Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Předvánoční depka
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.12.23 13:46
Jo, mne vloni taky umrel tata. Taky mam vseho hodne. Bolela me hlava, 2 mesice. Od ztuhlejch svalu okolo patere, stres. Hele ono nema cenu se patlosit v minulosti. Lepsi je se z ni poucit a jit dal.
Manzel mi o vikendu pomuze s cukrovim a se stromeckem, darky temer mam, zbytek se nepokaka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 13:53
Podle me depka souvisi s nejakym perfekcionismem. Chces toho spoustu zaridit, telo ti dava stopku, mas stres po umrti tatinka a chybi ti. Ocenoval te nekdy nekdo jako tata? Nebo je to naopak a tata byl ten, ktery na tebe a sebe kladl velke naroky? Do toho se obvinujes, stydis, prebiras zodpovednost za celou rodinu. To je dokonaly koktejl na ziskani deprese.
A jak z toho ven? Realna ocekavani - asi v tomhle stavu nezvladnes vse, co bys chtela. Nemas zodpovednost za cele Vanoce jen ty! Vanoce delate spolecne jako rodina. Pozadej je o zapojeni se. Naplanuj si poradne to, co je realne stihnout, a naplanuj si taky cas odpocinku. Za dodrzeni obojeho si naplanuj odmeny. Myslim, ze se budes muset naucit se vic odmenovat a taky chvalit. Mas s kym o tatinkovi mluvit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 13:54
@Anonymní píše:
Už nevím jak z toho ven všechno na mě padá potrebuji se z toho vypsat když už to nemůžu nikomu říct…je to rok co umřel dost nečekaně táta moc mi mi chybí.. Ale k jádru problémů všichni kolem mají napečeno uklizeno a já nic minulý týden mě chytili záda pak neděli mě zas rozbolela kyla když to přešlo tak od pondělního rána nemůžu hnout krkem. Zřejmě to souvisí s vnitřním stresem co prožívám tělo mi hází stopku, ale v tu nepravou chvíli všechno jsem si naplánovala tak abych to stihla omezila směny v práci na dohodu, ale stejně nic nestiham jsem totálně marná.. nejvíc mě to mrzí kvůli rodině, že to není jak má být stydím se zato…
Pečení cukroví je jenom zvyk, ne povinnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 13:54
@Anonymní píše:
Už nevím jak z toho ven všechno na mě padá potrebuji se z toho vypsat když už to nemůžu nikomu říct…je to rok co umřel dost nečekaně táta moc mi mi chybí.. Ale k jádru problémů všichni kolem mají napečeno uklizeno a já nic minulý týden mě chytili záda pak neděli mě zas rozbolela kyla když to přešlo tak od pondělního rána nemůžu hnout krkem. Zřejmě to souvisí s vnitřním stresem co prožívám tělo mi hází stopku, ale v tu nepravou chvíli všechno jsem si naplánovala tak abych to stihla omezila směny v práci na dohodu, ale stejně nic nestiham jsem totálně marná.. nejvíc mě to mrzí kvůli rodině, že to není jak má být stydím se zato…
Na tohle pomáhá jediné… na všechno se zvysoka💩 😁.
Na úklid se vybodni, stejně ti tam vánoční návštěvy nadroběj atd. A určitě uklízíš průběžně tak jaký gruntování.
Cukroví si kup hotový. Pekárny dělaj dobrý. Vánoční výzdobu omez na stromeček a voňavou svíčku.
Dej si grog a neřeš. Pusťte si doma pohádku nebo jděte na procházku a přineste si domů do vázy pár větviček smrčku.
Prostě ten blázinec ignoruj jinak si děcka z Vánoc budou pamatovat jen vystreslou mámu.
