Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Předškolák nezvládá emoce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
29.3.22 21:04
předškolák nezvládá emoce
Ahoj holky,
prosim vas o radu nebo mozna zkusenost.
Muj syn ma 5,5 roku. Je to celkem hodny a premyslivy kluk, je teda i docela bojacny, takze ho k necemu dokopat, aby neco zkusil a naucil se to je fakt problem. Ma i strasny problem se svymi emocemi. Vznikaji u nas silene vztekaci sceny, kdy se opravdu jeci, breci, vali se a kope nohama. Nekdy jde o malickosti, ktere ho hrozne vykoleji. Treba, ze nohavice je o kousek delsi, ze kamarad byl nekde driv nez on nebo, ze mu neco nejde. Obcas mu zacnou vadit boty, ktere nosi uz 14 dni a doted mu nevadily. Nejhure syn snasi, kdyz prohraje ve hre. Snazime se mu vysvetlit, ze proste nemuze porad vyhravat, ze jednou vyhraje on a nekdy zase nekdo jiny. Ale uplne bez uspechu. Ve skolce vubec zadny problem nema. Nejde mu malovani, ale v pocitani ma plny pocet. Nemel tam jedinou scenu, proste funguje normalne, jen se pry do niceho nehrne a nikdy z nej nebude vudce. Ted nevim, jestli to chovani s vybuchy prejde a nebo jestli mam byt na pozoru…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.3.22 21:13
No vysvětlování na emoce, zejména když už je v ní chycený nepomáhá.
Naučte se s nima pracovat předem. Fajn jsou na to třeba emušáci
https://www.hrackyvzdelavacky.cz/…jeho-mouchy/
Případně mrkni do téhle knížky - ne proto že bych naznačovala že tvůj syn má poruchu autistického spektra, ale že postupy které fungují na děti s PAS, fungují i na všechny ostatní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.22 21:35
@Botickadam-tak toto také řešíme, dost mi to vadilo, u staršího toto neznám, také výbuchy vzteku, křik, mlácení, ječení, i občas sprostá slova… na konec sme se domluvili s dětskou, že navštívíme klinickou psycholožku, když nám posuzovali odklad, říkala paní psycholožka, že je tam počátek ADHD, což zatím klinická ps nepotvrdila, ale vše se můžerozjet ve škole, syn je také ve školce spíše klidnější, běžné klukovské hry, hádání, hlasité mluvení, jen teda když něco dělat nechce, zasekne se i tam nebo to odflákne, dokáže teda při výkladu učitelky vyrušovat, že ho to nebaví, tak to bude ve škole zajímavé, ale zatím nám psycholožka poradila samozřejmě rozebrat, proč je naštvaný, proč křičí… že víme, že ho to štve, ale povídat si o tom a že místo křičení, vztekání, nadávek má dupat.. známá nám ještě doporučila africké bubínky, že to dost děti uklidňuje, syn hodně řeší období Mikuláše, čerta to se dost bál, nikdy je neviděl poněvadž vždy ve školce chyběl a letos měli karanténu, pak má horší období před nějakýma narozeninama, vánocema prázninama..vždy když je něco jinak než běžné, má z toho pak opary, impetiga, různé nevolnosti, i teplotu.. teď i když to doma neprobíráme, ale slyší to různě co se děje na Ukrajině, tak ho to klidného nenechává. jinak psycholožka říkala, že je moc super, že ve školce se umí uhlídat, ale pak to doma vypukne… zlepšil se v oblékání, loni dokázal při oblékání ve kšolce válení po zemi, skákání, různé koukání po všem možném. letos je to o hodně lepší. má problémy s nohama, zádama od miminka docházíme na rehabilitace a čím je starší, je větší boj ho donutit cvičit nechci teď ne, proč, chci až příště a když řeknem že prostě musíme, tak většinou křik. takže bych zkusila si popovídat, rozebrat, možná to dupání, ale já sem ráda, že sme šli k té psycholožce, i když syn u ní moc nemluví, ale ví, že když se doma něco negativního děje, že jí to prostě řeknem. Tak uvidíme, jak bude zvládat školu, úkoly a nové povinnosti. Přeji, aby se to zlepšilo, prohrávat také neumíme, ale myslím, že to většina menších dětí Lucka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.22 22:04
Sama jsem ze stejného důvodu zoufalá ze syna 
Ten už ale minulý rok kvůli vztekání, výbuchům vzteku, neschopnosti kompromisů, přijmutí prohry odklad dostal. Také musí mít za každou cenu pravdu a poslední slovo, jinak to buď obrečí (ale opravdu hodně) nebo se vztekne, že tu pravdu prostě má a tečka. Za ten rok vidím malilinký pokrok k lepšímu, ale pořád si ho absolutně nedokážu představit ve škole a mám z toho dost strach. Navíc je i hodně drobný, má jen nějakých 18 kilo. Bude to mít těžké. Za 1,5 měsíce mu bude 7 let. 
Příspěvek upraven 29.03.22 v 22:07
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.22 22:07
Můj psycholog by z toho byl nadsenej, že je vidět, že vam doma důvěřuje a tak ty emoce z něj hezky lezou, že je to potřeba.
