Práce, úzkost, antidepresiva

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.05.19 20:51
Práce , uzkost, antidepresiva

Zdravím,
už asi 4 roky, mě trápí deprese, strach, stresy co bude, pořád se pozoruju, bojím se všeho, pořád přemyšlím co bude, začala jsem byt hrozně zavisla na příteli, roky střídam práce..
Nenávidím sama sebe, dost jsem i přibrala, nemužu se na sebe ani dívat, mam pocit že mě nikdo nemá rád.. chovám se jak slepice vím to, psychiatra nebo psychologa odmítam.
Dneska jsem ale byla u lekaře aby mi napsala nějake prášky, napsala mi neurol. Který mam brát před spaním. Léky jsem podotýkam do dnešního dne odmítala, protože mi dělali v hlavě neskutečné věci, měla jsem sebevražedné myšlenky, večer jsem seděla na posteli a třepala jsem se, chtěla jsem vyskočit z okna, hrozné stavy…

Už kdysi jsem brala antidepresiva asi tyden.. před několika lety (Skrz velke migreny ktere mam i teď, ktere pravě nejspiš vyvolavají ty deprese a stres, brala jsem je na panické ataky, když se naši rozešli. S přátelem se dost hádáme, skrz to že si pořad hledam novou praci, jsem pořád na hromádce a hlavně mu pořád říkam jestli mě miluje, že ja ho miluji a pořád brečím, ma mě už dost. Nemohu se dostat zase k sobě.. vždycky jsem byla vesely flegmatik.. ted je ze mě depkař, navíc jsem měla bouračku, nabourala jsem přítelovi auto, takže ještě větší stresy teď.. :,( )

Na co doslova šáhnu to se pokazí, barvila jsem si vlasy, upadly mi, chtěla jsem si udělat radost, koupila jsem si telefon, pokažený, tablet nový pokažený.. všechno kolem mě se mi hroutí… nevím jak si ten život zpříjemnit, četla jsem knihu miluj svůj život.. ale nemohu tomu nijak přijít na kloub, lidé si to chválí, někteří říkají že to i funguje..a le ja nedokažu přesměrovat tu lasku k mému přiteli na sebe.

Šla jsem si k lékaři i pro výpis ze zdravotní karty, píšou tam právě o tom, že jsem prý byla psychicky labilní.. a že mám neurolabilitu.. cítím se hrozně, když to čtu, nechce se mi to ani dávat do té nové práce, jak se na mě budou dívat? co když si řeknou, toto je magor, tu nevezmeme, co když si kvuli tomu nenajdu už nikdy práci? Žiji ve městě kde je práce pro ženy sehnat fakt něco těžkého.. A konečně jsem po 3 měsících hledání našla praci ktera mi bude vyhovovat ve všech směrech.. :,(

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Zabatko
Závislačka 4644 příspěvků 17.05.19 21:01
@Anonymní píše:
Zdravím,
už asi 4 roky, mě trápí deprese, strach, stresy co bude, pořád se pozoruju, bojím se všeho, pořád přemyšlím co bude, začala jsem byt hrozně zavisla na příteli, roky střídam práce..
Nenávidím sama sebe, dost jsem i přibrala, nemužu se na sebe ani dívat, mam pocit že mě nikdo nemá rád.. chovám se jak slepice vím to, psychiatra nebo psychologa odmítam.
Dneska jsem ale byla u lekaře aby mi napsala nějake prášky, napsala mi neurol. Který mam brát před spaním. Léky jsem podotýkam do dnešního dne odmítala, protože mi dělali v hlavě neskutečné věci, měla jsem sebevražedné myšlenky, večer jsem seděla na posteli a třepala jsem se, chtěla jsem vyskočit z okna, hrozné stavy…

