Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Sedmnactnulajedna píše:
Typický chlap. Já jsem zakladatelku pochopila naprosto přesně ve vteřině. Žijí spíš vedle sebe než spolu. Do jisté míry je to normální a potřebné, ale neměla by chybět taková ta průběžná partnerská pozornost.Zakladatelko, asi bych, jestli o to stojíš, zkusila navrhovat společné trávení času. Dřív jste to určitě dělali. Na čem se oba shodnete - je to občasná večeře v restauraci, domácí pohoda u filmu a vína, procházka na bleším trhu, výlet na kole nebo autem nebo letadlem nebo pěšky, návštěva přátel, diskuse o světovém dění, cokoli jiného…?
Taky bych možná sama začala se znovubudováním vztahu - pochválit, ocenit, dát pusu. Třeba taky roztaje.
Držím palce.
Což ji určitě polichoti, ale její situaci nijak nevyřeší. Nepotřebuje, aby ji chápaly ostatní ženský. Potřebuje, aby to pochopil ten její chlap. A úplně stejně jak jsem zmatený já, tak může být zmatený on. Prostě mu to má říct. Tak nějak pochybuju, že mu to řekla, aby to on pochopil. Prostě mu má tedy říct, že spolu tráví málo času jako partneři a „tady máš pár KONKRETNICH nápadů, co můžeme spolu dělat a kdy“. Žádný takový „něco jsem ti řekla, vůbec nevíš o co mi jde, ale je mi smutno, že nic proti tomu děláš“ apod.
@Anonymní píše:
Já ti rozumím, před vánoci jsem měla narozeniny, dárek kytka. V den narozenin jsme měli jet do kina, oběd, nebylo nic, manžel měl průjem, vánoce jsme přežili a po od včerejška jsem covid pozitivní, jen ležím a on mi ani neudělá čaj. Děti obstará, ale oběd z mrazáku. Zítra chce jít od 17 hodin na nohejbal a já budu mít na hrbu dvě věčně se rvoucí děti, asi umřu i z postele
Ten nohejbal by si mohl odpustit nebo vzít děti s sebou. A když jsi jej požádala o ten čaj, tak tě poslal někam, že ti jej neudělá jo? To je dost velký buran.
@Cenarius ne to zase ne, čaj a aspirin mi do postele podal ![]()
No ten nohejbal teda taky nechápu, on byl dnes na testu a má ještě dnes přijít výsledek, očkovaný je, tak ho doma nikdo a nic neudrží. Děti si nevezme, protože jde samozřejmě potom do hospody a děti mají kvůli mě karanténu. Dnes teda byli všichni na testu, tak večer uvidíme.
@Nowuka2 píše:
To mě napadlo jako první.
Mě taky. Mamka nemůže přijet, má covid, ale my přijedeme? Vážně? ![]()
@stanuska3 píše:
@Cenarius ne to zase ne, čaj a aspirin mi do postele podal
No ten nohejbal teda taky nechápu, on byl dnes na testu a má ještě dnes přijít výsledek, očkovaný je, tak ho doma nikdo a nic neudrží. Děti si nevezme, protože jde samozřejmě potom do hospody a děti mají kvůli mě karanténu. Dnes teda byli všichni na testu, tak večer uvidíme.
To z něj budou mít kluci na nohejbale radost, až si na Silvestra lehnou s covidem.
@Bábrdl no on se jich ptal, kdyby nechtěli, tak tam nejde. A půjde jen když bude mít dnešní negativní Pcr test.
Ale za mě by taky měl být doma ![]()
@stanuska3 píše:
@Bábrdl no on se jich ptal, kdyby nechtěli, tak tam nejde. A půjde jen když bude mít dnešní negativní Pcr test.
Ale za mě by taky měl být doma
Ok. Aspoň, že počká na test. Myslela jsem, že půjde a pak budou výsledky.
@Anonymní píše:
Ahoj, asi nežádám nějakou radu, jen bych se potřebovala vykecat, v posledních dnech na mě padl smutek a splín.
Před Vánoci jsem vyšla jako covid pozitivní, takže karanténa, průběh naštěstí víceméně dobrý, dcera s manželem negativní, první dny karantény chlap normálně pracoval, já se starala o dceru, občas mi bylo dost špatně a musela jsem se postarat o dítě, ale nějak jsme to zvládly, pak přišly vánoce, co jsem neměla hotové, nakoupené zařídil chlap. Před svátky a během svátků nebyl manžel ani dcera doma, objeli rodiče, kamarády, chodili ven, tak nějak si to spolu užili, já samozřejmě musela zůstat doma, hodně jsem si četla, poklidila barák, odpočívala, jen na mě dolehlo to, že celé svátky jsem doma sama, nemám za zlé že chlap s dcerou nesedí a nenudi se doma na zadku semnou, postaral se o dceru, pomohl mi, vse zvládl, na druhou stranu to pro mě bylo a je trošku náročné na psychiku, vždy odjeli ráno vrátili se večer, zatímco jsem dceru vykoupala, uložila, chlap se mezitím ztratil do garáže, nebo k jiné své činnosti, kromě dcery nemám poslední dny s kým promluvit, vim ze za chvíli vylezu z karantény a vše půjde dál, ale tak nějak mi došlo, že u nás doma to tak prostě funguje, že člověk je pořád sám, přes den v práci, postarat se o domácnost, dceru, manžel jezdi většinou z práce až večer a víceméně jsi jde po svém, občas pomůže s něčím doma, nebo si vezme dceru, ale nějaká komunikace, sdílení u nás doma už asi delší dobu nefunguje. Snažila jsem se s ním o tom promluvit, aby jsme k sobě opět našli nějakou cestu, ale o komunikaci moc nestoji, vždy mě vyslechne, odpoví jednou větou a pro něj to skončilo i když jsme vlastně nic nevyřešili. Jsou takový vážně všichni chlapi, chci po něm hodně? Hodně u nás doma chybí komunikace, společné činnosti, sdílení vzájemných starostí, podpora apod.
