Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Je mi 43 a jsem těhotná po tom, co jsem to už vzdala....
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.7.19 13:55
Dite bych si nechala. Jake mate vztahy s prvni dcerou manzela (pro vsechny pripady). Pokud je dite v poradku, nevahala bych. Jako zivot se ti zmeni hodne, ale lepsi stari rodice a segra, nez nikdo. Umiraji i mladi a tobe zase tolik neni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.7.19 13:57
@boball píše:
Mohu se zeptat proč jsi přišla o kamarády?
Protože nemáme hlídání a sedím doma s dítětem. Moji známí už mají většinou dospělé deti. Přišli se podívat po porodu, postupně se vztahy ochlazovaly, většinou všichni říkali, ze tohle už by na ne nebylo… řev, upatlana domácnost, pleny, zuby, očkováni. Víš co? Nedivím se jim. Taky jsem přišla o sport, možnost se vyspat. Vím, ze mluvím jako sobec. Jsem odporná sama sobě. Věřím, ze je to tím, jak mi muz nepomáhá. Když řeknu, ze si potřebuji odpočinout, tak se mi vysměje.
- Citovat
- Upravit
28.7.19 14:01
Otěhotnět v tomhle věku je samozřejmě velký šok a velký zásah do již zaběhlého způsobu života, ale zrovna ve tvém případě si říkám, že po tolika neúspěšných IVF otěhotnět přirozeně a náhodou, že v tom musí něco být a miminko se má narodit. V naší rodině taky jedna otěhotněla ve 43. letech, dokonce dlouho nevěděla, že těhotná je, takže v době těhotenství brala léky, které by neměla a narodilo se jí zdravé miminko. Takže za mě ti přeji pohodové těhotenství a spoustu krásných zážitků s tvým dítětem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:02
@Anonymní píše:
Protože nemáme hlídání a sedím doma s dítětem. Moji známí už mají většinou dospělé deti. Přišli se podívat po porodu, postupně se vztahy ochlazovaly, většinou všichni říkali, ze tohle už by na ne nebylo… řev, upatlana domácnost, pleny, zuby, očkováni. Víš co? Nedivím se jim. Taky jsem přišla o sport, možnost se vyspat. Vím, ze mluvím jako sobec. Jsem odporná sama sobě. Věřím, ze je to tím, jak mi muz nepomáhá. Když řeknu, ze si potřebuji odpočinout, tak se mi vysměje.
Minimalni pomoc od partnera nici i mladsi matky, neprijde mi, ze bys mluvila sobecky. Kdyby pohlidal, treba by se slo sportu venovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:04
No tak ono to už bude i o lenosti vid. Jinak peníze máte jak píšeš takže si snadno najmeš někoho kdo ti pomůže s domácností nebo s dítětem a práce, nejsi jediná kdo bude dojíždět do práce x km denně na to se nevymlouvej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:05
Dítě si nechte, je to to nejcennější co kdy v životě budete mít! Jednou na sklonku života určitě nebudete litovat toho, že jste ve 43 kvůli dítěti odešla z lukrativní práce, ale spíš toho, že jste šla na potrat. Berte to jako velký dar od života!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:06
Já půjdu proti proudu a myslím si, že mít dítě by mělo být racionální rozhodnutí a ne „náhodou se mi stalo“, sorry. Dnešní průměrný věk dožití mužů je 78 let, spočítej si, v kolika letech to dítě přijde o otce. Ve třinácti první rána. Pak se dítko vzpamatuje, dosáhne věku, kdy se bude chystat vyletět z hnízda a osamostatnit se, ale tehdy třeba pomalu začnou zdravotní potíže tvoje a ono místo svojí rodiny bude řešit nesoběstačnou ovdovělou matku. Jasně, nemusí to tak být, ale klidně může a pravděpodobně bude. Navíc nežijeme v tak tolerantní společnosti, aby si dítě nevyslechlo něco o starých rodičích, aby si jeho otce nepletli s dědečkem, a kdo s ním bude bruslit, lyžovat, chodit plavat? Je mi 37 a musím jezdit po tobogánu, ať chci nebo nechci a ty sáňky se do kopce taky samy nevytáhnou.. a ty na to budeš sama.