Já to takhle praktikuju už několik let a tomu schonu okolo sebe se jen usmívám a cumlám přitom svařáčka… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 14:04
A kvůli komu „musíš“ dělat Vánoce? Kvůli dětem? Manželovi? Omez přípravy na minimum, přesně jak radí @Bafonek. Když mi v dětství umřela babička, moje máma se snažila jet dál, mít všechno připravené a vypulírované, ale na Štědrý den jí to tak složilo, že mě a tátu seřvala kvůli blbosti a místo rozbalování dárků u stromečku se zavřela brečící v koupelně. Tyhle Vánoce si pamatuju doteď a zůstala po nich fakt hnusná pachuť. Člověk by se neměl přemáhat, ani kvůli dětem, ony to stejně vycítí. Mluv s nimi o tom, užívej si lásku těch, kteří ti zbyli, a neměj na sebe vysoké nároky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 14:05
@Anonymní píše:
Už nevím jak z toho ven všechno na mě padá potrebuji se z toho vypsat když už to nemůžu nikomu říct…je to rok co umřel dost nečekaně táta moc mi mi chybí.. Ale k jádru problémů všichni kolem mají napečeno uklizeno a já nic minulý týden mě chytili záda pak neděli mě zas rozbolela kyla když to přešlo tak od pondělního rána nemůžu hnout krkem. Zřejmě to souvisí s vnitřním stresem co prožívám tělo mi hází stopku, ale v tu nepravou chvíli všechno jsem si naplánovala tak abych to stihla omezila směny v práci na dohodu, ale stejně nic nestiham jsem totálně marná.. nejvíc mě to mrzí kvůli rodině, že to není jak má být stydím se zato…
A jak to má být?
Má to být tak, jak si to uděláme. 
12.12. měla výročí úmrtí tchýně. Před 5 lety mi přes Vánoce umírala máma, umřela v lednu. Chybí mi moc. 
Vánoce vnímám i jako vzpomínku na ně. Konečně jsem jim nechala namalovat baňky s jejich jmény a budou tak na Vánoce symbolicky s námi. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 14:06
@Anonymní píše:
Už nevím jak z toho ven všechno na mě padá potrebuji se z toho vypsat když už to nemůžu nikomu říct…je to rok co umřel dost nečekaně táta moc mi mi chybí.. Ale k jádru problémů všichni kolem mají napečeno uklizeno a já nic minulý týden mě chytili záda pak neděli mě zas rozbolela kyla když to přešlo tak od pondělního rána nemůžu hnout krkem. Zřejmě to souvisí s vnitřním stresem co prožívám tělo mi hází stopku, ale v tu nepravou chvíli všechno jsem si naplánovala tak abych to stihla omezila směny v práci na dohodu, ale stejně nic nestiham jsem totálně marná.. nejvíc mě to mrzí kvůli rodině,že to není jak má být stydím se zato…
Kdo určil, jaké to má být? Věř, že vánoce můžou být krásné, i když nemáš napečeno 10 druhů cukroví, i když nebudou letos umytá okna a vypíglováno pro kontrolu z hygieny, i když nebudou dárky dokonale zabalené, i když nebude všude po domě viset vánoční výzdoba…
Uvař svařák, dětem horký mošt, pusťte si pohádku, hoď nohy nahoru a třeba pak bude lépe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.12.23 14:14
Díky za rady asi si to vážně hodně beru. O tátovi s nikým mluvit nemůžu.. Nejsem ten typ člověka co se svěřuje to už mi musí být hodně blbě abych to nekomu řekla, většinou mám kamarádky co už o rodiče přišly tak jim nechci jitřit rány…
- Citovat
- Upravit
14.12.23 14:19
@Anonymní píše:
Díky za rady asi si to vážně hodně beru. O tátovi s nikým mluvit nemůžu.. Nejsem ten typ člověka co se svěřuje to už mi musí být hodně blbě abych to nekomu řekla, většinou mám kamarádky co už o rodiče přišly tak jim nechci jitřit rány…
Vloni touhle dobou mi umřela kamarádka, na jaře máma…pomáhá mi o tom mluvit, ségrám a kamarádkám taky…nejitříme si rány, ale víme, že v tom nejsme samy…vánoce nehrotím, nepeču, nebaví mě to…dárky moc neřeším, nikdo nic nechce, tak já jim to vymýšlet nebudu…uklízím normálně, žádné šílení se neděje…jestli je něco jak " má být " nebo není je mi fuk 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 14:23
Všichni tady mají pravdu. Na Vánoce má být hlavně pohoda. Vykašli se na přehnaný úklid. prostě stačí ten běžný, který doma máte v průběhu roku. Já taky nemyju okna, nepeču cukroví (protože to nikdo nechce, případně se dá koupit), s dětmi pečeme perníčky a nejspíš upečeme 3 vánočky (děláme fakt výýýborné a chtějí je i příbuzní; a pro děti je to super zábava). Stromeček děti nazdobily v neděli. Nějaké dárky už máme, tedy jen pro děti, my s manželem si žádné nedáváme, protože co potřebujeme, to už máme, a kupovat zbytečnosti jen proto, abychom si něco dali, na to nejsme. Prostě pohoda, no stress.