Už kdysi jsem brala antidepresiva asi tyden.. před několika lety (Skrz velke migreny ktere mam i teď, ktere pravě nejspiš vyvolavají ty deprese a stres, brala jsem je na panické ataky, když se naši rozešli. S přátelem se dost hádáme, skrz to že si pořad hledam novou praci, jsem pořád na hromádce a hlavně mu pořád říkam jestli mě miluje, že ja ho miluji a pořád brečím, ma mě už dost. Nemohu se dostat zase k sobě.. vždycky jsem byla vesely flegmatik.. ted je ze mě depkař, navíc jsem měla bouračku, nabourala jsem přítelovi auto, takže ještě větší stresy teď.. :,( )

Na co doslova šáhnu to se pokazí, barvila jsem si vlasy, upadly mi, chtěla jsem si udělat radost, koupila jsem si telefon, pokažený, tablet nový pokažený.. všechno kolem mě se mi hroutí… nevím jak si ten život zpříjemnit, četla jsem knihu miluj svůj život.. ale nemohu tomu nijak přijít na kloub, lidé si to chválí, někteří říkají že to i funguje..a le ja nedokažu přesměrovat tu lasku k mému přiteli na sebe.

Šla jsem si k lékaři i pro výpis ze zdravotní karty, píšou tam právě o tom, že jsem prý byla psychicky labilní.. a že mám neurolabilitu.. cítím se hrozně, když to čtu, nechce se mi to ani dávat do té nové práce, jak se na mě budou dívat? co když si řeknou, toto je magor, tu nevezmeme, co když si kvuli tomu nenajdu už nikdy práci? Žiji ve městě kde je práce pro ženy sehnat fakt něco těžkého.. A konečně jsem po 3 měsících hledání našla praci ktera mi bude vyhovovat ve všech směrech.. :,(

Myslím, že bys psychiatra vyhledat měla, není to žádná ostuda, někdy je to potřeba. Antidepresiva na týden nemají žádný smysl, je potřeba je brát několik měsíců minimálně, spíš půl roku - rok. Možná by sis s přítelem měla otevřeně promluvit co Tě trápí a s čím máš problémy. Mně pomohlo chodit hodně na procházky do přírody, když jsem měla blbé období, taky jsem brala antidepresiva, z jiného důvodu teda, ale to je jedno.

Božislava
Závislačka 2862 příspěvků 17.05.19 21:04

A jak seš zavislá na příteli? Chceš ho mít pořád u sebe? :think:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.05.19 21:05
@Zabatko píše:
Myslím, že bys psychiatra vyhledat měla, není to žádná ostuda, někdy je to potřeba. Antidepresiva na týden nemají žádný smysl, je potřeba je brát několik měsíců minimálně, spíš půl roku - rok. Možná by sis s přítelem měla otevřeně promluvit co Tě trápí a s čím máš problémy. Mně pomohlo chodit hodně na procházky do přírody, když jsem měla blbé období, taky jsem brala antidepresiva, z jiného důvodu teda, ale to je jedno.

Ono přítel o všem ví, ví o mě vše, ale jde vidět že mě za tohle moc nemá rád, doslova mě trpí, neodkáže to pochopit, je mu ze mě taky ouzko, skrze psychiku nemam odpracovany ani rok v kuse, to ho strašně štve a dělá ze mě línou holku, ano to chápu. naprosto to chápu. Nejraději bych někam utekla.. ale ani nemám kam, rodinu nemám, naši se rozvedli, otec bydli s jeho matkou, moje matka je s přitelem a mym bratrem a pro mě tam prostě místo není.. nevím co dělat, nechci ho už trápit, trapim tim už i sama sebe. Ani se mu už nelíbím, z veselé, srandovní slečny co poznal je utrapena, zničená slečna… nemužu si pomoct..

navíc mě od léků hodně odrazuje on i jeho rodiče. ale dneska jsem se už odhodlala si je neechat předepsat… i ted když tohle píšu tak pláču, už nevím co se sebou mám dělat abych našla sama sebe..

jednou jsem otto už přešla, trvalo mi to dva roky, ale tohle trvá už pět.. :nevim:

eviku-miluna
Kelišová 6919 příspěvků 1 inzerát 17.05.19 21:05

Bez odborného lékaře to asi nepůjde.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.05.19 21:07
@Božislava píše:
A jak seš zavislá na příteli? Chceš ho mít pořád u sebe? :think:

To taky, pořád bych ho objímala, prostě, všechno se z našeho vztahu vytratilo.. chápu je to 6 let, zažily jsme si toho hodně, doslova ITÁLIE největšiho kalibru.. ale všechno jsme přešli.. jsem na něm zavislá už i dlouho finančně, proto mu vadím.