Když už mít dítě, tak ať má šanci vyrůst v kompletní rodině a ať má dobrý start do života…já bych s tímhle měla obrovský problém, být v tvé situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.7.19 14:07
Je mi 35 a mam miminko po tom co mi bylo receno ze mit dite nebudu.. vsechny moje kamaradky maji iz 10 lete deti a spousta me od toho zrazovala. Dokonce rodina mi rekla ze jestli se narodi postižené je to ma sobeckost a vina. A mam zdrave krasne a sikovne dite.
Ano je to risk.. ale nikdo nevi jak dlouho tu bude a jak na tom zdravotne bude. Hlavne ty musis vedet. Spis nez u tebe je to blby u tveho muze. Kdyby mu bylo stejnw hako tobe ci mwne asi by ses nerozmyslela.
- Citovat
- Upravit
28.7.19 14:07
Taky bych si dítě nechal. Já sám už jsem měl 47 a dceru, která má tři a půl. A to už žije druhým rokem bez mámy, která je, bohužel, po smrti. Děti jsou nejen starosti, ale i radosti. Mám přítelkyni, má 42 a dvouletou dceru. Dnes je normální, že jsou rodiče starší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:11
Určitě bych si ho nechala. Nechránili jste se, tak přišlo dítě, to se může stát vždycky. Dávat ho teď pryč by bylo hodně sobecké. Manžel je od tebe o víc jak 20 let, starý otec by to byl, i kdyby se vám dítě podařilo dřív. Myslím, že by sis bezdětnost vlastní vinou jednou vyčítala. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:12
@Anonymní píše:
Pěknou neděli vám všem..
Pro mne není moc pěkná, protože se blíží středa, tedy den, do kdy se musím rozhodnout co udělat
Abych Vám osvětlila svoji nelehkou situaci..
Je mi 43 let, manželovi 65… Děti žádné nemám, bohužel mám za sebou dvě umělé oplodnění, které skončily zamlklým potratem v 9ttManžel má dospělou dceru z prvního manželství..
Bylo mi lékaři sděleno, že bohužel spontánní těhotenství se v mém případě rovná zázraku..Do třetího umělého se mi po předchozích 2 smutných zkušenostech už nechtělo..S manželem jsme si tedy zařídili život jinak..Já si našla úžasnou práci, manžel podniká, cestujeme…vše skvělé…
No a najednou jsem zjistila, že jsem v jiném stavu, naprosto nečekaně a spontánně..HA jsem nebrala roky, nač také…
Jsem v 8 + 4… pere se to ve mně strašně..
Pokud si dítě nechám, mám strach z věku nás obou..Když bude malému 7 let, bude mi 50..Když bude v pubertě, budu 60-ti letá bába…
Manžel mi řekl, že si vždy se mnou přál dítě, že mi bude pomáhat, jak to půjde a dokud bude stačit..ale má už věk…takže se musím rozhodnout sama…ač vypadá o mnoho let mladší a je skvělý, věk už má…
Jeho rodiče jsou již po smrti, já mám už jen matku, ale ta má problémy sama se sebou, moc dobře vím, že by mi s ničím nepomohla…navíc s dítětem bych přišla i o moji skvělou práci..
Ani já už nejsem zrovna nejmladší a ač jsem po dětech hodně toužila, nyní už tu touhu necitím - alespoň ne takovou… Na druhou stranu, mimi bude asi bojovník…ale snažím se rozhodovat nejen srdcem (tam by to asi bylo jasné), nýbrž i rozumem - budu mít 46 let, 3 leté dítě…Práci tam, kde bydlím, nemám šanci najít…Dojíždím každý den 50 km…Co chudák dítě…
Co si o tom myslíte??