A víš, co mi před pár dny řekla čerstvě 6letá dcera? Že na Vánoce nechce žádné dárky, že jí stačí klid. 7letá má bohužel posttraumatickou stresovou poruchu a její hrozné záchvaty ovlivňují celou rodinu. Takže i ta 6letá chápe, že zdraví a pohoda je důležitější než kupy dárků a naklizeno.
Takže fakt klid, nepřepínej se, tělo ti to dává jasně najevo.
Příspěvek upraven 14.12.23 v 14:28
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 14:25
@Anonymní píše:
Díky za rady asi si to vážně hodně beru. O tátovi s nikým mluvit nemůžu.. Nejsem ten typ člověka co se svěřuje to už mi musí být hodně blbě abych to nekomu řekla, většinou mám kamarádky co už o rodiče přišly tak jim nechci jitřit rány…
Proc o tatovi s nikym nemuzes mluvit? Spis nechces..nikomu neveris?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.23 14:29
@Anonymní píše:
Díky za rady asi si to vážně hodně beru. O tátovi s nikým mluvit nemůžu.. Nejsem ten typ člověka co se svěřuje to už mi musí být hodně blbě abych to nekomu řekla, většinou mám kamarádky co už o rodiče přišly tak jim nechci jitřit rány…
Možná bys byla překvapená, že třeba taky nemají s kým o rodičích mluvit a naopak by uvítaly, když si na ně zavzpomínáte. Ono nejvíc rány jitří samota a pocit, že tohle ani nemůžu s nikým sdílet. Stačí se zeptat, jestli je to téma, o kterém se můžete bavit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.12.23 14:30
Možná by mi stačilo aby mě přestalo bolet celé tělo zažít zas rano kdy mě nic nebolí abych mohla zas na plno makat a nemít čas se rozebírat že vnitř… no mělo by to být tak že není žádná hromada neposkladaneho prádla, čisté okna a všechny kouty v domě, provoněný barák cukrovím atd…
- Citovat
- Upravit
14.12.23 14:31
Určitě nikomu nebudeš jitřit rány, když začneš s kamarádkami mluvit o tom, jak ti táta chybí. Naopak. Když umřel můj táta, tak jsem to nasdílela na Facebook a do zpráv mi přišlo kromě zpráv podpory i spoustu osobních příběhů ve stylu: „Vím, jak se cítíš, prožívala jsem to minulý rok.“ S několika lidmi jsem si takhle chvíli psala a moc mi to pomohlo. A když teď je někdo v pozici jako já před rokem a půl, tak mu taky napíšu. Dřív jsem nevěděla, jak reagovat, když někomu někdo umřel, protože jsem si nedokázala představit, jak se ten člověk cítí. Teď už tu zkušenost mám, a ačkoliv to každý prožívá jinak, tak to beru podle sebe a ráda nabídnu vyslechnutí a podporu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Už nevím jak z toho ven všechno na mě padá potrebuji se z toho vypsat když už to nemůžu nikomu říct…je to rok co umřel dost nečekaně táta moc mi mi chybí.. Ale k jádru problémů všichni kolem mají napečeno uklizeno a já nic minulý týden mě chytili záda pak neděli mě zas rozbolela kyla když to přešlo tak od pondělního rána nemůžu hnout krkem. Zřejmě to souvisí s vnitřním stresem co prožívám tělo mi hází stopku, ale v tu nepravou chvíli všechno jsem si naplánovala tak abych to stihla omezila směny v práci na dohodu, ale stejně nic nestiham jsem totálně marná.. nejvíc mě to mrzí kvůli rodině, že to není jak má být stydím se zato…