Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Povánoční splín
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.12.21 14:01
Ty v izolaci a chlap (i kdyz s negativnim testem) trajda po pribuzenstvu? 
Snad nebyl falesne negativni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.21 14:02
Ne, vsichni chlapi takovi nejsou
zkus s nim o tom komunikovat casteji a vic, aby pochopil, ze je to pro tebe tema, drzim palce, at k sobe znovu najdete cestu… po zajeti do stereotypu je to tezke, obvykle pomaha vyrazit do neznameho prostredi a uzit si spolecny cas jen ve dvou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.21 14:03
A v čem máš teda problém? Netuším nějak co po tom chlapovi chceš a evidentně to ani jemu neumíš říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.21 14:03
@cecetka píše:
Ty v izolaci a chlap (i kdyz s negativnim testem) trajda po pribuzenstvu?
co se radsi vyjadrit k tematu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dlouhá punčoška
28.12.21 14:04
Máš co jíst, kde bydlet, vidíš, slyšíš, můžeš se hýbat, mluvit, máš hodného muže, který se věnoval dceři, a který místo toho, aby lítal po hospodách nebo za ženskými zaleze do garáže. Máš hodnou a zdravou dceru.
Koukej se sebrat a uvědom si, že se máš hodně dobře a nevážíš si toho.
- Citovat
- Upravit
28.12.21 14:06
@cecetka píše:
Ty v izolaci a chlap (i kdyz s negativnim testem) trajda po pribuzenstvu?
To mě napadlo jako první. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.21 14:07
@JitulkaJ píše:
co se radsi vyjadrit k tematu?
Ona nemocna, chlap zajisti co je potreba, postara se o dite, aby ona se mohla lecit, a kdyz chce chlap mit chvilku pro sebe, tak se ji to nelibi?
Predpokladam, ze kdyby nebyla nemocna, trajdaji po tech navstevach spolecne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.21 14:09
@cecetka píše:
Ona nemocna, chlap zajisti co je potreba, postara se o dite, aby ona se mohla lecit, a kdyz chce chlap mit chvilku pro sebe, tak se ji to nelibi?
sama psala, ze nejde jen o momentalni stav, ze je to u nich tak zabehnute uz dele, akorat si toho ted vsimla, prave proto, ze byla v karantene… asi jsem divna, ale kdyz se ze vztahu vytrati projevy citu a spolecne straveny cas, neprijde mi to normalni
kazdopadne gratuluju vsem, komu to v zivote staci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.21 14:11
Muž: myslí na A, řekne A, chce A. Žena: myslí na A, řekne B, chce C, doufá v D, ale uvažuje i nad E a F.
Není důležité, jestli dostala A, B, C, D, E anebo F, protože v tu chvíli chce G. Ale při takovém přístupu dostane tak akorát velké H…
Prostě mi to připomnělo tenhle fór
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.21 14:25
Je to splín ještě po té nemoci, neboj, dáš se dohromady a můžeš zapracovat na vaší komunikaci - kouknout spolu na film, jít spolu na procházku, plánovat zahradu, dovolenou…s dětmi se partneři snadno dostanou do stereotypu, chce to občas se zamyslet a změnit trochu zaběhnuté koleje, abyste se vzájemně neztratili. To dáte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.21 14:35
Díky za všechny odpovědi.
Dcera i manžel byli na testech dvakrát, oba negativní, takže předpokládám že covid nikde nešířili. Manžel jako očkovaný ani žádnou karanténu nařízenou neměl, jen dodržoval opatření jako do teď, rouška apod..
Ano vážím si toho že jsme všichni zdraví, máme kde bydlet, co jíst, práci, vím ze to spousta lidí asi nemá, nechci se rouhat ale chybí mi kousek toho citu. Nejen že vážně komunikace, u nás ani není běžné se obejmout, dát si pusu, všechny tyhle projevy zmizely, prakticky se už delší dobu mijíme, já jsem ráda že má chlap své koníčky, že se v době moji nemoci postaral o dceru a samozřejmě měl a má nárok vypnout. Akorát že z nás tohle funguje už delší dobu a jak jsem se musela zastavit v běžných denních povinnostech, tak to na mě dolehlo, všimla jsem si toho co mi doma chybí a co není, snažila jsem se to manželovi říct jak to vnímám, ale on to tak nevidí, možná i tím, že on ten čas se zastavit neměl
- Citovat
- Upravit
28.12.21 14:57
@Cenarius píše:
A v čem máš teda problém? Netuším nějak co po tom chlapovi chceš a evidentně to ani jemu neumíš říct.
