Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Je mi 43 a jsem těhotná po tom, co jsem to už vzdala....
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.7.19 15:03
@Anonymní píše:
Pěknou neděli vám všem..
Pro mne není moc pěkná, protože se blíží středa, tedy den, do kdy se musím rozhodnout co udělat
Abych Vám osvětlila svoji nelehkou situaci..
Je mi 43 let, manželovi 65… Děti žádné nemám, bohužel mám za sebou dvě umělé oplodnění, které skončily zamlklým potratem v 9ttManžel má dospělou dceru z prvního manželství..
Bylo mi lékaři sděleno, že bohužel spontánní těhotenství se v mém případě rovná zázraku..Do třetího umělého se mi po předchozích 2 smutných zkušenostech už nechtělo..S manželem jsme si tedy zařídili život jinak..Já si našla úžasnou práci, manžel podniká, cestujeme…vše skvělé…
No a najednou jsem zjistila, že jsem v jiném stavu, naprosto nečekaně a spontánně..HA jsem nebrala roky, nač také…
Jsem v 8 + 4… pere se to ve mně strašně..
Pokud si dítě nechám, mám strach z věku nás obou..Když bude malému 7 let, bude mi 50..Když bude v pubertě, budu 60-ti letá bába…
Manžel mi řekl, že si vždy se mnou přál dítě, že mi bude pomáhat, jak to půjde a dokud bude stačit..ale má už věk…takže se musím rozhodnout sama…ač vypadá o mnoho let mladší a je skvělý, věk už má…
Jeho rodiče jsou již po smrti, já mám už jen matku, ale ta má problémy sama se sebou, moc dobře vím, že by mi s ničím nepomohla…navíc s dítětem bych přišla i o moji skvělou práci..
Ani já už nejsem zrovna nejmladší a ač jsem po dětech hodně toužila, nyní už tu touhu necitím - alespoň ne takovou… Na druhou stranu, mimi bude asi bojovník…ale snažím se rozhodovat nejen srdcem (tam by to asi bylo jasné), nýbrž i rozumem - budu mít 46 let, 3 leté dítě…Práci tam, kde bydlím, nemám šanci najít…Dojíždím každý den 50 km…Co chudák dítě…
Co si o tom myslíte??
Předem děkuji za reakce…
Nechci radit, rozhodnout se musis sama, jen muj pribeh, trochu podobny - je mi 40, a cekam neplanovane spontanne dvojcata. Moje maminka take neni nejmladsi, pomuze mi max s jidlem pro mne a vypranim, partnera k vychove mit nebudu, sourozence nemam. Na druhou stranu, kamaradky s detma kolem 10-14 se moc tesi, ze mi pomohou - na chvili si uziji miminka.
Byl to sok, kdyz jsem to zjistila, protoze jsem proste ani otehotnet nemela, ale stalo se - miminka ke mne chteji, z nejakeho duvodu si mne vybrala. O potratu jsem tedy ani neuvazovala, ale chvili mi trvalo si privyknout myslence, ze vse bude jinak, ze budu mit min svobody. Uvedomila jsem si, ze to budu mit tezsi, ale taky mnohem lepsi. Jsem stastna a za nic bych to nevymenila!
Drzim ti palce, at jsi se svym rozhodnutim spokojena!
- Citovat
- Upravit
28.7.19 15:04
Dítě je zázrak, a také zkouška, pokud jsi finančně zabezpečena, neváhej a jdi do toho!!! V dnešní době nejsi svým věkem žádná vyjímka. Držím pěsti… 
A cestovat se dá skvěle i s dětmi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 15:05
@Anonymní píše:??? sedis doma s ditetem? proc? ono je nemocne? seber kocar a vyraz mezi mamy, uvidis, jak omladnes
Protože nemáme hlídání a sedím doma s dítětem. Moji známí už mají většinou dospělé deti. Přišli se podívat po porodu, postupně se vztahy ochlazovaly, většinou všichni říkali, ze tohle už by na ne nebylo… řev, upatlana domácnost, pleny, zuby, očkováni. Víš co? Nedivím se jim. Taky jsem přišla o sport, možnost se vyspat. Vím, ze mluvím jako sobec. Jsem odporná sama sobě. Věřím, ze je to tím, jak mi muz nepomáhá. Když řeknu, ze si potřebuji odpočinout, tak se mi vysměje.
nemam rada skuhrani, mozna proto se vas vztah s manzelem zmenil, ze si porad narikas… nekde jsem cetla, ze pokud chces, aby se tve okoli zmenilo, musis hlavne zmenit sebe… fakt staci malo, zvednout hlavu… prisla jsi o sport? proc jako? ja na sve deti zustala sama a resila jsem to pani na hlidani, ty mas partnera, predpokladam starsi deti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 15:10
@markytka3 tak ono ten generační rozdíl mezi maminkami je taky někdy na prd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 15:13
Znám paní, co rodila v 46 - ta roky nemohla otěhotnět, sjezdili s manželem snad všechny CAR v republice, dělali psí kusy… pak to po 40 vzdali a jednou přišla na preventivku, že už bude asi v přechodu. Doktor jí prohlídnul a prej - no, já bych to viděl spíš tak na dvacátý týden Jak to zvládá teď, nevím, odstěhovali jsme se ale z mimina byla nadšená a úplně rozkvetla. Jo, vlastně znám ještě jednu, ta rodila v tom samém věku, už má dospělé děti, ale chtěla ještě jedno s novým mužem. Taky se zadařilo přirozeně, pár let po tom, co nevyšlo ivf.
Rozhodnutí je na tobě a manželovi, ale nebyla bys ani první ani poslední. Hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Klopotkova
28.7.19 15:14
@boball píše:
@Klopotkova Tohle je od tebe hezkej příspěvek.