Předem děkuji za reakce…
Na první dítě máš už dost let, ale..Tvůj manžel je už starší, může tu ještě pár let, ale nemusí..co pak? Zůstaneš tu sama, dneska je trend, že ženy rodí později, pokud jste finančně zajištěni a není Ti zatěžko se vzdát na pár let pohodlí, šla bych do toho, s prckem se dá cestovat kamkoliv a těch pár let než odroste uběhne velice rychle. A na stará kolena tu budeš mít někoho, kdo pomůže atd. nebudeš sama.Hele,my se teď rozhodujem, zda nastoupíme na školení pro dočasnou pěstounskou péči, papíry podané, u psychologa jsme už taky byly, ale..déti odrostlé, mám fajn práci, taky se rozhodujem, jestli jít do toho a starat se zas o mimča, vzdát se té volnosti, cestování a celkově, když už máme děti odrostlé. Dej pak prosím vědět, jak si se rozhodla, ono je to stejně na Tobě, náš názor je jen náš pohled na věc a nemyslím si, že by Ti někdo vyčítal ať už se rozhodneš jakkoliv, hlavní je, abys pak nelitovala. Jinak pěknou neděli 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:14
@Anonymní píše:
Protože nemáme hlídání a sedím doma s dítětem. Moji známí už mají většinou dospělé deti. Přišli se podívat po porodu, postupně se vztahy ochlazovaly, většinou všichni říkali, ze tohle už by na ne nebylo… řev, upatlana domácnost, pleny, zuby, očkováni. Víš co? Nedivím se jim. Taky jsem přišla o sport, možnost se vyspat. Vím, ze mluvím jako sobec. Jsem odporná sama sobě. Věřím, ze je to tím, jak mi muz nepomáhá. Když řeknu, ze si potřebuji odpočinout, tak se mi vysměje.
tak to nebyli praví kamarádi. Já takhle vytřídila zrno od plev, měla jsem posledníka ve 42 letech.taky pár známých přestali chodit, nicméně život letí jak voda, klukovi je osm, a chodíme zase všichni společně se známými, akorát oni mají sebou vnoučky. Já už mám taky dvě vnučky, ale zatím je jim jen rok a půl, takže ty sebou ještě brát nemůžeme. Nikomu nevadí, že máme sebou dítě i když jedeme třeba na chatu jen s dospělými.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:15
@Anonymní píše:
Je mi 35 a mam miminko po tom co mi bylo receno ze mit dite nebudu.. vsechny moje kamaradky maji iz 10 lete deti a spousta me od toho zrazovala. Dokonce rodina mi rekla ze jestli se narodi postižené je to ma sobeckost a vina. A mam zdrave krasne a sikovne dite.Ano je to risk.. ale nikdo nevi jak dlouho tu bude a jak na tom zdravotne bude. Hlavne ty musis vedet. Spis nez u tebe je to blby u tveho muze. Kdyby mu bylo stejnw hako tobe ci mwne asi by ses nerozmyslela.
Tobě vážně vyčítali dítě v 35??? 
Kamarádky ani komentovat nebudu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:15
@Anonymní píše:
Protože nemáme hlídání a sedím doma s dítětem. Moji známí už mají většinou dospělé deti. Přišli se podívat po porodu, postupně se vztahy ochlazovaly, většinou všichni říkali, ze tohle už by na ne nebylo… řev, upatlana domácnost, pleny, zuby, očkováni. Víš co? Nedivím se jim. Taky jsem přišla o sport, možnost se vyspat. Vím, ze mluvím jako sobec. Jsem odporná sama sobě. Věřím, ze je to tím, jak mi muz nepomáhá. Když řeknu, ze si potřebuji odpočinout, tak se mi vysměje.
Za to ale nemůže to dítě, ale partner, který se s prominutím chová jako debil.
Zakladatelko, děti nemáš, nabízí se ti poslední šance ho mít, neváhala bych.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 14:15
Nejsem pro tehotenstvi po 40tce. Pripada mi to sobecke.
Ale tohle by pro me byla asi jina situace, nebylo to planovane, zadne dite zatim nemas. Ja bych si svuj zivot bez deti predstavit neumela. Kdyz pujdes na potrat, do konce zivota si budes rikat, jake by to bylo, kdyby… a nepujde to uz nikdy vratit.
Je to tezke rozhodovani, ale v tehle situaci bych nedokazala svou jedinou sanci mit dite obetovat. Ja mam ale jine zivotni zkusenosti, deti mam, bez nich by byl muj zivot prazdny. Ty je nemas, treba ti chybet nebudou ( ja tomu ale neverim).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Krvácení mimo cyklus při braní antikoncepce
- 03.09.26
- Anonymní
Chloprothixen 50 mg
- 07.09.26
- Anonymní
Očkování živou vakcínou
- 04.09.26
- Anonymní
Menstruační problém
- 31.08.26
- Anonymní