Poslední dny jsem měla možnost se zastavit a přemýšlet, což u mě není asi moc dobře
Díky že jsem se mohla vykecat, z důvodu informací o rodině bych ráda ponechala anonym děkuji.
Chceš řešit něco co vidíš jako problém jen ty. Moc bych neočekávala, že se něco změní. Každý to vnímáte jinak. Najdi si nějakou fajn kámošku, která to má podobně a můžete se sobě navzájem vykecat a podporovat. Podle tvého popisu bych od muže žádnou změnu nečekala a aspoň budeš mít tu vrbu.
@Cenarius píše:
Což ji určitě polichoti, ale její situaci nijak nevyřeší. Nepotřebuje, aby ji chápaly ostatní ženský. Potřebuje, aby to pochopil ten její chlap. A úplně stejně jak jsem zmatený já, tak může být zmatený on. Prostě mu to má říct. Tak nějak pochybuju, že mu to řekla, aby to on pochopil. Prostě mu má tedy říct, že spolu tráví málo času jako partneři a „tady máš pár KONKRETNICH nápadů, co můžeme spolu dělat a kdy“. Žádný takový „něco jsem ti řekla, vůbec nevíš o co mi jde, ale je mi smutno, že nic proti tomu děláš“ apod.
vždyť jí to přesně píšu, takže chápu i to, že nechápe(š) ![]()
@Sedmnactnulajedna píše:
vždyť jí to přesně píšu, takže chápu i to, že nechápe(š)
Tak hlavně že my chápeme, teďka aby zakladatelka pochopila naše chápání nad mužským nechapanim a udělala něco pochopitelného pro to společně pochopení.
@Cenarius píše:
Tak hlavně že my chápeme, teďka aby zakladatelka pochopila naše chápání nad mužským nechapanim a udělala něco pochopitelného pro to společně pochopení.
Jasně. A pak zbývá vyřešit ten drobný rozpor, že žena potřebuje pozornost, muž klid, žena potřebuje řešit, muž klid, žena potřebuje milování, muž sex…
![]()
Tak bych Ti, zakladatelko, ráda vyjádřila pochopení a povzbuzení. Jsme postupně celá rodina doma po celý prosinec. Už mi z toho slušně šibe, nevím, zda je postcovid i třeba rozrušená psychika, těžko se přesvědčuju ke stereotypním činnostem doma, bez možnosti kontaktu s lidmi, jsem nervozní a řeším neřešitelné věci, které se táhnou z minulosti. Nerozumím si s tchyní, což je mi normálně už jedno, ale manžel je s ní v kontaktu a vždy vypluje nějaký problém a já se tím trápím…
Před rokem mi zemřel táta, takže dnes je smutné výročí.
Máma je 200km daleko, ale pojedeme za ní až o jarňákách.
Nevyhovuje mi běžná pracovní doma, ale nemám momentálně na výběr.
Chtěla bych mezi lidi, povídat si, na výlety, žít a dobít si baterky, ale nějak není jak…
Tak přeju všem, kdo nemá právě optimální náladu, ať najde tu svou vrbu, která vyslechne a povzbudí a až bude ten správný čas bude tou vrbou zase ona/on.
Hodně štěstí, zdraví a optimismu po celý nadcházející rok.
Z mého pohledu svobodné matky pro tebe manžel udělal všechno možné i nemožné a dokonce ti ještě zajistil klid, aby ses mohla léčit.
@Sedmnactnulajedna píše:
Typický chlap. Já jsem zakladatelku pochopila naprosto přesně ve vteřině. Žijí spíš vedle sebe než spolu. Do jisté míry je to normální a potřebné, ale neměla by chybět taková ta průběžná partnerská pozornost.Zakladatelko, asi bych, jestli o to stojíš, zkusila navrhovat společné trávení času. Dřív jste to určitě dělali. Na čem se oba shodnete - je to občasná večeře v restauraci, domácí pohoda u filmu a vína, procházka na bleším trhu, výlet na kole nebo autem nebo letadlem nebo pěšky, návštěva přátel, diskuse o světovém dění, cokoli jiného…?
Taky bych možná sama začala se znovubudováním vztahu - pochválit, ocenit, dát pusu. Třeba taky roztaje.
Držím palce.
Vidím to podobně. Můj partner taky hodně pracuje. Když přijde z práce, nechávám ho, at´ si sedne, skoukne internet, facebook, mail…a pak se věnuje mě. Začal sledovat Ulici, abychom měli něco společného. A na notebooku si poušštíme jiný seriál. Nebo jdeme s pejskem společně, na nákup, v létě na chvíli k vodě. A právě těhle chvilek si vážím. ![]()
Já bych to ted neřešila a podívala se na tento problém v lednu.. Protože, hodně lidi je z času vánočního pováčního taková naměkko, moc všechno prožívá, do toho píšeš, že má covid.. Moje sestřenka mi říkala, jak nikdy neměla velké deprese a a splíny, tak že v průběhu covidu, pořád brečela, nevěděla proč.
Na druhou stranu si myslím, že udělal v kráci možnosti dost.. Jak obstaral domácnost, postaral se od dítě, něco ti určitě pomohl, nechal tě v klidu odpočívat..
K tomu se ale vyjadřovat nebudu, protože okolo mám hodně případu, kdy jeden v rodině je nemocný a nikdo nikdy nikde nejel..Ale toto hodnotit nebudu a nějaké odbočení, jenom mě to taky zaskočilo, že vůbec lidi o takovou návštěvu stáli