Říká mi, že už davno mohl byt nekde jinde a mohl mít normalni slečnu ktera by pracovala, že on pracuje od svych 18 a ja ještě nikde nevydržela dele než pul roku. On ale dělá práci, která ho baví, naplnuje splnil si svuj sen.. a ja tam někde pípala zboží a tahala težké zboží v albertu za 10 000 měsíčně.. ono když ma plat 3× víc za tolik hodin, to se píská..
Já nejsem nejlepší žena na světě, ale taky už jsem ze sebe zklamaná… navic ted ta postava všechno, nikdy jsem si takto život nepředstavovala..

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.05.19 21:08

A s tou prací, co myslíte? Má to nějaky vliv, když to tam je napsané? :,(

Zabatko
Závislačka 4644 příspěvků 17.05.19 21:13
@Anonymní píše:
To taky, pořád bych ho objímala, prostě, všechno se z našeho vztahu vytratilo.. chápu je to 6 let, zažily jsme si toho hodně, doslova ITÁLIE největšiho kalibru.. ale všechno jsme přešli.. jsem na něm zavislá už i dlouho finančně, proto mu vadím.Říká mi, že už davno mohl byt nekde jinde a mohl mít normalni slečnu ktera by pracovala, že on pracuje od svych 18 a ja ještě nikde nevydržela dele než pul roku. On ale dělá práci, která ho baví, naplnuje splnil si svuj sen.. a ja tam někde pípala zboží a tahala težké zboží v albertu za 10 000 měsíčně.. ono když ma plat 3× víc za tolik hodin, to se píská..
Já nejsem nejlepší žena na světě, ale taky už jsem ze sebe zklamaná… navic ted ta postava všechno, nikdy jsem si takto život nepředstavovala..

Utíkej prosím Tě k psychiatrovi, to co popisuješ ne na důkladnější vyšetření a léčbu než jen na neurol. Věř mi, já jsem měla takové stavy, že jsem nemohla ani vylézt z postele, jak mi bylo mizerně. Po půl roce na AD jsem se z toho dostala. Důvod byl naprosto jiný, ale příznaky velmi podobné. Podle mě máš regulerní deprese a že Tě přítel od prášků odrazuje je hloupé. Neváhej a hned v pondělí to začni řešit. :srdce:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.05.19 21:16
@Zabatko píše:
Utíkej prosím Tě k psychiatrovi, to co popisuješ ne na důkladnější vyšetření a léčbu než jen na neurol. Věř mi, já jsem měla takové stavy, že jsem nemohla ani vylézt z postele, jak mi bylo mizerně. Po půl roce na AD jsem se z toho dostala. Důvod byl naprosto jiný, ale příznaky velmi podobné. Podle mě máš regulerní deprese a že Tě přítel od prášků odrazuje je hloupé. Neváhej a hned v pondělí to začni řešit. :srdce:

Nevím jak to říct, ale já se těch léku bojím, přeskakuje mi i pořád srdíčko, tlak mam strašně nízky 100/60, každou chvíli se bojím že se mi srdce zastaví.
Necitim se vubec dobře a po těch antidepresivech jsem se necitila vubec dobře, mam z toho stresy.. co se mi buh ví ještě stane, asi mě fakt zavřít do blazince.. :nevim:

