Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem, ráda bych vás poprosila o názory a zkušenosti.
Máme šikovnou holčičku, mluví, zpívá, pozná barvy…ale je taky hodně přecitlivělá. Nebo nám to tak aspoň připadá. Třeba - kokáme se na Krtečka a je schopná se lítostivě rozplakat jen proto, že se na něj nalepila žvýkačka a nejde mu sundat. Vydrží takto plakat pěkně dlouho a i když se pohádka vypne, znovu se jí to vybavuje a pláče…nepomáhá vysvětlování,…pláče u obrázku v knížce, kde medvídek v noci odchází z lese…protože je tma a on se bude bát…má bujnou fantazii, někdy až moc bujnou.
Jen se bojím, že to bude mít v životě těžký, že si všechno bude strašně moc připouštět atd. Jinak je veselá, umí být pěkně vzteklá - zkrátka normální batole. Ale tohle mě někdy zaráží - jak je smutná ![]()
Máte někdo podobé zkušenosti?
Podobný typ je můj syn, i když je mu už 5 let..
Zase ne tak „přehroceně“, že by brečel u krtečka..Ale od malinka nesnáší karnevalové masky, ani teď ne, Mikuláše, čerta, akci typu „pohádkový les“, cokoliv mu připadá živé a opravdové, bojí se..
Rozhodně to není tím, že bychom ho někdy něčím strašili - naopak, ví, že Mikuláš, čert i pohádkové postavy jsou jen vymyšlené bytosti, neexistují, jsou to převlečení lidé..
Něco jsou loutky a něco roboti „na baterky“ - např. dinosauři v dinoparku..
Nesnese večer pustit na CD pohádku, kde je ježibaba nebo strašidlo..
Co se týče vyzrálosti a vztahů s dětmi, je velmi šikovný, my máme dokonce potvrzeno psychologickými testy, že je nadprůměrně inteligentní. Ale málo průbojný..Nechá si hodně od ostatních líbit, neumí se pořádně bránit např. když ho někdo někde předbíhá, nemá „ostré lokty“..Když ho např. někdo, kdo přijde na hřiště „požádá“, aby ho pustil na houpačku, on ho pustí, stejně tak půjčuje své hračky i na úkor sebe..
Někdy se rozbrečí, když mu někdo něco ošklivého řekne nebo to třeba na hřišti zle myslí, ale tak, aby to ostatní děti neviděly..Většino se mi podaří hned ho utěšit a nastartovat správným směrem..
Zase tak hrozné to ale není, není žádnou obětí šikany a doufám, že se to nestane..Snažím se ho vést k tomu, aby byl drzejší vůči ostatním, ale vím, že je to dáno povahou, já jsem taky taková a vše si moc „beru“..
Převyšuje svými znalostmi a vědomostmi - je ve výběrové předškolní třídě a je tam téměř nejmladší(narození koncem června). Kupodivu svoje znalosti a vědomosti umí „prodat“, hlavně dospělým - učitelkám v MŠ, psycholožce, která dělala testy a vyšetření..S dospělými nemá konflikty,naopak, komunikuje „na úrovni“ a je chválen..
Je jasné, že to není úplně stejné, jako Tvoje dcera, ale každé dítě je jiné, dvě stejné nenajdeme..Neprůbojné a lítostivé děti, i když jinak velmi šikovné a inteligentní, to mají a budou mít v kolektivu a v životě trošičku těžší..Ale je to dáno povahou, podle mě to nejde úplně změnit..
Teda žvýkačka nalepená na krtkovi dokáže spolehlivě rozesmutnit i mě a to jsem o víc jak třicet let starší než tvá holčička ![]()
Ano, citliví lidé mají život v jistém ohledu „těžší“ než ti méně citliví, to tak prostě je. Ale na druhou stranu ho mají barvitý a bohatý … … a tyhle dvě příhody, které tu vypisuješ, dle mého nemají žádnou určující hodnotu vzhledem k dcerčině budoucnosti, neboj. Možná bude citlivka, možná ne, protože během dospívání se se svou emoční výbavou dobře popasuje a zůstane citlivá, ale tak, aby jí to „neztěžovalo“ život. ![]()
Taky mám doma citlivku. Scéna s krtkem a žvýkačkou byla u nás také obrečena. Ale u nás je výhoda, že si to nechá vysvětlit, navíc pohádka dobře dopadla, tak se pak zklidní. Ale třeba žvejku na zem neodhodí, vždycky do koše, právě kvůli krtkovi a zvířátkům. Je toho víc, hodně věcí si bere z filmů a pohádek a převádí si to do života. Mikuláš a spol ví že jsou převlečení lidi, přesto se jich bojí. Pohádkový les, opět ubezpečuji že jsou to loutky nebo lidé, ale kolikrát jdeme s brekem. Přesto chce jít příště zas. Navíc ona o prožité události později přemýšlí a v hlavě si přebírá „coby kdyby“ a pak se na to ptá a to jsou scénáře jak z hororu. Ale teď se to nějak mění, mám pocit, že se bojí ráda. Tak zkus vysvětlovat, utěšovat a doufat, že postupně jak poroste tak o tom začne přemýšlet a zlepší se to.