Typický chlap. Já jsem zakladatelku pochopila naprosto přesně ve vteřině . Žijí spíš vedle sebe než spolu. Do jisté míry je to normální a potřebné, ale neměla by chybět taková ta průběžná partnerská pozornost.
Zakladatelko, asi bych, jestli o to stojíš, zkusila navrhovat společné trávení času. Dřív jste to určitě dělali. Na čem se oba shodnete - je to občasná večeře v restauraci, domácí pohoda u filmu a vína, procházka na bleším trhu, výlet na kole nebo autem nebo letadlem nebo pěšky, návštěva přátel, diskuse o světovém dění, cokoli jiného…?
Taky bych možná sama začala se znovubudováním vztahu - pochválit, ocenit, dát pusu. Třeba taky roztaje.
Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.21 15:01
Odpovím jen na tu část kde se ptáš, jestli jsou všichni chlapi takoví - nejsou. U nás si s manželem normálně povídáme, trávíme spolu většinu volného času, chodíme ven, na výlety, hrajeme stolní hry, na nákup, vaříme a uklizime spolu.. Je nám takhle dobře no, jen musí být snaha z obou stran.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.12.21 15:06
Já ti rozumím, před vánoci jsem měla narozeniny, dárek kytka 
. V den narozenin jsme měli jet do kina, oběd, nebylo nic, manžel měl průjem, vánoce jsme přežili a po od včerejška jsem covid pozitivní, jen ležím a on mi ani neudělá čaj. Děti obstará, ale oběd z mrazáku. Zítra chce jít od 17 hodin na nohejbal a já budu mít na hrbu dvě věčně se rvoucí děti, asi umřu i z postele 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, asi nežádám nějakou radu, jen bych se potřebovala vykecat, v posledních dnech na mě padl smutek a splín.
Před Vánoci jsem vyšla jako covid pozitivní, takže karanténa, průběh naštěstí víceméně dobrý, dcera s manželem negativní, první dny karantény chlap normálně pracoval, já se starala o dceru, občas mi bylo dost špatně a musela jsem se postarat o dítě, ale nějak jsme to zvládly, pak přišly vánoce, co jsem neměla hotové, nakoupené zařídil chlap. Před svátky a během svátků nebyl manžel ani dcera doma, objeli rodiče, kamarády, chodili ven, tak nějak si to spolu užili, já samozřejmě musela zůstat doma, hodně jsem si četla, poklidila barák, odpočívala, jen na mě dolehlo to, že celé svátky jsem doma sama, nemám za zlé že chlap s dcerou nesedí a nenudi se doma na zadku semnou, postaral se o dceru, pomohl mi, vse zvládl, na druhou stranu to pro mě bylo a je trošku náročné na psychiku, vždy odjeli ráno vrátili se večer, zatímco jsem dceru vykoupala, uložila, chlap se mezitím ztratil do garáže, nebo k jiné své činnosti, kromě dcery nemám poslední dny s kým promluvit, vim ze za chvíli vylezu z karantény a vše půjde dál, ale tak nějak mi došlo, že u nás doma to tak prostě funguje, že člověk je pořád sám, přes den v práci, postarat se o domácnost, dceru, manžel jezdi většinou z práce až večer a víceméně jsi jde po svém, občas pomůže s něčím doma, nebo si vezme dceru, ale nějaká komunikace, sdílení u nás doma už asi delší dobu nefunguje. Snažila jsem se s ním o tom promluvit, aby jsme k sobě opět našli nějakou cestu, ale o komunikaci moc nestoji, vždy mě vyslechne, odpoví jednou větou a pro něj to skončilo i když jsme vlastně nic nevyřešili. Jsou takový vážně všichni chlapi, chci po něm hodně? Hodně u nás doma chybí komunikace, společné činnosti, sdílení vzájemných starostí, podpora apod.
Poslední dny jsem měla možnost se zastavit a přemýšlet, což u mě není asi moc dobře
Díky že jsem se mohla vykecat, z důvodu informací o rodině bych ráda ponechala anonym děkuji.