Normální. Zakladatelka píše, že v minulosti byla na dvou ivf, což znamená, že její touha po dítěti byla obrovská, to, že já nechci dítě a nic mi to neříká neznamená, že si myslím, že by je ostatní ženy mít taky neměly.
- Citovat
- Upravit
dagmarkaa
28.7.19 15:16
@Anonymní píše:
Pěknou neděli vám všem..
Pro mne není moc pěkná, protože se blíží středa, tedy den, do kdy se musím rozhodnout co udělat
Abych Vám osvětlila svoji nelehkou situaci..
Je mi 43 let, manželovi 65… Děti žádné nemám, bohužel mám za sebou dvě umělé oplodnění, které skončily zamlklým potratem v 9tt
Bylo mi lékaři sděleno, že bohužel spontánní těhotenství se v mém případě rovná zázraku..Do třetího umělého se mi po předchozích 2 smutných zkušenostech už nechtělo..S manželem jsme si tedy zařídili život jinak..Já si našla úžasnou práci, manžel podniká, cestujeme…vše skvělé…
No a najednou jsem zjistila, že jsem v jiném stavu, naprosto nečekaně a spontánně..HA jsem nebrala roky, nač také…
Jsem v 8 + 4… pere se to ve mně strašně..
Pokud si dítě nechám, mám strach z věku nás obou..Když bude malému 7 let, bude mi 50..Když bude v pubertě, budu 60-ti letá bába…
Manžel mi řekl, že si vždy se mnou přál dítě, že mi bude pomáhat, jak to půjde a dokud bude stačit..ale má už věk…takže se musím rozhodnout sama…ač vypadá o mnoho let mladší a je skvělý, věk už má…
Jeho rodiče jsou již po smrti, já mám už jen matku, ale ta má problémy sama se sebou, moc dobře vím, že by mi s ničím nepomohla…navíc s dítětem bych přišla i o moji skvělou práci..
Ani já už nejsem zrovna nejmladší a ač jsem po dětech hodně toužila, nyní už tu touhu necitím - alespoň ne takovou… Na druhou stranu, mimi bude asi bojovník…ale snažím se rozhodovat nejen srdcem (tam by to asi bylo jasné), nýbrž i rozumem - budu mít 46 let, 3 leté dítě…Práci tam, kde bydlím, nemám šanci najít…Dojíždím každý den 50 km…Co chudák dítě…
Co si o tom myslíte??
Předem děkuji za reakce…
Miminko bych si nechala, vždyť je to zázrak, držím pěsti.
- Citovat
- Upravit
Klopotkova
28.7.19 15:18
@Jessie_james Co Ty si o tom myslíš? Na místě zakladatelky bych si dítě nechala.
- Citovat
- Upravit
28.7.19 15:23
Jsem jen o maličko mladší než ty. Jsem také těhotná, ale plánovaně. Můj věk mi starost nedělá. Věk tvého manžela je vysoký, to je fakt, ale jeho nastavení pro řešení situace je skvělé.
Je fajn nad tím vším přemýšlet a konstruktivně si naplánovat krizový scénář do budoucna, ale na potrat bych v tvé situaci nešla. Málokteré dítě se narodí do úplně ideálních podmínek (mladí, zdraví, inteligentní, milující, dobře vydělávající a zodpovědní rodiče, kteří předčasně nezemřou a nikdy se nerozvedou). To dítě už tu je a nikdy už to nebude takové jako když tu nebylo. Zůstane ti minimálně vzpomínka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 15:24
Zakladatelko, miminko bych si urcite nechala. Přála jste si ho a ted si vas naslo
Máme známy, kde paní je 39 a chlapovi 43. Deti nechtěli, ze do téhle doby nechtějí deti a ze mají svůj život (práce, cestování, koníčky,…). Nakonec se rozhodli, ze miminko chtějí, podařilo se jim a oni oba tak rozkvetli, z paní se stala nádherná žena, přestali řešit blbosti a uvažují o dalším. Dřina to bude urcite, ale až vám ten malý skritek poví, ze vas má rad, tak nic není vic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 15:35
43 a 65 je sakra rozdíl..
Přestěhovali jsme se před lety do maličké vísky s pár čísly..jsou tu povětšinou jen starší lidé..děti ani mladí lidé žádní…
Kamarádů pár mám, ale většinou mají děti a svoje starosti a bydlí x km od nás..takže nějaká pomoc, hlídání, spíš nehrozí.. Navštěvujeme se občas při narozeninách, na Vánoce atp…
Manželova dcera se s manželem roky nestýká…a o styk s ním nestojí, bydlí na druhém konci republiky..
Takže kdyby se se mnou něco stalo (a manžel příp. už nebyl) bude dítě sirotek a skončí v dětském domově…jiné příbuzné krom matky a 85 leté tety už nemám…
I takto přemýšlím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 15:38
@K82 píše:
A jak je to dlouho, co jsi byla na umelem? a mas nekoho, kdo by ti pomohl (hlidat..)?a financni situace, pokud bys byla doma a pak male uvazky, nez dite vyroste?
na umělém jsem byla ve 33 a v 35 letech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.19 15:39
@K82 píše:
A jak je to dlouho, co jsi byla na umelem? a mas nekoho, kdo by ti pomohl (hlidat..)?a financni situace, pokud bys byla doma a pak male uvazky, nez dite vyroste?
To právě nemám…kdyby se něco stalo s manželem, zůstaneme s dítětem úplně sami…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Záznam v dokumentaci z miniinterrupce
- 22.10.26
- Anonymní
Prodloužená menstruace
- 21.10.26
- PZV921
Salám herkules
- 17.10.26
- Anonymní
