Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co říká učitelka, Speciální pedagožka, výchovná poradkyně? Co známky? Co psaní? Posílají vás do PPP? Od toho bych se odrazila. My máme za sebou kolečko a rozecetl se až ve druhé třídě. Doma nečetl, vztekal se, našli jsme si doučování a chodil k paní učitelce třikrát týdně na 20 minut. Je to učitelka v důchodu a opravdu to s ním uměla a umí, teď chodí na doučování z češtiny.
V pololetí první třídy vypadal, že nikdy číst nebude a od pololetí druhé třídy čte plynule.
@Anonymní píše: Více
Nic takového jsme neabsolvovali a nikam nás neposílá. Máme nezkušenou učitelku (učí první rok), která sama od sebe neinformuje a zdá se mi, že třídu moc nezvládá (moje dcera je tichá a neruší, tak si myslím, že se jí učitelka moc nevěnuje a její pozornost mají aktivnější a zlobivé děti), nemají známky, jen jednou za měsíc sebehodnocení (je to ale běžná státní škola). Objednala jsem se k ní na konzultaci a bylo mi řečeno, že je dcera v pořádku. Učitelka pořád zdůrazňuje, jak je to vše individuální a že nelze děti porovnávat. Přitom vím, že spolužáci už většinově čtou celé stránky a děti které nečtou jsou z rodin, kde se jim rodiče moc nevěnují.
Psát dcera umí celkem normálně, v matematice je taky OK. Číst ale odmítá, i když ji téma zajímá a rozsah odpovídá jejím možnostem.
Tak bych to řešila jak u nás. Našla bych si zkušenou učitelku a poprosila o pomoc.
Na jednu stranu je super, že neporovnává a že to neřeší a děti nestresuje, ale tohle mi přijde zase druhý extrém.
Nás učitelka upozorňovala, že čtení může přijít až ve druhé a třetí třídě.
Ještě mě napadá, nevadí jí to, že vidí, kolik jí toho čeká? Nemáte možnost to zvětšit a rozkopirovat?
U nás měly v té době velký úspěch pohádky, kdy na jedné straně byly 3 řádky textu a hodně obrázků. Pak jsme se střídali ve čtení. Jeden řádek on a 4 já a on mě hlídal, jestli čtu správně.
A co ti k tomu říká dcera?
Jinak učitelka je tedy evidentně naočkovaná určitým přístupem a tady je vidět, jak je důsledkem naprosté neřešení problému.
„A děti které nečtou jsou z rodin, kde se jim rodiče moc nevěnují.“
Hele bacha v dnešní době na tuhle větu. Mně jako rodiče, co má dítě s kombinovaným mentálním postižením bys tímhle urazila. A klidně můžu mít dítě inkluzované s tvou dcerou.
Zkuste střídavé čtení, větu ty a větu dcera nebo se střídat po slovech.
Do PPP se můžete objednat i bez doporučení školy. Udělají diagnostiku a poradí, co a jak. ![]()
@Anonymní píše: Více
V rozsahu problém nebude, to maximálně s tím delším úkolem ze školy. Jinak jsme četli jako vy třeba komiks, kde dcera četla kratší bublinu a táta delší. Ale musel ji hoooodně přemlouvat. Přitom ji příběh zajímal.
Nebo z časopisu jsem vybrala krátký článek, asi 8 vět zase na téma, které ji baví. Ale prostě se zasekne a nechce, sedí, bere do rukou všechno kolem, fňuká… dala jsem jí pokoj na celé dopoledne, ať má čas se vzpamatovat. Teď jsem se jí ptala, jestli to po obědě zkusíme zvládnout, tak říkala že jo, ale chce číst jen hůlkové písmo v knize pro předškoláky. Tentokrát ať je po jejím, ať se aspoň někam posuneme a můžu ji pochválit, že to dokázala. Ale jinak bychom už potřebovali trénovat malá tiskací písmena.
Zakladatelko vidí dobře?
Zkusila bych najít něco, co jí bude bavit. Třeba na wordwall.com je hodně interaktivních cvičení na všechno možné, třeba ji to na čtení nemotivuje.
@Anonymní píše: Více
Nenutila bych ji číst vsechno možné okolo, jen slabikař, nebo co ctou ve škole. Čtení pro ni zatím není zabava, to přijde časem.
@Alexandria Nixia píše: Více
Vaše dítě s mým do třídy nechodí a v textu píšu o konkrétních spolužácích mojí dcery, které znám a vím, jak aktivní jsou jejich rodiče. Kdybyste text četla, nemusela jste se urážet, evidentně se vás to vůbec netýká.
Nebylo by dobré udělat vyš. na očním, jestli třeba nemá nějaké problémy?
Nebo zkříženou lateralitu?
Každopádně bych to řešila i bez učitelky…
@Alušáček píše: Více
Slabikář nemají. Mají jen pracovní sešity (obsahují i “čítanku”), které zůstávají ve škole (pokud nemají zrovna úkol) a v nich mají zakázáno číst napřed.
Instrukce ze školy jsou - čtěte denně, je jedno, co.
Jinak dcera vidí dobře, byli jsme nedávno na očním. Mně přijde, že nemá motivaci, a nevím už, jak jí tu motivaci předat. A když už začne číst, nesoustředí se, těká očima, klouže ze židle a zajímá ji zkrátka všechno, než to čtení.
@Anonymní píše: VíceČtení není o věnování nebo nevěnování se rodiči. Je to o přístupu rodiče k dítěti, ale i tak je to hlavně o dítěti. U nás se četlo vždy jen cca 5 až 10 min, spíš ale něco mezi tím a vždy po příchodu domů ze školy.
Zalezi, co je pro tebe dulezite - ucitelka nejsem, ale pokud ji chces ukazat, ze cteni je fajn, co si pujcit z knihovny knizky s genetickou metodou cteni? Hulkove pismo?
Jinak dcera cte v 11 hur nez 7 lety, ale v ppp ma diagnostikovanou dys.. Nicmene patri mezi jednickarky ![]()
Ahoj, prosím o radu ohledně dcery v 1. třídě. Nechce číst a to až tak, že se zablokuje a brečí. Má číst denně, což se snažíme držet a i když je málo času, pokaždé ji s manželem přesvědčujeme, že aspoň kousek (odstavec, pár vět). Venku čte nápisy, pomalu, po písmenkách. Dostane vždycky na výběr, aby četla, co ji zajímá. Koupila jsem takhle časopis o zvířatech, knihu vtipů, má “rozečtenou” knížku pohádek…
Ale dneska se třeba úplně sekla, asi hodinu nad časopisem seděla v slzách, já jsem jí říkala Tak aspoň ten nadpis, co je to první slovo? A ona prostě jen sedí, kouká a je uplně zablokovaná. Vysvětluju jí horem dolem, jak je čtení zábavné a co všechno se dozví, a jak je důležité ve všech činnostech. Co bude všechno moct dělat, až bude číst. Jak je důležité v každé práci, když chce někam dojet, něco koupit, podívat se na internet, napsat někomu zprávu.
Blokuje se ať čteme ráno, odpoledne nebo večer. Když má jednou týdně přečíst za úkol stránku z čítanky, trvám na tom, aby to udělala. Čte to dvě hodiny. Kolikrát to musíme rozdělit na dva dny. Kamarádi to prý mají přečteno za 10 minut.
Dětem čteme před spaním každý den, někdy si čteme i přes den. Mladší dítě (školkové) už čte skoro líp než ona.
Inteligentní je, ostatní věci zvládá normálně. Písmenka uměla všechna před nástupem do školy. Ale posun ve škole za téměř rok je minimální.
Jak máme s dcerou pracovat, aby začala číst, když prostě nechce? Mám pocit, že nic z toho co jsem zkusila na ni nefunguje a už mě nic nenapadá.