smeje se mi, nebo kdyz ji neco nedovolim mlati me). Zacala jsem to resit a to tak ze kdyz neco provede dam ji vedle do pokoje a reknu ji ze az se ukludni muze se vratit k nam. Po zadku dostala taky ale to byla slaba rana a ona jeste mi nastavila zadek ze malo. Bit ji nechci prej nejlepsi jsou psychologicke tresty. Hras diteti na city. Nevim nezkousela sem. Na kazde dite plati neco jine. To tezko posoudit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.18 10:03
@rena621 píše:
Od 3 zacina obdobi vzdoru. Diteti se vyvinula fantazie a plne jsi uvedomuje svou vuli. Nektere deti jsou hodne a jine ne. Ty jsi matka. Moje bude mit 2 ale je moc divoka a dela naschvaly( kdyz reknu at neco nedela udela to a smeje se mi, nebo kdyz ji neco nedovolim mlati me). Zacala jsem to resit a to tak ze kdyz neco provede dam ji vedle do pokoje a reknu ji ze az se ukludni muze se vratit k nam. Po zadku dostala taky ale to byla slaba rana a ona jeste mi nastavila zadek ze malo. Bit ji nechci prej nejlepsi jsou psychologicke tresty. Hras diteti na city. Nevim nezkousela sem. Na kazde dite plati neco jine. To tezko posoudit.
Hrani diteti na city a manipulace je podle me nejhorsi, co muzes udelat.
- Citovat
- Upravit
Janli
16.2.18 10:03
Když už mi dítě něco udělá potřetí i přes všechno vysvětlování, tak ji prostě seřvu na dvě doby. To dítě ze mě chce dostat nějakou emoci, zkouší, kam může zajít, tak mu to ukážu. Ono když jí s klidným obličejem a vyrovnaným hlasem vysvětluješ, že se zlobíš, tak to nikam nevede. To vnímá jen jako rozhovor. Pokud jednou nějaký trest nezabral, nemá cenu ji znovu trestat stejně. Ono je sice hezký, že se snažíme domlouvat, ale občas je potřeba i zakřičet. Já jsem pro dítě bůh a i bohové se někdy zlobí.
- Citovat
- Upravit
16.2.18 10:05
@BaMaK Dupaní mi nevadí, dokonce jsem i já dupala (a manžel taky), jako myslím teď - před ní, že se zlobíme a že se nám tak uleví. Nevím, jestli to vysvětluji správně, prostě mi nejde o potlačení „vzdoru“, jde mi jen o tu formu. Klidně může dupat, pokud ji to uklidní… někdo třeba trhá papír i v dospělosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 10:06
@řeřicha nejlepší je podle mě vymyslet něco společně, co může dělat místo toho prskání. Jsou to nezvládnutelné emoce, dospělý se ovládne, ale dítě ne. Říkat třeba „já nemám ráda, když na mě někdo prská“ (mluvit o sobě, né o ní)…pokud se zlobíš, můžeš dupnout (cokoliv, co vymyslíte, nejlíp spolu, aby se ona účastila a byl to její nápad, co může místo toho dělat)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 10:06
@Limi123 píše:
Hrani diteti na city a manipulace je podle me nejhorsi, co muzes udelat.
Nevim nezkousela sem, i me to pride krute, ale zoufalstvi nas nekdy muze dohnat k tomu.
Příspěvek upraven 16.02.18 v 10:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 10:07
@Limi123 Právě ji říkám, že se tak k sobě nechováme, asi by ji překvapilo, kdybych prskla taky, ale popřela bych celou argumentaci, co tu vedu už měsíc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 10:09
@acimedaca píše:
@řeřicha nejlepší je podle mě vymyslet něco společně, co může dělat místo toho prskání. Jsou to nezvládnutelné emoce, dospělý se ovládne, ale dítě ne. Říkat třeba „já nemám ráda, když na mě někdo prská“ (mluvit o sobě, né o ní)…pokud se zlobíš, můžeš dupnout (cokoliv, co vymyslíte, nejlíp spolu, aby se ona účastila a byl to její nápad, co může místo toho dělat)
Přesně toto ji říkám, že se mi to nelíbí, že to nemám ráda, že si může dupnout, nebo silou tlesknout… zatím to ale nikam nevede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