Ono i ta školka je pro děti dost náročna, pořád se s nekym hadrkovat o hračku, nebejt pomalej u oblíkání, nemluvit, sedět, malovat, pamatovat si kde mám papuče…je toho moc na malej mozeček…protože je slušné vychovanej, tak se ve školce udrží a doma to vypustí, je to normal…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
30.3.22 09:05
@Botičkadam Napadá mě, že by vám mohla pomoct knížka AHA rodičovství. Ta je hlavně o emocích, jak dětí, tak rodičů. A je tam hodně tipu na hry s dětmi, jak ty jejich emoce uvolnit. A ještě knížka Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly. To je knížka o komunikaci a ačkoli se to nezdá, tak změnou komunikace směrem k dítěti můžeš u dítěte docílit velkých změn v jeho komunikaci a chování. Děti jsou „reaktivní“, ony reagují na to, jak se chová rodič. Takže když ty něco změníš, na dítěti se to dřív nebo později projeví. V tomto věku max. do pár týdnů.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.3.22 09:18
Já bych jen řekla, že naš malý byl stejný, já už s ním ani ty deskovky nechtěla hrát. Jednou udělal scénu, protože jsem si stoupla před něj ve frontě Teď je mu 7,5 a je to ten nejpohodovější kluk, mladšího sourozence nechává vyhrát, pouští staré babičky… takže dost možná se to už brzy srovná 
příbuzná učí malé děti a říkala, že kolem těch 6 let, ti prvňáčci, si taky často nevěří a potřebují ujišťovat, že jsou šikovní. Že někdy machrují a pak na ně padne melancholie a říkají, že nic neumí a je potřeba jim říkat, že to tak není a pěstovat v nich to sebevědomí. A ti druháčci už prý bývají v pohodě 
prosím anonym, info o příbuzných.
- Citovat
- Upravit
pet p
30.3.22 10:03
@Anonymní píše:
Já bych jen řekla, že naš malý byl stejný, já už s ním ani ty deskovky nechtěla hrát. Jednou udělal scénu, protože jsem si stoupla před něj ve frontě
Taky si myslím, že to může být normální, syn je taky dost emotivní a s věkem vidím, že se to pomalu zlepšuje (bude mu 6).
Akorát jak píšeš o tom pěstování sebevědomí. Toho ale nedocílíš tím, že jim budeš říkat, že jsou šikovní (pochvala) anebo tím, že budeš na jejich pochybnosti reagovat, že tak to není (popírání jejich emocí).
- Citovat
- Upravit
7.4.22 14:38
@Botičkadam Já myslím, že to normální asi bude, když je hodný ve školce, je naděje, že to bude OK.
Já mám 3,5 letou holčičku. Chodí zatím do jesliček, protože ve školce jí letos nevzali pro nedostatek míst. Je z dvojčat. Dcerka je od mala snad od 1 roka vztekloun. A bohužel se její povaha projevuje všude, ne jen doma. Z jeslí mám i posudek na dcerku. Je to milá, usměvavá holka, ale rychle se u ní střídají nálady od smíchu, po pláč a vztek. Dle referencí učitelek je snadno vznětlivá, rychlé střídání nálad, upřednostňuje sebe na úkor ostatních, silná osobnost. Ke svému dvojčeti je agresivní i fyzicky. Je schopná jí pokousat, poštípat, poškrábat. Klidně do krve. V jeslích fyzicky ostatní děti nenapadá, ale křičet, vztekat se dokáže proti všem a kvůli všemu. Naprostá blbost…holčička jí šlápne na papír, začne na ní křičet, děti jí snědly křupky, začne na ně křičet apod. Navíc vymýšlí různé nadávky (prašivino, špindíku, trndo, apod.) Z domova to nemá a z jeslí také ne, jsou tam s nimi menší děti, některé neumí ani mluvit. Má velmi bujnou fantazii, vypráví různé věci, příběhy, které se ani nikdy nestaly. Někdy je to komické, někdy tě její příběhy zaráží (např. že jí popíchaly vosy do zadečku a ta vosa je jejich kamarádka a slíbila jí, že už jí nikdy neublíží apod.).¨
Dny jsou takové střídavé, někdy je období klidu, pak zase se to zhorší, je to jak na houpačce. Velký problém s oblékáním, to provází spousta emocí, od pláče po vztek a nadávky, po šaškování. Na oblékání někdy potřebuje jen pár minut, jindy jí nestačí aní 2 hodiny. Běžně se stává, že 2 - 3× do týdne vyzvedávám dcerky z jesliček, a malá tam leží už přes hodinu nahá na zemi, nebo pod stolem a nechce se oblékat. Musím pro ní jít a vytáhnout jí. Má různé výmluvy (neukázala si mi, jak se to dělá, něco mě svědí, bolí, musíš mi to podávat, bla bla bla 
) A pak nastává křik, pláč a scéna, kdy se tam 20 minut snažíme malou donutit obléknout. I jsem jí několikrát vytáhla na chodbu nahou, aby se tam nedělala scéna. Nacpu jí do oblečení a pelášíme domů 
Je to boj, to ti povím. Teď se trochu zklidnila, je asi měsíc lepší, takže je to i doma i v jeslích klidnější. Ale je to silná osobnost, jakmile není podle ní, je problém. Všude musí být první, je hodně soutěživá. Učitelky klidně opravuje, když řeknou něco, co není podle její představy, dožaduje se odpovědí, které chce slyše apod. 
Od září holky jdou už do normální školky a já jsem na to zvědavá. Bude už ve velkém kolektivu dětí, tak uvidíme popravdě, čekám, že pokud se její chování nezlepší a nadále bude impulzivní, vznětlivá apod. čeká nás vyšetření na PPP.
Nyní to prý stále může být období vzdoru, tak se třeba do září ještě zlepší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.10.25 12:14
@Botičkadam píše: Více
Také by mne zajímalo, jak se to vyvinulo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