Hlásím se k přecitlivělým lidem!
Ve školce coby čtyřletá jsem prý přišla k paní učitelce, která evidentně vypadala, že se každou chvíli rozpláče a já za ní přišla, pohladila jí a zeptala se jí jestli jí bolí hlavička a tvářila jsem se prý se dost smutně
Mi říkala mamka, že jí to celé překvapené povídaly učitelky, že tohle ještě nezažily. ![]()
Jsem někdy až přehnaně empatická. Na záběry a filmy například z druhé světové války koukat nemůžu, protože jsem tam vždy doslova v kůži jednoho z židů nebo někoho, komu je tak nevyslovitelně křivděno a ubližováno (i přesto na to koukám, protože mě takhle tématika zajímá
jenže pak jsem z toho několik dní někdy i týdnů úplně v háji, zdá se mi o tom, že jsem tam
)
Co tím chce básník říct..byla jsem prý stejná jako je tvoje holčička. Možná nebude od věci navštívit dětskou psycholožku, jen si popovídají a ona ti řekne, zda se to má(cíleným vedením) nebo nemusí řešit. Tak bych to udělala já. Moje Verča(11m) má už náběh na to samé. Řešit to budu jestli se mi bude plakat u krtečka.
Tohle je na tobě, ty jsi její maminka, dej hlavně na SVŮJ vnitřní pocit, protože ten máme my mámy zostřený.
Chci ti říct, že to nebude mít v životě až tak těžší, než jiní lidé, mě za to přátelé milujou
že umím naslouchat a vcítit se do druhého aniž bych prožila cokoliv z jejich příběhů. Třeba z ní bude jedna z nejlepších psychologů, co ty víš (já psychologii nestuduji, i když bych ráda, jen se o ní soukromě zajímám už mnoho let, baví mě to
)
taky se hlásím do klubu.Plánovala jsem založit diskuzi ![]()
Nám je 2,5 roků a citlivka teda je.Taky má rád pohádky o krtečkovi a scéna se žvýkačkou taky se u toho tváří hodně smutně.Ještě zatím nemluví,takže jeho pocity nám řádně dává najevo
Hodně prožívá pohádky,kde někdo někomu ublíží,nebo brečí.I u knížek se rozjímá,když tam prší.Jsem z toho někdy na nervy.V kolektivu dětí je pozorovatel a nedej bože když mu někdo vezme hračku,rád si hraje sám a je rád když ho někde vede,nebo je někdo tzv. tahoun.Je ve znamení ryby a ti to vyloženě mají v povaze.Manžel je taky ryba a v batolecím věku byl stejný,na základce byl velitelem bandy
,tak jen doufám že z toho vyroste a bude po tatínkovi.
Snažíme se chodit mezi děti i dovolený jsme plánovali tak aby tam byli rodiny s dětma např. Hotel Peklo.
Já jsem taky citlivka,takže po nás zdědil supr vlastnost. ![]()
Tak jsem ráda, že v tom nejmse samy. Jsem ráda, že je citlivá, je hodně vnímavá, často si všímá, jak se kdo tváří a je schopná zajímat se o city druhých. Často přijde, když se někdo z rodiny tváří smutně a ptá se:„Co pak, pocem, já tě pochovám…“nezdá se mi zatím neprůbojná, co se ostatních dětí týče, ale zase - hodně sleduje, kdo se jak tváří a stará se o to, jestli někdo nemá bebí, nepláče a když jo, hned kouká, jestli je tam maminka, aby ho utišila…
Tak my jsme taky taková rodinka-cíťů
Starší dcera lituje každého,vždycky, bulí u všech filmů
Já v těhu řvala i u reklamy na bonboniéru
Ale k tvojí malé -nějak bych se tím netrápila -čas ukáže, jak se to bude vyvíjet.Já dceři vždycky vysvětlovala třeba u TV, že je to jenom jako,že si tak hrají, nejhorší bylo,když se něco smutného stalo nějakému zvířátku,to byla schopná bulet půl dne
Naše malá je taky lítostivá,ale má teprve 16 měs, tak to je asi normálka…Já osobně jsem vděčnější za citlivé,empatické ratolesti, když vidím, čeho jsou dneska některé děti schopné… ![]()