Božislava
Závislačka 2862 příspěvků 17.05.19 21:18
@Anonymní píše:
To taky, pořád bych ho objímala, prostě, všechno se z našeho vztahu vytratilo.. chápu je to 6 let, zažily jsme si toho hodně, doslova ITÁLIE největšiho kalibru.. ale všechno jsme přešli.. jsem na něm zavislá už i dlouho finančně, proto mu vadím.Říká mi, že už davno mohl byt nekde jinde a mohl mít normalni slečnu ktera by pracovala, že on pracuje od svych 18 a ja ještě nikde nevydržela dele než pul roku. On ale dělá práci, která ho baví, naplnuje splnil si svuj sen.. a ja tam někde pípala zboží a tahala težké zboží v albertu za 10 000 měsíčně.. ono když ma plat 3× víc za tolik hodin, to se píská..
Já nejsem nejlepší žena na světě, ale taky už jsem ze sebe zklamaná… navic ted ta postava všechno, nikdy jsem si takto život nepředstavovala..

Jdi do Lídlu. Tam berou 20 000

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.05.19 21:22
@Božislava píše:
Jdi do Lídlu. Tam berou 20 000

Ani v lidlu mě nechtějí, jsem vyučená kadeřnice, hlasila jsem se tam už několikrat.

Mě spíš zajímá jestli právě práci najdu, když tam mam napsane že jsem neurolabilní. :zed:

Božislava
Závislačka 2862 příspěvků 17.05.19 21:24
@Anonymní píše:
Ani v lidlu mě nechtějí, jsem vyučená kadeřnice, hlasila jsem se tam už několikrat.Mě spíš zajímá jestli právě práci najdu, když tam mam napsane že jsem neurolabilní. :zed:

V nejhorším požádej o čid. Ta neurolabilita je špatná, když tak se poptej neurologa.

Ou
Kelišová 7366 příspěvků 17.05.19 21:30

To že odmítáš reálnou léčbu, tedy psychoterapii v kombinaci s dobrýmu léky je tvoje vlastní sabotáž. Je to zplsob, jakým odevzdáváš svůj život strachu a depresi. Je to lež, kterými tě tyhle dvě mrchy krmí, aby nepřišly o vládu nad tebou.

A teda invalidní důchod nedostaneš, pokud se nebudeš dostatečně dlouho a neúspěšně léčit. A je teda výrazně lepší se léčit tak, aby to vedlo k úspěchu.

To co ti pomůže jsou dobré léky a dlouhdoobá systematická psychoterapie.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.05.19 21:32
@Ou píše:
To že odmítáš reálnou léčbu, tedy psychoterapii v kombinaci s dobrýmu léky je tvoje vlastní sabotáž. Je to zplsob, jakým odevzdáváš svůj život strachu a depresi. Je to lež, kterými tě tyhle dvě mrchy krmí, aby nepřišly o vládu nad tebou.

A teda invalidní důchod nedostaneš, pokud se nebudeš dostatečně dlouho a neúspěšně léčit. A je teda výrazně lepší se léčit tak, aby to vedlo k úspěchu.

To co ti pomůže jsou dobré léky a dlouhdoobá systematická psychoterapie.

Já nemohu dojíždět někde 60 km k nejbližšímu psychologovi, abych tam seděla ještě 2 hodiny, čekala než mě vezme, byla jsem jednou u psycholožky.. a to prostě není nic pro mě, ja nepotřebuju kecat s cizim člověkem, ja potřebuju zpátky život, kamarádky, sebe samou.. v tom mi LÉKY nepomohou. :oops:

Serpentini
Ukecaná baba ;) 1574 příspěvků 17.05.19 21:32

Tím, že se odmítneš léčit v tom bahně už budeš napořád. Naklusej k doktorovi, ať ti může pomoct. Sama to očividně nezvládáš. Hele já byla kdysi taky na dně, neměla jsem rodinu, chlapa, kde bydlet, co jíst, měla jsem akorát mizerně placenou práci. Dneska mám dítě, fajn chlapa, x let v pěkné práci, viděla jsem kus světa, mám se sakra dobře. Každý se může mít dobře, ale musíš pro to něco udělat. Máš chlapa, který tě miluje, jinak už by s tebou nebyl. Tak o to bojuj, nech si pomoct odborníkem, dej se dohromady.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama